Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

STAV EVROPSKÉ DOPRAVNÍ SÍTĚ BRÁNÍ CELOEVROPSKÉMU OBCHODU
[plný text článku | kategorie: Dopravní politika – ČR, Dopravní politika – svět | Konkurz a konjunktura | rpm | 29. 3. 2004] [tisk]
Mezi 29 prioritními projekty Evropské unie jsou i dvě železnice a jedna dálnice v České republice. Vážný nedostatek finančních zdrojů a nedostatečná koordinace brání rozvoji kvalitní dopravní infrastruktury v Evropské unii (EU), tvrdí nová zpráva PricewaterhouseCoopers nazvaná ”Celoevropská dopravní síť- od ideálů k realitě”. Zpráva dokládá, že problémy při synchronizaci investic mezi sousedícími zeměmi a chybějící finance ve výši mnoha miliard eur brání výstavbě potřebných dálnic, železnic a dalších dopravních projektů. Tato situace poškozuje zájmy evropských spotřebitelů i podniků, které chtějí obchodovat v celoevropském měřítku.
Prioritní dopravní projekty EU: TEN-T
Evropská komise (EK) zdůraznila význam kvalitní dopravní sítě stanovením 29 prioritních projektů v rámci Celoevropské dopravní sítě (Trans-European Network infrastructure, TEN-T). Tyto projekty předpokládají výstavbu nových či modernizaci stávajících dopravních cest a jejich propojení s cílem usnadnit dopravu napříč celou EU. Projekty zahrnují jak stávající státy EU, tak přistupující země, z nichž většina se stane členy EU v květnu 2004.
Dopravní sítě v České republice se týkají tři prioritní projekty EU:
* železniční spoj z Atén do Drážďan: zavedení ERTMS (evropský železniční signalizační a řídící systém) a elektrifikace železnice z Brna do Norimberku
* železniční spoj z Gdaňsku do Vídně: modernizace železnice z Katovic do Břeclavi
* dálnice z Gdaňsku do Vídně: modernizace dálnice z Katovic do Brna a nová dálnice z Brna do Vídně
”Všechny tyto projekty jsou klíčové pro růst českého zahraničních obchodu a pro udržení a posílení schopnosti České republiky přilákat zahraniční investice. Díky své geografické poloze má navíc Česká republika příležitost stát se evropským logistickým centrem mnoha nadnárodních společností. To ale rozhodně nepůjde bez kvalitní dopravní infrastruktury,” řekl pro redakci novin Konkurz & Konjunktura Miroslav Singer (Finanční a kapitálové poradenství, PricewaterhouseCoopers). Na realizaci prioritních projektů TEN-T je podle stávajících odhadů potřeba do roku 2020 vynaložit 235 miliard eur, což odpovídá zhruba 0,16 % celkového HDP zemí EU. Ze zkušenosti lze očekávat, že tyto náklady mohou být ještě vyšší. Rozpočet EU na období 2001-2006 však počítá jenom s 4,2 miliardy eur. Přestože některé země a regiony mohou využít finance z Kohezního fondu a Strukturálních fondů EU, Evropské investiční banky a veřejných rozpočtů jednotlivých zemí, stále značná část prostředků chybí. Evropská unie v současnosti poskytuje na projekty TEN-T ze všech svých zdrojů zhruba 2,5 miliardy eur ročně a odhadovaná výše každoročních investic z rozpočtů jednotlivých států je zhruba 16 miliard eur. Realizace projektů TEN-T by za těchto podmínek mohla trvat až třicet let.
Odborníci PricewaterhouseCoopers na financování dopravních projektů doporučují čtyři hlavní opatření, která mohou pomoci realizovat prioritní projekty TEN-T a výhody, jež z nich plynou:
* Většinu financí by měla zajistit Evropská komise: EK by měla být vzhledem k dlouhodobému charakteru těchto projektů schopna zajistit postupné financování v delším časovém období a podle potřeb jednotlivých fází výstavby.
* Schopnost vést: EK musí přimět jednotlivé země ke spolufinancování těchto projektů a musí stanovit jasný postup realizace, aby veřejný i soukromý sektor mohly lépe plánovat zdroje.
* Posuzovat přínosy z hlediska celé EU: Analýza nákladů a výnosů pouze v rámci jednotlivých zemí nezohledňuje přínosy projektů pro sousedící země a EU jako celek.
* Spolupráce se soukromým sektorem: Je potřeba příliš mnoho prostředků na to, aby vše mohl zajistit jen veřejný sektor. Je proto nutné, aby projekty spolufinancovaly i soukromé subjekty, např. prostřednictvím tzv. partnerství veřejného a soukromého sektoru ( Public Private Partnership, PPP). Taková spolupráce nejen zajistí dodatečné zdroje, ale také umožní uskutečnit i další projekty.
Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP)
Některé země již nyní využívají k výstavbě infrastruktury soukromé finance. Mnoho států však musí přijmout další legislativu, aby mohly využít soukromé zdroje ve větší míře. Partnerství veřejného a soukromého sektoru bylo například úspěšně aplikováno při výstavbě londýnského metra, což byl zároveň největší PPP projekt ve Velké Británii. Jiným příkladem využití PPP je rozhodnutí irského úřadu pro silnice (Irish National Road's Authority) postavit úsek Kinnegad-Kilcock silnice N4/N6 z Dublinu ve spolupráci s konsorciem EuroLink. Je to první PPP projekt v rámci irského národního plánu rozvoje pro roky 2000-2006. Německé ministerstvo dopravy nedávno představilo možnosti financování projektů veřejné výstavby formou PPP. Ministerstvo mimo jiné vypracovalo pokyny pro propagaci PPP a doporučení, jak překonat stávající právní a finanční omezení, a stanovilo metodiku a osvědčené postupy pro dosažení co největší efektivity těchto projektů. Také vytvořilo národní centrum zodpovědné za implementaci PPP projektů v Německu. PricewaterhouseCoopers byl hlavním poradcem všech těchto projektů.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu