Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Brno by chtělo na jih
[plný text článku | kategorie: Železniční doprava – ČR: Brno | Respekt | Pavla Hobstová a Eliška Bártová | 15. 3. 2004] [tisk]
Starý sen se plní, první miliony přiblížily odsun brněnského nádraží. "S odsunem nádraží samozřejmě souhlasím," burácí primátor Petr Suchoň v divadelním skeči v brněnském Domě Pánů z Kunštátu. "A že na to nejsou peníze? Nevadí, někde je seženeme. Hlavní je, že to nepůjde z rozpočtu strany, ale z rozpočtu města." Herci představující lehce přejmenované zástupce brněnské radnice (opravdový primátor se jmenuje Duchoň) jsou odměňováni smíchem a lidé odcházející z představení si lámou hlavu: Proč politici tak neúnavně trvají na odsunu brněnského hlavního nádraží ze středu města - a kolik to vlastně bude stát?
Hurá, zbourali Vaňkovku
Jsou to veskrze aktuální otázky. Přestože na ně totiž dodnes nikdo z lokálních reprezentantů nedokázal přesvědčivě odpovědět, tlačí šéfové města projekt neúnavně kupředu a letos do přípravy přesunu nateče prvních padesát milionů korun z celkem oficiálně odhadovaných třiceti miliard. S ideou odsunout nádraží ležící nedaleko centra o osm set metrů na jih a uvolnit tím městu prostor k rozvoji přišel už ve dvacátých letech uznávaný architekt Bohuslav Fuks. Jeho návrh získal podporu a začal se pravidelně objevovat na architektonických soutěžích a diskusích. "Město se k tomu plánu upnulo a celých osmdesát let si říkáme, kdy už se to nádraží konečně posune," říká brněnský architekt Petr Pelčák. "Kdyby teď mělo zůstat tam, kde je, bylo by to, jako když vám zemře babička. Ztráta něčeho, s čím jste léta počítali."
Spolu s hrází kolejišť Brno zároveň svírá fakt, že kvůli úvahám o přesunu platí na pozemcích kolem trati už osmdesát let stavební uzávěra, a zhruba stohektarová plocha tak zeje prázdnotou. Definitivní verdikt o poloze nádraží by tuto uzávěru zrušil a dal zelenou stavitelům. Před deseti lety se proto brněnští politici rozhodli, že zabijí dvě mouchy jednou ranou. Založili městem vlastněnou společnost Jižní centrum, která odkoupila některé pozemky a měla na ně nalákat investory, díky nimž by se nevzhledná prázdná plocha změnila ve světáckou čtvrť bank, hotelů a luxusních apartmá. Současně s tím zakomponovali radní vlakovou stanici v nové poloze do územního plánu. "Až zmizí dnešní nádraží, nic nebude bránit spontánnímu rozrůstání středu města jižním směrem.
Cena pozemků prudce vzroste, protože o ně budou mít zájem investoři," líčil v roce 1993 budoucnost tehdejší náměstek primátora a současný ministr dopravy Milan Šimonovský. Problém je, že se tak nestalo: na parcely se celá léta nepodařilo nikoho nalákat. Přesto v květnu roku 2002 vláda na svém výjezdním zasedání v Brně posvětila městu přestavbu nádraží s tím, že operace vyjde na 28 miliard. Pak přišel první investor a obsadil jediné místo, na které se nevztahuje stavební uzávěra - unikátní komplex budov staré továrny Vaňkovka. Kupec nechal všechny stavby - až na jednu památkově chráněnou - zbourat a na jejich místě vyroste nové nákupní centrum. Otcům města se tak po deseti letech začal naplňovat jejich dávný sen: odsun nádraží dostal zelenou a přicházejí první investoři. Loni v prosinci zastupitelstvo uvolnilo z rozpočtu 48 milionů korun na přípravu přesunu - na studii proveditelnosti, vypracování posudku vlivu stavby na životní prostředí a na přípravu žádostí o peníze z fondů EU.
Jak by se nám smáli
Finančně je operace zatím podle vlády jištěna následovně: ze Státního fondu dopravy by měly jít 3 miliardy korun a stejně tolik z rozpočtu Brna, 1 miliardu dá kraj a 6 miliard údajně přiteče z fondů EU. Zbytek do 28 miliard chce město získat z už zmíněného prodeje pozemků Jižního centra. Podle kritiků je problém, že do nákladů nejsou započteny další položky, které s rozpočtem mohou významně zahýbat: například stavba tramvajové linky k novému nádraží (ve změti silnic a výpadovek nebude stanice pěšky dostupná), nebo nutné protipovodňové zátarasy - nové nádraží má totiž stát v záplavovém pásmu. "Ano, tramvaj v tom není, ale to nevadí - město ji prostě nějak zaplatí ze svého rozpočtu," říká náměstek primátora Petr Zbytek (ODS). Podle odborníků z krajského úřadu by ovšem tramvajová trať přišla na polovinu tohoto, co přesun nádraží. "Stálo by to zhruba 10 miliard korun," říká Michal Franek z krajského odboru dopravy. "Ale my už jsme slíbili, že do projektu dáme miliardu, takže teď musíme tu jejich linii držet. Přitom z hlediska kraje jsou to velké peníze a nikdo není schopen říci, z čeho a na úkor čeho se to bude financovat. Přitom jen na opravu silnic bychom potřebovali tak dvě miliardy, ale na to samozřejmě v rozpočtu není."
Se stejnou skepsí se k přesunu staví i představitelé Českých drah. "Pro nás je to marketingově zcela nepřijatelné - ztratíme dobré umístění v centru a přijdeme tak o cestující," říká člen dozorčí rady ČD Jaromír Dušek. Ze všech těchto důvodů vyhlásily brněnské nevládní organizace a zástupci Strany Zelených minulý čtvrtek podpisovou akci k vyhlášení referenda o odsunu nádraží. "Oprava nádraží je sice nutná, ale lze ji udělat ve stávajících prostorách," říká Michal Robeš z Československého dopravního klubu. I na tuto variantu si radnice nechala zpracovat propočet - a z něj vyšlo, že by to byla akce jen o sto tisíc levnější než přesun. Čísla Dopravního klubu jsou o polovinu nižší. "Některé položky radničního propočtu byly podle našeho názoru nadhodnoceny tak, aby cena přestavby vyšla podobně jako rekonstrukce," vysvětluje jinak nepochopitelnou rovnost nákladů Robeš. "Ale i když město chce vší mocí tu odsunutou variantu, tak musí občanům alespoň říci realistické náklady a dát jim prostor k vyjádření."
Pro politiky z radnice je však něco takového nepřijatelné. "Budu rozhodně hlasovat proti referendu," říká náměstek Zbytek. "Kdyby v něm lidé řekli ne, dovedete si představit, jak by se nám Praha zasmála. Všechny ty peníze by se uvolnily pro ni." Radnice místo referenda sází na reklamu: za 10 milionů si najala firmu Dress & Sommer, která má v rámci "koordinace projektu" vybrat i vhodnou agenturu na propagaci celé stavby. Další půlmilion měsíčně pak město investuje do provozu společnosti Jižní centrum, která zatím získala třetinu pozemků kolem kolejí (zbytek mají soukromí vlastníci nebo České dráhy) a nyní má připravit informační centrum o odsunu nádraží. "Kolik to bude stát? To opravdu nevím, možná milion, možná dva," říká náměstek Zbytek. "Ale někde musíme začít, jinak by se nikdy takhle velké projekty nemohly rozjet."
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu