Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Splavnění Labe má zase zpoždění
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – Labe | Parlamentní listy | ef | 27. 2. 2004] [tisk]
Dočkají se Pardubice přístavu? Práce na splavněni Labe do Pardubic je třeba chápat nejen v kontextu vodní dopravy. Jedná se o úpravy, které hrají důležitou roli v oblasti protipovodňové ochrany přilehlého území, vodohospodářství a zemědělství, pro vodní turistiku i energetické využití. Na labské vodní cestě, která má mezinárodní statut, je v současné době provozován úsek od státních hranic do Chvaletic. Nutnou podmínkou pro výstavbu přístavní dopravně logistické zóny v Pardubicích je splavnění 23 km dlouhého úseku Chvaletice - Pardubice. Pardubice tak budou napojeny na celou síť evropských vodních cest.
Dlouhé čekání na blízkou budoucnost
Přístavní dopravně logistické centrum v Pardubicích by se má stát součástí české i evropské sítě logistických center. Mezi podpůrné argumenty pro umístění centra do Pardubic patří napojení na tranzitní železniční koridor a připravované napojení Pardubic na dálniční síť ČR. Svou roli hrají i možnost územního rozvoje zóny, podpora projektu na úrovni státní správy, optimální vzdálenost na mezinárodní veřejné letiště (EBA) a nezanedbatelný je i ekologický přínos pro životní prostředí. Stavbu ale podmiňuje splavnění Labe mezi Přeloučí a Pardubicemi. Už v roce 1994 byla založena akciová společnost Přístav Pardubice, jejímiž akcionáři jsou město Pardubice, Pardubický kraj a České přístavy, a.s. Jejím smyslem je koordinovat výstavbu dopravního centra (realizaci zajišťuje právě Přístav Pardubice, a.s.) a dokončení splavnění Labe (odpovídá za ně Ředitelství vodních cest). Projekt, který měl umožnit plavbu lodí mezi Přeloučí a Pardubicemi, už pozdržely námitky ekologů. Opakovaně nesouhlasilo ani Ministerstvo životního prostředí, které ovšem nakonec stavbě v prosinci minulého roku udělilo výjimku. Bylo nalezeno řešení záchrany unikátního přírodního biotopu takzvaných Slavíkových ostrovů, na nichž má stanoviště dvacet sedm kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Vzhledem k oddalování realizace projektu splavnění Labe je v tuto chvíli omezena činnost společnosti Přístav Pardubice. Její ředitel ing. Michal Skalický k projektu říká: ”Společnost byla založena kvůli provozování dopravního centra, které by využívalo kombinace říční, železniční, silniční a letecké dopravy v Pardubicích. Nechceme být závislí pouze na jednom dopravním oboru, výkyvy trhu by nás příliš ohrožovaly a kombinovaná přeprava by měla být pro speditéry výhodnější.” S těmito předpoklady počítá marketingová studie přístavu. Zpoždění stavby přístavu nestojí jen peníze, ale i úsilí a trpělivost řady lidí, kteří ji v Pardubicích podporují. Avšak obavy z toho, že během promarněných let poklesne zájem o říční dopravu, jsou podle ing. Skalického liché: ”U přístavu vznikne skladištní areál, na který bude napojená železnice, silnice i letiště.
Pokud by nebyla říční doprava v budoucnu tolik vyhledávaná, mohou ji zbylé tři možnosti doplnit a naopak. Infrastruktura přístavu nebude sloužit jen lodní dopravě. Přístav by se měl stát dopravním uzlem, kde se budou křížit všechny druhy transportu. Proto mají investice do řeky podstatně širší význam. Jakmile se začne v Přelouči stavět kanál, jsme schopni postavit přístav do pěti let. Náklady jsme vypočítali zhruba na sedm set milionů korun s tím, že v konečném účtování může dojít k určitým změnám,” tvrdí Skalický s tím, že by byl rád, kdyby se na financování projektu podílela Evropská unie, která vznik obdobných projektů podporuje. Projektu se blýskalo na lepší časy. Zdálo se, že kanál konečně bude. Koncem ledna nám starostka Přelouče Irena Burešová vyjmenovala hned několik důvodů, pro které město Přelouč i dotčená obec Břehy, stavbu plavebního kanálu vítají. Nad všemi převažuje veřejný, doslova mezinárodní zájem. Navrhovaná stavba je nutná ke splavnění chybějícího čtyřkilometrového úseku na již hotové labské vodní cestě (E 20) vedoucí od Hamburku až do Pardubic. Brání tomu pouhé dva nesplavné kilometry u Přelouče.
”Podporu výstavby kanálu vyjádřilo město již v roce 1994, kdy se dostal do územního plánu Přelouče a nyní je i součástí územního plánu vyššího územního celku. Vláda ČR ve svém usnesení č. 635/96 schválila účast státního rozpočtu na financování ”Programu podpory rozvoje vodní dopravy v České republice do roku 2005”.Výstavba nového plavebního stupně Přelouč a s ní související rozvoj ekologicky i ekonomicky výhodné lodní dopravy je jeho součástí. O umístění stavby se rozhodlo v dlouhodobých přípravných (výzkumné, studijní, projekční) pracích a při projednávání se zainteresovanými orgány státní správy a organizacemi, jichž se výstavba týká. Umístění je kompromisem mezi čistě technickým řešením bez ohledu na ostatní vlivy a potřebami zejména ochrany přírody, technických památek a dalšími požadavky. Dokončení splavnění Labe do Pardubic je zcela samostatný program jmenovitě zakotvený v četných oficiálních dokumentech (např. v Evropské dohodě o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu AGN, která byla pod č. 163/1999 Sb. vyhlášena platnou v ČR). Kanál má velký význam také při zadržování povodňových vod, které nás téměř pravidelně každoročně postihují. Občané vnímají, že díky výstavbě kanálu dojde ke značné rekultivaci i regeneraci přilehlých pozemků.”
V Přelouči vznikne nová přírodní oddychová zóna rekreačního charakteru, vodní kanál umožní využití pro řadu vodních sportů. Samotná stavba příliš nezkomplikuje ani život ve městě. Naopak se s jejím zahájením očekává vznik nových pracovních příležitostí a přínos pro přeloučské podnikatele provozující ubytovací a stravovací zařízení. Stavba kanálu se vyhne původnímu korytu řeky Labe. Hlavním důvodem jsou státní technické památky - původní jez a plavební komora. Samozřejmou součástí stavby kanálu je výstavba ekvivalentní náhrady - dvou nových plavebních komor. V úvahách je zároveň doplnění projektu o vodní elektrárnu. Nejvýznamnějším důvodem zpoždění stavby byl však odpor ekologů. Město i investor jsou připraveni minimalizovat dopad stavby na životní prostředí. Přelouč například dala k dispozici cca 10 ha pozemků pro vznik nového biokoridoru, kam budou přesídleny staveništěm dotčené rostliny a živočichové.
Přeloučský zádrhel na závěr?
Investor stavby Přeloučského kanálu, Ředitelství vodních cest, podstoupil časově náročnou proceduru, která byla završena ziskem 138 ”razítek”. Paradoxem je, že to, které zabezpečil odbor životního prostředí města Přelouče nenabylo v potřebném termínu právní moci a stavební odbor Přelouče tak musel projekt odmítnout. Jde o zjevné pochybení přeloučského městského úřadu. Projekt je paradoxně zajištěn finančně. Chybí jen územní rozhodnutí. Pokud se investor rozhodne uplatňovat náhradu škody, hrozí městu vysoké sankce. Starostka Přelouče k problému říká: ”Považuji za paradoxní a strašné, že se náš odbor dopustil takové závažné chyby. Investiční akce v hodnotě tří miliard však určitě ohrožena není. Bude jen časově oddálena. Mrzí nás, že investorovi vzniknou vícenáklady. Jejich výši vůbec nedokážu odhadnout a radši to ani v této chvíli nedomýšlím.” Jasno bude v celé záležitosti až po vyjádření odvolacího orgánu Pardubického kraje. Jedno je ale zřejmé již dnes - zahájení stavby je opět ve skluzu.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu