Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Kudy povedou koleje na Špilas
[plný text článku | kategorie: Železniční doprava – ČR: Brno | Literární noviny | Karel Škrabal | 15. 3. 2004] [tisk]
Jen prázdný nádraží na tebe dejchá samotou a žádný vlak, ani nákladní, tu nestaví... Sentiment osamělého vandráka na opuštěné vesnické železniční stanici, vyzpívaný ve známé trampské písni, si možná půjde procítit i v centru jednoho z největších tuzemských měst. Stačí maličkost, v projekčních kancelářích a nad územními plány Brna to je šup šup, jen co by tužkou párkrát škrtnul. Hlavní nádraží se dá o kus vedle a stará prázdná historická budova "na tebe dejchá samotou" například jako muzeum. Pokud se ovšem pokusíte uskutečnit přesun nádraží čtyřsettisícového města jako železniční modelář, už je to složitější. Ale ještě pořád jde dopředu říci, na kolik by vás nové kolejničky, výhybky, domečky a stromečky přišly. Ve skutečnosti už je to o dost horší, život prostě není počítačová animace. O přesunu brněnského železničního nádraží ze samého centra města směrem na jih, za bývalý Prior a dnešní Tesco, za autobusovou Zvonařku, se začalo mluvit mnohem dříve, než těmito obludnými stavbami komunisté okořenili život rázovitého města. První úvahy zazněly ještě za Rakouska-Uherska na začátku dvacátého století.
Odůvodnění znělo za starého mocnáře stejně jako dnešní argumenty: Stávající poloha nádraží je bariérou rozvoje města a nádraží je nezpůsobilé vlastního rozvoje železniční dopravy. Laicky řečeno, až budou po Česku švihat takové ty rychlé vlaky, tak v Brně nebudou mít kde zastavit. Na současném nádraží to nejde. Brno má rádo velké projekty, zajímavé je, že žádný se zatím neuskutečnil. Obří uzlové letiště jako ve Frankfurtu, Disneyland s delfíny u Svratky, velké studentské město za Bohunicemi, nové jižní centrum a v něm nové velké nádraží. Nic proti těmto nápadům, jistě by ambiciózní jihomoravské metropoli přidaly na tolik potřebné vážnosti. Divné na tom je pouze to, že po celou dobu na radnici vládnoucí ODS se vždycky kamarádila nejvíce se stavebními firmami. Podle toho, která firma zrovna byla ve městě "nejvíce vidět", se u kormidla střídaly i garnitury a frakce ODS. Nebo to platí obráceně? V takovém prostředí je každý pokus o obří investici podezřelý.Ve městě se samozřejmě musí stavět, mělo by se rozvíjet a jít s dobou. Přesun nádraží je na rozdíl například od obřího letiště zmiňovaného v devadesátých letech seriózní projekt. Stejně tak jako byl třeba Temelín. Jedni odborníci nahromadí argumenty, že to bez něj nejde a cena bude taková. Druzí říkají opak. Pak se to udělá, elektřina se vyváží a cena byla více než maková.
Podle společnosti Jižní centrum, což je městská firma již řadu let se marně pokoušející oživit chátrající území za oběma brněnskými nádražími, by obě varianty rozvoje hlavního železničního uzlu stály zhruba stejně. Modernizace na stávajícím místě i odsun na jih odhadují plánovači na necelých třicet miliard korun. Neodsouvat nádraží vychází o trošku levněji, ale není to strategické "z hlediska rozvoje". Tak proto radnice i krajský úřad razí variantu odsunu. Pomoc již odklepl i stát, ještě vláda Miloše Zemana dala souhlas k uzavření potřebných smluv.Odhad ceny je však jediné číslo, na které Brňan zajímající se o přesun nádraží narazí. Což vzhledem k pravidelně se opakujícímu nárůstu cen u různých obecních zakázek není nic, na co by se mohl spolehnout. Pak se také může doslechnout, že jen pro letošní rok vyčlenila brněnská radnice ze svého rozpočtu osmačtyřicet milionů korun na projektové práce. Ale jak dlouho bude žít ve městě, jehož významná část se změní ve staveniště se vším, co k tomu patří?
Těžko říci, jednu chvíli mezi Petrovem a Špilberkem rezonovala doba patnácti let. První cestující přijeli po železnici do Brna ve směru od Vídně a Břeclavi v roce 1839. Pravidelná linka mezi Brnem a Vídní začala jezdit 7. července 1939. Lidé nastupovali a vystupovali na nádraží, které je dosažitelné po pár minutách volné chůze od radnice i centrálního náměstí. Někteří odborníci na urbanismus říkají, že to je dar, kterého by se Brno nemělo zbavovat. Jiní zase tvrdí, že vybudování nového nádraží se všemi dopravními záležitostmi je pro Brno to nejlepší řešení. První obecní referendum by se v Brně mohlo konat právě o tomto problému. Alespoň se o to začala snažit skupina tvořená do zelena laděnými stranami a hnutími. Ve městě, kde je zhruba 320 tisíc voličů, musí sehnat asi dvacet tisíc podpisů stavících se za uskutečnění plebiscitu. Z radnice zní hlasy o zdržování již rozjetého projektu. Ovšem právě ze současného dění kolem tohoto "regionálního problému", který se neobejde bez státní kasy, vyplývá, že Brňanům ani jejich konšelům neuškodí ještě si o problému pohovořit. Staré, nové, laické i odborné otázky a odpovědi na ně pomohou k zamyšlení nejen o dopravní problematice. Brno a lidé v něm si třeba více uvědomí, co vlastně sami se sebou a svým městem chtějí dělat. A to je, zdá se, problém nejen "ve štatlu, kde se vaří betelné hrnek".

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu