Ještě k veřejně prospěšným stavbám [plný text článku | kategorie: Dálnice – ČR | Haló noviny | Jan Zeman | 26. 3. 2004] [tisk] Dne 3. března 2004 se konal v jednací místnosti hospodářského výboru sněmovny seminář výboru pro státní správu, regionální rozvoj a životní prostředí k poslaneckému návrhu zákona o dálnicích jako veřejně prospěšných stavbách. Na úvod nás spolupředkladatel zákona, poslanec Hanuš ujistil, že původní protiústavní návrh nahradil komplexním pozměňovákem, který je plně v souladu s ústavou. Za sebe nechal mluvit svého právního poradce, Mgr., dle vzhledu mladíčka. Ten na nás vychrlil pár frází. Ostatní spolupředkladatelé i členové hospodářského výboru sněmovny nebyli přítomni. Tempo práce sněmovny je hektické. Produkované zmetky tomu odpovídají. Po té krátce vystoupili první náměstek ministra dopravy Tesařík, šéf Ředitelství silnic a dálnic Laušman, technický náměstek Státního fondu dopravní infrastruktury Novák. Jejich vystoupení lze stručně shrnout - zákon o dálnicích musí být (a basta). Následovala série vystoupení nejprve poslanců, po té nevládních ekologů proti. Mnohé velké námitky jsem publikoval v Haló novinách 11. 3. 2004. Proto je zde nebudu opakovat. Na závěr nám Hanuš sdělil, že ho námitky nezajímají, že trvá na svém komplexním pozměňováku a jeho právní poradce nás zahrnul dalšími frázemi. Komplexní pozměňovák poslance pana Hanuše
Komplexní pozměňovák Hanuše k disposici nebyl. Měl být rozeslán druhý den. Neobjevil se ani na internetu sněmovny. Až po 10 dnech jej poskytlo Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP). Podívejme se, jak je to s jeho údajnou ústavností. Předně, tolik kritizovaná protiústavní jedinečnost návrhu zákona o dálnicích dotčena vůbec nebyla. Návrh byl přeformulován tak, že vyjmenované dálnice musí být postaveny v souladu s platným územním plánem. Některé požadované trasy dálnic ale nejsou v souladu s platnými územními plány, další se mohou změnit. Proto pozměňovák znamená zúžení záběru zákona a další posílení jedinečnosti jeho dopadu, byť mezi požadovanými dálnicemi přibyla jedna další. § 2 odst. 7 (předběžné otázky a občanskoprávní námitky) má v rozporu s ústavou vyloučit možnost obrátit se na soud. § 2, odst. 8 má zakázat hledat optimální řešení - více variantnost, v rozporu s mezinárodní dohodou o přeshraničním posuzování vlivů na životní prostředí. § 2, odst. 9, má svěřit přírodovědný průzkum pouze MŽP. Věcně má bránit optimalizaci trasy dálnice z hlediska dopadu na zvlášť chráněné druhy rostlin a živočichů a zrušit vyvažovací mechanismus »zájem na rychlé výstavbě dálnice versus zájem na ochraně přírody a krajiny«. § 2, odst. 12 má umožnit zahájit stavební řízení před získáním vlastnictví všech potřebných pozemků. Komplikace ale mohou nastat, pokud některé vlastníky investor opomine. § 3, odst. 1 má nahradit desítky dílčích povolení jedním souhrnným povolením vydávaným MŽP. Má mít nepřekročitelnou lhůtu 90 dní, což je zjevně mimo realitu. Její překročení ale bude zakládat odpovědnost státu hradit škody.
Jisté je, že jedno souhrnné povolení se bude vydávat mnohem obtížněji než desítky povolení dílčích. Navíc u řady dílčích povolení není MŽP gestorem. Kdo bude v rámci souhrnného povolení z jakéhokoliv důvodu opominut, bude mít smůlu, bude zkrácen na svých právech (majetkových, na příznivé životní prostředí atd.) a bude se to řešit zřejmě ve Štrasburgu. § 3, odst. 2 má vyloučit možnost reagovat na dodatečné nálezy zvlášť chráněných druhů rostlin, živočichů a nerostů, v rozporu s mezinárodní úmluvou o ochraně zvlášť chráněných druhů živočichů a rostlin, kterou je ČR vázána. § 4, odst. 1 má zrušit smluvní předkupní právo bez náhrady, což se v řadě případů nebude lišit od vyvlastnění bez náhrady. Poškozeného vlastníka předkupního práva má navíc odškodnit vlastník vyvlastňovaného pozemku, tj. jde opět o vyvlastnění bez náhrady, poškození vlastníků. Stejný postup navrhuje § 4, odst. 3 pro zástavní práva. Protiústavní a výstavbu dálnic spíše komplikující
Stručně shrnuto, tzv. komplexní pozměňovák návrhu zákona o dálnicích poslance Hanuše nejen že neodstranil protiústavnost původního návrhu zákona o dálnicích jako veřejně prospěšných stavbách (na místo obecné právní úpravy má zavést pro určité stavby úpravu jedinečnou a uzákonit rozsáhlé porušování práv vlastnických, občanských a na příznivé životní prostředí), ale ještě ji dále prohloubil, neboť ještě více popírá vlastnická práva a právo na příznivé životní prostředí. Dále by zřejmě ještě více chaotizoval výkon státní správy na úseku výstavby dálnic, rozšířil bezpráví a legalizoval četné nezákonnosti, které provází výstavbu dálnic v ČR. Lze se důvodně domnívat, že na místo požadovaného urychlení výstavby dálnic by ji ještě více zpomalil. Že tento právní paskvil podpořil hospodářský výbor sněmovny, nepřekvapuje. Požadavek výboru pro státní správu, regionální rozvoj a životní prostředí přerušit řízení o něm až do schválení nového zákona o územním plánování a stavebním řádu (návrh je v zásadě od r. 2002 na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR připraven, ale do dalšího legislativního procesu nebyl vpuštěn) je rozumný a zaslouží podporu.