Krajský úřad zrušil územní rozhodnutí na obchvat Roudné [plný text článku | kategorie: Silnice – ČR | Plzeňský rozhled | mer | 1. 3. 2004] [tisk] Krajský úřad Plzeňského kraje zrušil územní rozhodnutí na kontroverzní stavbu nové silnice a protipovodňového valu na Roudné v Plzni. Vyhověl tak odvolání občanského sdružení "Za zachování Roudné a jejího okolí" a dalších 23 účastníků řízení, převážně vlastníků dotčených nemovitostí. Místním občanům se zejména nezamlouvá plánovaná demolice činžovního domu v Luční ulici, který má stavbě ustoupit, stejně tak umístění silnice těsně pod okna obytných domů v Lipové a Bělohorské ulici. Podle hlukové studie předložené investorem by přitom v okolí komunikace, po které má projet až 20.000 aut denně, docházelo k překračování platných hygienických limitů. Vyvlastňování: beze změny územního plánu to nepůjde
Podle názoru krajského úřadu neměl stavebně-správní odbor plzeňského magistrátu územní rozhodnutí vydat bez souhlasu vlastníků stavebních pozemků. Územní rozhodnutí lze totiž podle stavebního zákona vydat bez souhlasu vlastníka pouze v případě, kdy lze pro zamýšlený záměr pozemek vyvlastnit. Tato podmínka však splněna nebyla: územní plán města Plzně totiž sice se stavbou obchvatu i protipovodňového valu počítá, ale stavba valu není uvedena v seznamu veřejně prospěšných staveb. "Nevíme, proč zastupitelé na protipovodňový val zapomněli, ale pokud chce město získat nové územní rozhodnutí na celou stavbu, bude muset každopádně územní plán změnit," konstatoval ekologický aktivista Jan Rovenský, který místním občanům pomáhá při jednání s úřady.
Nesouhlas vlastníků pozemků však nebyl jediným důvodem, proč bylo územní rozhodnutí zrušeno. Krajský úřad mj. vytkl stavebně-správnímu odboru magistrátu, že se nezabýval vlivem zamýšlené stavby na ovzduší, nezajistil si souhlas dotčených silničních úřadů k napojení silnice na dosavadní komunikace a řádně neprotokoloval průběh ústního jednání, které se ve věci konalo. Zrušené rozhodnutí mimoto nebylo řádně odůvodněno. Podle rozhodnutí krajského úřadu bude muset magistrát v novém řízení mj. přezkoumat, zda stavba nepodléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. a zda je vhodné zamýšlený protipovodňový val realizovat samostatně bez dalších navazujících opatření. Odvolatelé naopak neuspěli s námitkou podjatosti proti pracovníkům magistrátu, kteří územní řízení vedli. Co přinesla schůzka s primátorem?
Rozhodnutí krajského úřadu přišlo místním lidem skutečně vhod - měli totiž možnost jednat s primátorem Jiřím Šnebergrem a dalšími představiteli města Plzně. Získali tak naději, že se po několika letech konečně podařilo lidem z Roudné stát partnery pro "město" a že se začalo hledat kompromisní řešení. Odpůrci městem protežované trasy již od loňského léta navrhují kompromis - silnice by se sice postavila, ale cca 100 metrů východněji, tedy bez kontaktu s obytnou zástavbou. Radnice se však změně trasy dosud bránila s tím, že komunikace je zakotvena v územním plánu a je na ní vydáno územní rozhodnutí. Oba tyto argumenty nyní ztratily smysl: územní plán se totiž bude muset kvůli zamýšlené stavbě beztak změnit a územní řízení začne v podstatě od začátku.
"Doufám, že město konečně pochopí, že je lepší a rychlejší se s vlastními občany domluvit, než s nimi válčit. Kdyby se začalo se změnou územního plánu už loni v létě, kdy bylo kompromisní řešení navrženo, mohla být již dnes schválena a stavbě by nic nestálo v cestě," upozorňuje Rovenský. Zástupce předsedy občanského sdružení "Za zachování Roudné a jejího okolí" Ing. Pavel Denk k tomu doplnil: "Byli bychom samozřejmě nejraději, kdyby se komunikace nestavěla vůbec, ale pokud bude radnice ochotná naše domy ušetřit a se silnicí uhnout, jsme připraveni ustoupit i my." Na příští jednání, které se uskuteční přibližně za měsíc, navrhují variantu, která znamená, že se na Roudné nemusí bourat domy, že se oddálí komunikace z bezprostřední blízkosti obytných domů v Lipové a Bělohorské ulici a na Zadní Roudné a že bude minimálně poškozeno životní prostředí. Za skutečnou alternativu dopravního napojení Lochotína i nadále považují silnici I/20a II/231 (tzv. Jateční).