Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Jezy na Labi mají ještě šanci
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – Labe | Právo | Jiří Novotný | 25. 2. 2004] [tisk]
Vláda má v dubnu definitivně rozhodnout, zda chystaná výstavba dvou nových jezů na dolním Labi je větším veřejným zájmem než ochrana přírody. Podklady k tomu jí dodá už ustavená komise, v níž jsou zástupci pěti ministerstev. Novinářům to sdělil ministr dopravy Milan Šimonovský (KDUČSL). Podle něj je reálná šance, že jezy se přes odpor ekologických aktivistů a ministerstva životního prostředí (MŽP) stavět přece jen budou. "Poslanecká sněmovna schválila 20. února novelu zákona o vnitrozemské plavbě, z níž vyplývá, že stavby na Labi se považují za veřejný zájem. To dává předpoklad, aby MŽP udělilo pro vybudování jezů v Malém Březně a Prostředním Žlebu výjimku ze zákona o ochraně přírody. Není tedy pravda tvrzení, že s jezy je už konec," zdůraznil Šimonovský. Výstavba dvou nových jezů by si vyžádala nejméně šest miliard korun. Tato investice by ovšem zajistila minimální plavební hloubku Labe 140 centimetrů po 345 dnů v roce a 220 cm po šest měsíců. Ministerstvo dopravy předpokládá, že by se pak v České republice mohla zněkolikanásobit přeprava zboží po vodě.
Oba ministři prý vládu poslechnou
Se stavbou jezů se mělo začít již v roce 2002 a termín dokončení byl tehdejší vládou Miloše Zemana stanoven na rok 2007. Přípravné práce ale musely být zastaveny, když se v březnu 2001 k projektu negativně vyslovil tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD). Na negativním stanovisku MŽP se nic nezměnilo ani nyní, kdy je šéfem tohoto resortu lidovec Libor Ambrozek. "Závěry komise mají být známy koncem března. Pak ministr Ambrozek rozhodne mezi oběma zájmy," řekla ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Na dotaz Práva, zda se nebude opakovat situace z předchozích let, kdy vláda sice stavbu jezů schválila, ale ministr životního prostředí její rozhodnutí bojkotoval, odpověděl Šimonovský: "Kdyby se teď vláda opět rozhodla pro jezy, nedovedu si představit, že by to Ambrozek nerespektoval a výjimku nevydal. A totéž by platilo pro mne, pokud by naopak vláda dospěla k závěru, že převažující jsou na Labi zájmy ochrany přírody." Zboží se po Labi přepravuje už tisíc let a byla by škoda, kdyby se s tím muselo skončit. Využívat by pak sice bylo možné kombinovanou dopravu po železnici a dálnici D8 (Praha-Ústí nad Labem-hraniční přechod Krásný Les). I o tu se ale vedou vleklé spory s ekologickými aktivisty, kteří se snaží zablokovat šestnáctikilometrový průchod D8 Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří. Dokončení dálnice se tak oddaluje.
V České republice se Labe využívá jako vodní cesta od Chvaletic po hranice s Německem. Vltava je splavná od Třebenic pod Slapskou přehradou k soutoku s Labem, včetně vyústění Berounky po přístav Radotín. Od Českých Budějovic do Třebenic mohou po Vltavě plout jen plavidla o nosnosti do 300 tun. Koncesi na provozování vodní dopravy má v ČR 400 dopravců. Největšími je Československá plavba labská (ČSPL) a Evropská vodní doprava Praha. Rejdaři už léta upozorňují, že v době, kdy nízký stav neumožňuje na dolním toku Labe plavbu, nelze k mezinárodní dopravě využívat ani horní tok Labe nebo Vltavu. Dva nové jezy by problém odstranily. Kromě této kauzy jde rejdařům také o úhradu škod, které jim způsobily předloňské povodně a loňské sucho. Vláda sice schválila program pomoci majitelům přístavů a jezů, ale uvolnila na to jen minimum peněz. Například ČSPL už proto oznámila, že když se od státu nedočká větší náhrady, čeká ji brzy krach.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu