V Brně začala kampaň za referendum o nádraží [plný text článku | kategorie: Železniční doprava – ČR: Brno | Vysočina | Vladimír Klepáč a ČTK | 13. 3. 2004] [tisk] V Brně odstartovala kampaň za vyhlášení referenda o odsunu hlavního železničního nádraží. Stanice by se měla přesunout z centra města o 800 metrů směrem k hlavnímu autobusovému nádraží. O projektu se mluví od druhé světové války. Jeho příznivci tvrdí, že odsun umožní rozvoj městského centra, odpůrci jej považují za naprosto zbytečný. Snahou koalice 15 občanských sdružení Nádraží v centru nyní je, aby o odsunu rozhodli Brňané a nikoli radnice. “Nejprve musíme získat podpisy asi dvaceti tisíc Brňanů. Pokud dá takto souhlas k referendu šest procent všech voličů ve městě, magistrát bude muset vyhlásit veřejné hlasování o věci,” řekl Martin Ander z ekologické organizace Hnutí Duha, které je také začleněno v koalici odmítající přesun nádraží. Snahou aktivistů nyní bude předložit potřebné podepsané archy vedení města Brna tak, aby mohlo být referendum spojeno s listopadovými krajskými volbami. Odpůrci odsunu zdůrazňují, že plebiscit by měl udělat již konečnou tečku za sporem. Aby ale skutečně dosáhli svého, musela by se v referendu proti přesunu nádraží vyslovit nadpoloviční většina brněnských voličů.
Náklady na projekt se odhadují mezi 18,5 až 29 miliardami korun. Půjde-li vše podle plánu, mělo by nové nádraží fungovat nejdříve v roce 2015, což je ale podle mnohých nereálné. Na investici se vedle Brna podílí i Jihomoravský kraj a České dráhy. Velkým problémem je nedostatek financí. “Studie uvádějí, že samotné stavební práce, související s přesunem, by za příznivých podmínek trvaly asi 14 let. My se ale domníváme, že by to mohlo trvat až 25 let. Po celou dobu by část Brna byla obrovským staveništěm,” řekl Mojmír Vlašín, který je za Stranu zelených členem brněnského zastupitelstva. Kritici projektu mají více námitek. Poukazují například na to, že by bylo nutné přeložit i všechny uzly městské hromadné dopravy, které jsou před stávajícím železničním nádražím. Vše by bylo podle nich nesmírně nákladné. Další odpůrci zase upozorňují na to, že by se město kvůli projektu na dlouhá léta zadlužilo. Brusel nebo německý Kolín nad Rýnem považují za příklad toho, jak v centrech metropolí mohou fungovat železniční nádraží. Zastánci přesunu na druhé straně argumentují tím, že odsun umožní rozvoj městského centra. Pěší zóna nyní začíná v podstatě před železničním nádražím. Po vybudování nového nádraží by se podle nich železniční provoz zrychlil, nádraží by bylo po všech stránkách moderní a plně využité pro nejrůznější spoje.