Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Kanál na pravém břehu nechtějí
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – Labe | Pardubické noviny | Petr Doubrava | 20. 2. 2004] [tisk]
Ekologické sdružení Přátelé přírody je spolupořadatelem výstavy věnované Slavíkovým ostrovům, které má zasáhnout stavba labského kanálu. V rozhovoru přinášíme názor lidí, kteří chtějí tento kousek nivy Labe zachovat. Výstavu, která je otevřena v městské výstavní síni do soboty, připravoval i Lukáš Matějka, koordinátor místní skupiny Přátel přírody.
Máte informace o záměrech investora? V jakém stádiu je nyní projekt kanálu?
V současné době bylo zastaveno krajským úřadem územní řízení, Ředitelství vodních cest se proti tomu odvolalo. Zda bude investor pokračovat ve svých snahách, to nedovedeme odhadnout.
Má podle vás vůbec význam splavnit Labe do Pardubic?
To je už otázka širší, možná právě souvisí s návratem vybudování kanálu Dunaj ­ Odra ­ Labe, myšlence starší více než sto let. Právě částí tohoto záměru je i zlepšení plavebních podmínek na Dolním Labi. To je podstatně větší kauza, než jsou Slavíkovy ostrovy, a jak se zdá, tak je řešena v Poslanecké sněmovně prostřednictvím návrhu změny zákona o vnitrozemské plavbě. Vláda se má za měsíc zabývat tím, jestli je stavba jezu na Dolním Labi veřejným zájmem. A pokud tedy rozhodne, že není, tak je zřejmě finančně nevýhodné splavňovat Labe i do Pardubic. Protože říční plavba je finančně výhodná na delší vzdálenost a splavnění Labe o dalších dvacet kilometrů zřejmě nepřinese slibovaný finanční efekt, s kterým se zřejmě počítá. Navíc seriozní ekonomická studie určitě neexistuje. My jsme ji hledali, slyšeli jsme i příspěvky na konferenci o Labi organizované Přáteli přírody, která se konala v Ústí nad Labem, a zde zaznělo, že ekonomická analýza neexistuje.
Ministerstvo životního prostředí ale popřelo, že by se připravoval průplav Dunaj ­ Odra ­ Labe. Skutečně se o něm někde seriózně mluví?
Seriózně možná ne s veřejností. Ale krajské územní plány, stejně jako územní plány obcí na jeho trase již kanál do svých plánů zanesly. Jsou to územní změny plánů v posledních deseti letech. Nestále se s tou trasou počítá. Plán stavět kanál stále je.
Máte tedy obavy, že pokud se splavní Labe až do Pardubic, tak potom i dále na Moravu?
Ano, je to obávaná tzv. salámová metoda, kdy se, přestože není celková stavba koncepčně rozhodnutá, podnikají dílčí kroky k tomu, aby se potom použilo tvrzení: "Podívejme, vždyť už se investovalo x miliard na dílčí stavbu, tak proč už nedáme další miliardy na zbytek.
Připusťme, že by se nakonec záměr splavnit Labe do Pardubic prosadil. Co navrhujete vy?
My navrhujeme rozhodně zachránit Slavíkovy ostrovy. A navrhujeme zabývat se dalšími variantami, včetně nulové. Tedy variantou vedení kanálu stávajícím korytem Labe a jeho prohloubení. Nebo levobřežní variantou. Případně pokud by zájem na ochraně přírody v tomto místě převážil, tak nerealizovat stavbu vůbec.
V případě, že by Slavíkovy ostrovy zůstaly nedotčeny, současný stav také není ideální. Jsou zde stavby, které chátrají. Pokud by nastala diskuse o jejich podobě, jaká je vaše představa?
My představu máme, rádi bychom vyzvali i občany města Přelouče, aby se diskuse prostřednictvím ankety zúčastnili. Buď tedy stanovit ještě přísnější režim v této lokalitě, třeba vyhlásit chráněné území, případně nějaké rekreační využití. Nebo pouze rekreačně využívat s tím, že nejcennější biotopy by zůstaly zachovány. Nebo zachovat staus quo, protože i například část koupaliště, přestože je to zchátralá stavba, tak pomohla tomu, aby se navrátily některé ohrožené druhy zpátky.
Když se podíváme do okolí, je to skutečně tak cenné území?
V bývalém Východočeském kraji se zdá, že je to jak nejpestřejší lokalita z labského pobřeží, z pobřeží, kde se zachovaly části nivy. Jak nejpestřejší druhově, tak se zde nachází i nejvíce ohrožených druhů.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu