Proti jezům se postavil i Svěrák [plný text článku | kategorie: Vodní doprava – Labe | Ústecký deník | Vladimír Škaloud | 2. 3. 2004] [tisk] Odpůrci výstavby dvou jezů na dolním toku Labe získali na svoji stranu další známou osobnost. Členem petičního výboru proti jezům se stal i režisér Jan Svěrák. Ten se tak postavil po bok senátorů Zdeňka Bárty a Martina Mejstříka či poslankyně Táni Fischerové. "Petice "Za zachování jedinečné přírody dolního Labe proti výstavbě jezů v Malém Březně a Prostředním Žlebu" reaguje na uzákonění zlepšování plavebních podmínek na Režisér Jan Svěrák Labi a Vltavě jako veřejného zájmu," vysvětlil Marian Páleník, ředitel společnosti Přátelé přírody a hlavní iniciátor protestní akce. "V petici se obracíme na ministry české vlády, která má v dubnu o jezech rozhodnout, se žádostí, aby jejich výstavbu nepodporovali," dodal. Ekologové poukazují především na to, že jezy by narušily vzácné ekosystémy na dolním toku českého úseku Labe. "Vodní díla budou mít nevratný a výrazný negativní dopad na řadu unikátních přírodních stanovišť a rostlinných a živočišných druhů chráněných českou i evropskou legislativou," upozornil Páleník s tím, že podpisová akce začala včera. "Vzhledem k tomu, že na to máme měsíc, nečekáme desítky tisíc podpisů. Přesto petiční archy předáme 31. března na Úřadě vlády," uzavřel ekolog.
Zástupci místní a krajské samosprávy výstavbu jezů umožňující mnohem větší využití Labe pro lodní dopravu naopak podporují. "Investovat do této vodní cesty by se určitě vyplatilo. Úspora při přepravě jedné tuny zboží po vodě oproti železnici činí až třináct euro," poznamenal náměstek ústeckého hejtmana Jaroslav Foldyna. "Při budování jezů by navíc našla uplatnění spousta lidí, což je pro region s velkou nezaměstnaností velice důležité," doplnil. Přímo existenčně závislé na vybudování jezů jsou plavební společnosti. "Bez nich bychom nemohli naši činnost dále vykonávat," upozornil Miroslav Šefara, člen představenstva Československé plavby labské. "Německá strana labskou vodní cestu řádně udržuje, ale úsek mezi Ústím nad Labem a státní hranicí její využitelnost značně limituje," dodal rejdař.