Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Brněnské milióny sem, milióny tam
[plný text článku | kategorie: Železniční doprava – ČR: Brno | Hospodářské noviny | Ladislav Vencálek | 17. 3. 2004] [tisk]
Radní v Brně vyčlenili 60 miliónů ze svého rozpočtu na propagaci záměru, který se ve dvacátých letech minulého století zadřel do myšlenkových i institucionálních struktur města. Ten záměr zní - výstavba nového nádraží. Mělo by stát asi kilometr směrem jižním od nádraží dnešního. Další rozkvět Brna bez nového nádraží není možný, tvrdí jeho propagátoři. Nové nádraží přivábí do Brna podnikatele, bankéře, ředitele významných korporací. Sen o novém nádraží přežil několik generací urbanistů, architektů i úředníků a desítek projektantů, jen měnil dobový háv a zdůvodnění. První generace, ještě prvorepubliková, předpokládala celkem oprávněně, že tehdejší hlavní zemské město, sídlo centrálních úřadů, město, které se rozvíjelo nebývalým tempem, centrum obchodu a kultury bude zvyšovat i počet svých obyvatel možná až k pěti stům tisíců. V pozdějších letech ale její původní iniciátoři myšlenku na nové nádraží zavrhli. Ona však žila svým vlastním životem i v padesátých a šedesátých letech. Mnoho architektů a urbanistů se k ní upnulo proto, že konkrétní stavby socialismu jejich nápady a erudici nepotřebovaly. A tak kuli plány nejen jak bude vypadat nové nádraží, ale taky jak zabydlí a oživí desítky hektarů rozlehlých ploch na jižním okraji města. Jedna z takových nosných myšlenek zněla, že Brno má málo obchodů, že zaostává i v rámci tábora míru. Staré nádraží a jeho kolejiště jsou zkrátka bariérou dalšího rozkvětu města, protože kdybychom je odstranili, tak mezi novým nádražím a dnešním centrem města vzniknou obchodní pasáže a taky tam bude nádherný Ústřední dům odborů a Ústřední dům mládeže...
Je pravda, že staré nádraží se tehdy opravdu zdálo malé, do města jezdilo za prací denně na dvě stě tisíc lidí. Ale to všechno odnesl čas. Pracující do Brna sice jezdí, v pohodě je ovšem přivezou autobusy a vlakové spoje ústící do starého nádraží. Však také České dráhy jsou po všechna ta léta k myšlence přesunu velmi vlažné. Vážně ale uvažovaly o rekonstrukci dnešního nádraží. Možná už se s ní dávno začalo, kdyby Brno nesnilo o novém. A co obchodní síť? Kolem města vyrostly hypermarkety a dosud nezaplněných obchodních ploch a proluk je i v centru Brna ještě dost. Přesto však myšlenka dnešního nádraží jako bariéry přetrvává. Navzdory tomu, že například ve Vídni se velmi podobné drážní těleso podařilo zabudovat do historické zástavby. A taky všechna evropská města si dnes považují, že jim vlaky jezdí přímo do centra. Nikde je neodsouvají na periferii. Odpůrci nového nádraží argumentují i pohodlím cestujících. Z dnešního lidé dojdou třeba pěšky k nejdůležitějším úřadům a institucím, ba i do divadel nebo kin v centru města. Z nového nádraží budou muset v každém případě použít městskou dopravu. Bude to delší a prodraží se to. O tom všem lze diskutovat, všechna pro a proti probrat.
To se však v Brně nestalo. A to je největší chyba. Město vypsalo urbanistickou soutěž na nové nádraží i využití ploch mezi ním a historickou částí města, nevypsalo však stejně závaznou soutěž na řešení tohoto problému s nádražím v nynější poloze. Takže nelze srovnávat. Ani originalitu řešení, ani výhody a nevýhody pro cestující nebo pro dopravce a hlavně ani finanční náročnost. Nejde o babku. Celkové náklady se odhadují na 80 až 100 miliard korun, počítat se musí s pár lety nepříjemného stavebního ruchu a dopravních provizorií. Otázkou je, zda se podaří přesvědčit městské zastupitele, aby dali šanci i hlasům varujícím před unáhlenými investicemi. Základem pro rozhodování by měla být urbanistická soutěž se zadáním vyřešit co s desítkami hektarů na jihu města, když nádraží zůstane tam, kde je. Autor je redaktorem časopisu Konec konců

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu