Jezy na Labi jsou nadále jablkem sváru [plný text článku | kategorie: Vodní doprava – Labe | Ústecký deník | Vladimír Škaloud | 5. 3. 2004] [tisk] Jezy na dolním Labi zůstávají ostnem mezi Ústeckým krajem a ministerstvem životního prostředí. Náměstci hejtmana Jaroslav Foldyna a ministra Ladislav Miko neslevili ze svých pozic ani při včerejším jednání v Ústí nad Labem. "Zastáváme trochu jiné postoje, které jsme si alespoň vysvětlili," pochvaloval si Miko."V této fázi nejsme schopni objektivně určit, zda má větší váhu podpora lodní dopravy nebo ochrana přírody," připustil Foldyna. To by měla určit komise složená z náměstků ministrů životního prostředí a dopravy."Naší snahou je položit na stůl všechny informace, aby vláda rozhodovala s konkrétní znalostí věci," poznamenal Miko."Spoléháme na podporu samospráv a hospodářské komory. Konečné slovo vlády ale budeme muset respektovat," doplnil Foldyna. V otázce větrných elektráren jsou zástupci kraje a ochrany životního prostředí zajedno -podporují je, ale zároveň volají po jejich regulaci."Nemohou se rozvíjet živelně," upozornil Miko. "Jejich budování je do značné míry motivováno dnešními ekonomickými podmínkami, které ale mohou být za deset let jiné," doplnil náměstek ministra životního prostředí.
"Nedovedu si představit, že bychom vyšli vstříc všem zájemcům o vybudování větrných elektráren a v Krušných horách by vznikla Matějská pouť," prohlásil Foldyna s nadsázkou. "Pro nás je nejdůležitější vyjádření místních samospráv. A také to, aby investoři neměli zájem pouze využít dané místo, ale přinesli i něco navíc. Třeba vybudovali továrnu na výrobu komponentů pro tato zařízení a vytvořili tak pracovní místa," dodal už vážně. Problém prolomení limitů těžby hnědého uhlí nevidí Foldyna tak palčivý jako někteří ekologové. "Nedovedu si představit, že by došlo k bourání obce bez souhlasu místní a krajské samosprávy," tvrdí."Otázka limitů je pro nás zásadní, jejich prolomení nepovažujeme za správné," prohlásil Miko. Zemědělci na Litoměřicku by se měli dočkat náhrad za odplavenou půdu předloňskými povodněmi. "Máme příslib ministerstva financí, že poskytne deset až patnáct milionů korun," přiblížil Foldyna. Zbytek do dvaceti milionů je připraveno dát ministerstvo životního prostředí.