Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Projekty transevropských sítí dostaly zelenou
[plný text článku | kategorie: Dálnice – svět | Dopravní noviny | ČTK | 29. 4. 2004] [tisk]
Evropský parlament minulý týden definitivně schválil hlavní směry rozvoje transevropských dopravních sítí (TEN) spolufinancovaných z rozpočtu EU včetně seznamu třiceti prioritních projektů, jejichž výstavba začne před rokem 2010. Důraz EU klade na železniční dopravu, dále na silnice a námořní spojení. Prioritu mají projekty protínající více zemí, a zejména ty, které směřují do nových členských států. Celková hodnota staveb je odhadována na 225 miliard, pětina má pocházet ze soukromých zdrojů, zbytek bude hrazen z národních rozpočtů v kombinaci s rozpočtem EU. TEN míří hlavně k novým členům České republiky se týká železnice Atény – Sofie – Budapešť – Vídeň – Praha – Norimberk/Drážďany. ČR se podařilo na seznam dodatečně prosadit i odbočku Praha – Linec, která zůstala na schváleném seznamu zachována. Dalším prioritním projektem je také souběžná železnice a dálnice z Gdaňsku přes Varšavu do Vídně, jejíž jedno rameno povede přes Brno a druhé přes Žilinu a Bratislavu. Nových členů se týká zhruba třetina schválených projektů: například železniční trasa Lyon – Budapešť, dálnice z Řecka do Bulharska, trať Štrasburk – Bratislava či několik polských a baltských silnic i železnic. Poslanci překvapivě schválili i kontroverzní most v Itálii přes Messinskou úžinu, který byl před smírčím řízením s Radou EU z jejich iniciativy ze seznamu vyřazen.
Přednostní financování z prostředků Evropské unie
Podle schváleného usnesení ponesou tato díla označení "projekty evropského zájmu". Mimo jiné to bude znamenat, že dostanou přednost při rozhodování o tom, jak rozdělovat evropské peníze. Státy mají dbát o to, aby na ně myslely na prvním místě při rozhodování o přidělení prostředků z Fondu soudržnosti, určeného právě na dopravní infrastrukturu, a ze strukturálních fondů. Hlavní břemeno financování ponesou ovšem členské státy, které mohou také požádat o výhodné úvěry Evropskou investiční banku. Z kapitoly "transevropské sítě" v rozpočtu EU lze uhradit maximálně deset procent hodnoty projektu. Výjimkou jsou přeshraniční úseky, zejména z a do nových členských zemí, na které Evropská komise slibuje přispět až 20 procenty. Unie očekává, že výstavba těchto infrastruktur podnítí evropskou ekonomiku, neboť by měly pozvednout hrubý domácí produkt o 0,14 až 0,3 procenta.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu