Jak staví vláda [plný text článku | kategorie: Dálnice – ČR | Profit | ms | 22. 3. 2004] [tisk] Dálnice nejsou a hned tak nebudou. Účinněji než ekologističtí aktivisté brání jejich výstavbě marnotratná politika vlády, která peníze utrácí všude jinde než v investicích do dopravy. Stát vrací řidičům jen dvacetník z každé koruny, kterou vybere na spotřební dani za benzin. Nemluvě o silniční dani, DPH a dálničních známkách. Žádný div, že i stavby, proti nimž nikdo neprotestoval, nabírají dlouhé roky zpoždění. Dálniční síť je v Česku téměř desetkrát řidší než v Belgii. Přestože si ji řidiči platí dvakrát - ve spotřební dani a známkách. Podnikatelé pak navíc v silniční dani. Situace je neudržitelná a vláda se ji chystá řešit. Avšak místo toho, aby prostě dopravě vrátila větší díl toho, co z ní vybere, přichází s další daní. Peníze na stavbu a údržbu dopravních cest má dodat mýtné. Nijak nízké - za jízdu z Prahy do Brna by autobusy a kamiony platily stovky až tisíc korun. Je to smutné kolečko. Na počátku jsou vysoké spotřební daně, které omezují podnikání v dopravě. Navíc tyto peníze nejsou investovány do kvalitního spojení, ale ze čtyř pětin projedeny. Zavedou se dálniční známky, ani to však nepomáhá. Takže se přijde s mýtným. To je však tak vysoké, že se musí uvažovat o jeho uvalení nejen na dálnice, ale i na souběžné silnice první třídy, aby se těžké vozy nepřesouvaly tam. Na výběru mýtného se uživí stovky úředníků a policistů - opět na úkor peněz na silnice. Stavba dálnic podle záměru vlády by se dopravcům řádně nevyplatila. Jestliže teď platí majitelé úsporných kamionů za kilometr jízdy tak dvě koruny ve spotřební dani, nově by si museli připočítat ještě pětikorunu za mýtné.