Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

NA DOPRAVNÍ CESTY BUDE POTŘEBA BILION KORUN
[plný text článku | kategorie: Dopravní politika – ČR, Dálnice – ČR | Konstrukce 14. 4. 2004] [tisk]
Desátý ročník silničního veletrhu ROADWARE se koná ve dnech 18. až 20. května 2004 v Průmyslovém paláci na Výstavišti Praha. Představí se na něm téměř stovka vysoce specializovaných firem, podnikajících v oblasti rozvoje, obnovy a údržby dopravní infrastruktury. Veletrh je určen pro odborníky, zejména pro správce a investory pozemních komunikací. Ti kromě bezplatného vstupu obdrží zdarma katalog vystavovatelů v tištěné podobě a na CD ROM. O názory na témata, která se budou na veletrhu probírat, jsme požádali Ing. Jindřicha Volfa, ředitele pořádající Agentury Viaco.
Jaké má letošní ročník veletrhu programové priority?
Nosným tématem je bezpečnost silničního provozu. Víte, že česká vláda právě projednává Národní strategii bezpečnosti silničního provozu, která vychází z Bílé knihy evropské dopravní politiky a že jejím cílem je snížit počet dopravních nehod se smrtelnými zraněními do roku 2010 na polovinu. Možné nástroje k nápravě lze hledat ve čtyřech oblastech, které ruku v ruce přispívají k bezpečnosti silničního provozu. Jsou to legislativa, lidský činitel - tedy účastník silničního provozu, pozemní komunikace a vozidlo. Je těžké odhadnout, ve které ze čtyř jmenovaných složek máme větší nedostatky a dluhy. Na druhou stranu je zcela zřejmé, že specialisté a experti na veletrhu ROADWARE mají co říci právě ke vlivu kvalitativního stavu pozemní komunikace a jejího komplexního vybavení na bezpečnost. Během veletrhu se i proto uskuteční odborný seminář na téma Bezpečnost dopravy v silničních tunelech.
Uveďte konkrétní "injekce", které dostane česká dopravní infrastruktura z fondů EU?
Strukturální fondy Evropské unie - určené převážně pro regiony - nabízejí Česku v letech 2004 až 2006 částku 1 491,2 milionů eur. Kohezní fond - podporující projekty na národní úrovni s evropským významem - počítá pro stejné období s částkou 836,3 milionu eur. Celkem můžeme z fondů získat zhruba 2,4 miliardy eur, z toho pro dopravu a životní prostředí asi 1,8 miliardy eur, tedy téměř 60 miliard korun z Fondu soudržnosti a z Evropského fondu regionálního rozvoje pro nejbližší tři roky. Strukturální fondy EU v letech 2007 až 2013 mohou přinést další prostředky na dodatečné investice do české ekonomiky ve výši až do 4 % HDP ročně. To už představuje skutečně povzbuzující částky, s kterými můžeme nastartovat dlouho očekávanou, nezbytnou a zásadní změnu trendu ve vývoji dopravní infrastruktury. Ve hře jsou i nadále výhodné úvěry Evropské investiční banky, ty se však budou s ohledem na zadlužení veřejných rozpočtů využívat zřejmě jen v omezené míře a na vybrané projekty.
Existují nějaké alternativní zdroje pro rozvoj dopravní infrastruktury?
Vybudování všech dopravních cest do roku 2010, respektive 2014, vyžaduje asi 1 bilion korun. Státní fond dopravní infrastruktury má pro letošek 44 miliard korun, z toho 20 miliard z FNM, 5,9 miliardy ze silniční daně, 13,1 miliardy ze spotřební daně z paliv, 2,2 miliardy z dálničních známek a 2,8 miliardy ze státního rozpočtu. Pokud se podaří zavést výkonové zpoplatnění těžkých nákladních vozidel prostřednictvím elektronického mýta, pokud možno podle již fungujícího rakouského modelu, na síti asi tří tisíc kilometrů dálnic a silnic I. třídy, přibudou na investice od roku 2006 další prostředky. Za předpokladu, že mýtné bude činit pět korun na kilometr, se odhaduje možnost výstavby deseti kilometrů nových dálnic ročně z tohoto zdroje.
To by znamenalo, že dostavba dopravní infrastruktury by byla dokončena v řádu půlstoletí. Evropa na nás ale asi čekat nebude...
Unie doporučuje výdaje na dopravní infrastrukturu ve výši 2,5 % HDP, Česko nyní investuje necelé jedno procento, přitom investice do infrastruktury se podílejí na tvorbě HDP asi třemi procenty. A to ještě bez četných multiplikačních efektů pro rozvoj regionů a zaměstnanosti. Kapsa daňových poplatníků tento problém prostě sama nevyřeší, a to ani v evropském měřítku. V této situaci nezbude než najít zdroje jinde, tedy u soukromých investorů, kteří byli v krátké historii ČR z různých důvodů již dvakrát pohřbeni. Jejich pomníky se jmenují D5 a D47. Jakkoli je tento nástroj ožehavý a delikátní, bude bezesporu brzy a doufejme i úspěšně využit. Zkušeností z Evropy je bezpočet a převažují ty pozitivní. Pro tyto zdroje se vžila zkratka PPP projekty (Public Private Partnership) a spočívají ve výhodné spolupráci veřejného a soukromého sektoru při realizaci vybraných významných veřejně prospěšných projektů. Dopravní infrastruktura se pro tuto spolupráci jeví jako nejvhodnější. Ustanovení koncesí sice vypadlo z nového zákona o veřejných zakázkách, nicméně tento nástroj bude zakotven v novém zákoně o PPP, který předloží ministerstvo pro místní rozvoj do vlády v červnu 2004.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu