Silniční a dálniční síť a hraniční přechody v ČR (1. část) [plný text článku | kategorie: Dálnice – ČR, Rychlostní silnice – ČR: ostatní | Doprava a silnice | Radek Novák | 1. 3. 2004] [tisk] Česká republika se řadí k dopravně nejvytíženějším územím v Evropě. V čísle 11 jsme zveřejnili článek o silniční a dálniční infrastruktuře v ČR jako strategické a do značné míry i limitující součásti logistického řetězce fungujícího v oblasti silniční přepravy. Úvodem je třeba si připomenout, že hustota základní silniční sítě v ČR je 0,7 km/km 2 a při zahrnutí místních silničních komunikací dokonce 1,44 km/km 2 . Nejvýznamnější silnice ČR tvoří tzv. vybranou síť, z čehož její část patří do tzv. vymezených tahů silniční sítě. Dálniční síť v ČR má mít plánovaný rozsah celkem 1005 km, v provozu je zatím 516 km z její celkové délky. Dálniční síť tvoří zatím nesouvislou síť - s výjimkou Slovenska - nepropojenou se sousedními státy. Jak známo, dálnice D 5 je na české straně již zprovozněna až na hraniční přechod Rozvadov, avšak její napojení na dálniční síť na území SRN dosud není (stejně tak jako v současnosti na naší straně diskutovaný - zatím jen provizorní - dálniční obchvat Plzně). Tzv. rychlostních komunikací (silnic) je v ČR plánováno přes 1130 km. V provozu je jich zatím přes přibližně 350 km. Silnice I. třídy postavené ve čtyřpruhovém profilu mají v ČR plánovanou délku necelých 120 km, v současnosti je v provozu asi 90 km. Strategickým záměrem při restrukturalizaci a modernizaci silniční sítě ČR je proto přednostní dobudování dálniční sítě a sítě čtyřpruhových komunikací pro motorová vozidla (rychlostní silnice). Celkový strategický dlouhodobý záměr je, že by dálniční síť ČR měly tvořit tyto dálnice:
D1 Praha - Jihlava - Brno - Přerov - Lipník n. B.
D2 Brno - Břeclav - státní hranice ČR/SR
D3 Praha - Tábor - České Budějovice - st. hranice ČR/Rakousko
D5 Praha - Plzeň - Rozvadov - státní hranice ČR/SRN
D8 Praha - Ústí n. Labem - státní hranice ČR/SRN
D11 Praha - Hradec Králové - Trutnov - st. hranice ČR/Polsko
D47 Lipník n. B. - Ostrava - st. hranice ČR/Polsko Mimo dálnice je stanovena i prioritní síť čtyřpruhových silnic pro motorová vozidla (tzv. rychlostních komunikací, resp. silnic):
R1 Okruh Praha R 4 Praha - Příbram - Nová Hospoda
R6 Praha - Nové Strašecí - Karlovy Vary - Cheb - státní hranice ČR/SRN
R7 Praha - Slaný - Louny - Chomutov
R10 Praha - Mladá Boleslav - Turnov
R35 Lipník nad Bečvou - Olomouc - Hradec Králové Liberec - Hrádek nad Nisou - státní hranice ČR/SRN
R43 Moravská Třebová - Brno
R46 Vyškov - Olomouc
R48 Bělotín - Nový Jičín - Frýdek-Místek - Český Těšín
R49 Kroměříž - Zlín - státní hranice ČR/Polsko
R52 Brno - Rajhrad - Pohořelice - státní hranice ČR/Rakousko
R55 Olomouc - Otrokovice - Napajedla - Břeclav
Jak již bylo zmíněno v předešlém příspěvku, výše neuvedená silniční síť ČR ve značném rozsahu neodpovídá současným dopravním potřebám a mezinárodním standardům (šířkové a směrové uspořádání, vysoký počet úrovňových křížení s železnicí a špatný stav některých mostů, ale i některé sklonové poměry apod.). Dále je ve velkých městech (zejména v Praze, Brně a Ostravě) nutno pokračovat v postupném převádění tranzitní silniční dopravy mimo centra měst a chránit je tak od negativních účinků silniční dopravy. Nejen z logistického pohledu je hlavním cílem výstavby silniční infrastruktury postupné zlepšení stavu a vybavenosti silniční sítě v souladu s rostoucím dopravním zatížením a ekologickými požadavky a kvalitním napojením naší silniční sítě na mezinárodní silniční síť. Významná pozornost je i nadále věnována dostavbě dálnice D5 Praha - Plzeň - Rozvadov ve směru na Norimberk. Na české straně byl úsek dálnice po státní hranice se SRN zprovozněn v roce 1997 se stavebním dokončením v roce 1998 (provizorní obchvat Plzně pak koncem roku 2003). Kritickým se stal přibližně třicetikilometrový úsek za Waidhausem (protistrana hraničního přechodu Rozvadov v Bavorsku), odkud chybí dálniční napojení na dálniční síť SRN, čímž je dosavadní přínos naší dálnice D5 velmi handicapován.
Neméně významným mezinárodním tahem je dálnice D8 ve směru Praha - Ústí nad Labem Drážďany (s nyní již konečně vyřešeným přechodem přes Krušné hory). Souběžně s výstavbou uvedených dálnic patřících k mezinárodním prioritám je připravována výstavba dálnice D47 (jejíž financování se pro jeho průběh stalo pro naši politickou scénu velmi charakteristickým). Dálnice D47 by měla zajistit stále se zvyšující dopravní výkony tranzitní MKD v silniční dopravě ve směru sever - jih se vstupem z Polska v oblasti Ostravy s napojením na dálnici D1 - Brno a s pokračováním přes čtyřpruhovou silnici R52 k rakouským hranicím (srov. českou stranou navrhovaný koridor multimodální přepravy BVI). Dále do významných mezinárodních dálničních propojení patří dostavba dálnice D11 z Poděbrad přes Hradec Králové k polským hranicím a možné zahájení výstavby, resp. eventuálně modernizace silniční trasy z Prahy na jih směrem na České Budějovice a dále k rakouským hranicím. Mezi současné priority patří i propojení Prahy a Brna s Ostravou silnicemi dálničního typu, a to v úseku Brno - Vyškov dálnicí D1, Vyškov - Olomouc - Lipník n. Bečvou rychlostními silnicemi R46 a R35, v úseku Lipník n. Bečvou Frýdek-Místek rychlostní silnicí R48 a v úseku Frýdek-Místek - Ostrava silnicí I/58.
Bezprecedentně významnou prioritou - a to zejména s ohledem na tranzitní MKD - je pokračování výstavby rychlostního okruhu kolem Prahy (v současnosti zprovozněn spojovací úsek mezi D5 a R7), ale i stavby silnic na území tzv. statutárních měst. V oblasti Prahy jde o systém komunikací dočasně plnících funkci silnic pro vedení vnější dopravy do doby výstavby vnějšího silničního okruhu. S ohledem na katastrofální dopravní situaci v pražské aglomeraci je žádoucí, aby celý rychlostní okruh kolem Prahy - odvádějící z centra, resp. stávajících komunikací, tranzitní MKD - byl propojen co možná nejdříve (původní časové odhady jsou však po katastrofálních povodních v roce 2002 zjevně již nereálné). Pro MKD je velmi významnou postupná realizace programu úpravy silnic v okolí hraničních přechodů (některé aktivity jsou financovány z programu PHARE), resp. na přístupech k nim. Dále budou pokračovat programy výstavby obchvatů měst, které zlepší průjezdnost hlavních tahů i životní prostředí ve městech. Možný rozvoj našich silničních sítí je chápán v souladu s prognózovaným vývojem přepravních nároků české a evropské ekonomiky. Ze strukturálních změn v české ekonomice a uskutečněných společenských změn vyplývá i rychlé zvyšování hybnosti v silniční dopravě a trvalé prodlužování přepravních vzdáleností a zvyšování výkonů v nákladní silniční dopravě, zejména v MKD. Tento trend je v souladu s celoevropským vývojem. Předpokládaný rozvoj silniční infrastruktury vychází i z rychlého rozvoje silniční dopravy a z předpokladu odstranění problémů propustnosti stávající silniční sítě v rozhodujících tranzitních směrech, zejména pak v hraničních úsecích se SRN.