Dopad usmrcení nebo zranění při dopravních nehodách Každá dopravní nehoda má dopad na její účastníky nejenom z pohledu trestně právního a v případě zranění nebo usmrcení i pohledu zdravotnického, ale přináší i nezanedbatelné celospolečenské škody a projevuje se ve svých důsledcích i na snížení kvality života postižených a jejich příbuzných.Vyčíslit ve finančním vyjádření hmotné ztráty v souvislosti s dopravní nehodou a to jak na vozidle, případně na dopravních zařízeních lze relativně snadno; vyčíslení ztrát, vyplývajících ze ztráty kvality života a ze sníženého společenského uplatnění je již o mnoho složitější. I přes složitost tohoto problému je nutné otázky ztráty kvality života a ztráty, vyplývající ze sníženého celospolečenského uplatnění brát velice vážně, neboť významně ovlivňují, ať již přímo nebo nepřímo, celkové klima ve společnosti a mají dopad i na její prosperitu. V roce 1995 zpracovala na základě požadavku Evropské komise mezinárodní organizace Evropská federace obětí nehod v silničním provozu (FEVR) celoevropský výzkum, který monitoruje dopad usmrcení nebo zranění při dopravní nehodě na snížení kvality života a životní úrovně rodin obětí a zraněných osob samotných. Výzkum jednoznačně prokázal, že osoby zraněné při dopravní nehodě nebo jejich příbuzní trpí v následujících letech po dopravní nehodě:
Tyto zdravotní problémy neustávají ani po třech letech po předmětné události. Výzkum nadále potvrdil, že postižení a jejich příbuzní trpí i psychologickými problémy, které jsou nejvýraznější v prvních třech letech po dopravní nehodě. Postižení dopravní nehodou :
Pokud se týká přímo tělesně postižených v důsledku dopravní nehody, výzkum prokázal, že 50 % z nich trpí sexuálními problémy, v případě příbuzných postižených těmito problémy trpí v prvních třech letech 40 % příbuzných obětí dopravních nehod. Pokud se týká dopadu na životní úroveň a na uplatnění ve společnosti výzkum prokázal, že příbuzní obětí dopravní nehody:
Jak vyplývá z výše uvedených faktů, dopravní nehody mají nebývalý dopad na celý další život jednotlivých účastníků ze zvláštním zřetelem na oběti samotné a na jejich příbuzné. Podle materiálu FEVR zpracovalo Centrum dopravního výzkumu Brno (2003) |
||
poslední aktualizace 19. září 2006
|