Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Uzákonění konkrétní veřejně prospěšné stavby protiústavní?
[plný text článku | kategorie: Dálnice – ČR | Haló noviny | Jan Zeman | 11. 3. 2004] [tisk]
V zásadě neúspěšná transformace ekonomiky ČR oživila myšlenku prosazovat některé záměry coby veřejně prospěšné stavby. Vzápětí narazila na problém jejich ústavnosti. » Jsou , nebo nejsou protiústavní? « slyšel jsem dotaz i od jednoho poslance. Odpověď nemusí být jednoznačná, neboť protiústavnost návrhu zákona nemusí být tak zřejmá, jako v případě tzv. Schlingova dodatku k novele zákona o říční plavbě: »Rozvoj a modernizace vodní cesty, která je součástí sítě vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu na základě mezinárodní smlouvy, kterou je ČR vázaná, je ve veřejném zájmu. Pokud tato vodní cesta leží ve zvláště chráněném území, na činnosti související s jejím rozvojem a modernizací se zákazy stanovené podle zvláštního právního předpisu nevztahují.« Zvláštním právním předpisem je zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Že takové ustanovení popírá jeden ze základních principů ústavnosti ČR princip právního státu - je zřejmé. Je dobře, že Senát a poté i sněmovna druhou větu Schlingova dodatku zrušila. I tak zbylá první věta Schlingova dodatku zůstala na hranici ústavnosti.
Co jsou veřejně prospěšné stavby?
Obvykle se jimi rozumí stavby technické infrastruktury, tj. stavby komunikací a energovodů všeho druhu, vodovodů, kanalizací, čistíren odpadních vod a přehrad. Většinou mají liniový charakter, jejich realizace se obvykle dotýká většího počtu vlastníků půdy. Obvykle se odmítá zařazení dalších typů staveb mezi veřejně prospěšné - stavby průmyslových zón, dolů, hutí, velkých elektráren, zbrojovek. Vážným problémem je odlišit, co je opravdu veřejný zájem a co se za veřejný zájem jen vydává. Začalo to před lety při sporu o trasu dálničního obchvatu Plzně. Vedení plzeňské radnice prosazovalo změnu původní relativně optimální trasy KU na trasu SUK 2, která byla delší, dražší, konfliktnější a v rozporu s platnými zákony. K její legalizaci nakonec plzeňští poslanci prosadili zákon o dálničním obchvatu Plzně (v trase SUK 2 přes vrch Valík). »Jde prý o nestandardní řešení, ale obchvat musí být,« (ve špatné trase prosazované vedením radnice v Plzni), tvrdili.
Zákon o dálnicích jako veřejně prospěšných stavbách
Inspirováni zákonem o dálničním obchvatu Plzně předložili někteří poslanci do sněmovny návrh zákona o dálnicích jako veřejně prospěšných stavbách. Zahrnuli tam všech 16 v ČR uvažovaných dálnic a rychlostních silnic (dál dálnic). Odpověď na otázku jeho ústavnosti je složitější. Z hlediska přípravy dálnice máme tři situace: a) dálnice či její úsek má platné územní rozhodnutí. Její zahrnutí do zákona nemá věcný smysl, neboť veřejný zájem na ní uzákonilo platné územní rozhodnutí, b) dálnice či její úsek nemá platné územní rozhodnutí, ale jeho trasa je navržena (a může být předmětem sporu). Zde si zákonodárce bere to, co přísluší moci výkonné. Znásilňuje platné právní postupy ve prospěch trasy, jejíž vhodnost může, ale nemusí být sporná, c) dálnice či její úsek nemá platné územní rozhodnutí a její trasa není navržena. Zde jde o politickou deklaraci, která nemá větší právní obsah. Stejně jako v b) zpochybňuje právní stát.
Podmínkou výstavby dálnice (a jiné stavby ve veřejném zájmu) by mělo být její řádné projednání a zahrnutí do územního plánu. Řádné projednání znamená, že třetinu připomínek k návrhu územního plánu Prahy nevyřadí úředníci a další bez řádného projednání odmítnou zastupitelé, či že územní plán má zadání, že dálnice v té či oné, často podivné trase musí být do územního plánu zahrnuta, jak se běžně v ČR děje. Návrh zkrátit práva účastníků správních řízení o povolování dálnice a lhůty pro úřední projednávání zjevně porušuje práva občanů a jejich organizací a také obcí a měst jako účastníků řady správních řízení. Navíc jde o občany a obce, kteří mají být často dálnicí těžce postiženi. Zrušení odkladného účinku námitek znamená, že se občan či obec sice u soudu mohou domoci konstatování, že jejich práva byla porušena, ale nebude jim to nic platné, protože se příslušná dálnice již bude stavět. Příprava tak složité a konfliktní stavby jako je dálnice je časově náročná. Ředitelství silnic a dálnic dnes přiznává, že časovou náročnost přípravy dálnic hrubě podceňovali. 10 let je lhůta v EU běžná.
Jsou prosazované dálnice opravdu efektivní?
Dopravní a ekonomickou efektivnost a ekologickou únosnost nejhalasněji prosazovaných dopravních staveb - vodních děl na dolním Labi - v jejichž zájmu před časem Foldyna a Schling (oba ČSSD) žádali i zrušení Ministerstva životního prostředí ČR, nikdo neprokázal. Dostupná fakta mluví proti, viz J.Z., Haló n. 4.2.04. Sporné jsou i trasy mnohých navrhovaných dálnic: a) R43, neboť přetíná sídliště Brno Bystrc s 25 000 obyvateli a odřezává od Brna jeho hlavní rekreační oblast Knínické přehrady, b) severní část vnějšího okruhu Prahy, neboť přetíná Suchdol s 6000 obyvateli a v délce 1600 m přírodní park Troja - Draháň (ekologicky únosná vyšla severní varianta okruhu s přemostěním Vltavy u Řeže a alternativa DUA), c) D8 přes chráněnou krajinnou oblast (CHKO) České středohoří v téměř povrchové trase přes obec Vchynice a velká sesuvná území (na místě je trasa vyhýbající se Vchynici a podcházející hlavní hřeben Českého středohoří tunelem 3,5 km dlouhým mimo sesuvná území), d) D3 přes Středočeskou pahorkatinu mimo Benešov (na místě je ji vést po dálnici D1 a od Mirošovic kolem Benešova a Votic k Táboru v trase stávající státovky s tím, že budou postaveny chybějící obchvaty několika obcí), e) dálnici R52 Pohořelice - Mikulov v těsném dotyku s CHKO Pálava (podstatně levnější a jednodušší je vést dopravu po »poloprázdné« dálnici D2 k Břeclavi a od Břeclavi přes přechod Poštorná na Vídeň), f) dálnice R35 mezi Turnovem a Jičínem (nemá dopravní zdůvodnění, těžce poškozuje cennou přírodu blízké CHKO Český ráj) a mezi Vysokým Mýtem a Mohelnicí (zastupiteli kraje prosazovaný severní koridor negativně ovlivní život v několika obcích) a další dálnice stavěné předčasně a špatně trasované, takže se zbytečně utratí peníze z veřejných rozpočtů).
Občané protestují
Bouřlivé letité protesty ohrožených obyvatel Brna-Bystrce, Prahy-Suchdola, obcí při trase D3 ve Středočeské pahorkatině a nově i obcí Českého ráje ukazují, že teze o »preferenci« ochrany lidí před ochranou zvířat a přírody stavbou dálnic často neplatí. Rozbor ukazuje na hrubé chyby při trasování dálnic. Ne všechny mají charakter ignorace ekologických aspektů. Chyba není ani tak u vlastních trasovačů dálnic jako v nevybíravém nátlaku těch či oněch lobby na ně. Někdy se jednostranně preferují dopravní zájmy nad jinými veřejnými zájmy, jindy jsou motivem spekulace některých mocných s pozemky. Politikové často vydávají špatné trasy dálnic za veřejný zájem, obvykle pod heslem »za náš region«, často však reálně proti němu. Zákon o dálnicích má, údajně ve veřejném zájmu, legalizovat šlendrián, rozsáhlé porušování zákonů na ochranu zdraví lidí i životního prostředí i rozsáhlé plýtvání penězi. Cenným pomocníkem při zohledňování veřejných zájmů je posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Při EIA koncepce dopravních sítí v ČR v r. 1998 neprošla dálnice D8 přes České středohoří a D3 přes Středočeskou pahorkatinu, v rámci projektové EIA neprošel vnější okruh Prahy středem Suchdola, vodní díla na dolním Labi ad. Přesto je někteří prosazují dál.
Schlingovy návrhy pokračují
Na jednání hospodářského výboru 28.1.2004 poslanec Schling sdělil, že navrhuje doplnění návrhu zákona o dálnicích o vodní díla na dolním Labi a o 3. a 4. železniční koridor. U vodních děl na Labi správně předpokládal, že přes Senát neprojdou. Zahrnutí koridorů odůvodňoval tím, že dosud byly nekonfliktní proto, že až na výjimky šly v dosavadních stopách tratí, což u 3. a 4. koridoru bude platit jen zčásti. Zřejmě nepostřehl, že vedení Českých drah neprosazuje konfliktní úseky u Hrdějovic a u Soběslavi silou, ale trpělivě vyjednává, až se mu podaří dospět k trase dopravně ne sice optimální, ale všeobecně přijatelné. ČD prý jednaly celé dva roky a místy ustoupily. Statečné občany Suchdola pražští politikové lámou už celých 13 let. Bez úspěchu. Občané Suchdola totiž nemají kam ustoupit. Neměli by se prosazovatelé dálnic v pochybných trasách z postupu Českých drah poučit? PS: Předkladatelé návrhu zákona o dálnicích často tvrdí, že ty či ony procedury váznou pro obstrukce ekologů a dalších kverulantů. Mají pravdu, že nevyhovuje zákon o územním plánování a stavebním řádu, zákon o vyvlastnění ad. Hrubé chyby v trasování dálnic si nepřipouštějí.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu