Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Referendum o odsunu? Sporná otázka
[plný text článku | kategorie: Železniční doprava – ČR: Brno, Internet | Rovnost 27. 3. 2004] [tisk]
Jan Tomandl (Rovnost): Možnost uspořádat referendum o případném přesunu brněnského nádraží obyvatele Brna i okolí evidentně zaujala. Na toto téma se nám v redakční poště shromáždila řada reakcí. Některé z nich se vracejí ke sloupku ”V referendu bych nehlasoval”, který v Rovnosti vyšel, jiné reagují na petici za vyhlášení místního referenda, kterou už podepsaly tisíce Brňanů. Rozhodli jsme se několik názorů z obou táborů vybrat a otisknout. Domníváme se, že veřejná, otevřená a všestranná diskuse o přesunu nádraží a souvisejících problémech (tedy i o referendu) je právě to, co v moravské metropoli nyní chybí. Upozorňujeme, že otištěné texty nemusí vyjadřovat stanovisko redakce.
Jaromír Zlámal, Brno: Za zavádějící považuji politiky často používané rčení, že o věcech veřejných by měli rozhodovat pouze odborníci. Zaznívá to z úst politiků zejména z ODS, kterým se příčí samotný institut referenda jakožto lidového hlasování ve všech jeho podobách, protože nabourává určitou hegemonii moci, kterou se cítí být vybaveni. Jednou nám občané dali svůj hlas a teď ať nám už do našeho rozhodování nemluví (alespoň po dobu volebního období). Je samozřejmé, že formou referenda není možno řešit vše, zejména ne čistě odborné problémy vyžadující specializovanou odbornost. Do této sféry však nespadá problém s odsunem nádraží. Není to totiž problém samotného technického řešení, které musí vypracovat odborníci, ale problém, jak bude která alternativa vyhovovat většině občanů tohoto města. Protože jim je hlavní nádraží se svou plnou funkčností určeno. O tom, která varianta je pro občany výhodnější, snad není třeba vůbec se rozepisovat. Právě ideálně umístěné nádraží s centrální křižovatkou MHD je devíza, kterou Brnu mohou ostatní města závidět. A problém, jak přizpůsobit nádraží novým požadavkům na moderní rychlodopravu, je problémem technickým a určeným pro odborníky, kterým se do jeho řešení občané-laici plést nebudou. Ale mají právo vyjádřit se k tomu, zda dosavadní snadná dostupnost vlakové dopravy z MHD zůstane zachována nebo vezme za své. Nepovedené umístění ÚAN na Zvonařce, u kterého bylo rovněž slibováno zajištění snadné dostupnosti, je toho varovným příkladem. Dalším důvodem pro oprávněnost lidového referenda je skutečnost, že jedině tak lze spolehlivě zjistit, co občané potřebují, protože pracující a zaměstnanci dojíždějící do práce potřebují dostupné nádraží nejvíce. Naopak ti, kteří o něm chtějí rozhodovat z pozic magistrátu nebo projekčně-stavařské lobby, patří k vrstvám vlakem nejezdícím, takže poloha nádraží je vůbec nevzrušuje. Jde opět o jeden z ”megalomanských” projektů brněnského magistrátu, které nejsou pro město užitečné, tím méně pak nezbytné. Potvrzuje to i fakt, že záměr odsunout nádraží nevzešel od ČD, které by jakožto provozovatel měly být nejkompetentnější. Závěrem tedy resumé: Rozhodovat o poloze nádraží spadá plně do sféry kompetence občanů, zatímco způsob řešení modernizace uzlu je problém čistě technický a spadá do sféry činnosti odborníků. Proto by si občané neměli nechat brát právo vyjádřit se k otázce dotýkající se života většiny.
Jiří Dukát, zástupce Českých drah pro Jihomoravský kraj: Nejsem zastáncem referenda v ryze odborných otázkách - kdyby občané měli hlasovat třeba o tom, zda se má postavit další atomová elektrárna, bude se masa absolutních laiků očividně rozhodovat jenom podle toho, co náhodou slyšeli v televizi naposledy nebo dokonce jak sympatický byl ten, kdo agitoval pro, potažmo proti. Problematika polohy brněnského osobního nádraží i koncepce celého železničního uzlu je tak složitá, že jí v celé hloubce rozumí jen několik málo lidí. A to beru v úvahu jen hledisko čistě dopravácké - nikoliv urbanistické. Pouhý soupis problémů, které existují v té či oné poloze nádraží, by byl dlouhým úmorným čtením, ve kterém se neodborník dokáže spolehlivě orientovat jen velmi matně. Dosavadní diskuse o osudu nádraží tomu ostatně odpovídá: I mnozí odborníci odpovídají zmatečně, mají sice dobrou vůli pomoci správné myšlence, ale vnímají ji jen ve vztahu k poloze nádraží, nikoliv z pohledu příštího rozvoje železnice. Chyba je v tom, že iniciátoři petiční akce se ptají jenom Brňáků - ti to však zhusta jako principiální problém nevnímají, protože mnozí vlakem jezdí jen málokdy, někteří vůbec. Těm nádraží skutečně může připadat jako archaická bariéra, navíc charakteristická především odpuzujícími bezdomovci. Bude-li tedy nové nádraží co nejdál od centra, tím lépe! Významná je poloha nádraží a jeho návaznost na MHD především pro ty, kteří do Brna dojíždějí denně za prací či studiem - čili pro obyvatele brněnského regionu. Přinese-li jim zhoršené dojíždění, mohou na cestu vlakem rezignovat. Dají přednost individuální dopravě. Že se to nakonec vymstí i těm Brňákům, kteří hlasovali pro odsun? Obávám se, že v okamžiku volby při referendu právě na tohle nikdo z nich nepomyslí. Proto je referendum věc tuze ošidná. Přesto Švýcaři v roce 1992 o budoucnosti své železnice v referendu hlasovali. Šlo o koncepci. Otázka (volně tlumočena) zněla: Chcete moderní, ekologickou železniční dopravu, i když investice do ní budou stát neskutečné peníze, nebo ponecháme prostor silniční dopravě, která nás časem zahltí? Moudří Švýcaři dali volno železnici. Iniciátoři petice však žádnou pozitivní, rozvojovou variantu nenabízejí.Nejzáludnější na jejich aktivitě je, že ji vedou ve svém obvyklém stylu: mávají praporem, troubí do útoku, kritizují magistrátní řešení. Ale problém staví zhruba takto: Když se nebudou dávat obrovské peníze do megalomanského projektu odsunu nádraží, víte, kolik bychom místo toho mohli mít cyklostezek?! To je nesmysl a zároveň tristní demagogie. Právě od ”zelených” bych naopak očekával maximální podporu železniční dopravy. Seriózní oslovení veřejnosti musí znít takto: Brněnské nádraží velmi zastaralo, navíc nestačí kapacitně. Musí se proto urychleně rozhodnout, co s ním dál. Bez moderně pojaté železnice se v Brně neobejdeme. Do přestavby uzlu - nejen osobního nádraží - se proto musí v každém případě masivně investovat. Ani zdaleka však nejde jen o to, kde bude hlavní nádraží, nýbrž o to, jakou úlohu má do budoucna železnice v životě města Brna a celé jižní Moravy hrát. Existuje několik variant - a každá bude zatraceně drahá. I ta, že bychom dráhu nechali zcela padnout. Rozhodněte se, jaké řešení považujete za nejlepší!
Jan Vrabel, architekt: O čem vlastně je klíčová otázka, navržená peticí pro referendum? Je o tom, zda ”souhlasíte, aby město Brno modernizovalo současné hlavní nádraží”. (Cituji zkráceně do holé věty).Myslel jsem, že smyslem petice je to, abychom požadovali referendum, v němž bychom rozhodli, zda nádraží bude přesunuto nebo zůstane v centru. Myslel jsem, že jde o stanovení priority, závazné strategie pro zastupitele města, a nikoli, abychom vyjadřovali zastupitelům souhlas s modernizací, pokud se pro ni rozhodnou. Považuji zvolenou otázku za zavádějící, nevyjadřující a neřešící podstatu věci. Věřím, že lidé v dobré víře podepisují petiční archy a věří, že skutečně ”požadují, aby se o plánovaném odsunu nádraží z centra až za Zvonařku rozhodlo v referendu”. Zvláště když je toto sdělení zvýrazněno v rámečku. Podepisují však, podle mého názoru, něco jiného. Aby to celé nevypadalo jako hra se slovy - představme si, že petice bude úspěšná a prosadí referendum. Statisíce občanů vyrazí z domovů, aby odpověděly, zda souhlasí s modernizací nádraží v centru. Nebudou odpovídat na otázku, zda chtějí nádraží tam, kde je, nebo za Zvonařkou. Jak mohou občané odpovědět? Někteří budou souhlasit s modernizací nádraží a jiní snad ne, i když se o tom dá pochybovat. Kdo by nesouhlasil s modernizací a nechtěl zlepšení? Je to jako ptát se, zda souhlasíme s tím, aby letadla létala bezpečně. K čemu je takové referendum a všechny vynaložené obecní prostředky? K čemu by bylo referendum, které podsouvá podporu jednoho řešení a nevybírá z alternativ? Zdálo by se, že je dobré leda tak k politické manipulaci. Jistě však není dobré k doložení optimální varianty. Není zcela jasné, jak by byl udělený veřejný souhlas s modernizací závazný pro zastupitele města a zda by pak byla automaticky vyloučena varianta nádraží za Zvonařkou. Nepochybně: celý problém polohy nádraží určitě potřebuje krajní pozornost, protože se jedná o zásadní a nevratnou změnu struktury části města. Ekonomická náročnost a možné důsledky nemají snad v historii Brna obdobu.Určitá obezřetnost části veřejnosti vůči projektům města je pochopitelná. Považuji za objektivnější a účelné raději vynaložit prostředky na masivní veřejnou prezentaci s odůvodněním a vyhodnocením obou variant nádraží než plýtvat penězi na referendum, zejména klade-li mírně demagogickou a zavádějící otázku.
Jana Drápalová, místopředsedkyně Strany zelených: V referendu bych nehlasoval, píše Jan Tomandl v Rovnosti. Domnívá se, že lidé by v referendech měli hlasovat jen o věcech, které může posoudit i naprostý laik. Přestavba železničního uzlu Brno, to je navýsost odborná a složitá problematika, na které se nemohou ujednotit ani odborníci. Jak potom má obyčejný občan vědět, pro co hlasovat? Otázka by ale mohla být položena i jinak: Jak má obyčejný politik vědět, jak rozhodnout? Odborníci totiž pouze připravují podklady, studie, vyhodnocení, doporučení atd. Ve skutečnosti rozhodují zastupitelé Brna, Jihomoravského kraje, vláda, případně poslanci, tedy ve volbách vybraný vzorek laiků. Když to odborníci dokážou vysvětlit jim, proč by to nemohli pochopit obyčejní občané? Nebo snad existují ještě jiné motivy než odborné argumenty o výhodnosti stavby pro cestující a pro prosperitu města? Takové, které veřejnosti už tak snadno vysvětlit nejde? Referendum je nástroj, který se má používat, když zastupitelská demokracie vyčerpá své možnosti. To může být také případ akcí, za jejichž výsledek se nebude zodpovídat stávající politická reprezentace, protože jejich dopady se projeví až po delší době. Kolektivní politická odpovědnost se rovná nule, v zastupitelstvu města pak budou úplně jiní lidé než ti, kteří o tak závažné věci rozhodovali. Občané zde budou žít dál a užívat si výsledky rozhodování bývalých politiků.
Petice volající po referendu o případném odsunu nádraží z centra města se v brněnských ulicích, obchodech i restauracích objevila přibližně před čtrnácti dny. Pokud ji podepíše více než šest procent obyvatel Brna (to znamená 19.100 platných podpisů), bude zastupitelstvo ze zákona povinno referendum vyhlásit. Petice také už navrhuje případnou otázku referenda. Ta by měla znít následovně: ”Souhlasíte s tím, aby město Brno v samostatné působnosti podniklo všechny kroky k modernizaci železniční stanice Brno-Hlavní nádraží ve stávající poloze podél ulice Nádražní?” Petiční archy lze podepsat například v sídlech Nesehnutí (Údolní 44) a Hnutí Duha (Bratislavská 31), v kavárnách Švanda (Alfa pasáž) a Spolek (Orlí 22) nebo v Domě ochránců přírody v Panské ulici. Úplný přehled podpisových míst je k dispozici na webových stránkách organizátorů petice www.nadrazivcentru.cz
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu