A co na to bobři? [plný text článku | kategorie: Vodní doprava – Labe | Literární noviny | Zdenka Jelenová | 19. 4. 2004] [tisk] Asi šestnáct tisíc občanů již podepsalo petici proti plánované výstavbě dvou jezů na dolním Labi. Jsou mezi nimi režiséři, herci, senátoři a poslanci, ale také předsedkyně Akademie věd ČR a slovutní vysokoškolští profesoři z mnoha univerzit, kteří ostatně nedávno výslovně apelovali na vládu, aby regulaci Labe nedovolila. Tohle téma již je diskutováno mnoho let. Byly sneseny desítky argumentů na obou stranách "barikády", počet bobrů se mezitím pěkně rozrostl, a brány Evropské unie se otevírají i před českými rejdaři (budou--li dostatečně konkurenceschopní). A o jezech stále není rozhodnuto. Už už se dostaly až na stůl vlády, ale nakonec byl bod na žádost Libora Ambrozka ještě na pár dní (měsíců? - let?) odložen. Ministrovi se nelíbí výsledek práce speciální komise, která měla vládě doporučit další postup. Výsledný dokument - výstavbu jezů doporučující - je podle Ambrozkova úřadu zavádějící a nereflektuje zásadní připomínky ekologů. MŽP v listopadu 2003 neudělilo výjimku z ochrany kriticky ohrožených druhů.
Ke stavbě bylo vydáno nesouhlasné stanovisko EIA (hodnocení vlivů stavby na životní prostředí). Se stavbou na svém území nesouhlasí správy obou postižených chráněných krajinných oblastí (České středohoří i Labské pískovce), stejně jako saské i německé spolkové ministerstvo životního prostředí a další "zelené" české i německé instituce. Chceme, aby se z posledního přírodního úseku řeky stal v podstatě kanál? Na kolísání hladiny jsou životně závislá nejrůznější společenstva rostlin a živočichů, z nichž téměř tři desítky jsou kriticky ohroženy. Jaromír Schling ovšem v poslanecké rozpravě k návrhu, jímž prosazoval vyhlášení sporné stavby zákonem za veřejný zájem (a který naštěstí neprošel senátem), přirovnal tento poslední ekologicky zachovalý úsek ke kusu polní cesty, která nám hyzdí krásnou labskou dálnici. Na adresu odborných oponentů tehdy poznamenal: "Můj návrh směřuje proti těm, kteří si ze snahy bránit jakýmkoli stavbám, ať na vodě, nebo i jinde, udělali jakési hobby a působí našemu hospodářství obrovské škody."
Příznivci kanalizace tvrdí, že stavba bude ohromným přínosem pro naši ekonomiku. Mnohé k tomu podotýká Marian Páleník ve vedlejším článku, zcela konkrétní shrnutí "výhodnosti" urputně prosazované stavby přinesla nedávná zpráva sdružení Arnika. Stavba je ekonomicky neodůvodněná, což dokládá zpráva NKÚ (č. 01/15) i studie Světové banky o efektivitě veřejných výdajů v ČR z března 2000. Obě potvrdily, že projekt se státu finančně nevyplatí. Zkušenosti z Německa, které má podstatně lepší podmínky pro provozování říční lodní dopravy, dokládají dlouhodobý pokles zájmu o tento způsob přepravy, stejná situace je v celé Evropě, USA i bývalém Sovětském svazu. Po obou březích Labe vede železnice s kapacitou, jež vysoko přesahuje současné i předpokládané objemy dopravy, a ve stejném přepravním koridoru je připravována stavba dálnice D8 (schválně - kdo se vsadí, že by snad schválení jezů bylo pro naše dopravní plánovače argumentem proti její výstavbě?).
Komu vlastně stavba prospěje? Podle mnoha zasvěcených může být (podobně jako v případě D47) hlavním důvodem k prosazování jezů korupce, resp. vidina státní zakázky. Nasvědčuje tomu celá řada indicií a prosazování stavby "za každou cenu" (i za cenu manipulací a dezinformací). Protože se rejdařským lobbistům nepodařilo prosadit novelizaci, jsou zatím podle zákona č. 114/92 podobné stavby obecně v chráněných územích zakázány. Pokud jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem na ochraně přírody, může (tzn. nemusí) udělit výjimku "příslušný orgán". Tím je ovšem MŽP - nikoli vláda. Vláda by proto rozhodnutím měla jednoznačně pověřit ministerstvo. Argumenty proti výstavbě vyhlížejí tak zřetelně, jasně a definitivně... Jenže - tak jak to pamatujeme z dob rozhodování o Temelínu, ani dnes už se nejedná o odborné posudky, ale spíše o rozložení politických sil na obou stranách. A bobři? Možná už si balí kufry...