Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Evropské plány a české zpoždění
[rešerše | kategorie: Dopravní politika – svět, Dálnice – ČR, Internet | Svět motorů 26. 4. 2004] [tisk]
Co čeká motoristy po vstupu do EU (IV.): Česko vstoupí 1. května do Evropské unie. Co to přinese našim motoristům a jaké změny je čekají? Aktuální ucelené informace přináší čtyřdílný seriál Světa motorů. Česká republika měla v souvislosti se vstupem do EU velké plány, ale v jejich realizaci má v mnoha směrech zpoždění. Dnes už je jasné, že i po vstupu do EU budeme jezdit podle starých dopravních předpisů. V závěrečném díle našeho seriálu se rovněž dočtete, jaké jsou dopravní předpisy i pokuty v zemích EU a jak bude v naší zemi v příštích letech pokračovat výstavba dálnic. Přinášíme i internetové adresy, kde najdete podrobné informace o vstupu ČR do EU.
Jednotná pravidla v EU?
"Pravidla silničního provozu jsou v evropských státech v zásadě stejná," říká Zdeněk Svátek, odborný poradce Autoklubu ČR, a dále vysvětluje: "Základem dopravní legislativy jsou totiž úmluvy, například Vídeňská z roku 1968, která mj. také připouští pravostranný i levostranný provoz a je věcí každé země, který zvolí." Přesné znění podrobností pravidel pak bylo Evropskou komisí ponecháno v pravomoci jednotlivých členských zemí. Ty toho využily a legislativa každé má některé "speciality", které vycházejí z místních podmínek provozu nebo se v praxi již osvědčily. Snad nejznámějším příkladem jsou německé dálnice s doporučenou, nikoliv nařízenou maximální rychlostí 130 km/h. A přestože na mnoha dálničních úsecích v Německu dopravní značky rychlost upravují, dokonce na 120 km/h, v důsledku četných tragických nehod, ke kterým zde dochází, se ozývají stále častěji hlasy volající po omezení rychlosti. Třeba televizní stanice RTL provedla průzkum, jehož výsledek ukázal, že více než polovina lidí (51 %) by omezení rychlosti na dálnicích uvítala s tím, že nemohou být závodní dráhou pro cizince.
Přestože četné průzkumy dokazují, že výše maximální povolené rychlosti je v přímé úměře s počtem dopravních nehod a jejich tragičností, Dánové jdou proti celoevropskému proudu. V zemi s nejnižší nehodovostí v EU (přepočtenou na počet obyvatel) tak posledním dubnovým dnem budou moci řidiči chvátat po místních dálnicích o 20 km/h rychleji než dosavadních 110 km/h. "I když se předpisy jednotlivých zemí v EU příliš neliší, přesto by v Unii mělo být jednotné dopravní prostředí," říká Václav Špička z Autoklubu ČR, zabývající se bezpečností dopravy. "Znamená to nejen stejně kvalitní silnice, jednotné dopravní značení, nároky na auta ale i jednotnou legislativu." Evropská komise nesdílí názor českého Autoklubu a "i nadále vyžaduje, aby kontroly řidičů probíhaly podle místních předpisů každé země," říká Václav Špička, který opět vyjádřil své přesvědčení, že se jednou pravidla silničního provozu v EU přeci jen sjednotí. "Tento proces ale rozhodně nebude snadný - například vyšší množství alkoholu povoleného v řidičově krvi si některé státy tvrdě brání."
Pro českého řidiče, který plánuje cestu do zahraničí, to znamená jediné: stejně jako před 1. květnem, tak i po něm se musí vždy dobře informovat o pravidlech silničního provozu států, které hodlá navštívit. Jejich neznalost může vyjít velice draho - například v Belgii může být řidiči, který překročí rychlostní maximum o 20 km/h, v obytné zóně o 10 km/h, udělena pokuta do výše 1375 eur (46 750 Kč), uvádí Autoklub ČR. "V zemích EU navíc nepřipadá v úvahu, že by se řidič pokoušel s policistou smlouvat, natož aby se jej pokoušel podplatit," říká Václav Špička, "takové chování může mít naprosto opačný účinek, a to například zvýšení pokuty."
Český řidič by také měl být připraven na to, že poté, co spáchá dopravní přestupek, například překročí povolenou rychlost, a odmítne zaplatit pokutu, bude muset složit zálohu, nebo mu policisté například ve Francii mohou zabavit vůz, v Rakousku zase zavazadla, případně svršky... Ve Španělsku k zabavení vozidla stačí, že vůz má technickou závadu, nezaplacené pojištění, řidičovo odmítnutí zaplatit pokutu či jízda pod vlivem většího množství alkoholu, než které je zákonem dovoleno. Řidiči, kteří pokutu v zahraničí jednoduše nezaplatí (a přitom na ni nesložili ani zálohu, či jim policisté nezabavili vůz, apod.), pak mohou počítat s komplikacemi při přejezdu hraničních přechodů.
Čtvrtina je málo
Výstavba dálnic v ČR má zpoždění. Zatímco hustota silniční sítě je u nás na evropské úrovni, s dálnicemi jsme na tom mnohem hůře. Tato síť je v porovnání s jinými zeměmi čtvrtinová. Základní struktura dálnic byla schválena vládním usnesením č. 286/1963. Následovaly nejrůznější úpravy a současný program výstavby vychází z Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010, schváleného vládním usnesením č. 741/1999. Dokument počítá s integrací ČR do Evropské unie, v které je celkem 29 prioritních dopravních koridorů, z nichž některé vedou přes naše území, klade velký důraz na výstavbu dálnic. V současnosti je v republice v provozu 534 km dálnic, za posledních pět let ale přibylo pouhých 35 kilometrů. Zpomalení výstavby jde z valné části na vrub přípravám projektů, neboť samotná realizace je poměrně rychlá. České stavební firmy dokonce patří do evropského popředí. Bohužel, projednávání projektů je stále záležitostí minimálně čtyř let. Mezi hlavní brzdy patří absence velkých územních plánů, protesty odpůrců staveb a navrhovatelů jiných tras nebo řada povolení, jež jsou k výstavbě potřeba.
Světlejší budoucnost?
Posun v přípravě může přinést návrh zákona o výstavbě dálnic a rychlostních silnic a o změně některých zákonů, který vytvořili poslanci Jiří Hanuš, Hana Orgoníková, Vlastimil Dlab a další. Ten totiž chce dálnice definovat jako veřejně prospěšné stavby, realizované ve veřejném zájmu. Projde-li návrh, znamenalo by to významné urychlení výstavby dálnic. V návrhu, jenž průběžně prochází změnami, jsou stavby eventuálního veřejného zájmu vyjmenovány. Z dálnic to jsou úseky D1 mezi Mořicemi a Lipníkem nad Bečvou, D3 mezi Prahou a Chotovinami a mezi Táborem a Dolním Třebonínem, D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi a mezi Trmicemi a hranicí s Německem, D11 mezi Poděbrady a Polskem a celá D47. Návrh je zamířen hlavně proti jednotlivcům, kteří dálnice odmítají z principu a nejde jim o žádné alternativy.
Unie: informujte víc!
Velkou roli v názorech na dálnice hraje informovanost veřejnosti. Česko zatím za EU pokulhává a Brusel žádá změnu. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) reagovalo rychle. V severočeských Trmicích je v tamním zámečku otevřeno infocentrum k D8. K dispozici jsou nákresy, modely a texty, na obrazovkách běží animace, kde je možné sledovat model dálnice ve skutečném terénu, který byl nafilmován z letadel a vrtulníků. V centru budou pořádány nejrůznější diskuse a přednášky. Podobné místo vzniklo na D5, kde je zpracován tunel Valík, a brzy vznikne na D11 a také v Praze.
Otázka investic
Unie doporučuje, aby její členské země investovaly do dopravy aspoň 1,5 až dvě procenta svého HDP. To pro Česko znamená minimálně třicet miliard korun ročně, přestože reálné potřeby infrastruktury jsou mnohem vyšší. O rozdělování prostředků do dopravy se stará Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který letos bude hospodařit se 44 miliardami korun. Pětina jeho příjmů pochází ze spotřební daně na uhlovodíková paliva a maziva, další zdroje jsou dálniční známky, silniční daň, dotace státu a finance plynoucí z Fondu národního majetku. Ten v příštím roce ukončí činnost, a SFDI proto hledá další možnosti stabilních příjmů.
Jednou z variant je výkonové zpoplatnění užívání dálnic čili mýto. Tento zdroj by měl být dle odhadů několikanásobně výnosnější než prodej dálničních známek. Další finanční toky půjdou z kohezních (podporují vazby mezi regiony) a strukturálních (podporují nižší územně správní celky) fondů EU nebo půjček Evropské investiční banky. Za zmínku stojí, že loni nedošlo k stoprocentnímu plánovanému čerpání prostředků z SFDI. Příčinou bylo zdržení schvalování některých staveb. Vedle toho již vláda odsouhlasila emisi dluhopisů v hodnotě 47 miliard korun, které půjdou na D47. Ekonomické studie uvádějí, že z každého milionu vloženého do dálnic se státu takřka okamžitě vrací polovina této částky. Mezi pozitiva patří oživení stavební výroby, nastartování ekonomiky regionu, snížení nehodovosti a také spotřeby pohonných hmot či zvýšený zájem zahraničních investorů.
Hledejte na internetu
Adresy, které vám pomohou před vstupem do EU:
www.mdcr.cz - stránky ministerstva dopravy
www.mvcr.cz - stránky ministerstva vnitra
www.evropska-unie.cz - stránky delegace Evropské komise v ČR
www.aaaauto.cz - sekce vše o autech a EU
www.euroskop.cz - vše o vstupu Česka do EU
www.vlada.cz/1250/vrk/eu.htm - informace před vstupem do EU
phare.mfcr.cz - programy zahraniční pomoci EU
www.komora.cz - stránky Hospodářské komory ČR
www.novinky.cz/02/56/12.html - podrobnosti před vstupem do EU

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu