Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Přepravní objemy jsou závislé na ponoru
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – Labe | Dopravní noviny | František Ptáček | 4. 3. 2004] [tisk]
V Dopravních novinách 6/04 jsme zveřejnili zprávu "Jezy podle studie dopravu na Labi nezlepší". S polemickým příspěvkem na ni zareagoval bývalý ředitel přístavu Ústí nad Labem ing. František Ptáček. Neznám zásadní studii Českého ekologického ústavu, ale znám třístránkový článek autorů ing. Klusáka a ing. Zemana z ČEÚ Praha, který byl uveřejněn v čísle 12/03 Zpravodaje ministerstva životního prostředí. V tomto článku autoři tvrdí, že o množství přepraveného zboží počet splavných dnů nerozhoduje. V připojené tabulce 1 porovnávají počet splavných dnů a objem přepraveného zboží po Labi. Jako zdroj dat pro tabulku uvádějí pány Čábelku a Ptáčka a jejich zprávu "Vodní doprava ... se zaměřením na úsek Střekov - státní hranice" z roku 2000. Tato zpráva byla předložena počátkem roku 2001 jako součást studie EIA ke stavbě jezů na Labi. Autoři Klusák a Zeman z ní však (nevím, zda z neznalosti, nebo záměrně) uvádějí nesprávná čísla, která jsou v rozporu s komentářem původních tabulek.
Rozhodující nepřesnost je v počtu přepravených tun - i Dopravní noviny uvedly, že v roce 1991 bylo přepraveno 5,8 miliónu tun zboží a v roce 1998 1,3 miliónu tun zboží. Ve zprávě pánů Čábelky a Ptáčka se však uvádí, že v roce 1991 bylo přepraveno 1,1 miliónu tun zboží, údaj roku 1998 se shoduje (bylo přepraveno 1,3 miliónu tun zboží). Pro rok 1991 však uvádí zpráva ČEÚ všechny přepravy (tedy i vnitrostátní včetně uhlí do Chvaletic, které úsek Střekov - Hřensko nevyužívají), zatímco pro rok 1998 uvedli tento údaj i se součtovou chybou - celkem bylo v roce 1998 přepraveno v zahraničních i vnitrostátních přepravách 1,5 miliónu tun. Podružnou nepřesností je údaj ČEÚ o počtu splavných dnů. Uvedený minimální ponor 1,4 m představuje tzv. ekonomický ponor, při němž se rejdařům vyrovnávají výnosy z přepravy s náklady na provoz. Ve skutečnosti i za cenu ztráty (která se může v období několika let stále se měnících ponorů "vyrovnat na červenou nulu") rejdaři přepravují i za vodního stavu 160 cm, tedy při ponoru 100 cm (ve směru proti proudu), byť i jenom z přístavu Děčín-Loubí. Toto řešení jistě není ideální a právě stavba jezů má tento nedostatek a obtíže rejdařů významně zmírnit. V roce 1991 lze tedy podle podkladů pánů Čábelky a Ptáčka vykázat 236 splavných dnů (z toho 170 dnů je pro nákladní lodě splavný celý úsek Střekov - Hřensko), v roce 1998 lze vykázat 295 dnů s přístupem do přístavu Děčín-Loubí (z toho 274 dnů splavnosti pro celý úsek).
V uvedeném třístránkovém článku autorů Klusáka a Zemana (ČEÚ) postrádám údaje možných splavných dnů (odvozeno ze stejných průtoků) po postavení navržených jezů. Pánové Čábelka a Ptáček uvádějí, že s ekonomickým ponorem 1,4 m nebo vyšším by bylo v roce 1991 celkem 346 splavných dní, v roce 1998 by bylo takových dní 365. Z mnou uvedených údajů tedy nelze odvodit ani neúčinnost výstavby jezů, ani nezávislost přepravního objemu na ponorech.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu