Český a Slovenský dopravní klub

Jde o přehled dění kolem dálnice D8 od návrhu z dob totality až do dnešních dnů. Investor nezodpovědně utratil miliardy na výstavbu trasy, aniž by si ověřil možnost budování přes uzemí, které chrání zákon. Další komplikací pro stavbaře je také to, že vláda ještě nestačila projednat posouzení vlivů na životní prostředí nové koncepce rozvoje dopravních sítí, kde jedna z variant nedoporučuje budování dálnice od Lovosic ke státní hranici.

Proti zamítavému stanovisku MŽP se odvolalo Ředitelství silnic a dálnic, obce Lovosice a Velemín. Definitivní rozhodnutí ministr oznámí začátkem února.

Podle studie vlivu na životní prostředí, který posuzoval návrh rozvoje dopravních sítí do roku 2010, jsou pro MŽP nepřijatelné návrhy na dálnici D3 z Prahy do Českých Budějovic a vedení dálnice D8 přes České středohoří.

Rychlostní silnice R7 mezi Prahou a Chomutovem a její napojení v Německu na dálnici A4 nemá prioritu vlády. Tuto alternativu k dálnici D8 navrhly Děti Země, protože se vyhýbá chráněné krajinné oblasti České středohoří. Starostové z Mostecka, Lounska a Chomutovska soudí, že by R7 a její napojení na Sasko mohlo přilákat investory a snížit nezaměstnanost, která je v těchto regionech velmi velká. Podle ministra Jaromíra Císaře vláda preferuje stavbu dálnice D8.

Spolkový kancléř Gerhard Schröder uvedl, že stavba dálnice Drážďany - Praha (D8+A17) je prioritou vlády, avšak problémy jsou s jejím hrazením. Není jasné, zda se bude podílet pouze spolková vláda nebo i fondy EU. Shoda mezi spolkovou a saskou zemskou vládou panuje v nutnosti rychlé dostavby. O dálnici jednala také saská vláda s českým ministerstvem dopravy a spojů. Německá strana vyjádřila přesvědčení, že v únoru dojde k podpisu dohody o výstavbě hraničního mostu.

Senátor Jaroslav Doubrava a poslanec Jaromír Kohlíček (oba KSČM) tvrdí, že navrhovaná trasa dálnice D8 byla nevhodně zvolena. Vede sesuvnými poli a její zabezpečení bude finančně náročné. Prochází problematickým územím živých sesuvů a ekologický dopad technických opatření nezbytný pro stabilizaci území by mohl být dalekosáhlý. Navrhovaná trasa dálnice podle nich povede nejnavštěvovanějšími místy chráněného území. Navrhují trasu posunout a postavit v Českém středohoří tunel.

Ministr Miloš Kužvart zrušil zamítavé rozhodnutí k udělení výjimky pro stavbu dálnice D8 a vrátil věc k novému projednávání. ”Existují sice jiná řešení, kudy D8 vést, ale ta musí předložit Ředitelství silnic a dálnic”, prohlásil ministr. Verdikt o udělení výjimky lze očekávat do půli roku po předložení projektu. Ministr dále informoval o studii, podle které část plánované trasy prochází oblastí velmi vysokého rizika sesuvu půdy.

Ministr Miloš Kužvart zrušil rozhodnutí MŽP o neudělení výjimky pro vedení dálnice D8 přes CHKO České středohoří. Záležitost vrátil k novému projednávání. Dálnice je prý podle rozhodnutí vlády veřejným zájmem. Podle něho by však při splnění určitých podmínek mohla projít přes CHKO.

Ředitelství silnic a dálnic nebude projektovat žádné nové vedení trasy dálnice D8. S MŽP chce diskutovat o zpřesňování a zlepšování vedení projektované komunikace a o možnostech zlepšení ochrany ”v některých případech”. Ředitel ŘSD Jaroslav Čipera si myslí, že se s ministerstvem dohodnou.

Sdružení Přátel přírody navrhuje jako alternativu k výstavbě dálnice D8 maximální převedení nákladní dopravy na železnici, podporu kombinované dopravy Ro-La, zvýšení poplatků za průjezd kamiónů územím ČR, zkapacitnění rychlostí silnice R7 (Praha - Slaný - Louny) a urychlení realizace rychlostní silnice R28 (Louny - Most - státní hranice). Ušetřené prostředky ze stavby dálnice D8 navrhují použít pro obnovu mezinárodní silnice E55 z Lovosic do Teplic především na obchvaty dopravou zasažených obcí. Stavba dálnice D8 by sice mohla ulehčit obcím na tahu E55, ale naopak by prý vyvolala podobné problémy u jiných obcí.

Odborné komise pro životní prostředí (stínový ministr Václav Mencl) a dopravu (stínový ministr Martin Říman) doporučují vést dálnici D8 podle plánu, tedy přes CHKO České středohoří. Komise ODS doporučila udělit výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny.

Bývalý ministr dopravy Martin Říman uvedl, že poslanci ODS předloží novelizaci zákona, aby se předešlo ”zmatkům”, kdy stavební zákon dálnici D8 v roce 1996 povolil, ale současně platný zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. ji zakazuje.

Osud dálnice z Prahy do Drážďan je zatím kvůli trase přes chráněnou krajinnou oblast nejasný

Bonnské ministerstvo dopravy oznámilo, že během března má být hotova ekonomická studie dálnice A17, která má zdůvodnit náklady na její výstavbu. Dálnice A17 je pokračováním dálnice D8 na území Německa. Náklady na její výstavbu mají dosáhnout 1,3 miliardy marek.

Obdivuji, jak to, co kdysi ohněm zrozené, je k životu štědré a nádherné…

České středohoří je vulkanického původu, a proto je tato oblast velmi úrodná. I proto zde nacházíme nejbohatší zastoupení rostlinných druhů, které se vůbec v Čechách nacházejí. Bohaté je i zastoupení živočichů. Je to unikátní oblast ve střední Evropě, o které Alexander von Humboldt prohlásil, že je to jeden z nejromantičtějších koutů světa. Centrální částí Českého středohoří má vést dálnice, která v budoucnu ponese tranzitní přepravu mezi Balkánem a Skandinávií. Autorka popisuje mnohé další přírodní krásy Českého středohoří a je zásadně proti výstavbě dálnice D8 přes území CHKO.

Krizový štáb šíří kolem D8 poplašnou zprávu, tvrdí sdružení Přátel přírody

Krizový štáb tvrdí, že zablokování stavby dálnice D8 přes území CHKO České středohoří by mělo za následek ekonomickou zkázu severočeského regionu. Sdružení Přátel přírody to považuje za šíření poplašné zprávy. Navíc dodává, že výstavba německé dálnice A17, která má navazovat na českou dálnici D8 zdaleka není jistou věcí, protože nebyl postaven jediný kilometr dálnice a z právního ani finančního hlediska není stavba dosud zajištěna.

Vedení severočeské ČSSD požaduje co nejrychlejší dostavbu dálnice D8. ”Máme k dispozici varianty s přesným vyčíslením nákladů a to včetně té tunelové”, uvedl místopředseda severočeské ČSSD Jaroslav Foldyna.

Hlavním bodem nového řízení o udělení výjimky pro stavbu bude stanovení podmínek, za kterých by bylo možné o udělení výjimky uvažovat. Pro MDS z rozhodnutí ministra Miloše Kužvarta vyplývá, že se bude znovu projednávat žádost Ředitelství silnic a dálnic pro trasu vybranou z pěti variant. Podle MDS byly v dokumentaci k úseku Lovosice - Řehlovice splněny všechny podmínky, které byly vzneseny při projednávání podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Podle Okresní hospodářské komise hrozí v důsledku rozhodnutí nárůst nezaměstnanosti, úbytek investorů a ztráta důvěryhodnosti v očích EU. Tzv. tunelová varianta by podle OHK znamenala zpoždění 10 let a zdražení o 5 až 7 miliard Kč.

Úsek výstavby dálnice D8 přes CHKO České středohoří byl vybrán Ministerstvem životního prostředí v roce 1993 a byl schválen v územním plánu Litoměřicka, i když stavba neměla výjimku z platného zákona, uvedl Petr Laušman, pracovník Ředitelství silnic a dálnic. ŘDS žádnou novou variantu trasy neplánuje, protože MŽP nepředložilo žádné podmínky, které by po udělení výjimky mělo ŘSD splnit, uvedl dále. Ministr Kužvart odmítl tvrzení, že by za podporu snahy o zastavení výstavby Temelína přestal odporovat výstavbě dálnice D8.

Autor kritizuje zahájení územního řízení k části dálnice D8 přes Krušné hory, i když není jasné, zda budou realizovány zbývající úseky - např. přes CHKO České středohoří nebo navazující dálnice A17 v Německu. Dálnice D8 se tak stává ukázkou ”salámové metody” stavitelů dálnic. Uvádí případy, kdy stavitelé dálnice D8 zdevastovali cenné přírodní lokality.

Podle pracovníka saského ministerstva hospodářství má být dálnice do Prahy hotova nejdříve v roce 2008. Saský ministr hospodářství Kajo Schommer v prosinci 1998 tvrdil, že trasa bude hotová na přelomu let 2002/2003, ale ministr dopravy Franz Műntefering nedávno v Chemnitzu prohlásil, že dálnice bude hotová až v roce 2012. Později svůj odhad opravil na rok 2008. Na stavbu je dnes k dispozici 200 miliónů marek ze zdrojů saské vlády, ale tyto prostředky ještě nejsou oficiálně potvrzeny.

V příštích třech letech má být na trase dálnice A17 dokončen úsek do Pirny v délce 25 kilometrů. Celkové náklady na výstavbu dálnice A17 se odhadují na 903 DEM (17,5 miliardy Kč). Pro německou vládu jsou nyní prioritou ve výstavbě silničních komunikací trasy, spojující spolkové země s Berlínem.

Dálnice A17 z Drážďan by měla měřit 44 km a podle německého ministra dopravy se s jejím dokončením počítá nejdříve v roce 2005. Německá strana jedná o podpoře výstavby dálnice ve výši 200 miliónů DEM z prostředků EU. Na jednání ministerstev dopravy ČR a Německa byla sjednána dohoda o výstavbě hraničního mostu. Náklady na výstavbu ponesou obě strany rovným dílem.

Předseda vlády Miloš Zeman navrhnul vládě, aby se při výstavbě dálnice D8, která naráží v Českém středohoří na ekologické námitky, zvážila tunelová varianta. Na stavbě by se mohly využít pracovní síly ze severočeských hlubinných dolů.

“S dokončením dálnice do Prahy se nedá počítat před rokem 2010,” oznámil v Německu spolkový ministr dopravy Franz Müntefering. Tento obrat nevyvedl českého investora ŘSD z míry, protože ani česká strana nemá dost peněz. ”Část půjček, které jsme měly dostat, je pozastavená, takže se termíny stavby o něco posunou,” uvedl generální ředitel Jaroslav Čipera. Původně, ještě před devíti lety, měla auta po dálnici Praha – Drážďany jezdit už v roce 2001. Na české straně však dostavbu dálnice komplikuje také MŽP kvůli CHKO České středohoří. Pokud tam stavbaře nepustí nebo je přinutí kopat tunel, dokončení dálnice se opět protáhne.

Polemika. Úředníci odborů ochrany přírody a posuzování vlivů na životní prostředí MŽP trápili pořizovatele územních plánů Litoměřicka a Severočeské hnědouhelné pánve, investora ŘSD i jeho projektanty několik let, než se podařilo vytvořit kompromisní trasu, zakotvenou posléze v územním plánu Litoměřicka. Při jeho schválení byla dálnice D8 prohlášena za veřejně prospěšnou stavbou. Souhlas k udělení výjimky z ochranných podmínek CHKO České středohoří měl být udělen, ale byl vázán na splnění více než 40 podmínek ze strany Správy CHKO. Nakonec MŽP výjimku ze zákona o ochraně přírody neudělilo.

Pracné kompromisní řešení nemůže být ”shozeno” v navazujících řízeních jedním z dotčených orgánů z hlediska dílčího zájmu, který už byl vážen, ale shledán lehčím v konfrontaci s jiným, nejvyšším kolektivním orgánem exekutivy – vládou. Lidé, kteří tolik brojí proti vybrané a vyprojektované trase D8 přes CHKO, obviňují ”technokraty” z poškozování krajiny, přírody i životního prostředí a z obcházení předpisů na jejich ochranu, lžou, že nebyly posouzeny vlivy stavby na životní prostředí ani v územním plánu, ani v přípravné dokumentaci stavby, ačkoli obojí řádně proběhlo. Přitom sami nikdy nedoložili jakékoliv hodnocení vlivů na životní prostředí jimi navrhovaných variant.

Návrh premiéra Miloše Zemana zaměstnat propuštěné mostecké horníky na stavbě tunelu pro dálnici D8 považují oni sami za nereálný. Podle moderátorky televize ČT1 neberou nápad vážně ani ti, kteří jsou zvyklí pracovat v podzemí – horníci z dolu Kohinor. O situaci v MUS jednala v pondělí vláda na zvláštním uzavřeném zasedání.

O tunelech, které by překlenuly ”ekologicky nejcitlivější” část CHKO České středohoří uvažuje ministr dopravy a spojů Antonín Peltrám. Tím by se prý však její dokončení oddálilo nejméně o deset let a prodražilo o několik miliard korun. Dálnice má být z Prahy až po hranice se SRN zcela zprůjezdněna v roce 2005. Uvedený termín je vážně ohrožen odmítavým postojem MŽP, které neudělilo výjimku ze zákona na průchod 16,4 km dlouhého úseku přes CHKO. Ministr připustil, že by se ekologům mohlo vyjít částečně vstříc. Podle ředitele pro výstavbu ŘSD Petra Laušmana se však s dalšími tunely nepočítá. Dálnice D8 má nyní dva tunely v CHKO a dva mezi Ústím nad Labem a hranicí se SRN. Cena kilometru tunelu je cca 800 miliónů až 1 miliardu Kč, tj. šestkrát víc, než kilometr běžné dálnice. Dokončeno nebo rozestavěno je už přes polovinu z plánované trasy v délce 91 km.

Náměstek ministra průmysl Robert Sýkora se dne 5.5.1999 na schůzce s vedením Mostecké uhelné společnosti dohodl, že vznikne speciální agentura, jejímž úkolem bude hledat uplatnění pro zaměstnance, kteří přijdou na dolech o práci. Ministerstvo rovněž oznámilo, že ve vládě vyvolá jednání o dostavbě dálnice do Mostu.

