Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

R43: jasno vnese studie EIA a sněmovna
[plný text článku | kategorie: Rychlostní silnice – R43 | Rovnost | Petr Lesenský | 18. 3. 2004] [tisk]
Bude někdy silnice R43? Pokud ano, kdy se má začít s její realizací? Kdo bude miliardový projekt financovat a kudy vlastně jedna z nejdiskutovanějších rychlostních komunikací jižní Moravy povede? Ani na jednu z těchto otázek dosud není známa odpověď. A to i přesto, že se stavba R43 plánuje řadu let, řadí se mezi priority města a hned několik brněnských čtvrtí netrpělivě a toužebně čeká na definitivní rozhodnutí týkající se její konečné podoby. Život v takřka třetině z devětadvaceti městských částí, přes jejichž katastrální území R43 v nějaké variantě prochází, jako by se zastavil. Lokality vytipované pro rychlostní komunikaci se totiž nemohou zkulturňovat. Proto se nestaví. Pouze se čeká na výsledek zpracovávané studie EIA. Jedná se o podrobný dokument, jehož obsahem bude posouzení vlivu R43 na životní prostředí. Kromě samotného životního prostředí se v rámci studie posuzuje vliv stavby na obyvatelstvo, živočichy, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, hmotný majetek či kulturní památky. V současné době se EIA zpracovává pro dvě, z hlediska realizace stavby R43 nejpravděpodobnější, varianty - tzv. bystrckou (v mapě označena písmenem B) a tzv. komínskou (v mapě označena písmenem K).
Přestože jsou před ostatními obě zmíněné varianty upřednostňovány, je mezi nimi diametrální rozdíl. Územní plán města Brna totiž počítá pouze s jediným řešením, a to s variantou bystrckou. Tu oficiálně prosazuje stát, město, investor, zástupci čtyř brněnských městských částí (Komín, Řečkovice, Žabovřesky, Medlánky) i hlavní představitelé obcí Kuřim, Česká, Závist, Lipůvka, Lažany či Milonice. Koridor přes Bystrc je taktéž ve výčtu komunikací obsaženém v návrhu zákona o dálnicích a rychlostních komunikacích, kterým by se v příštích týdnech měla zabývat Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Za nejlepší z hlediska vlivu životního prostředí posoudil tzv. bystrckou variantu také znalec Alexandr Mertl, který v roce 2002 zpracoval studii EIA u jedenácti alternativ R43. Nejpravděpodobnější trasování R43 - varianta tzv. bystrcká. Trasa R43 přes Bystrc vede od Troubska ke Kuřimi, kde se má napojovat na silnici I/43. Stavba má být dlouhá 16,9 kilometru a má na ní být čtyřiačtyřicet mostů o celkové délce 1,8 kilometru. Předpokládané náklady činí přes čtyři miliardy korun. Stavět by se mělo začít v roce 2007 a spuštěna by měla být v roce 2010. Zastánci: Rok 2007 je stále reálný Pohled z hráze Brněnské přehrady v roce 2010?

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu