Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Cena za odsun nádraží je vyšší
[plný text článku | kategorie: Železniční doprava – ČR: Brno | MF Dnes | Zdeněk Mitáček | 30. 4. 2004] [tisk]
Minulý týden jsme sledovali brněnské lékaře, kteří pomohli těžce zraněnému ministru zahraničí natolik, že se mohl zúčastnit hlasování o změnách daně z přidané hodnoty. Na místě je otázka, jaký vliv bude mít zvýšení daně z přidané hodnoty na investici do přesunu brněnského nádraží, jehož náklady byly vypočteny na třicet miliard korun, a to v cenách z roku 2001.
O stěhování nádraží se uvažuje od roku 1912
Na Fóru investičních příležitostí URBIS v rámci letošního stavebního veletrhu jsem se účastnil prezentace projektu odsunu železničního nádraží. Projekt představil architekt Jaroslav Josífek z odboru územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna. Na úvod řekl, že o přesunu nádraží uvažovali již odborníci bývalé monarchie v roce 1912. Pokud se podíváme po dalších událostech, které se toho roku odehrávaly, zjistíme, že v roce 1912 vyplul na svou nezapomenutelnou plavbu parník nazvaný Titanic a v Petrohradě vyšlo první číslo novin s výstižným názvem Pravda. Jako novinář sleduji vývoj projektu přesunu nádraží si již dva roky si kladu otázku, zda myšlenky z takto vzdálené doby mohou něco přinést současnému, modernímu člověku.
Další má pochybnost souvisí s tím, že se ve městě v posledních letech ocitlo ve zbědovaném stavu několik mezi Brňany velmi oblíbených míst. Jsou známy potíže s kvalitou vody v přehradě, kde hygienici pravidelně vyhlašují zákaz koupání v prvních prázdninových dnech. Podobně jsou na tom sportoviště za Lužánkami, kde se odehrávaly špičkové sportovní akce hojně navštěvované několika generacemi. Ptám se, jaký smysl má zatnout sekeru dluhu ve výši třiceti miliard do dalšího oblíbeného místa, které dává Brnu charakter životem kypícího velkoměsta, jakým je současné nádraží. Je to pro mě otázkou i s ohledem na to, že architekt Jozífek přítomné seznámil s plánem vybudovat později v okolí opuštěných budov stávajícího nádraží park. Dovedu pochopit, že nový a fungující průmyslový podnik dokáže pozvednout celý region a přitáhnout další investory.
Takovým příkladem dnes mohou být například města Plzeň, Kolín, Hranice, Trnava nebo Žilina. Obávám se ale, že svoji příležitost v tomto směru Brno už promeškalo. Neumím si představit, jaké jiné investory dokáže na dvacet let rozpočítaná stavba nádraží do Brna přilákat, kromě investorů do levných ubytoven pro dělníky z východního Slovenska a Ukrajiny (nic proti těmto lidem). Zatímco některým z dnešních čtyřicátníků a padesátníků může přesun nádraží zajistit skvělé příjmy, každému člověku z mladší poloviny současných obyvatel Brna přinese rozpočítáme-li náklady na osobu dluh ve výši několika set tisíc. Dvě desetiletí trvající stavební uzávěra v oblasti Jižního centra, nesmyslné zákazy a regulace v jiných částech města, přešlapující Černovická terasa - to všechno způsobilo, že dnešní Brno připomíná pacienta s infarktem.
Jde o čekání na zázrak?
Plán na přesun nádraží působí, jako by se odpovědní politici rozhodli tohoto pacienta léčit umělým spánkem, napojením na přístroje a čekáním na zázrak. Ale moderní léčba podle mého názoru vypadá úplně jinak. Může jí být operace typu by-pass, což by konkrétně znamenalo rychlou a účelnou rekonstrukci současného nádraží a postupné oživování zanedbaných částí města. Projektu odsunu brněnského nádraží by - abych se vrátil k úvodu svého příspěvku - více slušel osud Titanicu než osud Vladimíra Iljiče Lenina. ZDENĚK MITÁČEK, šéfredaktor Brno Business, vydavatelství CCB
Moravské fórum: Co přesun přinese modernímu člověku?
"...některým z dnešních čtyřicátníků a padesátníků může přesun dát skvělé příjmy...” Zdeněk Mitáček
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu