Vláda rozhodne o jezech na Labi [plný text článku | kategorie: Vodní doprava – Labe | Právo | Jiří Novotný | 31. 3. 2004] [tisk] Ministerstvo dopravy popírá, že je německá strana špatně informovala. Vláda už v dubnu definitivně rozhodne o osudu plánované stavby dvou nových jezů na dolním Labi. Musí totiž rozetnout problém, zda je pro Českou republiku jejich vybudování větším veřejným zájmem než ochrana přírody. Opírat se přitom bude o stanovisko speciálně ustavené meziresortní komise. "V pondělí měla tato komise, v níž jsou zástupci pěti ministerstev, své závěrečné zasedání. Teď zpracuje podklad pro vládu, na jejíž pořad se jezy zřejmě dostanou do čtrnácti dnů," řekla včera Právu mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Kateřina Šůlová. Se stavbou jezů v Malém Březně a Prostředním Žlebu se mělo začít již v roce 2002 a termín dokončení byl tehdejší vládou Miloše Zemana stanoven na rok 2007. Přípravné práce ale musely být zastaveny, když se v březnu 2001 k projektu negativně vyslovil tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD). Na negativním stanovisku MŽP se nic nezměnilo ani nyní, kdy je šéfem resortu Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Na jezy by stát musel vynaložit nejméně šest miliard korun. Tato investice by ovšem zajistila minimální plavební hloubku Labe 140 centimetrů po 345 dnů v roce, což je předpokladem oživení skomírající vodní dopravy. Ministři prý poslechnou
Na otázku Práva, zda se nebude opakovat situace z předchozích let, kdy vláda sice stavbu jezů schválila, ale MŽP její rozhodnutí bojkotovalo, odpověděl ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL): "Kdyby se teď vláda opět rozhodla pro jezy, nedovedu si představit, že by to Ambrozek nerespektoval a výjimku nevydal. A totéž bude platit pro mne, pokud naopak vláda dospěje k závěru, že převažující jsou na Labi zájmy ochrany přírody." Poslanecká sněmovna schválila letos 20. února novelu zákona o vnitrozemské plavbě, z níž vyplývá, že stavby na Labi se považují za veřejný zájem. To podle Šimonovského dává předpoklad, aby MŽP udělilo pro jezy v Malém Březně a Prostředním Žlebu výjimku ze zákona o ochraně přírody. V Česku má koncesi na provozování vodní dopravy 400 dopravců. Ti už léta upozorňují, že v době, kdy nízký stav neumožňuje na dolním toku Labe plavbu, nelze k mezinárodní dopravě využívat horní tok Labe ani Vltavu. Dva nové jezy by problém odstranily. Der Spiegel: zastánci jezů přišli o argument
Rejdaři i ministerstvo dopravy (MD) argumentují také tím, že na českém území je třeba vyrovnat plavební podmínky s německou částí Labe, kde jsou podstatně lepší. Německý časopis Der Spiegel však nyní napsal, že Šimonovského ministerstvo dostalo ze SRN špatné informace. Jak Spiegel uvedl, spolkové ministerstvo dopravy informovalo českou stranu, že na německém úseku Labe je plavební dráha o hloubce 1,6 metru k dispozici v průměru 345 dní v roce. To by znamenalo, že Labe je po většinu roku splavné až do Hamburku většími loděmi, a proto by se vyplatilo postavit v prostoru Ústí nad Labem dva jezy ke zvednutí hladiny, aby tyto větší lodě mohly proplouvat i celé splavné Labe v České republice. "Podle skutečných zjištění německého ministerstva dopravy však Labe od česko-německé hranice až po Magdeburk zaručuje plavební hloubku jen 1,4 metru, a to dokonce pouhých 276 dní v roce. V takovém případě se stavba českých jezů nemůže vyplatit. Nesprávné údaje se přitom staly posledním argumentem jejich zastánců," tvrdí časopis.
Naopak české ministerstvo dopravy trvá na tom, že mělo z Německa správné informace a že nepřesnosti obsahuje článek Der Spieglu. "Německé ministerstvo nám loni sdělilo, že usiluje, aby se plavební hloubka Labe narušená předloňskými povodněmi co nejdříve vrátila na původních 1,6 metru, což se rovná ponoru 1,4 metru. A Der Spiegel teď tyto údaje zaměnil," řekla včera Právu tisková mluvčí MD Ludmila Roubcová. Jak zdůraznila, výstavba jezů by se Česku určitě vyplatila.