Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Černé a šedé lži o jezech na Labi
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – Labe | Literární noviny | Marian Páleník | 19. 4. 2004] [tisk]
Kdo je proti výstavbě jezů na dolním toku Labe, je ekoterorista, tvrdí sociální demokraté Jaroslav Foldyna (zástupce hejtmana Ústeckého kraje) a Miroslav Šefara. Zastánci jezů volí poměrně agresivní přístup: Nadávají občanům, jimž by jako politici měli sloužit. Místo věcné diskuse, snášení všech možných a nemožných argumentů a naslouchání druhé straně usilují o snížení její věrohodnosti v očích veřejnosti. To má dva cíle: zastrašit ty, kteří by se rádi vyjádřili proti jezům, a předem shodit jakoukoli naši argumentaci (terorista přece nemůže mít nikdy a v ničem pravdu). Nesouhlasit s výstavbou čehokoli je přitom nezadatelné právo každého občana této (svobodné?) země. Nesnižme se k oplácení a nadávání svým oponentům místo věcné argumentace.
"Ekology platí konkurence lodí (německé dráhy atd.)." - naznačuje M. Šefara a komunistický senátor Jaroslav Doubrava. Jasná lež. Od konkurence rejdařů nemají sdružení vystupující proti výstavbě ani korunu. Naopak se je řada firem bojí sponzorovat, aby nebyly zapsány "na černou listinu". "Bobry na Labi si ekologové vymysleli." - tvrdí J. Foldyna, který "na bobry nevěří". Na dolním Labi byla v roce 2000 doložena přítomnost asi deseti a v roce 2003 přibližně třiceti bobrů. Byli pozorováni, vyfotografováni, natočeni na video. "Drobnokvět roste i nad střekovským jezem." - tvrdí např. ministr Šimonovský. Ani to není pravda. Labe pod střekovským jezem je posledním nezkanalizovaným úsekem velké české řeky. "Kanalizované Labe má krásnou přírodu." - říkají poslanec Jaromír Schling (ČSSD), senátoři Jaroslav Doubrava (KSČM) a Jaroslav Kubera (ODS). Hloupost. Labe bylo kanalizací přeměněno z řeky v polomrtvý kanál a příroda devastována. Rostou tam sice stromy a žijí ryby a ptáci, ale jde o ubohý zlomek původní přírody!
"Železnice podél Labe nemá volnou kapacitu." - tvrdí mimo jiné zástupce šéfa severočeské hospodářské komory. České dráhy ovšem tvrdí, že trať pojme (okamžitě) dalších padesát vlaků denně. (Jeden vlak = až 2500 tun.) Volná kapacita železniční trati podél Labe činí 30 (teoreticky až 45) milionů tun. Pro srovnání: Výstavbou jezů se má zvýšit objem lodní přepravy z dnešního 1 na 2,8 milionu tun. "Ztráty rejdařů jsou dané neexistencí jezů." - V 2. pol. 19. století - tedy v době, kdy na Labi bylo méně jezů než dnes - se po Labi přepravovalo ročně 4 až 8 milionů tun. Kolem roku 2000 to byl 1 milion tun. "Nebudou-li jezy, česká lodní doprava zkrachuje." - 1. Jezy se mají stavět sedm let, nebudou hotové dříve než v roce 2012; 2. Po vstupu do Evropské unie mohou čeští rejdaři podnikat v rámci celé EU. Bude-li málo vody v Labi, mohou přepravovat zboží třeba po Rýnu.
"V Evropě kvete lodní doprava." - Není to pravda. Všude ve světě je říční doprava na ústupu. Německo, Holandsko a další země jsou protkané sítí plavebních kanálů a disponují dolními toky řek. S tím se ČR nemůže srovnávat. "Jde o jediný problematický úsek Labe." - Není to pravda. Německé Labe (pod hranicí s ČR) na tom není o moc lépe. Navíc v SRN v roce 2002 od zlepšování plavebních podmínek na svém horním Labi upustili. "Příroda se s jezy vyrovná." - tvrdí poslanec Schling, ministr Šimonovský a další. S amputací ruky se také vyrovnáme. "Lodní doprava je ekologická." - s tím souhlasí dokonce i někteří odpůrci jezů. Jde však o natolik obecné tvrzení, až není pravdivé. Je myšlena námořní, nebo říční doprava? Je myšlen provoz, nebo výstavba a údržba infrastruktury? Čím se měří "ekologičnost"? Jaká je skutečnost: Samotný provoz labské říční dopravy může mít méně škodlivé dopady v některých parametrech (hluk, některé složky emisí), v jiných má ale stejně nebo více škodlivé dopady jako např. železnice (některé složky emisí). Provoz ale nelze oddělit od budování infrastruktury a udržování "vodní cesty" (původně řeky), jejíž dopady jsou velmi škodlivé. Od nich ale zastánci jezů abstrahují.
"Výstavba jezů sníží nezaměstnanost." - tvrdí především J. Foldyna. To je možná pravda, ale investujeme-li 10 miliard korun, prakticky vždy to sníží nezaměstnanost. Jde o efektivitu a ta je u jezů sporná. "Příroda Labe není cenná." - tvrdí mnozí "znalci". Kdo nerozezná drobnokvět od topolu a bobra od ondatry, těžko posoudí hodnotu přírody. Nejcennější jsou samozřejmě vzácné druhy, které laik nemá šanci pozorovat. Cenný je (zejména) charakter řeky (mj. její proměnlivý charakter). "Smrdí tam bahno." - říkají někteří místní. U svádovského slepého ramene vypouštějí někteří místní obyvatelé načerno své žumpy (proč platit za odvoz, když se to v Labi ztratí).
"Labe se upravovalo stovky let." - Labe pod Střekovem je tak cenné právě proto, že jde o poslední nekanalizovaný úsek.
"Říční doprava odebere zboží kamionům." - Říční doprava konkuruje především železnici. Je totiž výhodnější pro přepravu na větší vzdálenosti. Tisíce tun řepky bude z Pardubic do Hamburku těžko někdo přepravovat auty. Nákladní vlaky mohou po železničním koridoru jezdit rychlostí až 120 km/hod. Jsou tedy řádově rychlejší než lodě. Ty navíc zpomalují plavební komory na jezech.
"Mezinárodní smlouvy nás k tomu zavazují." - tvrdí poslanec Schling a pracovníci ministerstva dopravy. Není to pravda. Jednak se podle smlouvy má přihlédnout k místním podmínkám (jíž může být právě ochrana přírody), jednak je smlouva AGN mezinárodní. Tzn. ČR se sama dobrovolně k něčemu zavázala. Svůj závazek může tedy opět bez sankcí odvolat. Zařazení dolního Labe do určité třídy navrhli za ČR právě zástupci ministerstva dopravy, tedy sami zastánci jezů (nejspíš s cílem argumentovat později tím, že nás k tomu zavazuje mezinárodní smlouva). Ve smlouvě je dolní Labe zařazeno do třídy, jíž by se nedosáhlo ani výstavbou jezů. Zde spočívá největší nebezpečí: Po výstavbě jezů mohou jejich zastánci vznést požadavek na další zvýšení jezů a vodní hladiny. (Aby byla "naplněna" smlouva AGN.) Autor je ředitelem občanského sdružení Přátelé přírody.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu