Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Zažijeme repete "dé pětky"?
[plný text článku | kategorie: Dálnice – D5, Rychlostní silnice – R35, Děti Země | Literární noviny | Miroslav Patrik | 5. 4. 2004] [tisk]
V polovině prosince minulého roku byl po deseti letech sporů provizorně otevřen plzeňský dálniční obchvat, neboť jeho dlouho očekávaná úplná dostavba bude až za tři roky. V této souvislosti je nutné připomenout, že kdyby se obchvat postavil podle usnesení Pithartovy vlády z prosince 1991, byl by hotový již v roce 1997 jako celá dálnice D5. Avšak Plzeň s trasou obchvatu blíže městu nesouhlasila. Během lobbování u politiků za jeho odsun na území dvou malých obcí a přes zalesněný vrch Valík se tak jeho příprava ze strany investora na tři roky zcela absurdně zastavila. V dubnu 1994 pak Klausova vláda tuto vynucenou změnu schválila. Nastalo tak martyrium, neboť ekologické organizace začaly bránit zachovalou krajinu pod Plzní a dotčené obce Štěnovice a Útušice nechtěly mít dálnici za zády na svém území. Musel se změnit územní plán celého kraje, proběhlo nové posouzení vlivů na životní prostředí (vybralo variantu blíže Plzni!), územní rozhodnutí bylo napoprvé soudem zrušeno, skupovaly se pozemky, schvaloval speciální zákon o obchvatu. Tím se jeho stavba zpomalovala.
Nyní se na jiném konci republiky schvalují územní plány Libereckého a Pardubického kraje. Vášnivé diskuse se tentokrát týkají umístění rychlostní silnice R35. Na Liberecku je snaha krajských zastupitelů vést ji těsně kolem chráněné oblasti Český ráj. Proti tomu ale vystupuje patnáct obcí a dvanáct občanských sdružení. Navrhují R35 vést jižněji, kde nikomu nevadí. Zatím se tato varianta prověřuje, ale jak to dopadne, se uvidí. Skeptici předpovídají schválení čtyřpruhové trasy podél "ráje" namísto vyhnutí se hrozícím konfliktům. Lze tak čekat další martyrium. Na Pardubicku jsou už dále. Krajští zastupitelé loni v prosinci totiž schválili severní variantu R35 kolem České Třebové. Přitom proti ní je osm obcí v její trase a dvacet pět občanských sdružení z celé republiky. Dále ji nedoporučují odborné posudky ČVUT a dalších firem, rovněž Ministerstvo životního prostředí je proti. Ti všichni jsou pro jižní variantu kolem Litomyšle, která měla v rámci připomínkování konceptu územního plánu kraje také největší podporu. Jižní trasa je o šest miliard korun levnější, je podstatně kratší, neprochází přes žádnou obec, hlukem zasáhne nejméně občanů, je umístěna v málo členité krajině na rozdíl od severní trasy a dokonce má nejvyšší rozsah dopravní obslužnosti.
Tyto odborné argumenty pro politické rozhodování většiny zastupitelů při hlasování stejně nebyly k ničemu. Pokud tedy jižní varianta R35 nějakým zázrakem nakonec do plánu kraje nebude zanesena, lze očekávat rovněž komplikace. Není to tedy zvláštní, že někteří vrcholoví politici chtějí stále o velkokapacitních komunikacích rozhodovat jen politicky, bez odborných podkladů a navzdory názoru malých samospráv a veřejnosti? Doufejme, že nás u R35 nepotká to, co deset let u D5. Anebo ještě jinak. Snad se nebude opakovat to, co na jiném konci R35 u Olomouce, kde malá obec Křelov sama už dvanáct let úspěšně bojuje proti její trase blíže obci. I když, ruku na srdce, moc stále chutná sladce, i v demokracii.
Autor je členem ekologického občanského sdružení Děti Země, kde se zabývá dopravou.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu