Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Přesun nádraží v Brně: komu ku prospěchu?
[plný text článku | kategorie: Železniční doprava – ČR: Brno | MF Dnes | Vratislav Grolich | 20. 3. 2004] [tisk]
U plynulo již více než sto let, kdy moravský spisovatel Vilém Mrštík pozvedl svůj hlas bojovnou polemikou Bestia triumphans, v níž obžaloval z nekulturnosti pražský magistrát kvůli bezohledné demolici historických památek. Významnou kulturní památkou je kupříkladu i brněnské nádraží. Dnes už historická stavba byla ozvláštněna před cca 150 lety stylovou stavební litinou (štíhlé litinové sloupy nástupišť, železniční viadukt, mohutné sloupy v bývalé čekárně, litinové zábradlí se "sluníčky" aj.). A kdo ví, že toto nádraží tehdy vybavily vyhlášené Salmovy železárny v Blansku, jež předtím dodaly okrasné stavební prvky či celé litinové stavby pro vídeňský Hofburg, Schönbrunn nebo Nordbahnhof? U nás pak železárny obohatily například význačné lázeňské kolonády v Karlových Varech, Mariánských Lázních nebo velkolepý litinový pavilon v zadním průčelí zámku Hluboká nad Vltavou.
Vídeň není vzorem. Bohužel
V roce 1945 válečné události značně zdevastovaly část staveb ve Vídni. Ty však byly podle tehdejších možností pietně restaurovány. Ale stav zábradlí se zmíněnými sluníčky v prostoru brněnského nádraží je v protikladu k témuž druhu zábradlí u Dunajského kanálu ve Vídni a je příkladem trvalé lhostejnosti ke kulturnímu dědictví. Zamýšlený přesun nádraží by pak znamenal jistou demolici zmíněných okrasných stavebních prvků, jež jsou známy pod pojmem blanenská umělecká litina. Nabízí se i srovnání s přerovským nádražím, jež je stavebně vybaveno litinovými stavebními prvky z Blanska a poměrně nedávno bylo vyhlášeno stavební památkou. Brnu by zbyly pouze ojedinělé ukázky této stavební činnosti, například v nemocnici u sv. Anny (ostatně málo přístupné) či pomník Josefa Dobrovského z roku 1831 na Ústředním hřbitově, kde postupně mizí litinové kříže, plastiky a vázy. Lichá je argumentace, že transfer brněnského nádraží o osm set metrů jinam by stál stejné množství financí jako jeho úprava na stávajícím místě, neboť jsou vynechány například vysoké náklady na demolici nástupišť, budov, železničního provozního vybavení či budování komunikačních systémů všeho druhu.
Další příklady lhostejnosti
V minulosti se hojně mluvilo o velkorysém využití slévárenského areálu Vaňkovky. Mezitím třeba Technické muzeum v Brně muselo po restituci vrátit voršilkám církevní objekty na Josefské ulici, dnes převážně komerčně využívané. V době, kdy se halasně vyhlašovalo kulturně-technické využití Vaňkovky, bylo muzeum vytěsněno až na samý okraj Králova Pole... O lhostejnosti mluví osud Velkého Špalíčku i nedořešená zástavba proluky na náměstí Svobody. Důkazů pro i proti odsunu nádraží bylo uvedeno dostatek, avšak stačí si položit prostou otázku, zda by se vůbec jen uvažovalo o přeložení pražského Masarykova nádraží, zvláště když před koncem totalitního režimu došlo k likvidaci jiného pražského nádraží s historickými budovami. Je s podivem, že ani předražené zrušené zadání stavby dálnice v oblasti Ostravy nevaruje před plýtváním veřejnými prostředky. Zřetelně se k přesunu nevyslovili brněnští památkáři, architekti a další.
Železnice za zenitem
Ostatně se pomíjí i to, že železniční doprava překročila svůj přepravní zenit; ani zrychlení přepravy zavedením systému Pendolino, natož pak TGV, nezvýší v budoucnosti kolejovou přepravu osob či nákladů. K tomu jen drobná poznámka: každý rychlovlak nutně dojíždí do stanice o stejné rychlosti jako kterýkoliv vlak osobní. Nelze tedy tvrdit, že radius (oblouk) kolejí v prostoru brněnského nádraží je nevyhovující. Předpokládaná stavební gigaakce pak vyvolává řadu dalších zamyšlení a otázek. Kdo si chce jen stavět pomník, čí zájmy nakonec vyplynou z této akce, kdo vyjde vítězně na atraktivních stavebních plochách pro takzvané Jižní centrum, blízkých centrální části města? Jde zde v podstatě o otázku běžnou v každém sporu: cui bono? Komu na prospěch? Furioso desolato? Autor je historik průmyslu
Moravské fórum. O hlavním vlakovém nádraží, jeho přesunu a památkách
Vratislav Grolich: "Zamýšlený přesun brněnského nádraží by znamenal demolici okrasných stavebních prvků, známých jako blanenská umělecká litina. A jen tak mimochodem: každý vlak přijíždí do stanice stejně rychle. Nelze tedy tvrdit, že oblouk kolejí je pro rychlovlaky nevyhovující."
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu