Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Českem na kole
[plný text článku | kategorie: Cyklistika – ČR, Internet | Hospodářské noviny | Tomáš Buzek | 7. 4. 2004] [tisk]
Nejzajímavější tuzemské cyklostezky. Cykloturistika je rok od roku populárnější. Naložit sebe či celou rodinu do auta, na střechu přidělat kola a vyrazit na celodenní výlet. Pak několik desítek kilometrů na kole, oběd v oblíbené restauraci a návrat domů s příjemnou únavou v zádech a nohách. To je v poslední době typický obrázek českých rodin. Tohoto fenoménu jsou si vědomy i krajské úřady a turistické organizace, a proto pro cyklisty připravily stezky různých typů a obtížnosti. Některé se zaměřují na krásy přírody a procházejí rovinami, jiné jsou fyzicky náročnější a zavedou turisty do hor a kopců a některé provádějí cyklisty po kulturních památkách nebo dokonce po moravských vinných sklípcích. IN magazín proto pro vás připravil přehled nejzajímavějších cyklostezek v jednotlivých krajích.
Kraj Vysočina
Kraj kopíruje hranice Českomoravské vrchoviny. Ta dosahuje výšky přes 800 m ve dvou výrazných masivech, Žďárských vrších na severu kraje a Jihlavských vrších na jihozápadě. Pro cyklisty to znamená, že terén je zde náročnější s větším množstvím stoupání, ale i zde je samozřejmě možné nalézt trasy, které si užije celá rodina. Je zde velké množství cyklistických stezek a mezi jednu z nejzajímavějších jistě patří ta z města Třešť do města rekordů Pelhřimova a zpátky.
Třešť - Pelhřimov
Trasa je dlouhá 65 km, asi tak středně náročná a hodí se jak pro trekkingová kola, tak i pro klasická silniční. Cesta začíná v Třešti, městu s 6000 obyvateli a městskou památkovou zónou a renesančním zámkem uprostřed anglického parku. Z Třešti vede cesta do Jezdovic, kde se kdysi těžilo stříbro. Na cestě mezi Jezdovicemi a Spělovem je přírodní památka Jezdovické rašeliniště. Za Spělovem stezka pokračuje na Rohoznou a Nový Rychnov, Sázavu a poutní místo Křemešník. Tam stojí barokní kostel Nejsvětější Trojice s dvěma kaplemi a od jedné z nich vede ke kostelu křížová cesta. Z Křemešníku, kde je rozhledna Pípalka, do Putimova a pak již následuje cíl cesty Pelhřimov. Ve městě stojí známé muzeum rekordů a kuriozit. Z Pelhřimova začíná zpáteční cesta v Rynárci, pokračuje přes Houserovku, Ostrovec, Rohovku a evropské rozvodí Dunaj – Labe. Jak říká nápis na budově, déšť z jedné poloviny střechy stéká do Labe a z druhé do Dunaje. Pak již jen do Batelova a cesta končí opět v Třešti.
Středočeský kraj
Středočeský kraj se svoji rozlohou řadí k největším krajům a patří mezi čtyři kraje, na jejichž území žije více než milión obyvatel. Severovýchodní polovinu tvoří hlavně rovinaté nížiny kolem řeky Labe a naopak jihozápad kraje má charakter vrchoviny. Stejné to je i s cyklotrasami, které kopírují profil krajiny. Kdo chce náročnější trasu, vydá se na jihozápad, kdo naopak rovinku a pokoukáníčko, nechť vyrazí na severovýchod Středočeského kraje.
Český Šternberk - Český Šternberk
Tip na cyklostezku ze Středočeského kraje začíná v Českém Šternberku a je dlouhá 37 km. Než se poprvé šlápne do pedálů, stojí za vidění místní hrad a jeho vyhlídková věž. Samotná cyklotrasa začíná u Sázavy a vede do Čerenic, kde je stoupání do prudkého kopce. Část cesty vede lesem, takže se doporučují spíše trekková kola. Po vystoupání do Bělokozel následuje sjezd zpět do Sázavy, kde je za mostem možné navštívit místní klášter, jehož počátky sahají do doby kolem roku 1032. U jeho zrodu stáli sv. Prokop a kníže Oldřich. Cesta pokračuje dál po silnici na Uherské Janovice, ale uhýbá se doleva a po zelené turistické značce dojíždí až k rodnému domu J. Voskovce. Úsek lesem do Mělníka je vhodný hlavně pro horská kola. Tam se odbočuje doprava a klesání plným serpentin vede ke zřícenině Talmberk a do Ratají nad Sázavou s hradem a muzeem. Závěrečná část cesty je pak odpočinková, po pohodlném asfaltu a na závěr poslední sjezd až do počátečního místa v Českém Šternberku.
Moravskoslezský kraj
Moravskoslezský kraj sousedí s Polskem a se Slovenskou republikou, díky čemuž může cyklista spojit příjemné s užitečným a hlavně v případě Polska na místních příhraničních tržištích levně nakoupit. Krajina je značně členitá a tomu odpovídá i profil většiny cyklostezek. Ale jsou zde i výjimky.
Nový Jičín - Ostrava
Ze značné nabídky cyklotras je jednou z nejoblíbenějších, ta, která začíná v Novém Jičíně na vlakovém nádraží, kam je možné se s pomocí Českých drah dopravit i s koly. Měří asi 40 km a je oblíbená i pro svou výškovou nenáročnost. Hodí se proto nejen pro trekková či horská kola, ale i pro silniční. Pro začátek cesty je možné začít volněji a prohlédnou si samotné město Nový Jičín. Z novojičínského nádraží vede cesta směrem na Fulnek a asi po 1 km opouští silnici. Mírná zatáčka doprava a podél silnice vede cyklistická stezka. Po té cyklisté dojedou až do Kunína. Na kraji města je zrekonstruovaný zámek s pěknou zahradou. Za Kunínem se stezka stáčí na Bartošovice a po překonání tří malých kopečků se turistům otevře panoráma Beskyd začínající na jednom konci zříceninou hradu Starý Jičín, přecházející přes panoráma Štramberka a jeho "trúby", přes vrcholek Lysé hory až k samému konci horského hřebene. Dále do Hukovic a Bartošovic. Tam je možné navštívit nejen zámek, ale i chovnou stanici dravých ptáků a sov, kde je pečováno o zraněná zvířata. Při výjezdu z Bartošovic směrem na Studénku je krátký, ale prudký kopec. Pak už z mírného kopce cesta pokračuje dál, až na křižovatku Nová Horka. Zde je možné na chvíli zajet do 3 km vzdálené Studénky a navštívit místní muzeum historie výroby vagónů. Po návratu na křižovatku je třeba jet dál do vesnice Nová Horka a pak do Albrechtiček. Po projetí vesnicí vede cyklotrasa na Petřvaldík, před nímž je prudký sjezd. Po zabočení na Košatku a přejetí mostu přes řeku Odra cyklisty čeká asi nejhezčí část stezky. Pojedou po hrázi dvou rybníků Bezruč a Křivý, kolem smutečních vrb, plovoucích kachen a labutí. Romantické nátury si mohou na chvilku sednout a podívat se na nádhernou hladinu rybníka. Celá hráz končí železničním přejezdem nedaleko nádraží v Jistebníku. Pak již jen do Polanky nad Odrou a směrem na Ostravu-centrum. Ve Svinově se po značené cyklostezce lze pohodlně dostat na nádraží Ostrava-Svinov, kde stezka končí.
Ústecký kraj
Ústecký kraj se může pochlubit hned dvěma místy, k nimž se váží staré české pověsti. Především horou Říp na Roudnicku. Dalším takovým pověstným místem je obec Stadice v romantickém údolí řeky Bíliny. Český kronikář Kosmas sem přisuzuje další pověst: právě zde byl prý bájný Přemysl Oráč vyzván, aby opustil svůj pluh, oženil se s kněžnou Libuší a usedl na knížecí stolec. Kromě těchto pamětních míst ale také nabízí neuvěřitelné paradoxy, kdy krásnou krajinu Krušných hor vystřídá měsíční krajina povrchových dolů. Takže u tohoto kraje platí dvojnásob: Všeho po cyklistově chuti.
Most - Most
Z Ústeckého kraje představujeme jednu z nejdelších cyklostezek v nabídce. Měří 80 km a začíná a končí v Mostě. První část cesty vede po silnici z Mostu do Litvínova, takže je třeba připravit se na společnost automobilů a ke konci i na zvláštní vzduch, který nelze označit za čistý. Na psychiku navíc bude působit panorama výše zmíněných povrchových dolů u Mostu. Od chemických litvínovských továren již vede značená cyklotrasa, která se točí až k úpatí hor směrem na Klíny. Po výstupu do tohoto turistického střediska následuje lyžařská magistrála, kterou tvoří šotolina, tudíž se doporučují trekková nebo horská kola. Nicméně operativně lze zvolit i variantu pro silniční kola. Po lyžařské stezce se cyklisté dostanou do Mníšku a Nové Vsi v Horách. Horská etapa tam končí a následuje sjezd do Hory Svaté Kateřiny a do Malého Háje. Klesání končí až v Jirkově, kde se lze napojit na modrou stezku, díky které se dá vyhnout centru města a dostat se po ní až do Chomutova. Z města bezešvých trubek se jede po silnici až nazpět do Mostu, kde cesta končí. Po pravé straně je cestou do Mostu Podkrušnohorský zoopark nebo Kamencové jezero, kde je ideální koupání a je zde možné si vyzkoušet i vodní lyže.
Jihomoravský kraj
Mimořádně úrodný a pohostinný kraj nabízí cyklistům velké množství rozmanitých příležitostí k výletu. Mohou se pouze projíždět po rovinaté krajině Slovácka, zajet do biosférické rezervace Bílé Karpaty nebo se vydat do podzemní říše Moravského krasu, kterému vévodí největší česká propast Macocha. V nabídce kraje jsou i Moravské vinné stezky, které turisty provedou po Znojemsku. Hlavní trasa Moravských vinařských stezek vede ze Znojma do Uherského Hradiště a měří 245 km. Na ni se připojuje deset stezek po jednotlivých vinařských oblastech, a to v délce asi 520 km. Svým rozsahem a posláním se jedná o unikátní síť regionálních tematických cyklistických stezek. Můžete se vydat po Brněnské, Kyjovské nebo také Mikulovské stezce. Více na www.stezky.cz.
Směr Punkevní jeskyně
K projížďce po jihomoravském kraji lze zvolit mnoho stezek. Jednou z oblíbených je ta z Brna do Punkevních jeskyní a zpět, která měří asi 62 km a provede cyklisty po Moravském krasu. Začíná v Rájci-Jestřebí, odkud pokračuje stoupáním do Karolína. Odtud se dá druhou odbočkou za obcí doprava po neznačené cestě do Petrovic, díky které se turista vyhne nesjízdné lesní cestě. Z Petrovic se jede do Holštejna, kde jsou na vysoké skále zbytky Holštejnského hradu ze 13. století. Přes Vavřinec a Sloup dále až k Punkevním jeskyním. Jeskyně jsou přístupné celoročně. První část trasy vede mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou na dno propasti Macochy. Další část trasy to je projížďka na motorových člunech po podzemní říčce Punkvě. Součást plavby je prohlídka Masarykova dómu, který patří mezi nejkrásnější jeskynní prostory v Moravském krasu. Po jeskyních cesta klesá do Adamova přes Skalní mlýn a Blansko. Z Adamova je již kousek cesty do Bílovic a odtud až zpátky do Brna.
Zlínský kraj
Zlínský kraj je geograficky velmi zajímavý. Jeho západní část vyplňuje kromě nevysokého a lesnatého pohoří Chřiby také severní polovina Dolnomoravského úvalu a jižní část Hornomoravského úvalu. Východní hranici regionu tvoří Bílé Karpaty, které směrem k severu přecházejí v Javorníky a Moravskoslezské Beskydy. Severu dominuje Hostýnsko-Vsetínská hornatina. Východní Morava je spektrem drsných horských hřebenů chráněné krajinné oblasti Beskydy s původními pralesovými porosty a výskytem vzácných živočichů i rostlin. Unikátní flórou proslula rovněž biosférická rezervace UNESCO v Bílých Karpatech, kde lze najít na sedm set rostlinných druhů, mezi nimiž vévodí vzácné orchideje - vstavače.
Podél řeky Bečvy
Ve Zlínském kraji kdysi žili poustevníci. Přežívali v jeskyních nebo si stavěli poustevny. Podle nich dostalo název i turistické středisko, kam vede cyklostezka z Rožnova. Je dlouhá asi 23 km a je střední obtížnosti. Začíná u místního skanzenu Valašského muzea a pokračuje přírodním parkem podél řeky Bečvy. Po chvíli se napojuje na Beskydsko-karpatskou magistrálu. Po opuštění města začíná první nepříjemné stoupání, které končí na rozcestníku u chaty Mír. Odtud pak vede cesta s pěkným horizontem až do Pousteven. Zde je možné udělat přestávku a projít si naučné stezky nebo historické dřevěné budovy, které byly postaveny v 19. století. Pod Poustevnami je také chráněný jeskynní systém chodeb tzv. "beskydský pseudokras". Náročnějším terénem se cyklisté vydají po modré značce na Radhošť, kde je dřevěná kaple sv. Cyrila a Metoděje, rozhledna Cyrilka a socha boha Radegasta, pro někoho boha plodnosti, pro některé naopak boha slunce i války. Z Radhoště začíná zpáteční trasa, která vede z kopce přes Černou horu a opět chatu Mír a vyžaduje opatrnost.
Královéhradecký kraj
Do Královéhradeckého kraje zasahují tři turistické regiony: Český ráj, Krkonoše a Východní Čechy. Pro cyklisty to znamená naprosto kompletní nabídku cyklistických stezek, která obsahuje jak nenáročné - projížďkové - trasy, tak i náročná stoupání v té části Krkonoš, která do Královéhradeckého kraje zasahuje. Pro rozvoj cestovního ruchu má velký význam i spolupráce se sousední Polskou republikou.
Na vrchol Velké Deštné
Ne v Krkonoších, ale v Orlických horách začíná stezka z tohoto kraje, která vede na nejvyšší horu Orlických hor, Velkou Deštnou (1115 m). Po startu 20kilometrové trasy v podhorské vesnici Deštná v Orlických horách vede stezka dále po bílé cyklotrase "Orlické hory" až k Šerlišskému mlýnu, kde je možné poobědvat v hotelu v romanticky zalesněném údolí. Cesta je asfaltová a vede do kopce do Polomského sedla. Ze sedla je náročnější cesta na hřeben Orlických hor Vrchmezí, odkud je daleký výhled. Pak následuje výstup na Velkou Deštnou, přes Masarykovu chatu, který je vzápětí střídán sjezdem po zelené trase směrem na Luisino údolí a končí opět v Deštné.
Pardubický kraj
V Pardubickém kraji je množství přírodních zajímavostí, památek a pamětihodností. Patří mezi ně Chráněná krajinná oblast Železné hory, Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, Chráněná krajinná oblast Orlické hory, oblast Polabí či masív Králického Sněžníku - třetí nejvyšší hora ČR (1423 m). Všechny tyto oblasti jsou protkány sítí vzájemně navazujících cyklostezek, což umožňuje pohodlné cestování po tomto kraji.
Pardubice - Pardubice
Trasa stezky začíná a končí v pardubické Labské ulici u zdymadla. Je třeba přejet lávku nad zdymadlem a zahnout na první odbočce vpravo směrem na koupaliště. Před koupalištěm se ale odbočí vpravo na panelovou cestu a jede se po břehu Labe. Stezka pokračuje po nezpevněné cestě po břehu řeky až do místa, kde se staré rameno přimyká k řece. Tam se odbočuje vlevo na cestu mezi chaty a pak polní cestou do Brozan. V Brozanech pak odbočuje do Rábů a z Rábů je stoupání na hrad na Kunětické hoře. Tato trasa je součástí dálkové cyklotrasy Labská stezka. Po prohlídce hradu a okolí se lze vrátit stejnou trasou zpět anebo pokračovat od restaurace Pod Kunětickou horou po silnici na Hradiště na Písku, na křižovatce u restaurace U Nouzů pak do obce Srch. Na křižovatce na začátku Srchu se zahýbá vlevo a po místní komunikaci až na zpevněnou polní cestu. Poté se pokračuje přes les, přes Hledíkovský a Brozanský potok až do Starého Hradiště, kde cesta ústí na silnici. Tato silnice se přejíždí a jede se dále až na Fáblovku. Zde se cesta stáčí podél areálu bývalého Gasmontu směrem k hlavní silnici Pardubice - H. Králové. Po ní se odjede až ke Kunětické ulici a po lávce přes zdymadlo se stezka stáčí na místo startu.
Praha
V Praze se v poslední době změnilo mnohé k lepšímu a pro cyklisty to platí také. Stezky přibývají a zvláště pak na okraji Prahy lze nalézt mnoho příjemných tras, které umožní dostat se na čerstvý vzduch a zároveň nenutí Pražany, aby se vydávali na cestu autem.
Pražská stezka
Několik cyklostezek pak začíná v Praze 5, ve Stodůlkách. Mimo jiné se odtud můžete vydat na Karlštejn, ale 45 kilometrů dlouhá "pražská stezka" vede do Roztok u Prahy. Od stanice metra Stodůlky je třeba vyrazit do Zličína a pak přes Řepy na Bílou Horu. Do obory Hvězda jsou to 4 km a v ní se mohou vyřádit příznivci terénu, který obora poskytuje. Pokračuje se do Divoké Šárky, která přes den bývá plná pěších turistů, přes Dolní Liboc a míří dále na Nebušice. Na prvních směrovkách před Nebušicemi je třeba sjet na lesní cestu a pokračovat polní cestou na Přední Kopaninu a Únětice. Tam se stezka napojuje na modrou turistickou cestu a vede pěkným údolím Únětického potoka, kde je naleziště pravěké kultury. Po modré se točí až do Roztok, přičemž trasa vede na pražské poměry divokou krajinou. V Roztokách je známé Středočeské muzeum a pro hladové také zámecká restaurace s terasou. Při návratu je možné jet podél Vltavy až do Podbaby a pak dále podél cykloznačení až do Stromovky. Kdo se chce vrátit na místo startu, může pokračovat Prahou na Malou Stranu a kolem Petřína až na Smíchov. Odtamtud už je ale lepší jet do Stodůlek metrem.
Jihočeský kraj
Pro některé cyklisty je tento kraj placka (s výjimkou Šumavy), kde si nemohou dostatečně vychutnat sílu svých převodů a hlavně nohou. Pro jiné zase jedna z nejmalebnějších částí země. Pro ně patří jízda v okolí Českého Krumlova nebo třeboňských rybníků k tomu nejlepšímu, co lze v Čechách projet. Jižní Čechy jsou krajem cyklistice zaslíbeným a tomu odpovídá i množství vyznačených cyklostezek.
Jindřichův Hradec - Červená Lhota
Pokud někdo hledá maximum za minimum námahy, měl by se vydat z Jindřichova Hradce do Červené Lhoty a zpět na 66 km dlouhou cestu. Z náměstí v Jindřichově Hradci je třeba vydat se přes most přes řeku Nežárku do Nežáreckého předměstí a dále z města silnicí na obec Buk. Za Bukem odbočit vpravo do Matné, pak na Ratiboř a na Mnich. V lese se stezka napojuje na červenou turistickou cestu a dojede se po ní až na rozcestí Velká Holná. Z hráze rybníku Holná, což je rybník o ploše 220 ha s ostrovem Naxos, pak kolem Jezevčího vrchu směrem na Evženovo údolí, ale před údolím se odbočuje ke krásnému lesnímu rybníku Vydýmač. Trasa pokračuje od Vydýmače na křižovatku Karštejn a odtud na mostek přes Nežárku do Vlkova. Z kraje obce Vlkov po žluté kolem písečného přesypu u Vlkova, který připomíná poušť, a krásné zatopené pískovny (zvláště v horkých dnech nelze nedoporučit koupání) až na silnici pod železniční most. Odtud do Hamru, přes Nežárku, na rozcestí doprava a po asfaltce k hájovně Baldinka a dál silničkami do Pleší a Dírné. Z Dírné cesta pokračuje podél značení cyklotrasy "Praha – Vídeň" k zámku Červená Lhota a pak přes Pluhův Žďár a Studnici zpět do Jindřichova Hradce. U Červené Lhoty stojí za zmínku, že jde o jednu z 10 nejnavštěvovanějších památek v České republice a je také velmi oblíbená českými filmaři. Točily se zde takové filmy jako jsou Svatby pana Voka nebo Zlatovláska.
Plzeňský kraj
Plzeňský kraj se vyznačuje rozmanitými přírodními podmínkami a stejně jako u mnoha jiných regionů je tomu přizpůsobena nabídka cyklotras. Nicméně celkově lze říci, že největší a hlavně nejoblíbenější stezky se nacházejí v oblasti pohraničních pohoří na jihozápadě - Šumava a Český les. Další lze nalézt také v oblasti Plzeňské kotliny na severovýchodě kraje nebo Plzeňské pahorkatiny a části Brdské vrchoviny.
Napříč Šumavou
Kdo chce projet hezká místa Šumavy a nenajet více než 50 kilometrů, může se vydat na 47 kilometrů dlouhou cyklostezku ze Srní, přes Antýgl, Vydru, Roklanský potok, vrch Poledník a nazpět do Srní. Tato trasa se vyznačuje značnou pohodlností, protože startuje již dostatečně vysoko a navíc umožňuje stoupat zvolna. Při začátku v Srní stezka vyjede na silnici v místě, kde ji kříží Vchynicko-tetovský plavební kanál a pokračuje proti jeho toku. Přes most přes Vydru a od Antýglu po silnici pokračuje proti Vydře až do Modravy. Zde začíná jedna z nejhezčích částí cesty, která vede údolím Roklanského potoka. Malé převýšení, výborná asfaltová cesta a okolo jen čistá příroda. U Javoří Pily se pak stezka stáčí k finálnímu náročnému stoupání na Poledník. Tam se lze v současné době dostat jen nejdříve po Javoří a posléze po Vaňkově cestě na Předěl a pak již na Poledník. Cesta zpátky je již převážně z kopce zpět přes Předěl, Novou Studnici a po silnici směrem na Velký Bor sjíždí až do Srní.
Olomoucký kraj
V Olomouckém kraji je celá řada cyklostezek, ať již v okolí Šumperka, rodišti olympijského vítěze v lyžařské akrobacii Aleše Valenty, v okolí Přerova, Prostějova, samotné Olomouce nebo v kulisách krásné krajiny Jeseníků. Stačí si jen zvolit náročnost a délku trasy. Na výběr je tratí dost a dost.
Nemilany - Chropyně
Trasa z Nemilan do Chropyně měří 32 kilometrů. Stezka vede od startu v Nemilanech přes Kožušany a Blatec do Drahlova po silnici. Z Drahlova pokračuje přes Čertoryje, přejede řeku Moravu a táhne se mezi ní a jejím ramenem Morávkou. Po levé straně lze spatřit přírodní rezervaci Království - lužní lesy, lipové a březové doubravy a olšiny s bohatou flórou a faunou. Po polní asfaltové cestě a místní komunikaci se dojede do Dubu nad Moravou, kde je barokní poutní chrám Očištění P. Marie zvaný "Hanácká bazilika", a přes Nenakonice do Věrovan. Do Tovačova se jede polní nezpevněnou cestou s rovným povrchem a po hrázích rybníků. Dále pak podél rybníků směrem na Annín, nedaleko od místa, kde se vlévá do Moravy Bečva a které bylo postiženo ničivými povodněmi v roce 1997 (poblíž stojí například znovupostavené Troubky) a posléze do Lobodic. Odtud vede lesní asfaltová cesta do Záříčí. A odtud je již jen kousek do Chropyně, ke které se váže pověst o králi Ječmínkovi.
Liberecký kraj
Liberecký kraj rozprostírající se na severu republiky zahrnuje území čtyř okresních měst - Liberce, Jablonce nad Nisou, Semil a České Lípy. Je velmi významný z hlediska cestovního ruchu. Tisíce návštěvníků jsou přitahovány rozmanitostí zdejší krajiny, která skýtá mnoho příležitostí pro pěší turistiku a cykloturistiku. Oblast je navíc obohacena přírodními zajímavostmi, vodními plochami a historickými památkami. V neposlední řadě láká turisty atmosféra lázeňských měst. Místem mnoha turistických a cyklistických výletů jsou v této oblasti Jizerské hory a Krkonoše. Na cyklistické okruhy lze vyrazit z téměř každého města - z Liberce, Tanvaldu, Chrastavy, Hejnice, Janova nad Nisou, Harrachova, Frýdlantu, Jablonce nad Nisou atd.
Jizerka - Kořenov
Většina výletů po Jizerských horách začíná a končí v Horním Polubném, do kterého se lze dostat ze silnice Jablonec nad Nisou – Harrachov, v Desné je třeba odbočit na Bílý Potok. Výhodné je dojet ještě 5 km po horské silnici do osady Jizerka, nejvýše položené osady Jizerských hor. Z nedalekého parkoviště pod Bukovcem můžete vyjet na nenáročný 47 km okruh. Trasa vede zpočátku kolem řeky Jizery, která zde tvoří státní hranici. Cesta dále pokračuje kolem obřích balvanů a skalních věžiček přes Velkou jizerskou louku a nesčetná rašeliniště, z nichž nejznámější se jmenuje Na Čihadle. Odtud si cyklisté vychutnávají sjezd údolím dolů až k Protržené přehradě, která se protrhla v roce 1916 a zničila velkou část obce. Zde je nutné vyrazit směrem vzhůru až k Vlašskému hřebenu, pak Promenádní cestou, která vás dovede až na parkoviště pod Bukovcem. Kdo by ještě neměl kola dost, může vyrazit na menší okruh přes Horní Polubný a Kořenov.
Karlovarský kraj
Kopcovitý a pahorkatinný ráz tohoto kraje udává i profil většiny zdejších cyklotras. Největší pozornost turistů a cyklistů se již tradičně orientuje na oblast Klínovce v Krušných horách, který je i jejich nejvyšším vrcholem (1244 m.). Cyklisty se změnou počasí na chladné pak plynule s prvním sněhem nahrazují klasičtí a sjezdoví lyžaři.
Boží Dar - Boží Dar
Karlovarská trasa je 45 kilometrů dlouhá a provede cyklisty po oblasti Klínovce. Trasa začíná na Božím Daru - nejvýše položeném městečku ve střední Evropě (1028 m), a pokračuje na Božídarská rašeliniště, která jsou největší přírodní rezervací v Krušných horách. Naučná stezka je 3,2 kilometru dlouhá a má dvanáct zastávek. Začíná zde i Blatenský příkop, který vedl přes Myslivny, Rýžovnu a Bludnou do dolů v Horní Blatné. Dalšími zastávkami jsou Špičák a bývalý uranový důl Eduard. Z dolu se stezka stáčí do Jáchymova, kde razily proslulé šlikovské stříbrné tolary. Na Klínovec se cyklisté nechají vyvézt lanovkou, jejíž zastávka je pod Černým vrchem. Na nejvyšším vrcholu Krušných hor je vysoká rozhledna umožňující široký rozhled. Pak již následuje sjezd lesem zpět do Božího Daru. Zdroj: www.cykloserver.cz
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu