Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

V Harrachově to vře kolem solení
[plný text článku | kategorie: Vliv na životní prostředí – ČR | MF Dnes | Kateřina Frouzová | 27. 2. 2004] [tisk]
Kolem jediné silnice v krkonošském parku, kde se smí solit, hynou vzácné rostliny. Ochranáři žádají, aby cestáři silnici k hraničnímu přechodu s Polskem sypali pouze štěrkem. Nové spory se rozhořely mezi ekology a cestáři o solení silnic v Krkonoších. Ochranáři tvrdí, že jim sůl ničí rostliny. Silničáři zase, že už méně solit nemohou. Vzácné rostliny kolem silnic hynou, jehličí rezaví, půda i voda jsou příliš slané. Takové dopady má podle ochránců přírody solení mezinárodní komunikace na harrachovský hraniční přechod do Polska. Ekologové tvrdí, že solení je přehnané a chtějí přimět cestáře, aby používání chemického posypu omezili. Silničáři však nesouhlasí. Podle nich by pak kamiony k hraničnímu přechodu nevyjely. Kolem problému se proto znovu rozhořel spor, v němž proti sobě stojí cestáři a Krkonošský národní park společně s Českou inspekcí životního prostředí v Liberci. Ochránci přírody a silničáři budou o problému brzy jednat. "Dali jsme silničářům výjimku a oni nedodržují pravidla. Správně by měli solit pouze ve výjimečných situacích, když je kalamita. Ve skutečnosti ale povolení zneužívají a sypou na vozovku chemii v nepřiměřeném množství, stále a také v případech, kdy to není třeba. To velmi poškozuje přírodu," vysvětlil tiskový mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. Silničáři se brání tím, že již nemohou množství soli snížit. "Uklidit silnici tak, aby byla dobře sjízdná i pro kamiony, bychom pak jednoduše nezvládli. Argumenty a požadavky ochranářů přírody nejsou pro nás technicky přijatelné," konstatoval provozní náměstek Krajské správy a údržby silnic Libereckého kraje Jiří Vronský.
Stejné stanovisko jako cestáři mají také někteří řidiči kamionů, kterých přes přechod projíždějí denně stovky. "Kdyby to tu pořádně nesolili, tak je silnice za chvíli ucpaná. Vůbec bychom nevyjeli nahoru," komentoval spor řidič z Bratislavy. Na tom, že sůl přírodě škodí, se včera shodla řada odborníků. Na některých stromech kolem zmíněné silnice, kterou jako jedinou na území krkonošského parku mohou cestáři solit, kupříkladu jeden rok nenarostou listy. Jehličnanům rezaví jehlice. Dochází k zasolování půdy či vodních toků. "Naše obavy se již potvrzují. Dochází tu ke změně složení vegetace. Kolem nesolených silnic přitom podobné proměny nepozorujeme. Kolem problematické komunikace rostou jiné druhy rostlin. Přibývá především různých travin a plevele," upřesnil výhrady Drahný. Jedním z takových plevelů je asi půl metru vysoká travina zblochanec. "Plevele jsou obvykle přizpůsobivější, vyšší a větší než okolní rostliny, kvůli tomu je zastiňují a omezují je v růstu," dodal mluvčí. V blízkosti komunikace přitom rostou druhy zvláště chráněných rostlin jako například kapradina jinořadec kadeřavý, přeslička říční či měsíčnice vytrvalá. "Hrozí, že z oblasti vymizí. Naši botanici už zaznamenali úbytek chráněných rostlin. I to částečně klademe za vinu solení," upřesnil Drahný.
V Jizerských horách kvůli soli uschly stromy
Zkušenosti s negativními dopady solení má také vedení Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. "Tento vliv je patrný třeba mezi Albrechticemi u Frýdlantu a Dětřichovem, kde bývala alej. Povolili jsme tu solení a stromy kolem silnice postupně uschly. Zřejmě je to kvůli chemickému posypu," uvedl šéf správy Jiří Hušek. Ochránci přírody požadují především omezení solení. "Chápeme, že je chemický posyp v některých případech nutný. Proto jsme výjimku na zmiňované silnici podpořili," zdůraznil mluvčí s tím, že cestáři by komunikaci měli hlavně včas pluhovat. "Pokud to udělají dostatečně brzy, tak mohou cíleně a méně používat chemii. V údržbě mají určitě rezervy. Naším úkolem je bojovat za to, aby na území parku zůstala příroda v původním stavu," upozornil Drahný.
Silničáři: Nesolíme nikdy zbytečně
Podle poslance Františka Pelce je důležité zimní údržbu přizpůsobit prostředí, kudy silnice vede. "Je nutné vždy zhodnotit situaci a zajistit, aby údržba neničila okolí. V takových oblastech, jako je krkonošský park, mají cestáři dávat přednost mechanické údržbě a inertnímu posypu před solí. Chemický posyp však na mezinárodní komunikaci také nelze úplně vyloučit," poznamenal poslanec, jenž se zabývá problematikou životního prostředí. Pelc současně apeloval, ať si silničáři a ochránci přírody jasně stanoví podmínky údržby. "Pokud je dohoda volnější, tak silničáři někdy příliš často solí," zmínil. Vronský výtky ekologů považuje za nepodložené. "Nesolíme nadměrně. Je to jen domněnka parku. Nemohou to vědět." Cestáři prý podmínky výjimky dodržují. "Snad jen nežádáme o zvláštní povolení každého solení, tak jak chce správa parku. To ale nemůžeme zvládat," komentoval situaci Vronský. Problémem je podle něj kupříkladu příliš hustá doprava. "Auta velmi brzy i tenkou vrstvu sněhu ujezdí. Pak už ji nemůžeme odstranit jinak než solením," upozornil Vronský. Náměstek současně nesouhlasí ani s tím, že by měli častěji a dříve komunikaci pluhovat.
"Jeden centimetr na vozovce pluhem nestáhneme. Povrch není rovný a zničili bychom stroje. Proto pluhujeme až ve chvíli, kdy na silnici leží čtyři centimetry," řekl Vronský. "Navíc podle mě zimní údržba přírodě neškodí. Ke změnám vegetace dochází i jinde, než jen v okolí komunikace na hranice." Výhodu chemického posypu vidí starosta Harrachova Václav Cajthaml ve snížení počtu dopravních nehod. "Dříve na silnici na hranice často docházelo i k řetězovým haváriím. Teď je to mnohem lepší," podotkl Cajthaml. Vzápětí však upozornil, že mu z principu vadí, pokud vede komunikace tohoto typu parkem nebo chráněným územím. Otázkou solení se zabývají také Jizerské hory. Vedení správy chráněné oblasti žádné potíže nezaznamenalo. "Dosud jsme se silničáři neměli špatné zkušenosti. Solí přiměřeně, když je třeba, a na důležitých komunikacích, kde jezdí například autobusová doprava," dodal Hušek.
Řidiči chtějí suché silnice na úkor přírody
Zdroj problému podle Huška vězí ve střetu ochrany přírody a pohodlnosti dopravy. "Existuje snaha umožnit turistům dojet po čistých suchých silnicích až před penzion v horách. Zapomíná se ale na to, že je sníh nedílnou součástí hor. Každý, kdo sem jede, by se tomu měl přizpůsobit," upozornil Hušek. Sněhové řetězy, lopatu a zimní pneumatiky má podle něj mít každý, kdo do hor jede. S podmínkami horského terénu mají motoristé počítat také podle ekonomického náměstka ČSAD v Liberci Vladimíra Borovičky. "Pokud vede důležitá komunikace národním parkem nebo chráněnou oblastí, je to problém. Podle mě je řešením používat více při údržbě hrubý štěrk. Pak těžké kamiony nebudou mít problémy," podotkl Borovička.
Spory o solení
Mezinárodní silnice, která vede na harrachovský hraniční přechod do Polska, je jedinou cestou v Krkonošském národním parku, kde silničáři smí použít chemický posyp. Od vydání tohoto povolení stojí cestáři a ekologové proti sobě. Spor se vleče několik let. Brzy se obě strany sejdou za jedním stolem a pokusí se najít řešení přijatelné pro přírodu, lidi i kamionovou dopravu.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu