Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Je nejvyšší čas dobudovat kvalitní infrastrukturu, tvrdí Miroslav Fabian
[rešerše | kategorie: Dálnice – D47, Rychlostní silnice – ČR: ostatní | Moravskoslezský deník | Radim Šlezingr | 24. 2. 2004] [tisk]
Už z názvu Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje vyplývá, že tato organizace se chce podílet na budoucí podobě našeho regionu. Na její fungování a další otázky spojené s budoucností Moravskoslezského kraje jsme se zeptali jejího generálního ředitele Miroslava Fabiana.
Obyvatelé Moravskoslezského kraje se často setkávají ve sdělovacích prostředcích s názvem Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Co je to za organizaci?
Je to dobrovolné uskupení regionálních partnerů, především podniků, vysokých škol, obcí a měst, některých bank, poradenských firem, ale i nemocnic a dalších. Jeho nejvýznamnější členové jsou podnikatelského charakteru. V současnosti je v něm téměř osmdesát organizací. Sdružení vzniklo v této formě v roce 1995, jeho předchůdcem byla tehdejší Severomoravská hospodářská unie, která vznikla v roce 1990. Členství ve sdružení je dobrovolné. Posláním sdružení je prosazování zájmu svých členů, které jsou společné a jsou v souladu s rozvojovou strategií Moravskoslezského kraje. Hlavní záležitosti musejí být schváleny na shromáždění členů a musejí vyjadřovat reprezentativní zájem našich členů.
To znamená, že sdružení se nezabývá výdělečnou činností?
Z principu jsme nezisková organizace, která funguje podle paragrafu dvacet Občanského zákoníku. Soustřeďujeme se na prosazování toho, co je pro naše členy a tento region důležité. Svědčí o tom už existence sdružení v době, kdy ještě krajské uspořádání neexistovalo. Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje není jen ostravská záležitost.Mezi jeho členy patří například opravny a strojírny v Krnově a železárny v Třinci.K zajímavým činnostem patří pořádání mezinárodních konferencí. Pro rozvoj podnikání je to Investiční fórum, pro zlepšování životního prostředí jsou to Odpady 21, pro rozvoj dopravní infrastruktury připravujeme již osmý ročník mezinárodní konference Transport. Na tuto konferenci se sjíždějí ministři dopravy České republiky a okolních států již od roku 1997.
Jaké jsou krajské priority, které sdružení řeší?
Je to například již zmíněná dopravní infrastruktura, protože ta je potřebná pro všechny. Jsou to odpady, energetika, životní prostředí, vytváření podmínek pro podnikání. Je to také věda a výzkum a rozvoj lidských zdrojů. Sdružení se v loňském roce významným způsobem podílelo na formulaci celokrajských priorit, které navazují na jeho celkový rozvojový program.
Mluvil jste o tom, že dopravní infrastruktura je jednou z priorit sdružení ...
Již v roce 1995 jsme se zaměřili na dopravní infrastrukturu jako na jednu z hlavních rozvojových oblastí.V té době jsme si vytyčili dva základní cíle. Zaprvé napojení regionu na hlavní evropskou dopravní síť a zadruhé to bylo postupné řešení moderní regionální dopravy. U prvního bodu se nám vyskytují čtyři hlavní tituly - je to výstavba dálnice D47, modernizace rychlostní komunikace R48, rozvoj ostravského letiště a řeka Odra.Velmi důležitá je přitom páteřní silnice 1/11 - 1/57, což je zjednodušeně směr od Polska a Jeseníků po Beskydy na Slovensko. Má spojovat region, který hlavní koridorové trasy protínají v nejužším a nejkratším směru. My ale potřebujeme spojit například Krnov a Bruntál s Českým Těšínem a Třincem. Je důležité, aby dopravní obslužnost přišla i do horských oblastí, kde jsou největší sociální problémy a vysoká nezaměstnanost. Abychom tam dostali investory, musí tam vést cesta. Bez těchto hlavních silničních tahů se tento region neobejde. Pro vstup do Evropské unie je dopravní infrastruktura velmi důležitá. V Moravskoslezském kraji žije 1,3 milionu lidí, v sousedním katovickém je to o několik milionů více.Na jih od nás - například ve vídeňské oblasti - jsou další miliony lidí, kteří spolu budou chtít dopravně komunikovat. Proto je nejvyšší čas kvalitní infrastrukturu dobudovat.
Obyvatelé tohoto regionu už mnoho let poslouchají řeči o dálnici, ale zatím nevidí žádný výsledek. Kdy podle vašeho odhadu bude výstavba všech těch komunikací, o kterých jste mluvil, hotova?
Pokud se budeme bavit o dálnici, pak poslední představení konečného projektu ministrem dopravy bylo v Ostravě loni koncem května. Od té doby příprava a výstavba dálnice pokračují podle harmonogramu. Protože vidíme, že se věci daly do pohybu, tak si myslím, že cílový termín - rok 2008 - může být splněn. Každá velká investice tohoto typu mívá ale potíže. Dokonce si myslím, že je to přirozené. Ale zásadní problém v této chvíli nevidím. Nehledě na to, že i polská strana přijala závazek o napojení dálnice na polské straně, zejména po Katovice. Co se týká rychlostní komunikace R48, tak ta je v podobném kontrolním režimu. Její modernizace probíhá, finanční zdroje jsou v této chvíli především evropské. Největším finančním problémem je páteřní trasa 1/11 - 1/57. V tomto případě bude záležet na možnostech státního rozpočtu. Je možné, že po vstupu do Evropské unie se podaří získat na tento projekt i další podpůrné prostředky, už proto, že tato komunikace navazuje na Polsko a Slovensko. Chtěl bych ale zdůraznit zásadu, že bychom neměli dávat silnice naší hlavní páteřní sítě do nějakých vzájemných protikladů. Pro tento region mají klíčový význam tři silniční tahy - dálnice D47, rychlostní komunikace R48, která je už kapacitně přeplněna, a komunikace 1/11 - 1/57, které jsou přeplněny také. Myslím si, že funkční musejí být všechny tři, a diskuse, která z nich je důležitější, je naprosto zbytečná a škodlivá. Léta dozadu se tak dělo a setkáváme se s tím i v současnosti.
Je tedy dopravní napojení Moravskoslezského kraje také na okolní země podle vás velmi důležité?
Je zásadní. Z Ostravy je do hlavních měst Slovenska, Maďarska a Rakouska blíže než do hlavního města Prahy. O to větší význam má dálnice D47 a rychlostní komunikace R48. Za poslední desítku let se intenzita dopravy, nehodovost a všechno, co s tím souvisí, zvýšilo o dvě stě i více procent. Kapacitně jsou silnice dnes přetíženy. Je tedy zapotřebí zásadní zvýšení kapacity a k tomu poslouží zejména dálnice.
Delší dobu se už nemluví o splavení řeky Odry. Je to stále aktuální téma?
Myslím, že je to na pořadu budoucích desetiletí. I samotná Evropská unie tomu dodá nějakou konkretizaci prostě proto, že Odra patří do sítě evropských dopravních cest. Je to jistě projekt, který se týká nás, ale zejména Polské republiky, proto za ně nehovořme. Až budeme všichni v Evropské unii, bude důležitý pohled celoevropský, a to i z hlediska protipovodňového a rekreačního.
Zastavme se u letecké dopravy. Dopravní spojení města Ostravy s letištěm v Mošnově je velmi špatné. Změní se to?
Je to pravda. Tento problém je zahrnutý do řešené koncepce rozvoje dopravní infrastruktury našeho kraje, o kterou se naše sdružení v minulosti výrazně zasloužilo. Projednávání výsledků těchto prací probíhá v tomto pololetí. Letiště je významné v tom, že je druhé největší v republice. Teď všechno směřuje k tomu, aby bylo převedeno pod Moravskoslezský kraj, má zpracovaný svůj rozvojový program. Letiště samo o sobě je dynamicky se vyvíjející subjekt. Okolo letiště máme velmi významnou rozvojovou zónu, navíc tam vznikají další příležitosti typu výstavby zásobníků ropných produktů poblíž nádraží Sedlnice. Máme tam také free-zónu a silný kamionový provoz, ale chybí tam pořádná dopravní cesta. Silniční napojení je velmi slabé jak do kvality vozovky, tak do kvality linek. Myslím si, že dopravní napojení letiště je do budoucna téměř klíčem k jeho dalšímu rozvoji. Jednou z úvah, které se vyskytují při řešení regionální dopravní koncepce, je ověření přímého nejkratšího kolejového napojení na město Ostravu. Pokud by vznikla možnost zavedení lehké kolejové osobní dopravy, tím lépe.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu