Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

NAPSALI JSTE NÁM
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – Labe | Děčínský deník | Josef V. Ptáček | 8. 4. 2004] [tisk]
Již delší dobu sleduji pozorně názory různých sdružení, spolků a čtenářů Děčínského deníku, týkající se výstavby dvou jezů v údolí Labe. Zvláště mě zaujaly názory ekologů a jejich příznivců. Hovoří a píší o zničení ekosystémů a nenahraditelných škodách v přírodě údolí. Domnívám se, že tyto názory jsou přehnané, málo objektivní a hlavně matou veřejnost. Pokud by se výše uvedené stalo skutečností, muselo by být například Německo již dávno ekologicky mrtvou zemí. Řeky, jako je Neckar, Main, Mosel, Weser, Havel a vodní cesta Labe-Lübeck, byly usplavněny desítkami plavebních komor. Dále byly vybudovány plavební cesty systém kanálů, například Rýn-Dunaj, Rýn-Odra, Rýn-Labe. Loňského roku bylo dokončeno přemostění Labe pod Magdeburgem, které navazuje na vodní cestu Rýn-Odra.
Dále se musím zmínit například o řece Mosel, která protéká též krajinou zvanou Romantisches Deutschland, krajem vinic, sadů a nádherné přírody. Kdo kdy touto krajinou cestoval, dá mi za pravdu. I tato oblast je usplavněna pomocí komor. Názory čtenářů, kteří doporučují stavbu plavidel dle charakteru řeky, je nutné považovat za naprosto laické, neznalé věci. Charakter řeky se přece mění výší vodních stavů, a to i v různých úsecích dané řeky. Nízké vodní stavy byly i v minulosti s rozdílnou intenzitou. Z důvodu maximálního využívání plavební sezony se výstavbou vhodných typů plavidel zabývaly generace pracovníků ČSPL, jak jeho řídící složky, tak i zkušení kapitáni. Na tomto se hlavně podílela i řada konstruktérů Českých loděnic v Praze-Libni a Mělníku, Výzkumný ústav dopravy a příslušná složka ministerstva dopravy. Pamětníci jistě pamatují na vlečné bočnokolesové parníky, které měly vždy po plném zauhlování ponor od 120 až do 160 cm. Toto byl též jeden z důvodů jejich postupného vyřazování z provozu. Byly nahrazovány motorovými zadokolesovými remorkery s nižšími ponory. V rámci podniku se také prováděla různá opatření.
Nelze zde vzhledem k celé problematice uvést problémy související s vhodným plavidlem dle charakteru řeky za nízkého vodního stavu. Toto moje krátké vyjádření jistě nepoukazuje na všechny nutné náležitosti potřebné pro stavby plavidel s vlastním pohonem. Myslím, že konstruktér, který by zkonstruoval takové plavidlo, schopné plavby v úseku Labe státní hranice-Ústí nad Labem za vodního stavu 100 cm na vodočtu v Ústí nad Labem, by si zasloužil Nobelovu cenu.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu