Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Brno mezi Boloňou a Florencií čili třiasedmdesáté město Evropy
[plný text článku | kategorie: Železniční doprava – ČR: Brno | MF Dnes | Jakub Patočka | 27. 3. 2004] [tisk]
Brno je město paradoxů. Vyniká množstvím skvělých možností k vlastnímu rozkvětu, ale bohužel vyniká také neobyčejnou schopností je mařit. V České republice vězí Brno trošku jako ježek v kleci: sama radnice své město na internetových stránkách popisuje jako druhé největší město v České republice. To o něm neumí říct nic lepšího? Neštěstí Brna spočívá právě v nesmyslném poměřování sama sebe s tou první největší, v ukřivděné touze po vlastní větší velikosti. V polovině devatenáctého století ve své črtě o Brnu Karel Havlíček Borovský napsal, že "...nejpravdivější věc, kterou můžeme o Brnu pověděti: Brno opičí se po Vídni." Chceme, aby pozorovatel současných poměrů mohl napsat totéž o vztahu Brna k Praze?
Brno versus Praha
Praha se stala bodem na mapě globální pop-kultury, zastávkou na trasách nadnárodních manažerů, kulisou pro uspěchané turisty. Praha namísto svým občanům čím dál tím více patří penězům zahraničních developerů. Často není špatné v ní pracovat, ale často je strašné v ní žít. Vzhledem k úrovni samosprávy, která je v Praze snad ještě nižší než v Brně, s množstvím peněz souvisí i míra korupce. Praha svou krásu upravuje pro turistický vkus, sama sebe prodává. Když už Brno nikdy nedokáže Praze konkurovat v turistické kráse, chceme, aby jí mohlo konkurovat aspoň v prodejnosti? Snad posledním záškubem sebezničujícího brněnského velikášství je dnes tolik diskutovaný plán na přesunutí hlavního nádraží někam do industriálních plání za Zvonařkou. Umíme si představit, proč brněnská ODS záměr tak prosazuje. Nebude těžké opatřit si seznam těch, kteří si v oblasti včas stihli pořídit pozemky, ani seznam těch, kdož se těší na zakázky.
Nádraží na úkor ostatních
Budování by se konalo za cenu obrovského odříkání celého města i všech městských částí, které by musely po jednu až dvě generace radikálně omezit své potřeby, aby se mohlo stavět nové, jižní centrum. Plán odsunout nádraží a budovat jižní centrum je plánem udělat z Brna cosi jako gorod geroj, město, které vše obětuje, překonává své mindráky, či přesněji mindráky svých radních. Lze Brnu nabídnout i jinou vizi? Ovšem. Tak jako celá naše zemeě i město Brno zanedlouho vstoupí do Evropské unie. Bude to předěl, který nabídne každému městu možnost promyslet si nově, čím chce být. Ve vznikajícím evropském soustátí bude Brno třiasedmdesátým největším městem, po Bydhošti a Boloni, před Florencií a Wuppertalem. Společnost sebevědomých evropských měst je příjemná, ale obstojí v ní pouze ten, kdo si je vědom svých předností a ty dokáže rozvíjet.
Zelené a vzdělané
Brno má skvělou kulturní tradici meziválečné architektury a Janáčkovy hudby. Má také výbornou univerzitu, která se při svém plánovaném rozvoji může stát skutečným ohniskem života ve městě. A konečně je město Brno jedním z nejzelenějších měst v Evropě. Občanská iniciativa za vyvolání referenda o přesunu hlavního nádraží, která je společnou akcí Strany zelených a několika brněnských občanských sdružení, tak nabízí městu Brnu příležitost skutečně se zamyslet nad svou totožností. Referendum by bylo i první historickou příležitostí občanů našeho města přímo a svobodně rozhodnout o tom, jakým směrem se vydáme. Buď zůstaneme v kleci neuskutečnitelných megalomanských snů, anebo se můžeme stát zajímavým bodem na mapě evropských měst, sloužících především svým občanům, městem kulturním, univerzitním, zeleným. šéfredaktor Literárních novin
Moravské fórum: Jakou vizi Brnu nabídnout?
Jakub Patočka: "...městem sloužícím především občanům, městem kulturním, univerzitním, zeleným."
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu