Rychlovlaky kraji nic nepřinesou [plný text článku | kategorie: Železniční doprava – ČR | MF Dnes | Petra Marková a Roman Kratochvíl | 6. 3. 2004] [tisk] Koridor by území rozpůlil. Provoz na trati by musel být velmi čilý, bez zastávek. Vysokorychlostní trať (VRT), která má protnout území kraje Vysočina, je zatím pouze na papíře. Byť se několik narýsovaných čar zatím tváří nevinně, zaměstnává už spoustu lidí. ”Trať by vlastně rozdělila území na dvě části. Jediná možnost křížení takovéto rychlodráhy je mimoúrovňová, muselo by vyrůst mnoho mostů a tunelů,” říká Petr Průža z oddělení územního plánování krajského úřadu. Na trati by byl velmi čilý provoz. ”Aby se tak obrovská investice vyplatila, musela by být železnice velmi vytížená. Určitě by to nebylo jen pár vlaků za den,” poznamenal. Jaká je ale pravděpodobnost, že vysokorychlostní železnice opravdu někdy Vysočinu prořízne? To nikdo neví. ”Stát musí rozhodnout, zda na svém území takovou trať chce. Pokud řekne ano a najde se investor, je možné, že v horizontu zhruba padesáti let tudy ty vlaky jezdit budou. Podstatné je, že stát musí stanovit jasnou koncepci dopravy v zemi. Dokud to neudělá, počítáme v územním plánu i s variantou rychlotratě,” řekl Průža.
Takové informace však zatím z ministerstva dopravy neuslyšíte. Jak tlumočila Xavera Poldaufová, budoucí vývoj záleží na tom, jak bude pokračovat rozvoj sítě VRT v Evropě po rozšíření Evropské unie. ”Význam VRT je nadnárodní, a proto chceme být připraveni (alespoň územní ochranou koridorů) zahájit výstavbu v okamžiku, kdy bude z evropského hlediska potřebná. Vzhledem k výši nákladů je však třeba vstup nadnárodního, respektive soukromého kapitálu,” dodala za ministerstvo Poldaufová. Přínos trati pro kraj Vysočina by byl zřejmě minimální. Mezi zastávkami rychlovlaku musí být vzdálenost alespoň dvou set kilometrů. Pokud by trať spojovala Prahu s Brnem (jejich vzdálenost je právě zhruba 200 kilometrů), těžko lze počítat s tím, že budou rychlovlaky stavět například ještě v Přibyslavi či Velké Bíteši.