Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Dálnice neprospěje vinařům ani turistickému ruchu, tvrdí odpůrci plánované severní trasy Brno - Vídeň
[plný text článku | kategorie: Rychlostní silnice – ČR: ostatní | Nový život | zh | 25. 3. 2004] [tisk]
Především o záporech plánovaného dálničního spojení mezi Brnem a Vídní se hovořilo na veřejné diskuzi v pátek večer v mikulovském hotelu Rohatý krokodýl. Uspořádalo ji občanské sdružení Nebojsa z Bavor, které je iniciátorem petice proti výstavbě dálnice pod Pálavou. Jejich argumenty přijeli podpořit představitelé občanského sdružení Poysbrunn, které nedávno uspořádalo podobnou akci v Drasenhofenu. "Nesouhlasíme ani s jednou navrhovanou variantou výstavby nové dálnice pod Pálavou. Občanům žijícím v tomto kraji se jeví jako ekologicky a ekonomicky nejvhodnější řešení dopravy z Brna do Vídně přes Břeclav. K tomu lze využít stávající dálnici a plánovaný obchvat města Břeclavi. Bylo by to určitě levnější a nezničilo by to krajinu pod Pálavou," přečetli ve svém stanovisku představitelé sdružení Nebojsa. Nová dálnice má kopírovat stávající silnici z Pohořelic do Mikulova, která vede po hranici Chráněné krajinné oblasti Pálava. Nejnáročnějším úsekem výstavby by přitom bylo přemostění novomlýnských nádrží.
Odpůrci výstavby tak zvané severní dálnice nepopírají, že mnozí lidé se na ni těší, protože slibuje rychlejší spojení s Vídní i Brnem. Argumenty, že přinese hospodářský růst do regionů, zpochybňují. Podle jejich mínění se žádné velké podniky na půli cesty mezi Brnem a Vídní neusídlí. Zato dálnice neprospěje vinařům ani turistickému ruchu, který i do budoucna by měl být jedním z významných zdrojů příjmů na Mikulovsku. Upozorňují na negativní dopad do životního prostředí. Aktivisté na obou stranách hranice proto žádají o zpracování nových studií o dopadu dálničního provozu na životní prostředí. Míní, že o záporech plánované tak zvané severní dálnice ani česká, ani rakouská vláda občany neinformuje.
"Dálnice není absolutním řešením problémů našich regionů, jak to její navrhovatelé tvrdí," uvedla Renate Vacha z Občanského sdružení Poysbrunn. Navrhuje zatraktivnění vlakového spojení mezi Brnem a Vídní, což by bylo daleko ekologičtější. Zatímco odpůrci stavby dálnice nesouhlasí s argumentem, že nová dálnice znamená automaticky i růst pracovních příležitostí, místostarosta Mikulova Jaroslav Smečka v pátek tvrdil, že právě plánovaná stavba přilákala do města nové investory. "V těchto dnech jsme se dohodli o výstavbě nového závodu s japonskou firmou. A jedním z jejích argumentů, proč si vybrali Mikulov, byla plánovaná výstavba dálnice," řekl na shromáždění Jaroslav Smečka. Také starosta Pohořelic Josef Svoboda argumentoval tím, že blízkost hlavních dopravních cest přináší nové pracovní příležitosti. Pro výstavbu nového dálničního spojení Brna s Vídní s plánovaným přechodem státní hranice v prostoru Mikulova a Drasenhofenu je také starosta Poysdorfu. Podle rakouských ochránců životního prostředí by však problémy měst na trase současné silnice z Mikulova do Vídně vyřešili silniční obchvaty.
Podle posledních informací plánuje rakouská strana dobudování dálnice do roku 2009. Jihomoravský kraj a ministerstvo dopravy České republiky mají zájem na dokončení stavby v roce 2010, kdy by se měla česká dálnice u Mikulova spojit s rakouskou. Rozhodnutí o variantách, kudy dálnice na moravské straně povede, má podle vyjádření zástupce Mikulova Jaroslava Smečky padnout v roce 2006.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu