Vymáhání mýtného podle vzoru Londýna by bylo v Praze bezzubé [plný text článku | kategorie: Vliv dopravy ve městech – ČR | Lidové noviny | Radovan Šteiner | 24. 3. 2004] [tisk] Nedávno uplynul rok od zavedení zóny placeného vjezdu do centra Londýna. Lidové noviny otiskly komentář Miloše Čermáka, který se domnívá, že pražská radnice nevěnuje řešení dopravy dostatek pozornosti (Londýnu mýtné pomohlo. A co Praha? LN 17. 2.). Skutečnost, že dopravní situace v hlavním městě Praze není uspokojivá, je všeobecně známá, veřejná správa města si to velmi dobře uvědomuje a snaží se tomu čelit. Dokladem toho mohou být například i značné výdaje, pohybující se kolem poloviny celého městského rozpočtu, které město každoročně na provoz a rozvoj dopravního systému vynakládá. Prodlužuje se metro, stavějí se nové tramvajové tratě a probíhá přestavba komunikační sítě města. S výjimkou nepříliš vysokého investičního příspěvku na výstavbu metra nedosahujícího ani půl miliardy se ovšem k Praze velmi macešsky chová stát. Praha postupně rozšiřuje i systém preference MHD a reguluje automobilovou dopravu. Rozšiřují se i možnosti parkování na okraji města u stanic metra nebo železničních zastávek.
Zóny placeného stání, jejichž zřízení je v článku kritizováno, byly zřízeny jako regulační opatření s cílem omezení přístupu automobilové dopravy do centra města. Je pravda, že disciplína řidičů při respektování stanovených pravidel (placení parkovného, ale i doba stání či zakázané stání vůbec) není dobrá. Předvolání majitele vozidla, nasazení "botičky" nebo odtah automobilu jsou dle našich zákonů sice možné, ale současná legislativní úprava, která je oproti okolním zemím zcela výjimečná, dává městu jen velmi omezené možnosti při vymahatelnosti pokut. Podnět změnit zákon byl ze strany Prahy již učiněn, avšak nebyl zatím přijat. Dokud nebude legislativní problém odpovědnosti majitele vozidla naším parlamentem vyřešen, je zbytečné byť jen uvažovat o zavedení mýtného londýnského typu. Způsob dozoru a vymáhání plateb uplatňovaný v Londýně by byl v Praze naprosto bezzubý.
Pokud se týká aplikace zahraničních zkušeností, Praha je o různých opatřeních informována a jejich provedení a výsledky pozorně sleduje. Je nám proto známo i to, že zavedení londýnského systému zpoplatnění provozu automobilové dopravy v centru nebylo ani levnou, ani jednoduchou záležitostí. Příprava a realizace systému trvala několik let a v přepočtu pak Londýn investoval na jeden kilometr čtverečný chráněné plochy cca 9,1 milionu liber. Při rozloze Pražské památkové rezervace lze tedy očekávat jednorázovou investici v řádu miliard korun. Jsou nám známy i protesty firem, restaurací a obchodů uvnitř zpoplatněné oblasti Londýna, jimž se snížil obrat a bojí se zániku. Máme informace i o zvýšení intenzity dopravy vně centrální oblasti v Londýně, což by se v Praze při nedobudované dopravní infrastruktuře projevilo ještě výrazněji.
Experiment "rudého Kena" Livingstona se po roce od zavedení ukazuje jako sice odvážný, ale nepříliš úspěšný. Výnosy z mýtného stěží pokrývají splátky původní investice a proklamace o mýtném jako významném zdroji financí pro zanedbanou síť londýnského metra jsou raději zapomenuty. Praha se ovšem myšlence zpoplatnění automobilové dopravy nebrání, a to výhledově po dobudování severozápadní části městského (vnitřního) okruhu kolem roku 2010. Zástupci města sledují experimentování s městským mýtem v rámci projektu EU Progress, kdy jsou v osmi evropských městech modelově nebo v rozsahu zkušebních demonstrací zkoumány možnosti různých koncepcí a technologií zpoplatnění užívání komunikací.