Komentář: Na zasedání poslaneckého klubu ČSSD dne 11.5.1999 může padnout návrh na odvolání ministra Miloše Kužvarta. Jako důvod jsou uvedeny rozpory kolem výstavby obchvatu Plzně a vedení dálnice D8 přes CHKO České středohoří. Zájem na odvolání má asi deset poslanců. Za to, že nejsou tyto záměry dokončeny, může prý právě ministr a jeho úřad, neboť tyto ekologické stavby blokuje.

Německý ministr dopravy Franz Müntefering vyzval na konci dubna 1999 saskou vládu, aby při dopravním plánování kladla hlavní důraz na výstavbu dálnice A17 z Drážďan do Prahy. ”Sasko si teď musí položit otázku, které jiné dopravní projekty případně zastaví nebo odloží,” řekl ministr v Drážďanech na dopravní konferenci SPD. Konstatoval také, že s dokončením nelze počítat před rokem 2010. Předchozí termíny 2002 nebo 2005 nebudou moci být z důvodů financování dodrženy. Dosud není vyjasněno financování posledního úseku z Pirny k českým hranicím.

Proti vedení trasy D8 pod Českým středohořím vystupuje MDS. ”Tunelová varianta je nereálná z hlediska nejistého výsledku projednání, velmi nízké investiční návratnosti, vysokých provozních nákladů a nežádoucích dopadů na životního prostředí,” tvrdí ministr Antonín Peltrám. Výstavba tunelu je přibližně osmkrát dražší než vedení vozovky po povrchu.

K protestu proti návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který předkládá poslanec Karel Sehoř (ODS) se připojili představitelé některých jihočeských měst a obcí, mezi nimi i starosta Nových Hradů František Štangl (ODS) a vedoucí odboru životního prostředí v Českých Budějovicích Svatopluk Míka. Protest formou otevřených dopisů vznikl z iniciativy Děti Země. Protestující ekologové i starostové tvrdí, že návrh byl vyvolán komplikacemi, do kterých se dostala stavba dálnice D8 při průchodu CHKO České středohoří.

Svatava Plechačová, která dříve pracovala v Ústavu pro životní prostředí, vyjadřuje své stanovisko k dálnici D8: Transkontinentální dálnice Skandinávie - Balkán by přivedla do ústecké kotliny mnohonásobně vyšší přepravní zatížení ve srovnání se současným stavem. Současně s vyšším provozem lze předpokládat i úměrné zvýšení množství škodlivin v ovzduší. Při spalování nafty nebo benzínu se tvoří 164 druhů škodlivých nebo jedovatých látek. Výfukové plyny z naftových motorů obsahují méně CO a o 100 % více oxidů dusíku (NO_x), než benzínové motory. Relativní faktor toxicity NO_x je však 10x vyšší než u CO. Při spalování nafty vznikají i silně dráždivé látky, jako formaldehyd a akrolein a velké množství sazí a uhlovodíků s rakovinotvornými účinky. Proto se také ve vyspělých zemích prosazuje snižování počtu osobních vozidel s naftovým motorem.

Je nezodpovědné, proč představitelé města nezaložili krizový štáb proti vedení dálnice v blízkosti města. Vždyť dokonce existuje jiné řešení, např. chomutovský koridor. Nově vybudované dálnice v evropských zemích míjí města ve značných vzdálenostech. Dostatečný počet přivaděčů z různých čtvrtí města pak napojení na dálnici řeší lépe. Zamyslíme-li se nad polohou Ústí nad Labem a jeho možného plošného rozvoje, zjistíme, že je to možné jen západním směrem. V tomto případě by dálnice D8 v budoucnosti procházela přímo středem města. Celkový trend vyspělých zemí navíc směřuje k přenesení nákladní dopravy na železniční síť.

Parlament projednal zákon o zřízení národního parku Českosaské Švýcarsko a novelu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, kterou předložil poslanec Karel Sehoř. Děti Země zorganizovaly k této novele podpisovou akci. Dopis nevládních organizací adresovaný poslancům podepsalo již 68 občanských sdružení a 31 starostů a členů místních zastupitelstev. Poslanci Vladimír Mlynář a Karel Kühnl ubezpečili Děti Země o tom, že novelu nepodpoří. Naopak poslanci ODS jí vyjádřili podporu. Další podrobnosti k tomuto problému lze nalézt na internetovské stránce http://www.ecn.cz/detizeme.

Novela zákona č. 114/1992 Sb. nakonec neprošla prvním čtením. Pro její zamítnutí hlasovalo 103 poslanců ze 177 přítomných. Proti novele hlasoval celý klub ČSSD, kromě poslanců Ladislava Skopala, Vladimíra Špidly a Evy Fisherové, celý klub KSČM, celý klub KDU-ČSL, kromě Jaroslava Lobkowicze, Tomáše Kvapila a Pavla Tollnera. Pro přijetí novely naopak hlasoval celý klub ODS a část klubu US, včetně překvapivě Karla Kühnla.

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart již neodmítá, aby dálnice D8 se SRN procházela CHKO České středohoří. Podmiňuje to ale tím, aby mu ŘSD předložilo aspoň jednu další variantu, kudy by trasa přes CHKO mohla vést. Dne 1.6.1999 to potvrdil náměstek ministra Josef Běle a připustil, že na MŽP převládl názor vést dálnici v původním koridoru, tedy přes CHKO.

MŽP trvá na tom, aby dálnice D8 z Prahy do Drážďan vedla přes CHKO České středohoří tunely. Tisková mluvčí MŽP Rita Gabrielová dne 2.6.1999 uvedla, že MŽP po ŘSD vyžaduje návrh, který by obsahoval i podzemní trasu. Toto prohlášení bylo reakcí na informace tisku, že se ministerstvo smířilo s původní variantou dálnice. Letos v únoru ministr Miloš Kužvart odmítnul udělit výjimku pro průchod dálnice přes CHKO. Podle mluvčí není jasné, zda bude výjimka nakonec udělena.

Podle generálního ředitele ŘSD Jaroslava Čipery nelze ”změnit ani o metr” tu část trasy dálnice D8, která má procházet CHKO České středohoří. Výstavbu tohoto zhruba 16-ti kilometrového úseku dálnice D8 zablokovalo MŽP loni na podzim. Ředitel tvrdí, že ŘSD vyhovělo na sporném úseku už 60 požadavkům ekologů.

Komentář: Ministr Miloš Kužvart je kvůli dálnici D8 ve dvojím ohni - ekologové na něho tlačí, aby neustoupil a dálnici D8 v CHKO České středohoří nepovolil, starostové severočeských obcí zase naléhají na její dostavbu v plánované povrchové trase. Podobná situace je i v cause vedení dálničního obchvatu Plzně. Ministr však v případě D8 chce po investorovi ještě aspoň jednu variantu, nejlépe s tunelem. Mělo by mu být vyhověno, neboť na severu hrozí dopravní kolaps a mezinárodní ostuda, když by nebyla německá dálnice A17 napojena na naši dálnici.

Čtyři sta podpisů od začátku května 1999 sehnali autoři petice za odklon mezinárodní automobilové dopravy z CHKO České středohoří. Signatáři také požadují, aby tudy v budoucnu nevedla žádná dálnice. ”Chceme, aby se mezinárodní doprava přesunula ze silnice E55 na komunikaci R28 přes Most, konec výstavby dálnice v Lovosicích a zachování železničního systému RO-LA,” uvedl autor petice Karel Rubáček z nově vzniklé ústecké občanské iniciativy Pro přírodu.

Iniciativa Pro přírodu požaduje ve své petici převedení mezinárodního tahu kamiónů ze silnice E55 na rychlostní silnici přes město Most. ”Požadavek, aby spojení Praha – Berlín dostalo podobu rychlostní komunikace R28, se totiž shoduje s návrhem ekologické varianty Českého a Slovenského dopravního klubu i ministerstva životního prostředí, které preferuje spíše železniční dopravu. Není zanedbatelný ani faktor času, protože k odklonu kamionové dopravy z dnes již zcela přetíženého hraničního přechodu Cínovec by tak došlo mnohem dříve než při dokončení dálnice D8, jejíž výstavba se údajně protáhne do roku 2010,” tvrdí zástupci iniciativy.

Ministerstvo životního prostředí na počátku června 1999 připustilo, že konečné rozhodnutí o trase dálnice D8 z Prahy do Drážďan v minulosti odsouvalo. Výsledek nynějšího správního řízení bude záležet jen na vstřícném postoji investora – ŘSD. Bez něho, podle tiskového oddělení MŽP, nebude možné dovést správní řešení v dohledné době do konce. Dosavadní varianta průchodu dálnice chráněným územím počítala na trase dlouhé 16,4 kilometrů s dvěma tunely o délce 230 a 400 metrů. Ekologové by k těmto dvěma tunelům přidali třetí o délce necelých 3 km, kterým by byla překonána nejcennější část CHKO České středohoří.

S návrhem novely zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. nesouhlasí MŽP. Návrh předpokládá změnu paragrafu 43 v tom smyslu, že pro stavby vyhlášené v územním plánu za veřejně prospěšné by nadále nebylo potřeba ve zvláště chráněných územích žádat výjimku z tohoto zákona od orgánů státní ochrany přírody. ”Návrh svědčí o naprostém nepochopení rozdílu mezi termíny veřejně prospěšná stavba a veřejný zájem,” říká náměstek ministra životního prostředí Josef Běle. Přijetím novely by došlo k porušení řady mezinárodních smluv jako např. bernské konvence o ochraně evropské fauny a flory apod.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě podporují výhradně odborná stanoviska. Proto komora varuje před přehnaně emocionálním přístupem k řešení dopravních problémů a doporučuje dlouhodobou syntézu fundovaných analytických podkladů k postupnému řešení.

Např. výstavba dálnice D8 se připravuje již dvacet let, kdy byly vypracovány desítky studií, variant, posudků a dalších materiálů, které přihlížely nejen k technickým, ale také k přírodním podmínkám území. Řada těchto prací byla vyvolána zejména ekologickými požadavky. Je tedy neseriózní tvrzení, že ochrana přírody byla postavena před hotové řešení.

Komora v roce 1992 navrhovala, aby umisťování dálničních staveb bylo řešeno samostatnými zákony např. podle vzoru Norska, jejichž předpisy jsou považovány za nejdokonalejší. Podobně řeší trasy dálnic v Rakousku, což je nyní aktuální, kdy jsou zvažovány nové silniční spojení s naším státem.

Návrh rozvoje dopravních sítí do roku 2010, který 21. července 1999 schválila vláda, počítá také s urychlením výstavby dálnice D8. Premiér Miloš Zeman uvedl, že on i většina ministrů už shodně podporují variantu, která počítá s tím, že v ekologicky nejvíce exponovaných úsecích dálnice v CHKO České středohoří bude proraženo několik tunelů.

Preferování silniční dopravy může výrazně zhoršit životní prostředí

Komentář. Řešení průtahu dálnice chráněnou krajinnou oblastí je příkladem necitlivé a překonané koncepce, která je jednostranně orientovaná na rozvoj silniční dopravy s vysoce negativními dopady na prostředí a zdraví obyvatel, místo preference hromadné dopravy, ochrany života a zdraví. To vedlo ke střetnutí odborníků s oficiálními místy již od 70. let a kupodivu i po roce 1989. Není tedy pravdou, že vše bylo v minulosti odsouhlaseno a není vinou současného MŽP, že musí až dnes napravovat nevhodná řešení. Nelibost k postoji MŽP neplyne jen ze zájmu jednotlivců a skupin, ale i z důvodu nedostatku objektivních informací. Situace kolem trasy vznikla i tím, že dálnice byla stavěna po částech a nebyla řešena a posuzována jako celek. Odpovědnost za současný stav mají proto ti, kteří tento postup cílevědomě prosadili a umožnili a kteří nerespektovali názory odborné i laické veřejnosti.

Rada hospodářské a sociální dohody na svém jednání 23. července 1999 v Hrušovanech na Chomutovsku schválila návrh Globální revitalizace severozápadních Čech. Podle předsedy ČMKOS a senátora Richarda Falbra je nejdůležitější vylepšení silničního spojení s hlavním městem.

Vláda sice přijala koncepci rozvoje dopravních sítí, avšak nevyjasnila, jakou budoucnost má dálnice D8 z Prahy do Drážďan. Zřejmé je jen jediné, dálnice bude protínat České středohoří. ”Přes České středohoří povede dálnice tunelovou variantou,” tvrdí premiér Miloš Zeman. To však neznamená, že se bude muset znovu předělat chybný projekt. ”Na současné trase jsou nejcennější lokality překonány tunelem,” tvrdí zase ředitel výstavby ŘSD Petr Laušman. Nyní je prý rozhodnutí na MŽP.

Přijetí kompromisního návrhu tunelové varianty dálnice D8 je maximem, kterého je v současné době ekologické hnutí schopno dosáhnout. K tomuto pozitivnímu posunu přispěla i kampaň Přátel přírody, zejména její poslední fáze, kdy se zasílaly ministru Kužvartovi dopisy vyjadřující mu podporu. Lze očekávat minimálně dvouleté zpoždění stavby a výrazné zvýšení počtu aktivistů v boji proti D8.

Vybudování rychlostní silnice spojující Čechy a Sasko, vedoucí přes Postoloprty, Most a Mníšek, by bylo podle zástupce Dětí Země Miroslava Patrika levnější než stavba dálnice D8 přes České středohoří. Zatímco náklady na stavbu silnice R28 v délce 40,2 km s tunelem dlouhým 3,5 km vychází na 13 miliard Kč, náklady na úsek D8 mezi Lovosicemi a státní hranicí jsou odhadovány na 18 miliard Kč. Návrh na vybudování rzchlostní silnice R28 akceptovala nedávno vláda při projednání dálniční koncepce ČR s tím, že její výstavba bude záviset na souhlasu německé strany z hlediska návaznosti na německou síť. Splnění této podmínky je podle Miroslava Patrika reálné, protože německá strana uvažuje o modernizaci spolkové silnice B101, která na R28 navazuje a končí na německé dálnici A4.

Podle tiskové mluvčí MDS Jany Nagyové se nepočítá se zařazením dalších tunelů na dálnici D8. ŘSD stále čeká na udělení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Impuls k návrhu na vybudování dalšího tunelu by musel vyjít od MŽP, musel by však být dostatečně opodstatněný a odůvodněný. Projekt dálnice D8 schvalovalo podle zákona o vlivu staveb na životní prostředí MŽP již v roce 1996 a stanovilo podmínky, které musel investor stavby splnit. Součástí těchto podmínek jsou například dva tunely v délce 260 a 520 metrů a více než 2,5 km mostních objektů. Dálnice D8 o celkové délce 92 km je rozestavěna nebo již vybudovaná zhruba z 60 %. Projekt zatím stál přibližně sedm miliard korun.

Prioritou pro rozvoj města je podle ústeckých politiků dostavba dálnice D8, jež má být součástí transevropské magistrály spojující Skandinávii s Balkánem. Alternativní trasu z Prahy přes Most navrhovanou ekologickými iniciativami politikové odmítají. Rozhodnutí vlády, která chce vést trasu v kontroverzním úseku přes CHKO České středohoří tunely, považují někteří představitelé města za plýtvání finančními prostředky. Radní Petr Novotný nesouhlasí s návrhem ekologů: ”Než aby dálnice vedla přes Most, ať jsou raději pod Českým středohořím vybudovány tunely. Je ale škoda, že se za ně budou utrácet veřejné prostředky”. Podle slov zastupitele Gustava Krova Ústí žije tak jak žije, protože je křižovatkou různých cest. Pokud bude odříznuto, nepomůže mu nic v dalším rozvoji a v příštích desetiletích bude stagnovat.

Tunelovou variantu dálnice D8 podporuje například Miloš Zeman. MDS však se zařazením dalších tunelů nepočítá.

Přes město Postoloprty by se mohla vybudovat rychlostní silnice spojujících ČR a Sasko. Tak zní jedno z alternativních řešení Děti Země, podle něhož by realizace tohoto projektu byla podstatně levnější než stavba dálnice D8 přes České středohoří.

Vláda se bude snažit prosadit v příštím roce do rozpočtu dobudování rychlostní silnice R7 z Prahy na Horu Svatého Šebastiána. V projektu se také počítá i s odbočením trasy na Most, která by se napojila v Postoloprtech jako R28 dle návrhu ekologických organizací, které ji stále považují za alternativní spojení do Saska místo dálnice D8. V nedávném usnesení vlády byl koridor této rychlostní silnice schválen. Přesto je stále prvořadým cílem dobudovat dálnici D8. Podle mosteckého starosty Jiřího Šulce silnice přes Most neohrozí výstavbu dálnice.

Ekologové bojující proti stavbě dálnice D8 přes České středohoří dostali do rukou nový argument v podobě vládou schválené rychlostní silnice R28 do Saska přes Postoloprty, Most a Mníšek. Podle Miroslava Patrika z Děti Země by spojení Čech se Saskem silnicí R28 vyšlo o pět miliard levněji a kamionová doprava z Cínovce by mohla být odkloněna o několik let dřív. Návrh této silnice nedávno akceptovala vláda s podmínkou, že se souhlasem německé strany naváže na tamní silniční síť. Miroslava Patrik předpokládá, že se tak urychlí jednání o vedení nové silniční trasy přes Most místo přes Ústí nad Labem. Naději této variantě dává i to, že je dobrým řešením pro nezaměstnaností sužované Mostecko. Dostavbu dálnice podporují severočeští poslanci a představitelé většiny měst a obcí. Protestní petici občanské iniciativy Pro přírodu podepsalo asi tisíc Severočechů.

MDS v minulých dnech odmítlo myšlenku budovat na trase dálnice D8 Praha – Drážďany další dodatečné tunely. Tzv. tunelovou variantu přechodu D8 přes Středohoří však podporuje například premiér Miloš Zeman a návrh na tuto podobu průchodu se nedávno stal součástí koncepce rozvoje dopravních sítí, který schválila vláda. Jak sdělila mluvčí MŽP Rita Gabrielová, tunelová varianta plně vyhovuje záměrům ochrany přírody a krajiny na území CKO. Jakékoliv vedení dálnice, a to i tunelovou variantou, odmítají Děti Země. Trvají na ekologické a ekonomické výhodnosti své varianty, tj. na výstavbě rychlostní silnice R28. Byla by prý až o pět miliard levnější než dálnice D8.

Dalším důvodem k přerušení jednání o dálnici D8 je podle nich to, že německá strana nemá peníze na úsek Pirna – hranice a že se zprovozněním tohoto úseku počítá až někdy kolem roku 2010. Jak však sdělil mluvčí saského ministerstva hospodářství a práce Armin Reck, financování výstavby jednoho úseku německé dálnice A17 podpoří fond dopravní infrastruktury EU.

Ředitelství silnic a dálnic nepřipravuje žádnou náhradní variantu vedení D8 přes Středohoří a čeká tak na udělení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny pro šestnáctikilometrový průchod dálnice CHKO. Petr Laušman z ŘSD upozornil, že na jaře v rámci správního řízení uznal ministr Kužvart veřejný zájem pro stavbu dálnice D8 s tím, že má další dodatečné návrhy. ŘSD je ještě doposud nedostalo.

Ačkoliv vláda schválila koncepci rozvoje dopravních sítí, dosud není jasné, jak vlastně bude vypadat dálnice D8 z Prahy do Drážďan. Jak postupovat s projektem nyní záleží na MDS, které je nadřízeným orgánem ŘSD.

Na výstavbu dálnice D8 a A17 by mohla Evropská unie přispět až do výše dvou třetin nákladů. Vyplynulo to z jednání ministrů životního prostředí ČR a Německa, Miloše Kužvarta a Jürgena Trittina, které proběhlo 26. srpna 1999 v Praze. Podle slov německého ministra lze z peněz EU financovat i alternativní řešení, budou-li předloženy příslušné žádosti.

Regionální pracoviště MMR v Chomutově zrušilo územní rozhodnutí OkÚ v Ústí nad Labem pro úsek dálnice D8-0807 z Trmic ke státní hranici. Vyhovělo tak odvolání ekologických organizací. Podle nich se OkÚ snaží obejít nejen ekologická sdružení, ale i zákon o ochraně přírody a krajiny. Hlavním důvodem pro postup ministerstva bylo podle sdružení Pro přírodu chybějící správní rozhodnutí referátu životního prostředí. MMR celé řízení vrátilo OkÚ s tím, aby si vyžádal správní rozhodnutí od orgánů na ochranu přírody a zabýval se dalšími námitkami ekologických organizací.

Další zdržení hrozí stavbařům dálnice D8. Již nemusejí čekat jen na udělení výjimky od MŽP na trasu přes CHKO České středohoří, neboť MMR v Chomutově zrušilo územní rozhodnutí na úsek u hranic. Rozhodnutí bylo zrušeno na námitky ekologických organizací, protože chybělo několik podkladů a zároveň některé z nich neměly formu správního rozhodnutí

Na základě odvolání Dětí Země a Přátel přírody bylo zrušeno územní rozhodnutí na hraniční úsek dálnice D8. Jedním z důvodů bylo to, že referát životního prostředí OkÚ vydal souhlas se zásahem do významných krajinných prvků pouze formou svého stanoviska a ne správního rozhodnutí, jak ukládá zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.

Územní rozhodnutí OkÚ v Ústí nad Labem z června loňského roku zrušilo MMR. Generální ředitel ŘSD Jaroslav Čipera si nedostatku byl vědom. Rozhodnutí MMR považují za vítězství ekologové. Podle nich je stále ještě čas na diskusi o stavbě rychlostní silnice R28 z Prahy směrem na Most místo dálnice D8 přes České středohoří.

Miroslav Patrik z Dětí Země uvedl, že šance na realizaci alternativní trasy do Saska v podobě rychlostní silnice R28 přes Most se zvyšuje. Protože MMR vrátilo OkÚ v Ústí nad Labem územní rozhodnutí na stavbu dálnice D8–D807, rozhodovací proces o tomto úseku dálnice se vrátí k novému projednávání. Podle propočtů ekologů je reálný termín dostavby dálnice D8 kolem roku 2010.

Vedení dálnice D8 v trase přes okres Ústí nad Labem považují představitelé města za klíčové pro rozvoj města a celého regionu. Náměstek primátora Tomáš Jelínek uvedl, že alternativní trasu přes Postoloprty, Most a Mníšek, kterou navrhují ekologické iniciativy, nepovažuje za dostačující. Dodal, že tato rychlostní silnice není dobudovaná a je to pouze silnice nižší třídy, která by nemohla dálnici nahradit. Navíc bude Ústí nad Labem sídlo nového regionu, a proto by dálnice měla vést právě přes území města.

Obec Řehlovice nedaleko Ústí nad Labem je patrně jediná u plánované dálnice přes České středohoří, která nechce, aby se komunikace stavěla. Radnice ostatních obcí se nemohou dočkat, až auta přestanou jezdit přes jejich obec, Řehlovice mají naopak obavy, že se obec octne v ”silničním klínu” mezi novou dálnicí a přípojkou na podkrušnohorskou silnici ve směru na Karlovy Vary.

Představitelé státní správy na Litoměřicku se domnívají, že rozhodnutí MMR zrušit územní rozhodnutí na výstavbu dálnice D8 v úseku od Trmic ke státní hranici se může dotknout také Litoměřicka. Podle vedoucího referátu životního prostředí OkÚ v Litoměřicích Jana Zdražila může toto rozhodnutí ovlivnit i dostavbu úseku Lovosice - Řehlovice přes území CHKO České středohoří.

Automobilové výstavy v Ústí nad Labem využili v sobotu 11. září 1999 ekologičtí aktivisté k tomu, aby její návštěvníky upozornili na nebezpečí automobilismu. Demonstraci uspořádalo sdružení Pro přírodu, které je proti výstavbě dálnice D8 přes České středohoří.

O dálničním spojení ČR a Saska jednali na konci srpna v Praze ministři dopravy ČR a SRN Miloš Kužvart a Jürgen Trittin. Z jednání vyplynulo, že by na výstavbu dálnice D8 a A17 mohla až do výše dvou třetin nákladů přispět i Evropská unie. Trittin považuje za málo reálné, že by dálnice A17 dospěla ke státním hranicím v roce 2001. ”Pokud jde o nová a alternativní řešení, lze je z prostředků EU financovat za předpokladu, že ČR předloží příslušnou žádost,” řekl po jednání Trittin k návrhu trasy rychlostní silnice R28, kterou navrhují ekologické organizace.

Ministr Miloš Kužvart k trase dálnice přes České středohoří prohlásil, že investor zatím nepředložil jiné řešení, on sám je nakloněn tzv. tunelové variantě. O možnostech financování tohoto řešení ze zdrojů EU právě jednal se svým německým protějškem.

Podle Miroslava Patrika z Dětí Země se zrušením územního rozhodnutí na příhraniční úsek dálnice D8 zvyšuje šance prosadit levnější a právně schůdnější trasu rychlostní silnice R28 přes Most namísto dálnice D8.

Vláda ve svém usnesení ze dne 21 července 1999 akceptovala návrh Dětí Země na vybudování nové rychlostní silnice R28 v úseku Postoloprty – Most – Mníšek. Podle usnesení však její výstavba bude záviset na souhlasu německé strany. Tato podmínka je reálná, protože německá strana uvažuje o modernizaci spolkové silnice B101, která na R28 navazuje a končí na německé dálnici A4. Otázka, zda dálnice D8 nebo rychlostní silnice R28, se tak stala aktuální. Děti Země odhadují na základě své odborné studie, že náklady na stavbu celé silnice R28 s délkou 40,2 km a s tunelem v Krušných horách 3,5 km dlouhým by dosáhly téměř 13 miliard Kč. Avšak k odklonu dopravy by díky systému výstavby od hranic do vnitrozemí došlo už za 7 - 10 let za cenu 7,2 miliard korun. Oproti tomu je zprovoznění dálnice D8 a současně saské dálnice A17 reálné až v roce 2010.

Podle senátora Jaroslava Doubravy je po osobním jednání ministr Miloš Kužvart rozhodnut udělit výjimku ze zákona pro dálnici D8 přes CHKO České středohoří. Podle něj je dálnice ekologickou stavbou, a proto nechápe aktivity ekologů, kteří proti dálnici protestují. Zplodin z kamiónů, které nerovnoměrně absolvují trasu po silnici E55, je jistě mnohem více, než kdyby plynule projížděly po dálnici. ”Mám pocit, že ekologické iniciativy jsou placeny nějakou lobby, která chce z toho, že stavba D8 nebude pokračovat a doprava se odkloní na Most, profitovat,” poznamenal senátor.

Reálný termín dostavby dálnice D8 je podle výpočtů dopravní sekce Dětí Země kolem roku 2010. Tím se zvyšuje šance na realizaci alternativní trasy do Saska v podobě rychlostní silnice R28 přes Most.

Vybudování moderní dopravní sítě, jejíž součástí musí být dálnice D8, je podle předsedkyně ústecké ČSSD Marie Součkové veřejným zájmem, který by měl převážit nad argumenty ochránců přírody.

Autorka je členkou občanského sdružení Pro přírodu: Zprovoznění dálnice, která se má stát součástí evropské magistrály Skandinávie - Balkán, se do ČR svede doprava z ostatních evropských komunikací. Vlivem proudících větrů by většina škodlivých zplodin z výfuků potom směřovala na město Ústí nad Labem. Ekonomicky by bylo spíše výhodnější vybudovat rychlostní silnici, která vede dopravu západně od CHKO přes Most a Litvínov, což se zároveň jeví jako ekologicky šetrnější varianta. Ušetřené peníze z miliardového rozpočtu na stavbu dálnice by se mohly využít na modernizaci a opravy stávající silniční sítě.

Expertiza porovnání nákladů tunelové a povrchové trasy dálnice D8 přes České středohoří má být dokončena během října. Na základě výsledků expertizy se ministr Miloš Kužvart rozhodne, zda udělí výjimku vedení dálnice přes chráněnou krajinnou oblast. Projekt dálnice D8 schválilo podle zákona o vlivu staveb na životní prostředí MŽP již v roce 1996 a stanovilo podmínky, které musel investor stavby splnit. Z dálnice D8 v celkové délce 92 km je rozestavěno nebo již vybudováno asi 60 %. Projekt stál zatím přibližně 7 miliard Kč.

Reakce na článek ”Senátor: Dálnice D8 přes České středohoří povede”: Senátor nedělá dobře, když se snaží přemluvit MŽP, aby udělilo výjimku pro dálnici D8. Dálnice, jež má zničit unikátní krajinu ve střední Evropě, není ekologickou stavbou. Při stavbě by také došlo ke zvýšené produkci kamenolomů. Alternativní řešení dopravy se nabízí při pohledu na mapu: rozšíření silnice R28 Praha - Slaný - Louny - Most - státní hranice. Pro dopravu kamionů může být využit úsek dálnice D8 do Lovosic, kde se kamiony přeloží na železnici (RO-LA). Tím by se ulehčilo silnici E55 a kamiony by neznečišťovaly ovzduší v Českém středohoří a v ústecké kotlině. Ekologické iniciativy nejsou placeny nějakou lobby. Mělo by být veřejným zájmem zachování této unikátní krajiny i pro budoucí generace.

Polemika s argumenty obhájců dálnice D8, že dálnic přinese oblasti prosperitu. Autor je členem občanského sdružení Pro přírodu: Míru prosperity Ústecka by v souvislosti s existencí či neexistencí dálnice mohli posoudit nezávislí odborníci, např. z Fakulty sociálně-ekonomické UJEP v Ústí nad Labem.

Podle poslance za severní Čechy a ”garanta stavby D8” Vladimíra Laštůvky by v listopadu mělo padnout rozhodné slovo o dopravním spojení Praha - Ústí nad Labem - Drážďany. Pokud ministr Miloš Kužvart nerozhodne o povolení výjimky dálnice na trase Lovosice - Řehlovice a bude požadovat změnu trasy, znamenalo by to prodloužení výstavby o pět až sedm let. To by bylo nepřijatelné a v takovém případě by poslanec prý přistoupil k nekompromisním a ostrým protestům.

Dne 28. října 1999 byl otevřen další úsek obchvatu Loun na silnici I/7 (příští rok má být hotový celý). Akce se zúčastnil i náměstek ministra dopravy a spojů Jaroslav Vrána, který vyslovil podiv nad tím, proč nejsou přítomni i ekologičtí aktivisté. ”Místo různých radikálních demonstrací by měli být tady a sledovat, jak se díky státní zakázce v Lounech zlepšilo ovzduší,” řekl náměstek.

Koncem srpna 1999 zrušil územní odbor MMR v Chomutově na základě odvolání sdružení Děti Země rozhodnutí o umístění stavby dálnice D8 – úseku od hranic CHKO České středohoří ke státní hranici se SRN. Hlavními důvody bylo nesprávné podání stanoviska referátu životního prostředí okresního úřadu tím, že nevedl ve věci zásahu do více než 40 významných krajinných prvků řízení dle správního řádu a znemožnil tak ekologickým organizacím účast v tomto zásadním řízení. Není také jisté, zda na německé straně bude mít dálnice D8 pokračování. Nebyla sjednána žádná mezistátní smlouva jako jediný možný právní nástroj, který by ČR chránil v případě, že by SRN svou část dálnice nerealizovala. Trasa dálnice nepodstoupila proces posouzení vlivů překračující státní hranice, jak to požaduje §24 zákona č. 17/1992 Sb. o životním prostředí.

Petici za odklon mezinárodní dopravy z CHKO České středohoří podepsalo asi sto z tisíce návštěvníků dvoudenní výstavy o ekologicky šetrné mobilitě a dálnici D8 pod názvem Ústí na cestě do prvohor?, kterou uspořádalo občanské sdružení Pro přírodu. Podle členky sdružení Terezy Pokorné se pod petici se už dříve podepsalo asi 1.600 signatářů.

Reakce na článek Šárky Vlčkové z 26. října 1999 v ÚD ”Rozhodnutí o dostavbě dálnice se očekává v listopadu”. Autor by uvítal, kdyby rozhodnutí padlo a to ve smyslu neudělení výjimky pro dálnici D8 přes CHKO České středohoří. Veřejný zájem zde totiž nepřevyšuje výrazně nad zájmem ochrany přírody. Není známo, že by investoři podmiňovali své aktivity zbudováním dálnice. Ústí má poměrně kvalitní dopravní spojení už nyní. Má vodní cestu, buduje se železniční koridor, chybí už jen zkapacitnění pobřežní silnice I/30 Lovosice - Ústí nad Labem - Děčín - Pirna - Drážďany. Dálnice zlikviduje řadu současných pracovních příležitostí a zda přinese nové, je diskutabilní.

Smlouva o výstavbě hraničního mostu na dálnici D8/A17 Praha – Drážďany je připravena. V Berlíně to 17. listopadu 1999 prohlásil německý ministr dopravy Reinhard Klimmt. Podpis dohody se předpokládá v první polovině roku 2000. Dokončení A17 až k hranici s ČR, kde má navázat na dálnici D8, se předpokládá v roce 2005.

Nedaleko krušnohorského Špičáku by se měly spojit německá dálnice A17 s českou D8 a vytvořit hlavní tah Praha – Drážďany. Ekologičtí aktivisté však považují podobné úvahy za předčasné, protože o definitivní trase dálnice na českém území ještě není zdaleka rozhodnuto. Předmětem sporu mezi ochránci přírody a investorem stavby jsou především dva úseky: Trmice – státní hranice a Lovosice – Řehlovice, který vede přes CHKO České středohoří. Jak uvedl Miroslav Patrik z Dětí Země, chystá se smlouva na most uprostřed lesů, který nemusí nikam vést. Aby mohlo řízení o stavbě pokračovat, musí investor do března 2000 dodat další požadované doklady, jejichž vypracování je podle zástupce Dětí Země otázkou delšího času.

Kontroverzním bodem stavby dálnice je průtah Českým středohořím. Správní řízení o udělení výjimky trvá už čtyři a půl roku. Výjimka je posledním dokladem, který schází pro vydání příslušného územního rozhodnutí a Miroslav Patrik očekává, že nebude udělena. Řízení se potom mohou protáhnout ještě o několik let a zůstane tak prostor pro vedení hlavního tahu jinou trasou. Děti Země navrhují využít rychlostní silnici přes Most, s čímž však MDS zásadně nesouhlasí.

Zastupitelstvo města Jílové zahrnulo do schváleného územního plánu přeložku silnice I/3. Která z variant bude zvolena není jasné. Zastupitelstvo rozhodlo, že trasa přeložky se stane územní rezervou.

Problémem dálnice D8 se na popud MDS bude zřejmě zabývat celý Zemanův kabinet. MDS argumentuje tím, že ŘSD splnilo všechny ekologické podmínky a MŽP by proto mělo udělit výjimku, aby se D8 v Českém středohoří mohla urychleně stavět. Pokud výjimka vydána nebude, dojde prý k nejméně osmiletému zpoždění a zmařeno bude kolem 47 milionů Kč, vynaložených na přípravu trasy. MDS žádá vládu, aby MŽP uhradilo dosud naběhlé náklady na přípravu kontroverzního úseku D8 ze Státního fondu životního prostředí. Odbor ochrany přírody vydá verdikt do poloviny prosince 1999.

Dne 29. listopadu 1999 uvedl Jindřich Petrlík z Dětí Země, že problematický úsek dálnice D8 není podle Přátel přírody a Dětí Země jen přes CHKO České středohoří, ale také přes Krušné hory. Aktivitami obou ekologických organizací bylo na konci srpna 1999 zrušeno územní rozhodnutí na tuto trasu dálnice. Největším problémem úseku dálnice přes Krušné hory je její zářez do svahu lesa nad Libouchcí. Děti Země požadují úplnou ochranu svahu a výstavbu jednoho tunelu v délce zhruba 5 km namísto plánovaných dvou kratších.

Změnu vedení dálnice v tomto úseku chtějí hlavně proto, že trasa protíná nebo ovlivňuje čtyřicet ploch významných krajinných prvků a u osmnácti z nich se požaduje vysoká ochrana. Druhým vážným problémem je podle ekologů umístění dálniční křižovatky v lesním komplexu u Petrovic. Chtějí křižovatku buď zrušit, nebo přemístit mimo les. Třetím nepřijatelným bodem je průtah trasy dálnice územím přírodního parku Východní Krušné hory.

Miroslava Patrika z Dětí Země překvapuje benevolence, s jakou se MŽP trpělivě snaží o schůdné řešení právě s investorem, který za celý rok nebyl vůbec schopen předložit variantu jiné dálniční trasy. Děti Země doporučují MŽP výjimku opět neudělit, protože prý ŘSD nerespektuje jak rozhodnutí ministra Kužvarta z února 1999, tak i usnesení vlády z července 1999, které hovoří o ”urychleném řešení trasy dálnice D8”.

MŽP nemůže ze zákonných důvodů pustit stavbaře do CHKO České středohoří na spornou trasu dálnice D8. Podle Miroslava Patrika z Dětí Země je absurdní, aby ministr Kužvart přistoupil na způsob argumentace, který nemá vážné opodstatnění. Hlavním viníkem zablokování celé kauzy je MDS, které nepřinutilo ŘSD jako investora jednat s MŽP. Je poněkud zvláštní, že šéf ŘSD Jaroslav Čipera nebere na vědomí, že ”salámová” metoda přípravy výstavby dálnice D8 a zejména úseku přes České středohoří je největší omyl celého procesu.

Podle mluvčí MŽP Rity Gabrielové, neznamená to, že MŽP před dvěma lety vydalo ke stavbě D8 kladné stanovisko v procesu EIA, ještě automatické udělení výjimky ze zákona. Spor o vedení dálnice se tak po roce prakticky nehnul z místa. Na jaře ministr Miloš Kužvart vrátil případ k novému projednání s tím, že požaduje variantu šetrnější k životnímu prostředí. MŽP dalo dostatečný prostor, aby MDS a ŘSD zvážilo všechny možné varianty trasy dálnice. Nic se ale nestalo. MDS trvá dál na své variantě, která sice zahrnuje tunely, ale krátké, a narušuje nejcennější lokality CHKO České středohoří.

Za absolutně nezodpovědné považují zástupci MDS oddalování dostavby dálnice D8 ze strany ministra Miloše Kužvarta. Ten v únoru 1999 uznal veřejný zájem této stavby, udělení výjimky však podmínil dalšími úpravami. Podle ředitele odboru pozemních staveb MDS Petra Kiliána však žádné nesdělil. Podle zástupců MŽP naopak rozhodování protahuje investor – na jaře byly jeho zástupcům sděleny jasné podmínky, jak trasu upravit. Navíc v létě 1999 schválila vláda tunelovou variantu, ale firma ji odmítá zpracovat. MŽP totiž požaduje tunely na trase, kterou samo již před třemi lety zamítlo. Ministerstvo na tuto výhradu reaguje tím, že nikdy neschválili žádnou variantu průchodu Středohořím jako konečnou.

Rok	Událost
1976	Vznik CHKO České středohoří, v níž se počítá s koridorem D8.
1992	Byl přijat zákon č. 114 o ochraně přírody a krajiny. Ten zakázal výstavbu dálnic na území CHKO.
10.11.1993	Vláda schválila koncepci rozvoje silnic dálničního typu do roku 2005 včetně dálnice D8 přes CHKO. Toto rozhodnutí napadla ekologická organizace Děti Země a navrhla alternativní koridor dálnice ve směru Chomutov či Most.
7.2.1996	Vláda schválila svým nařízením č. 64/1996 Sb. územní plán vyššího územního celku okresu Litoměřice, který počítal i s D8 přes CHKO.
15.11.1996	MŽP schválilo jednu z variant vedení dálnice přes CHKO.
20.11.1998	Ředitel odboru ochrany přírody Petr Roth nepovolil výjimku ze zákona č. 114/1992 Sb. na průchod dálnice D8 přes CHKO mezi Lovosicemi a Řehlovicemi.
19.2.1999	Ministr Miloš Kužvart odvolal rozhodnutí Petra Rotha a uznal veřejný zájem pro vedení dálnice přes CHKO. Vydání výjimky však podmínil zpracováním dodatečných připomínek.
lX/1999	MDS ohlásilo podání žaloby za škody ve výši 48 milionů Kč, které způsobilo MŽP tím, že uměle protahuje vydání výjimky pro dálnici D8.

Do poloviny ledna 2000 má ministr Miloš Kužvart vydat rozhodnutí o výjimce pro vedení dálnice D8 přes CHKO České středohoří. MŽP už jednou odmítlo výjimku povolit.

Dopravně-technická studie firmy ILF potvrdila, že existuje ekologicky šetrnější varianta dálnice D8 přes CHKO České středohoří. Studii nechalo zpracovat MŽP. Podle Miroslava Patrika z Dětí Země studie jednoznačně prokázala, že tunelové varianty přes CHKO jsou technicky reálné a celkově finančně srovnatelné se stávající povrchovou trasou.

Studie srovnává tři varianty dálnice mezi Lovosicemi a Řehlovicemi, které se liší délkou tunelů. První tzv. tunelová má dva tunely v celkové délce 10,6 km, druhá čtyři tunely v délce 7 km a třetí obsahuje jeden tunel v délce cca 4 km. Pokud se do celkových nákladů započítají i náklady na výstavbu, provoz, údržbu a na odstranění ekologických důsledků, pak za prvních třicet let existence dálnice by celkové náklady u první varianty byly 55,2 miliardy Kč, u druhé 45,3 miliardy Kč a u třetí jen 44,2 miliardy Kč.

Podle Miroslava Patrika je zřejmé, že investor několik let mystifikoval veřejnost tím, že tunelová varianta je několikanásobně dražší. Investiční náklady jsou o proti variantě ŘSD o 40-270 % vyšší, ale toto finanční hledisko zase méně zatíží budoucí generace. Podle něj MŽP výjimku neudělí.

Děti Země jsou přesvědčeni, že MŽP neudělí v průchodu trasy dálnice D8 přes chráněnou krajinnou oblast (CHKO) České středohoří výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Děti Země prosazují místo stavby dálnice zkapacitnění silnice R28. Podle Miroslava Patrika z dopravní sekce Dětí Země kauzu dálnice protahuje investor stavby ŘSD.

Na MŽP vypršel 5. ledna 2000 termín, do kterého se mohli účastníci správního řízení o udělení výjimky ze zákona pro dostavbu dálnice D8 přes CHKO České středohoří seznámit se spisem a vyjádřit k němu své připomínky. Ministr Kužvart vyjádří své stanovisko v polovině ledna. Pokud ministr povolit výjimku odmítne, je pravděpodobné, že se stavba zpozdí minimálně o pět let.

Německá vláda věří v rychlou výstavbu dálnice z Drážďan do Prahy. Kabinet na to poukázal 5. ledna 2000 v odpovědi na parlamentní interpelaci. Spolkové ministerstvo dopravy konstatovalo, že na německé straně je financování této dálnice zajištěno.

Ředitel odboru ochrany přírody a krajiny MŽP Petr Roth tvrdí, že na základě odborné studie ví o třech dalších alternativách trasy přes CHKO. Jen jedna z nich vychází z trasy navržené ŘSD. Lze ji postavit asi za 6,4 miliardy korun, tj. jen o 1,8 miliard dráž než trasu ŘSD. Druhé alternativní řešení počítá s vybudováním tunelu pod celým CHKO a třetí navrhuje vést dálnici tunelem pod východní stranou Lovoše k Labi, kde se napojí na stávající silnici I/30. Ministr Miloš Kužvart však o těchto alternativách vůbec neuvažuje a rozhoduje nyní pouze o trase ŘSD

Podle ministra Antonína Peltráma by mohl být návrh na spojení dvou tunelů zastřešeným mostem, se kterým MDS 6. ledna 2000 vyjádřilo souhlas, dostatečně přijatelný pro MŽP k souhlasu vydat výjimku ze zákona. MŽP by mělo rozhodnout nejpozději do konce ledna 2000. V případě, že bude výjimka vydána, mohla by být výstavba dálnice D8 přes CHKO zahájena ještě v roce 2000. S dostavbou na hranice se počítá do roku 2010. Na konci roku 1998 pracovníci MŽP už jednou odmítli výjimku vydat. V roce 1999 ministr Miloš Kužvart toto rozhodnutí zrušil a přiznal, že výstavba dálnice je ve veřejném zájmu. Vydání výjimky však odkládá a požaduje změnu trasy. Trasu, kterou nyní prosazuje, odmítl jeho předchůdce jako neekologickou.

Dohoda, která se rýsovala mezi ministry Peltrámem a Kužvartem o kompromisním řešení trasy dálnice D8, je opět odložena. Ministr Miloš Kužvart odmítl návrh MDS vybudovat na sporném úseku prodloužený tunel. ŘSD podle něj původní projekt prakticky nezměnilo a návrh překrýt jeden z mostů skleněným tubusem považuje ministr za aprílový žert. Na takové řešení nemůže přistoupit. MŽP požaduje zásadní přepracování projektu a navrhuje vést trasu v tunelu dlouhém nejméně 3,5 km. Silničáři však trvají na tom, že zásadní změna projektu by oddálila dokončení D8 o mnoho let a že navrhovaný tunel by stál o 3 miliardy Kč víc, než by stálo řešení MDS.

Podle vyjádření ministra Kužvarta došlo k dohodě mezi MDS a MŽP o tom, že investor stavby dálnice D8 předloží do 14 dnů studii o trase v tzv. tunelové variantě východně od vrchu Kletečná. S tímto řešením již dříve nesouhlasil ředitel odboru pozemních komunikací MDS Petr Kilián, podle něhož bude stavba tak drahá, že se ji nevyplatí postavit.

Stanovisko Dětí Země o existenci technicky a finančně srovnatelných variant oficiální trasy D8 přes CHKO potvrdila studie pražské firmy ILF, kterou nechalo zpracovat MŽP pro správní řízení. Studie srovnává tři varianty dálnice mezi Lovosicemi a Řehlovicemi s variantou oficiální. Pokud by se do celkových nákladů započítali i náklady na výstavbu, provoz, údržbu a odstranění ekologických důsledků byla by vládní varianta druhá nejdražší s náklady 50,1 miliard Kč, zatím co nejlevnější alternativní varianta by stála 44,2 mld Kč.

Ve středu 19. ledna 2000 se sešel premiér Miloš Zeman s ministry Peltrámem a Kužvartem. Z jednání vyplynulo, že dálnice D8 bude moci projít chráněnou oblastí, ale po jiné trase, než silničáři plánovali. MDS se vrátí k trase, kterou MŽP v roce 1995 odmítlo, a ústupkem bude tunel 3,5 km dlouhý. ŘSD by mělo předložit MŽP do dvou týdnů nové studie.

Generální ředitel ŘSD Jaroslav Čipera tvrdí, že stavba tunelu by dálnici prodražila o 2–2,5 miliardy Kč a prodloužila o 6 až 7 let. MŽP naopak považuje za nejlepší řešení, jestliže ŘSD stáhne svou současnou žádost o vydání výjimky a bude jednat o nové trase.

Generální ředitel ŘSD Jaroslav Čipera prohlásil, že je nejdůležitější prosadit výjimku pro trasu C, protože za práci se již utratilo kolem 50 milionů Kč. Dohoda mezi MŽP a MDS je však taková, že bude předložen projekt na trasu B. Bude-li ji ŘSD akceptovat, je možné udělit výjimku do jednoho roku po předchozím posouzení vlivu stavby na životní prostředí, což je záležitost čtyř měsíců.

Komentář. Autor mj. uvádí: “Jisté je, že spor o D8 neskončí momentem, kdy se na její trase definitivně dohodnou ministři. Kromě nich jsou přece ve hře i další občané, účastníci správního řízení, soudy. Také oni se určitě zapojí do konečné fáze rozhodování o tom, kde a jak protne dálnice České středohoří.”

MŽP v pátek 21. ledna 2000 informovalo, že ministr Peltrám nedodržel slovo a nechystá žádnou novou variantu trasy dálnice D8. Naopak ŘSD uvedlo, že ministr Peltrám jim osobně uložil předložení studií nákladů obou variant, tzn. oficiální trasy i trasy ministra Kužvarta s 3,5 km dlouhým tunelem. Podle ŘSD si tunel vyžádá navíc každoroční provozní náklady ve výši 66,5 milionů Kč a oddálí zahájení výstavby minimálně do roku 2007. Pokud by se stavba zpozdila, došlo by k porušení smlouvy s Německem a ČR by přišla o část úvěrů od EIB, která bude poskytovat finance jen do roku 2003.

Odvolání ministra Kužvarta požadovali někteří členové krajského výkonného výboru ČSSD Ústeckého kraje, pokud nevydá výjimku ze zákona pro trasu dálnice D8.

Poznámka. Autor uvádí, že ministr Kužvart by měl být spíše chválen za to, že plní své povinnosti, než být odvoláván.

Otevřený dopis sdružení Pro přírodu krajskému výkonnému výboru ČSSD severočeského kraje

V dopise se mj. uvádí: Podle usnesení vlády ČR z roku 1993 měl být úsek dálnice mezi Lovosicemi a státní hranicí dostavěn za 9 miliard korun. Dnes se počítá s téměř 20 miliardami korun, což odpovídá pětině nákladů na JE Temelín. Od vybudování dálnice D8 se na počátku 90.let slibovalo ulehčení trase E55. Od té doby však došlo k vybudování dalších přechodů a doprava na E55 se rozptýlila na více tahů. Zbývající problémy na E55 a průjezd Teplic a Cínovce navrhuje sdružení řešit výstavbu rychlostní silnice R28.

Realizace této varianty by měla proti D8 tři zásadní výhody: byla by 1) levnější (13 miliard Kč), 2) možná rychleji hotova (snad v roce 2010) a 3) vyhnula by se CHKO České středohoří. Sdružení navrhuje zadat vypracování studie, která by nestranně zhodnotila dopady dálnice na ústecký region. V dopise se také uvádí, že často uváděný důvod pro stavbu dálnice – snížení nezaměstnanosti, je značně přehnaný. Stavba dálnice zaměstná cca 300 lidí, což by znamenalo, že při předpokládané ceně úseku 14 miliard Kč, bude jedno pracovní místo vytvořeno za 47 milionů korun. Autorka článku je předsedkyně sdružení Pro přírodu.

Článek otiskuje společnou tiskovou zprávu organizací Pro přírodu a Děti Země. Mj. se v ní uvádí, že tvrzení ministrů Peltráma a Kužvarta, že dálnice D8 v úseku Lovosice – státní hranice bude hotova v roce 2005, je silně podhodnocené a slouží spíše k politickým záměrům. Podle Lenky Dvořákové ze sdružení Pro přírodu ekology stále nikdo nepřesvědčil, že alternativní trasa kapacitního silničního spojení do Saska přes Most mimo České středohoří po silnici R28 je nevýhodná. Podle odhadů Dětí Země by náklady na vybudování rychlostní silnice R28 v délce asi 40 km a s tunelem délky 3,5 km v Krušných horách byly jen kolem 13 mld. Kč a termín spojení na Saskou silniční a dálniční síť do roku 2010.

Ministr dopravy Antonín Peltrám potvrdil 1. února 2000 saskému ministrovi hospodářství a práce Kajo Schommem, že se dálnice D8 do roku 2005 napojí na německou dálnici A17 od Drážďan. Saský ministr zdůraznil, že na německé straně byly učiněny všechny kroky, aby byl zajištěn společný termín v roce 2005. Doposud nebyla uzavřena dohoda o hraničním přechodu, ale nejpozději v květnu by měla její konečnou verzi projednávat vláda.

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart informoval senátora Richarda Falbra o návrhu vládního plánu revitalizace severozápadních Čech, který kabinet projednal 2. února 2000. Do konce měsíce bude jmenován zmocněnec vlády pro koordinaci revitalizace této oblasti a do konce března vznikne fond na podporu podnikání. Ministerstvo pro místní rozvoj do fondu vloží 200 miliónů korun. K rozvoji regionu by měla pomoci i dálnice D8, na jejíž trase se dosud nedokáže ministr Kužvart dohodnout s ministrem Peltrámem.

Autorizovaný inženýr v oboru dopravní stavby a městské inženýrství z ČKAIT uvádí, že negativní výroky ředitele odboru pozemních komunikací MDS P. Kiliána a ředitele za investiční stavby MMR J. Nováka o tzv. tunelové variantě D8 svědčí o jejich neobjektivitě a odborné nedostatečnosti. Tunelová varianta je totiž kratší, a tudíž v ní bude menší množství výfukových plynů. Při jejím hloubení se bude těžit krystalická břidlice, kterou lze využít přímo na stavbu, a odpadá proto položka nákladů za skládkování, odvoz a nákup materiálu z okolních lomů.

Na svém zasedání 15. února 2000 konstatovala Rada Severočeského sdružení obcí, že neví o žádné obci ve Středohoří, která by proti dostavbě dálnice protestovala, rozruch kolem dálnice podle ní způsobují ekologičtí aktivisté, kteří nejsou ze severních Čech.

Ve čtvrtek 17. února 2000 uvedl ministr Kužvart, že ŘSD nezapracovalo do své žádosti o výjimku za zákona tunelovou variantu navrhovanou MŽP. Naznačil, že ve sporu o vedení dálnice bude i nadále zastávat pozici ochránců přírody.

Dne 18. února 2000 oznámil ministr životního prostředí Miloš Kužvart po společné schůzce pěti ministrů, že ustoupil od svého požadavku vést dálnici D8 přes CHKO tunelem 3,5 km dlouhým. Vydání povolení pro silničáře však podmínil modifikací stávající trasy. MDS na tento návrh přistoupilo. Kdy vydá MŽP výjimku, záleží na ŘSD. Rozhodnutí ministrů se vůbec nelíbí ekologům. Podle Miroslava Patrika z Dětí Země výjimku nelze přidělit na základě dohody ministrů, musí proběhnout správní řízení přesně podle zákona.

Na otázku: “Povolili byste stavbu dálnice v chráněné krajině, pokud by značně ulevila dopravě ve městech” odpovědělo 491 lidí ANO a 358 NE.

Obec Vchynice na Litoměřicku odvolala svůj souhlas s vedením dálnice D8. Z usnesení vchynického zastupitelstva vyplývá, že se Vchyničtí rozhodli požadovat vybudování obchvatu obce a zrušení stávající silnice E55, která nyní obcí prochází. Obchvat Vchynic se pokoušeli marně vyřešit již v roce 1993. Pokud by dálnice vedla mimo obec, došlo by k narušení nejvzácnějších částí Opárenského údolí. Pokud Vchyničtí prosadí požadavek na změnu trasy, povede to k odkladu zahájení výstavby o několik let.

Miroslav Patrik z Dětí Země reagoval na ustoupení ministra Kužvarta od tunelové varianty tím, že ekologové jsou připraveni blokovat výstavbu komunikace soudní cestou. Pokud ministerstvo výjimku o ochraně přírody a krajiny vydá, odvolají se Děti Země spolu s ostatními účastníky řízení, stavět se pak začne až za 3-4 roky a dálnice Českým středohořím povede nejdříve v roce 2010.

Děti Země soudí, že ministr Kužvart předešel rozhodnutí svých podřízených, když přistoupil na variantu průchodu D8 CHKO. Miroslav Patrik z této organizace vyvrací tvrzení, že D8 se začne stavět v CHKO ještě letos a označuje ho za navádění k porušování zákona.

Názor: Bylo by naivní očekávat, že ministr Kužvart nedovolí silniční lobby “převálcovat” České středohoří. Boj však nebyl úplně marný, neboť MŽP vzdorovalo rok a půl, což je proti předchozím vládám pokrok.

Miroslav Patrik z Dětí Země uvedl, že ministr může udělit výjimku ze zákona pouze převyšuje-li veřejný zájem nad zájmem ochrany přírody. To však investor neprokázal. Tiskové oddělení MŽP vydalo zprávu, že dohoda ministra Kužvarta s ministrem Peltrám z 18. února 2000 ještě neznamená, že ministr Kužvart výjimku udělí. Výsledkem jednání pouze je, že ŘSD najde jiné, z hlediska ochrany přírody vyhovují, řešení. MŽP pro ně chce určit přísné ekologické podmínky.

Ekologické iniciativy připravují akci proti ministerské dohodě. Předsedkyně ústecké organizace Pro přírodu Lenka Dvořáková uvedla, že vyzvou občany k zasílání protestních dopisů na MŽP a připravují se i další akce. Miroslav Patrik z Dětí Země dodal, že pro jeho organizaci je přijatelná varianta s tunelem 10,5 km dlouhým, jejíž náklady se odhadují na 13 miliard Kč tj. dvojnásobek ceny trasy stávající. Podle Miroslava Patrika je to cena velmi přijatelná z hlediska ochrany přírody. Doporučuje pokusit se získat tyto finance od EU. Podle ředitele ústecké okresní hospodářské komory Jiřího Kalacha nejde ekologům o Středohoří, ale o vlastní zisky.

Děti Země vyjádřily údiv nad tím, že ministři, kteří nejsou účastníky správního řízení o udělení výjimky na průchod dálnicí D8 přes CHKO, mohou o této výjimce rozhodovat. Dále jsou přesvědčeny, že ministr Kužvart nechápe, že podle zákona je tu “prosebníkem” ŘSD a tím, kdo stanovuje podmínky a rozhoduje, je MŽP. Nikoli naopak.

Podle odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPaK) trasa dálnice D8 přes Krušné hory vážně naruší krajinný ráz, a proto doporučují trasu změnit vybudováním dlouhého tunelu. Toto odborné stanovisko si nechal pro správní řízení o zásahu dálnice do krajinného rázu zpracovat referát životního prostředí OkÚ v Ústí nad Labem. Odborníci doporučují trasu vést buď minimálně 10 km dlouhým tunelem nebo zcela mimo přírodní park Východní Krušné hory.

Ministr Kužvart získal od MDS požadovanou rozvahu o tunelové variantě. Jeho spolupracovníci však soudí, že se touto rozvahou zbytečně nechal oklamat: tunel předložený investorem je jiný než navrhovalo MŽP. Má mnoho vad, které uměle znevýhodňují tunelovou variantu.

Předsedkyně ekologické organizace Pro přírodu Lenka Dvořáková uvedla, že do 28. února 2000 podepsalo petici proti stavbě dálnice D8 2.000 lidí.

Zhodnocení situace kolem dálnice D8. Mj. se zde uvádí, že pojmem “veřejný zájem” se ohánějí obě strany. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart tvrdí, že stát by měl stanovit ochranu svého přírodního dědictví jako prioritu, a proto by nemělo být rozhodování o trase dálnice vedeno jen jednoduchým počtem, která trasa je levnější a která dražší. MDS argumentuje tím, že veřejné zájmy naopak svým postojem ohrožuje MŽP, protože brání dostavbě klíčové dopravní tepny, která přivede ekonomický rozvoj do severních Čech. Poslanec Vladimír Laštůvka řekl: “Kvůli dodržení termínu dostavby v roce 2005 si dovedu představit i nějaký způsob obejití správního řízení či změnu zákona.”

Článek rozsáhle shrnuje vývoj situace kolem výstavby dálnice D8 a uvádí výhody tunelové varianty.

Komentář. Autor rekapituluje vývoj trasy dálnice D8 přes CHKO České středohoří. V závěru se snaží najít odpověď na otázku, proč se ministr Kužvart rozhodl vzdát tzv. tunelové varianty dálnice D8 přes CHKO České středohoří. Domnívá se, že to není kvůli neznalosti problematiky, ani kvůli tlaku MDS, MMR či Saska, ale čistě z politických důvodů.

Rozhovor s generálním ředitelem ŘSD ČR Jaroslavem Čiperou. Ten uvádí, že peněz na stavbu dálnic je nyní podstatně méně než dříve, ale půjčky, které má ČR šanci dostat od EIB a z fondů EU, by realizaci schválených projektů umožnily. Narůstají ovšem problémy s ekology. Z fondů EU lze hradit 75 % nákladů na dálniční stavby nenávratnou půjčkou a je hazard toho nevyužít. Proto by měla vláda ministra Kužvarta, který rozvoj české dálniční sítě blokuje, usměrnit. Pokud se totiž nezmění přístup MŽP, přijde ČR nenávratně o možnost z fondů čerpat.

Z 92 km dlouhé trasy dálnice D8 je hotova nebo rozestavěna více než polovina. Pokud se schvalovací proces už nezkomplikuje, bude ještě možné čerpat z půjčky od EIB, která poskytuje 240 miliónů Euro, tj.asi 8,6 mld. Kč, ale pouze do roku 2003. Na zmíněný úsek D8, který bude stát kolem 5 mld. Kč, by z úvěru od EIB připadlo hodně přes 1 mld. Kč.

Ústecké sdružení Pro přírodu připravuje na 4.3.2000 protestní akci proti výstavbě dálnice D8 přes České středohoří. Sdružení navrhuje dálnici ukončit v Lovosicích a dále dopravu rozptýlit po více silnicích a železnici. Ministr Kužvart se však v únoru 2000 dohodl s ministrem Peltrámem na původní trase dálnice D8 přes České středohoří. Náklady na výstavbu zatím činily přibližně 7 mld Kč.

Komentář. Autorka je přesvědčena, že zastánci dálnice chtějí stavbou dálnice D8 přes CHKO České středohoří obejít zákon, který výslovně zakazuje stavbu dálnic v chráněných krajinných oblastech. Jejich domněnku, že právě tato trasa přinese severočeskému regionu prosperitu a zvýšení zaměstnanosti, přitom vyvrací výsledky studií v Německu.

Zhruba čtyři desítky odpůrců výstavby dálnice D8 přes České středohoří se sešly 4.3.2000 u Lovosic na Litoměřicku. Akci pořádalo ústecké sdružení Pro přírodu s Dětmi Země a nebyla při ní ohrožena doprava.

Organizátoři protestní akce proti průchodu dálnice D8 Českým středohořím žádali ministra Kužvarta, aby nepodlehl lobbyistickým tlakům a pro výstavbu dálnice přes CHKO výjimku ze zákona neudělil.

Ředitel ústecké hospodářské komory nedávno obvinil ekologická sdružení z toho, že jim nejde o České středohoří, že pouze skupují pozemky, aby výstavbě zabránily. Podle Lenky Dvořákové z ústecké organizace Pro přírodu je tvrzení nepravdivé. Uvádí naopak, že pozemky kolem Libouchce byly skupovány lidmi, kteří dostavbu prosazují.

Autor je proti řešení dálničních kauz tunely tak, jak to navrhuje MŽP a ekologové, a uvádí, že jejich požadavky stavět další a další tunely jsou mánií, která neprospěje lidem ani přírodě.

Autor se domnívá, že další výstavbu “zaseknuté” dálnice zatím nezdržují protesty ekologů, ale podivné peripetie úředních postupů. Shrnuje postupy MDS, ŘSD a MŽP při řešení problematické dálnice D8. Klade si otázku, zda mohou úředníci po Kužvartově prohlášení, kterým dal povrchové trase přes CHKO zelenou, postupovat nezávisle. Nedávné odvolání ředitele odboru ochrany přírody Petra Rotha podle něj nezávislosti správního řízení nepřidá.

V článku se také uvádí, že z německé studie Ulricha Hundsdörfera, který srovnával několik možných tras dálničního spojení z Prahy do Saska s napojením na Berlín vyšlo jako nejvýhodnější vést dálnici přes Budyšín a Liberec. Trasa, která má největší naději na dokončení se umísťuje v hodnocení velmi špatně.

Autor se domnívá, že pokud Kužvart nakonec nechá projít povrchovou variantu, nepůjde jen proti zájmům hrstky ekologických nadšenců, ale jistě i značné části veřejnosti.

Členové šesti základních organizací Českého svazu ochránců přírody, kteří se 18.3.2000 sešli na výroční konferenci, se připojili k úmyslu Dětí Země obrátit se na Ústavní soud se stížností na záměr vlády stavět dálnici přes CHKO České středohoří.

Ústecký okresní úřad vydal souhlasné stanovisko se zásahem dálnice D8 z Prahy do Drážďan do krajiny v úseku Ústí nad Labem - hranice. Ekologické organizace proti tomuto záměru protestují, trasa dálnice má totiž procházet přírodním parkem Východní Krušné hory a přírodní rezervací Špičák.

Saský ministr zemědělství Kajo Schömmer oznámil, že stavba druhého úseku dálnice Drážďany - Pirna by měla začít počátkem roku 2001. Podklady pro třetí úsek dálnice až k hranicím by podle něj měly být předloženy už v létě. Potvrdil také, že financování stavebního projektu, jehož cena bude zhruba 1,5 miliardy marek, bude hrazeno z veřejných prostředků. Schömmer také věří, že se v roce 2000 podaří s ČR uzavřít smlouvu o propojení tras na hranicích.

Děti Země, účastník správního řízení o zásahu trasy dálnice D8 do krajinného rázu v ústeckém okrese, podaly odvolání proti rozhodnutí referátu životního prostředí OkÚ v Ústí nad Labem, který na trasu dálnice udělil svůj souhlas.

Blažena Svitavská z ŘSD uvedla, že o trase navrhované ekology nemohou silničáři říct, jestli je jako alternativní trasa dobrá nebo špatná, nikdy o ní totiž neuvažovali.

Plánovaná dálnice přitáhne do Českého středohoří dopravu z širokého okolí. Nejbližšími hraničními přechody projede ročně přes 400.000 kamionů. Dalších více než 90.000 nákladních aut ročně nyní jezdí také z Lovosic do Drážďan po železnici. RO-LA začala fungovat před sedmi lety z iniciativy saské vlády, která na její provoz přispívá cca 200 miliony korun ročně. Podle dohody ale po dokončení dálnice přestane saská vláda železniční převoz platit.

Trasa dálnice D8 přes CHKO je podle autora navržena tak, aby se tohoto území dotkla co nejšetrněji. Domnívá se dále, že ekologové zapomínají na lidi a chtějí se jen soudit. O některých kauzách by se však podle něj měli vyjadřovat pouze obyvatelé těch regionů, kterých se to týká.

Ministr Miloš Kužvart konstatoval, že jeho úřad výstavbu dálnice D8 v žádném případě nebrzdí. Vydání výjimky zdržuje investor ŘSD, které od 12.2.2000 nezpracovalo připomínky MŽP. Proti tomuto nařčení uvedl ředitel výstavby Petr Lušman z ŘSD, že od MŽP žádné připomínky nedostali a že ani žádné neočekávají.

Podle autora lze o zastáncích dálnice D8 říci, že neponechali nic náhodě. Pojistili si všechno, co mohli: založili krizový štáb, lobbovali a intervenovali na všech možných místech, přesvědčovali, zastrašovali, obcházeli politiky i úředníky, vedli často až agresivní mediální kampaň. A co udělali odpůrci dálnice D8? Asi 10 % toho, co se udělat dalo. Mohli sbírat podpisy pod petici, psát dopisy nejrůznějším představitelům, popularizovat přírodu ohroženou dálnicí, lobbovat, ale tomu se věnovala jen hrstka. Pokud kauzu “dálnice D8 v CHKO České středohoří” opravdu ekologičtí aktivisté prohrají, měli by si z ní vzít aspoň vážné poučení.

Z odborného stanoviska, které si pro správní řízení o zásahu dálnice do krajinného rázu nechal zpracovat referát životního prostředí OkÚ Ústí nad Labem plyne, že trasa dálnice D8 přes Krušné hory vážně naruší krajinný ráz. Posuzovanou trasu dálnice nelze v žádném případě považovat za definitivní, a proto nelze udělit souhlas se zásahem do krajinného rázu ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny. Správní řízení v této věci probíhá od listopadu 1999. Udělení souhlasného stanoviska je nutné pro vydání územního rozhodnutí, které se Dětem Země podařilo v srpnu 1999 zrušit.

Děti Země podaly odvolání proti rozhodnutí referátu životního prostředí ústeckého okresního úřadu, který udělil souhlas se zásahem do krajinného rázu a umístění stavby dálnice na území přírodního parku Východní Krušné hory. Správnímu orgánu se sice podařilo shromáždit dostatek odborných materiálů pro objektivní posouzení problematiky, ale nesprávně je posoudil, protože nezdůvodnil, proč některá měla větší váhu a jiná ne. Během posledních dvou měsíců se sdružení Děti Země odvolávalo proti rozhodnutím ohledně dálnice D8 celkem osmkrát.

V únoru 2000 byl odvolán ředitel odboru ochrany přírody MŽP Petr Roth. Podle něj je důvodem jeho odvolání výstavba dálnice D8, přestože v odvolacím dopise stálo “bez udání důvodů”. Nesouhlasí však s názorem, že jde o tlak na ministra Kužvarta ze strany dalších ministrů, kteří prosazují dálnici D8 přes České středohoří.

Komentář. Autor považuje už osmé odvolání Dětí Země proti stavbě dálnice D8 za nemorální jev. Domnívá se, že pod záminkou stupňování dalších požadavků a připomínek k této stavbě chtějí neustále záměrně brzdit a nakonec znemožnit její realizaci.

Podle odborníků z pražské Agentury ochrany přírody a krajiny trasa dálnice D8 přes Krušné hory vážně naruší krajinný ráz, a proto doporučují změnit její trasu vybudováním dlouhého tunelu. Vyplynulo to z jejich odborného stanoviska. Agentura navrhuje vybudovat buď tunel dlouhý cca 10 km na místo stávajících dvou tunelů o celkové délce téměř 2,5 km, nebo trasu vést zcela mimo přírodní park Východní Krušné hory.

O výstavbě dálnice D8 bude s prezidentem Saského úřadu pro výstavbu dálnic Volkerem Stroblem 11. května 2000 jednat ústecký primátor Miroslav Pátek.

Ústecký primátor Miroslav Pátek a drážďanský vrchní starosta Herbert Wagner se shodují, že dálnice D8 je pro budoucnost Ústí nad Labem i Drážďan rozhodující záležitostí. Wagner varoval, že oddalování výstavby by mohlo vést k tomu, že hlavní dopravní proud nebude směřovat po trase Praha - Ústí nad Labem - Drážďany, ale přes spojnici Plzeň - Norimberk. Obě strany chtějí prosadit co nejrychlejší výstavbu dálnice i diplomatickou cestou, prostřednictvím evropských poslanců.

Děti Země považují za krajně nezodpovědné schválit smlouvu o propojení dálnice D8 s německou dálnicí A17. Podle Miroslava Patrika z Dětí Země “jde z časového hlediska o velmi předčasné rozhodnutí, které může ještě našemu státu způsobit komplikace a ztrátu důvěryhodnosti u německého pratnera”. Stále totiž chybí mezinárodní posouzení vlivů tohoto dálničního propojení na životní prostředí za účasti české a německé veřejnosti.

Celé období projednávání návrhu česko-německé smlouvy o hraničním mostě na dálnici Praha – Berlín bylo poznamenáno značným odporem MŽP proti dálnici D8. Navíc německá strana v roce 1999 uplatnila požadavek na další zpřesnění smlouvy. To vše způsobilo, že termín dokončení hraničního mostu se posunul z roku 2002 na rok 2005.

O tři roky tj. až na rok 2005 se posune dokončení stavby hraničního mostu na dálnici D8 spojující Prahu a Drážďany. Vyplývá to z nové úpravy smlouvy s německou stranou o propojení D8 a německé A17, kterou 22. května 2000 schválila vláda. Teprve v roce 2005 by měl být dostavěn i nejproblematičtější úsek dálnice skrze České středohoří.

Radnice Řehlovic na Ústecku začala sázet stromky podél budoucí dálnice D8. Sadbu platí ze svého, ačkoli dálnice se ještě nestaví. Obec se obává, že by les sloužící jako protihluková bariéra byl nízký, až kolem začnou jezdit automobily. Řehlovický starosta Josef Macháček uvedl, že na výsadbu již bylo uvolněno 400.000 Kč a ŘSD ji zatím nechce platit. Nový les na ploše asi 7 ha by měl stát 2 mil. korun.

Dálnice D8 se napojí na německou dálnici A17 v roce 2005. S tímto krokem však rezolutně nesouhlasí členové sekce Za ekologicky čistou dopravu Dětí Země. Miroslav Patrik konstatoval, že “propojením dálniční sítě se k nám přesune značné množství nové tranzitní kamiónové dopravy, přičemž naše silniční síť na tento dopad není zdaleka připravena. Také průchod dálnice na našem území přes povodí německých zdrojů pitné vody je značným rizikem, které je nutné pečlivě posoudit”. Podle něj je v Německu trasa dálnice A17 v délce 12 km v kolizi s trasou vysokorychlostní železniční tratě Berlín - Praha.

Ve veřejném zájmu by mělo být zachování neporušeného krásného Českého středohoří i pro další generace

Názor. České středohoří by si zasloužilo mezinárodní ocenění, například zápis do seznamu biosférických rezervací UNESCO, a nikoli dálnici mezinárodního významu. Zahraniční studie neprokázaly nižší nezaměstnanost a prosperitu v oblastech, kterými procházejí dálnice. Zlepšení čistoty ovzduší rychlejším průjezdem se neprojeví, protože množství aut a kamiónů bude několikanásobné.

Správní řízení o udělení výjimky se chýlí ke konci. Ještě před vydáním rozhodnutí však kabinet musí posoudit studii o přesunutí kamionové dopravy v daném směru na železnici a vodní dopravu. Ministr Jaromír Schling slíbil ministru Miloši Kužvartovi, že studie vznikne velmi rychle.

Stížnost na protahování správního řízení o udělení výjimky k průchodu dálnice D8 CHKO České středohoří se chystá v nejbližší době podat ŘSD. Tvrdí, že obstrukce MŽP uměle oddalují zahájení stavby. Na otázku, zda už ŘSD projekt upravilo, odpovídá Lichnovský z ŘSD, že k tomu potřebují od MŽP konkrétní podklady, ale zatím nic nedostali. Problém kamiónů je podle něj věcí MDS. Mělo by vypracovat koncepci o přesunu těžké nákladní dopravy v oblasti Ústí nad Labem. To, že ministr Kužvart nyní vůči kamiónům přitvrdil, považuje ŘSD za snahu oddalovat udělení výjimky pro průchod CHKO a tím výstavbu D8 dál blokovat.

MŽP uzavře řízení k D8, jakmile bude hotová studie o přenesení tranzitní kamionové dopravy v daném směru na železnici a vodní dopravu.

Dálnice D8 má být vedena svahy Krušných hor, kde zničí cenné lesní porosty a zasáhne do přírodního parku zřízeného před pěti lety. “Místo plánovaných dvou kratších tunelů přes Krušné hory navrhujeme jeden dlouhý tunel přes úbočí. Vlastní trasa dálnice je na našem návrhu posunutá o sto metrů, aby nevedla přes lesy. Aby se nenarušil krajinný ráz, chceme dálnici zahloubit do terénu a překrýt takzvaným zeleným mostem,” uvedl k tomu Miroslav Patrik z Dětí Země. Tunel 10 km dlouhý doporučila ve svém posudku i pražská Agentura ochrany přírody a krajiny. MŽP nyní rozhoduje o druhém odvolání aktivistů. Termín pro vyřízení odvolání zákon neukládá. ŘSD se domnívá, že “MŽP nemá na stavbě dálnic zájem, jejich výstavbu brzdí” a ŘSD tak prý přichází o množství peněz, protože stoupají ceny a hrozí, že propadnou výhodné úvěry.

Saská zemská vláda pohlíží se skepsí na námět českého ministra životního prostředí Miloše Kužvarta, aby byl citlivý úsek dálnice Praha – Drážďany procházející Českým středohořím zakázán pro kamiónovou dopravu s tím, že by měla dále používat systém Ro-La. Pro saského ministra dopravy Kajo Schömmera prodloužení provozu Ro-La v úseku Lovosice – Drážďany nepřichází v úvahu, protože Sasko systém výrazně dotuje. S návrhem českého ministra nesouhlasí.

V článku se uvádí, že MŽP povolením výjimky na trase dálnice D8 přes CHKO České středohoří ztrácí kontrolu nad plánovanou stavbou. Vše bude v rukou stavebního úřadu, který je slabým protivníkem mocných silničářských lobby a politických tlaků. Děti Země tvrdí, že MŽP má výjimky ze zákona vydávat jen na konkrétní projekty, v tomto případě však žádná konečná verze dostavby dálnice D8 neexistuje.

Ekologičtí aktivisté považují rozhodnutí Kužvartových úředníků za ústupek. Aktivisté nejprve požadovali dálnici, která by se Českému středohoří zcela vyhnula. Pak navrhli dálnici vedenou Středohořím v tunelu dlouhém 11 km a nyní požadují aspoň tunel osmikilometrový. Silničáři naopak navrhli projekt se dvěma krátkými tunely, který však dopady provozu neřeší. Takový názor mělo i MŽP, když před dvěma lety k tomuto návrhu odmítlo vydat výjimku. Děti Země pak vypracovali přesné podmínky, které by další projekt měl splňovat. Kdyby je silničáři splnili, nic by už nestálo dálnici v cestě. MŽP tak vydáním výjimky pouze ustoupilo z cesty.

O výjimku se bojovalo mnoho let. Ministerští úředníci ji nejprve nechtěli vydat, ale Kužvart jejich rozhodnutí zrušil a vrátil věc znovu k projednání. Výjimku odmítl podepsat i bývalý ředitel odboru ochrany přírody Petr Roth. Udělit výjimku odmítla v půli července 2000 i jeho zástupkyně Alena Vopálková a tak rozhodnutí nakonec podepsal náměstek Josef Běle.

Miroslav Patrik z Dětí Země obvinil MŽP, že podlehlo tlaku ŘSD a politikům ČSSD ze severních Čech. Ředitel ŘSD Jaroslav Čipera předpokládá, že odpůrci jejich varianty dálnice udělají vše proto, aby její stavbu zdrželi, a označil to za “takový zvyk”. Slíbil, že podmínky MŽP splní. Velmi spokojeni s rozhodnutím MŽP byli představitelé některých severočeských měst.

Náměstek ministra životního prostředí Josef Běle tvrdí, že jeho úřad důkladně zvážil všechna pro a proti plánované stavby dálnice D8 přes České středohoří a nakonec se rozhodl vydat výjimku ze zákona. MŽP si nechalo vypracovat analýzy některých problémů a výjimku podle náměstka udělilo proto, že uznalo veřejný zájem na stavbě dálnice.

Rozhovor s Miroslavem Patrikem z Dětí Země k udělení výjimky. V něm se uvádí, že “ministerstvo si zbytečně zadělává na další problémy”, neboť svým postupem dává ekologům větší šance uspět u soudu. Toto rozhodnutí “trpí viditelnými právními i odbornými vadami”. Ministr Miloš Kužvart se tak dostává do složité situace. Bude výhradně na něm, aby rozhodl.

Rozhodnutí bylo dost neobvykle podepsáno politickou osobou, náměstkem ministra Josefem Bělem, odborné argumenty jsou velmi slabé. Z právního hlediska jde o ještě závažnější nedostatek. Stavět novou dálnici v chráněné krajinné oblasti je podle zákona zakázáno a žadatel musí doložit, že veřejný zájem na její výstavbu výrazně převyšuje nad veřejným zájmem ochrany přírody. Tato důležitá podmínka tam však vůbec není.

Vládní zmocněnec pro severozápadní Čechy František Rubeš, byl jmenovaný do funkce 1. června 2000 a za svůj první úspěch tlaku ze severních Čech považuje udělení výjimky pro budování dálnice D8 v chráněné krajinné oblasti v úseku Lovosice – Řehlovice. Doufá, že nedojde kvůli ekologistům k oddalování stavebních prací. Podle něj “nelze přece nevidět význam dálnice pro region” a navíc všechny podmínky stanovené pro ochranu životního prostředí byly splněny.

Za selhání a politickou i věcnou porážku MŽP považuje vydání výjimky pro průchod dálnice D8 Českým středohořím bratr ministra životního prostředí Kužvarta, právník Petr Kužvart. Advokát potvrdil, že se občanská sdružení chystají proti rozhodnutí odvolat. Sám se však odvolání účastnit nebude, protože o rozkladu bude rozhodovat jeho bratr.

Saský ministr hospodářství a práce Kajo Schömmer upozornil delegaci českého MDS, že ve stejný den, kdy byl odsouhlasen podpis česko-německé smlouvy o výstavbě hraničního mostu, napsal ministr Kužvart dopis ministru životního prostředí SRN Jürgenu Trittinovi, v němž ho požádal o podporu při posouzení přeshraničních vlivů této stavby na životní prostředí. Německo dalo podle Schömmera výstavbě dálnice A17 na Prahu přednost před jinými důležitými trasami a pokud by neměla mít na české straně pokračování, došlo by k velmi nepříznivým politickým dopadům. Posouzení vlivů stavby hraničního mostu bylo podle něj už provedeno v obsáhlé česko-německé studii, vzájemně odsouhlasené v roce 1995. Od té doby nenastaly podle Schömmera žádné skutečnosti, které by bylo třeba znovu posuzovat.

Výstavba části hraničního mostu, která povede nad územím ČR si na nákladech vyžádá 250 mil. Kč ze státního rozpočtu. Ostatní náklady uhradí německá strana. Práce na stavbě mostu začnou v září 2001.

Diskuse o stavbě problematické dálnice D8 svědčí podle autora o kvalitativně jiném přístupu než byl u stavby Temelína. Od žádosti ŘSD o udělení výjimky podle něj uběhlo pět let vyplněných rozhořčenými spory, rozbory a odbornými posudky. Na nich se podílely desítky institucí, poradenských firem, orgánů státní a veřejné správy i nevládních organizací. Zvažovaly se různé varianty. Například Správa CHKO považovala vysokorychlostní spojení mezi ČR a Saskem přes Most v úseku Krušných hor za ekologicky velmi problematické a drahé, třebaže by minula chráněnou oblast. Také “tunelovou” variantu průchodu dálnice Středohořím nedoporučila vzhledem k možným změnám ovzduší výduchy z tunelu.

V roce 1995 ŘSD žádalo o udělení výjimky pro stavbu dálnice D8 přes CHKO České středohoří, žádost však byla v listopadu 1998 zamítnuta. Odvolání podalo nejen ŘSD, ale také obce Chotiměř, Velemín, Sulejovice a město Lovosice. Ministr životního prostředí v únoru 1999 zrušil předchozí negativní rozhodnutí a celou věc vrátil k novému projednání. Výsledkem bylo udělení výjimky pro stavbu při splnění 30 podmínek.

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart odmítá tvrzení, že by svým dopisem, který zaslal 22. května 2000 svému německému protějšku Jürgenu Trittinovi ve věci posouzení přeshraničních vlivů hraničního mostu na budované dálnici D8 (Praha – Lovosice – státní hranice se SRN), sabotoval usnesení vlády.

MŽP důrazně popírá, že by v pozadí odvolání ředitele odboru ochrany přírody ministerstva RNDr. Petra Rotha mohla být jeho neochota udělit výjimku pro průchod dálnice D8 územím CHKO České středohoří. Někteří ekologičtí aktivisté však právě takové důvody odvolání “nepohodlného ředitele”, ke kterému došlo v únoru letošního roku, připouštějí.

Informační středisko pro životní prostředí nechalo zpracovat studii o imisní situaci a kvalitě ovzduší v Ústí nad Labem před dostavbou a po dostavbě dálnice a jejich přivaděčů. Koncentrace okolo dálnice jsou sice poměrně vysoké, ale situace ve středu města a ve vzdálenějších oblastech Ústí by se změnit neměla. Koncentrace oxidů dusíku se zvýší podél dálnice v oblasti Úžína a v Trmicích. Studie je zpracovaná na rok 2000. Zatím neexistuje studie, která by se zabývala tím, jak se změní dopravní situace na ostatních komunikacích ve městě po vybudování dálnice.

České středohoří je jedním ze sopečných pohoří v Evropě. Cena jeho krásy a relativní nedotčenosti se samozřejmě nedá vyčíslit. Komunističtí inženýři přesto naplánovali v šedesátých letech dálnici, která prochází jeho středem a totálně ničí právě jeho nejkrásnější část. Pravicové vlády tento plán nezrušily a sociální demokraté ho začali uskutečňovat. Není třeba turistům vyčítat, že po silných zážitcích v cizině přehlížejí nepochybné přednosti české krajiny. Chybu ale dělá každý, kdo svým nezájmem přispívá k tomu, že země, kde tráví většinu svého života on i jeho děti, je plánovitě ničena podle záměrů potrhlých inženýrů. Tu chybu dělá mnoho lidí, jak svědčí poklid, který provází úspěchy ničitelů krajiny v druhé polovině července.

Udělení výjimky na téměř povrchové vedení dálnice D8 přes CHKO České středohoří podepsal náměstek ministra životního prostředí Josef Běle. Toto rozhodnutí je z právního hlediska na pochybné úrovni, což potvrzuje i fakt, že je odmítla podepsat pověřená ředitelka odboru ochrany přírody, která správní řízení vede. Text rozhodnutí neobsahuje důvody, proč by veřejný zájem na vedení dálnice touto oblastí měl výrazně převažovat nad veřejným zájmem přísné ochrany tohoto území. Kromě toho MŽP neseznámilo všechny účastníky řízení s používanými odbornými podklady a nevypořádalo se ani s jejich připomínkami.

Také tvrzení o tvrdosti podmínek podmiňujících udělení výjimky, je nutné brát s rezervou. Mezi třiceti podmínkami je možné vyčíst známé a všemi akceptované samozřejmosti. Dva významné ústupky Dětí Země z jejich požadavků, tj. obejití CHKO rychlostní silnicí R28 přes Most či vybudování bazálního tunelu pod celým Středohořím, byly ignorovány. Jejich posledním kompromisním ústupkem je vedení dálnice s tunelem délky 7,7 km, který by ochránil aspoň polovinu této evropsky cenné přírody. Pokud ministr výjimku potvrdí, pak lze s jistotou očekávat další odborné a právní tahanice o podobě trasy dálnice. A to Děti Země rozhodně nechtějí.

Polemika. Autor uvádí v reakci na článek Klukoviny a intriky (Právo, 29.7.2000), že první smlouva o propojení dálničních sítí mezi ČR a SRN byla připravena a odsouhlasena usnesením vlády Václava Klause z května roku 1997, kdy se počítalo s výstavbou do konce roku 2002. Reálnější termín je ale rok 2005, což byl hlavní důvod jednání vlády ČR dne 22. května 2000 a změny již existující smlouvy. Díky schválenému časovému posunu je přeshraniční posouzení vlivů na životní prostředí termínově zvládnutelné podle dohody podepsané vládou ČR a SRN o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí, platící od 2. ledna 1999.

Nesouhlas s udělením výjimky ze zákona o ochraně přírody pro stavbu dálnice D8 vyjádřili severočeští ekologové jednak v otevřeném dopise ministru životního prostředí, jednak zasláním petice za zrušení výjimky. “Zásadně nesouhlasíme s udělením výjimky na dostavbu dálnice D8. Omluvou nemůže být ani třicet podmínek,” řekla předsedkyně sdružení Pro přírodu Lenka Dvořáková. Řada z těchto podmínek je totiž samozřejmostí u stavby každé nové dálnice.

Děti Země se již odvolaly proti rozhodnutí MŽP, které udělilo výjimku ze zákona, podle níž dálnice D8 může vést přes CHKO České středohoří. Podle nich MŽP porušilo nejen zákon o ochraně přírody a krajiny, ale také samotný správní řád, neboť ignorovalo veškeré připomínky a návrhy k vedení trasy hlavního dopravního spojení do Saska.

Děti Země se odvolaly proti rozhodnutí o průchodu dálnice Českým středohořím

Na textu odvolání pracovali externí odborníci a právníci Dětí Země. Výtky ekologů odmítla tisková mluvčí MŽP s tím, že MŽP prý postupovalo podle platného právního řádu a rozhodnutí o udělení výjimky je výsledkem podrobného rozboru řady podkladů. O odvolání rozhodne ministr Miloš Kužvart v tzv. rozkladovém řízení. ŘSD se chystá začít s výstavbou kontroverzního úseku v příštím roce a dálnici chce otevřít v roce 2005. Odpůrci stavby soudí, že se začne stavět až za tři či čtyři roky. Dálnice by pak byla uvedena do provozu v roce 2010. Dálnice spojující Prahu přes Ústí nad Labem s Drážďany je na české straně rozestavěna asi ze 60 % z její celkové délky v ČR. Projekt zatím stál kolem 7 mld. Kč.

Podle Karla Plechače z občanského sdružení Přátelé přírody by hledání pravdy ve sporu o dálnici mělo být vedeno váhou argumentů, nikoliv užíváním populistických hesel. Dnešní spor o dálnici se týká toho, zda převažuje hledisko veřejné prospěšnosti stavby nad hlediskem ochrany přírody.

Odvolání proti výjimce dosud podpořilo téměř padesát organizací a petici ministrovi životnímu prostředí poslalo několik stovek signatářů. Na stránce www.detizeme.cz je také celý text odvolání. Děti Země navrhují vybudovat dálnici s tunelem o délce 7,7 km za 10,65 mld. Kč. Potřebné peníze by mohla poskytnout EU.

Ačkoliv se na první části německého úseku v Drážďanech již stavělo, chybí zatím příslib spolkové vlády, že uvolní další peníze. Dosud je pro práce na německé straně zajištěna pouze polovina financí, kolem 550 mil. marek zaplatí EU. Zbývající peníze chce Sasko získat ze spolkového rozpočtu pro dopravu – 472 mil. marek na stavbu a více než 80 mil. marek na vykoupení pozemků. Spolková vláda rozhodla nezastavit financování projektů započatých v roce 1999 a tento požadavek stavba dálnice A17 splňuje.

Spor o dálnici D8 přiměl MDS k tomu, aby pro vládu vypracovalo podklad, který rozebírá alternativy rozptýlení nebo omezení kamionové dopravy. Ministerstvo ve zprávě říká, že převod na ekologické druhy dopravy by v podmínkách liberalizace trhu nebyl možný bez opatření, která lze prosadit jen s velkými obtížemi. K omezení kamionové dopravy v Českém středohoří by měla přispět ekologická daň na vozidlo těžší než 3,5 tuny, mýtné v tunelu v příhraničním úseku v délce 2 km a všeobecné zavedení mýtného na dálnicích pro nákladní vozidla. Se zavedením mýtného MDS počítá po roce 2003. Více by měla být využívána kombinovaná doprava RO-LA a vodní cesty.

Otevřený dopis, který severočeští ekologové adresovali ministru životního prostředí téměř před měsícem, stále zůstává bez odpovědi. Ani přesto svůj boj za zrušení udělené výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny nevzdávají. Sdružení Pro přírodu zve ministra Miloše Kužvarta do CHKO České středohoří, aby se seznámil s oblastmi, které by byly stavbou dálnice nenávratně poznamenány. Podle předsedkyně sdružení Pro přírodu. Lenky Dvořákové “vůbec nebylo prokázáno, že dálnice D8 přes CHKO České středohoří je jednoznačně veřejným zájmem převyšujícím zájmy ochrany přírody a krajiny”.

Téměř třetina občanů považuje udělení výjimky za špatné. Rozhodnutí MŽP naopak schvaluje 22,3 % občanů. Čtvrtina dotázaných ocenila, že se konečně rozhodlo a ostatní neměli na problém žádný názor. Dvě třetiny uvedly, že silniční síť v ČR není dostatečně rozvinutá. Občané však podle zjištění Sofres-Factum výrazně nepodporují rychlou výstavbu dálnic a rychlostních komunikací. Peníze, které stát vydává na stavbu nových dálnic, by podle 60 % obyvatel měl věnovat na opravu současných komunikací. Většina se ale přiklonila k tomu, že stát má investovat spíše do silniční sítě než do rozvoje železniční dopravy. Podle více než dvou třetin dotázaných je dobře, že ekologická sdružení v zemi působí, 37 % se ale domnívá, že všechna ekologická hnutí jsou v podstatě extremistické organizace.

Předsedkyně sdružení Pro přírodu Lenka Dvořáková k výjimce pro dálnicici D8 uvádí, že “vidina ekonomické prosperity opět zvítězila nad ochranou naší přírody. Tlak, který byl na tento úřad (MŽP) neustále vyvíjen ze strany dálniční lobby a vládnoucí politické strany, byl neúnosný. Vydáním výjimky MŽP ztrácí kontrolu nad plánovanou stavbou a vše bude v rukou stavebního úřadu”. Sdružení si uvědomuje, že ČR potřebuje další dopravní spojení ČR – Německo, nemůže však souhlasit s vedením hlavního evropského tranzitního tahu přes chráněné území, když existují další alternativy”.

Polemika. Podle autora “dálničáři slaví velké vítězství”. Prý zvítězilo právo. Zákon č. 114/1992 Sb. ale říká, že výjimku lze udělit jen tehdy, pokud veřejný zájem (na dálnici) výrazně převažuje veřejný zájem na ochraně přírody. Tak tomu ale není, neboť pro dálniční spojení Prahy a Drážďan existují alternativy. Po očekávaném odvolání se ekologů proti výjimce má být nejdříve potvrzena bezmocnost ministra životního prostředí Miloše Kužvarta, který kvůli dálnici D8 již byl nucen odvolat ředitele odboru ochrany přírody Petra Rotha, a poté bude odvolání prověřovat nezávislost našich soudů.

Výtah z rozsáhlého článku. Na přípravě D8 se negativně podepsalo už to, že MŽP dovolilo rozestavět jednotlivé úseky bez posouzení vlivů na životní prostředí trasy dálnice jako celku. Teprve když bylo jasné, že první část dálnice bude dovedena až do Lovosic - což předurčilo směr přes České středohoří – se začal “projektovat” úsek přes CHKO. Bylo to v době, kdy již dva roky platil zákon, který toto řešení vylučuje. V roce 1998 odbor ochrany přírody MŽP rozhodl negativně o trase přes CHKO s odůvodněním, že D8 může vést i v jiných koridorech mimo CHKO. Protože však investor (ŘSD) odmítl zkoumat jiné varianty, nelze vůbec doložit, že by vedení mezinárodní dálnice D8 chráněnou oblastí bylo veřejným zájmem. Pro příčné překonání pohoří se nabízí tunelová trasa, která nemá dopady na povrchu a díky malému převýšení se sníží spotřeba pohonných hmot. Investor však na svém rozhodnutí nehodlal změnit ani čárku. Bude-li tedy výjimka udělena, přezkoumání soudem je již nyní evidentní: porušení zákona v takovém rozsahu jako u zmíněného úseku lze možná přejít mlčením v politické rovině; před soudem však již dnes – naštěstí – nemůže obstát.

Reakce na články Peklo to napohled a Nemysli a jeď v Respektu č. 32/2000. Autor se domnívá, že v případě dálnice D8 přes České středohoří ochránci “šlápli vedle”. Mylný je podle něj názor, že dálnice prochází nejcennější částí Středohoří. Na základě provedeného biologického průzkumu lze konstatovat, že trasa přímo nezasahuje žádné zvláště cenné lokality flóry a fauny, dotčeny budou jen lokality průměrné a podprůměrné hodnoty. Z čistě biologického hlediska náleží tento úsek dálnice D8 k těm méně konfliktním. Autor i přesto, že velkým silničním stavbám nijak nefandí, je přesvědčen o tom, že navržené řešení je nejlepší ze všech možných (reálných). K hlavním negativním vlivům počítá narušení krajinného rázu, přerušení migračních vazeb a zábor orné půdy. Situování dálnice do CHKO považuje v daném případě za problém spíše administrativní a etický (nebezpečí precedentu).

Stavba dálnice D8 se zpozdí. V roce 2002, tedy o rok později, než se dosud plánovalo, počítá ŘSD se zahájením výstavby 16 km stavby. Otevřena má být v roce 2006, kdy bude průjezdná celá dálnice z Prahy na státní hranici s Německem. Technický náměstek ŘSD Jan Švarc uvedl, že vliv ekologických občanských sdružení na dodržení těchto termínů však není možné odhadnout.

Ředitel pro výstavbu ŘSD Petr Laušman uvedl, že splnění podmínek MŽP prodraží výstavbu dálnice D8 o dalších 323 miliónů Kč. Již v roce 1996 bylo do projektu zapracováno na 60 připomínek MŽP, což zvedlo náklady výstavby v CHKO o 546 miliónů Kč. Nyní k tomu přibylo ještě 30 nových podmínek. Průchod dálnice Českým středohořím si tak vyžádá 4,8 mld. Kč.

Trasu průchodu dálnice Českým středohořím vybralo MŽP už v polovině 90. let jako nejvhodnější z pěti silničáři předložených variant. Poté MŽP změnilo názor a požadovalo, aby se dálnice vyhnula CHKO, nebo alespoň byla ukryta v dlouhém tunelu. Po vleklých sporech s MDS od tohoto požadavku ministr Miloš Kužvart nakonec ustoupil a 13. července 2000 rozhodl udělit výjimku pro průchod CHKO.

Odpůrci dálnice chtějí odvoláním a dalším soudním jednáním odsunout výstavbu v CHKO o tři až čtyři roky. Tvrdí, že MŽP porušilo zákon, protože výjimku povolilo bez vysvětlení, proč veřejný zájem na této trase výrazně převyšuje veřejný zájem přísné ochrany přírody. Místo dálnice D8 se ekologové snaží prosadit alternativní řešení, jímž by podle nich byla rychlostní komunikace z Prahy přes Slaný a Most do SRN. Organizace Děti Země kromě toho přišla s “kompromisním návrhem” vybudovat v CHKO dálniční tunel o minimální délce 7,7 km, což by si ovšem vyžádalo nejméně 10 mld. Kč.

Petr Laušman upozorňuje, že jakákoli jiná varianta, než navrhlo ŘSD, by znamenala začít celý schvalovací proces znovu. Změnit by se musely i územní plány obcí. To vše by stavbu oddálilo a nebylo by už ani možné použít 4 mld. Kč od Evropské investiční banky.

Požadavky ekologů znepokojují i saské ministerstvo hospodářství. Budování A17 dalo totiž Sasko přednost před jinými důležitými vnitroněmeckými komunikacemi, a totéž očekává v případě dálnice D8 od naší republiky.

Podle mezinárodních dohod má být Praha se Saskem propojena dálnicí v roce 2005. Od roku 1993, kdy o stavbě dálnice rozhodla vláda, brání její výstavbě velmi úspěšně ekologické iniciativy. Miroslav Patrik z Děti Země k tomu uvádí: “Nezpochybňujeme veřejný zájem pro velkokapacitní komunikaci mezi Prahou a Berlínem, ani pro její případné vedení přes CHKO České středohoří, ten ale nebyl nikdy prokázán v případě povrchové varianty”. Podle něj by “nejlepší varianta by byla ta, kdyby dálnice nebyla vůbec vidět”.

Zatím probíhá rozkladové řízení k připomínkám ekologických iniciativ. V případě, že ministr Miloš Kužvart potvrdí původní verdikt svého náměstak josefa Běleho, bude výjimka pravomocná. Teprve poté bude moci ŘSD požádat o územní rozhodnutí. V roce 2001 dojde k zahájení výstavby pouze na úseku mezi Trmicemi a hraničním přechodem v délce 23 km. V červnu 2001 se řidiči dočkají otevření úseku mezi Novou Vsí a Doksany, čímž dojde k rychlostnímu propojení Prahy s Lovosicemi na úpatí Českého středohoří.

Ministři dopravy ČR Jaromír Schling a jeho německý partner Reinhard Klimmt podepsali 12. září 2000 dohodu o propojení dálnic D8 a A17 mostem na společné hranici. Stavba má být hotova v roce 2005.

Již téměř 70 občanských sdružení a iniciativ se postavilo proti udělení výjimky ze zákona na ochranu přírody a krajiny na průchod dálnice D8 přes CHKO České středohoří. Tato sdružení navrhují vybudování dlouhého tunelu, který ochrání nejcennější části Středohoří. Výzvu ministrovi Miloši Kužvartovi, který ještě může udělenou výjimku zrušit podepsal také ředitel Správy CHKO Broumovsko a bývalý aktivista Hnutí Duha Jan Piňos. Ten se domnívá, že by udělením výjimky došlo k morálnímu, legislativnímu a politickému precedentu s nedozírnými následky pro ochranu přírody v celé republice.

Kompromisní varianta Dětí Země předpokládá místo povrchové trasy vybudování tunelu o minimální délce 7,7 km. Ten by přišel na více než 10 mld. Kč, což je sice dvakrát více, než jsou náklady na povrchovou trasu, ale podle Miroslava Patrika by zvýšené náklady mohla pomoci pokrýt EU prostřednictvím některých svých programů.

Podle sdělení člena Sdružení pro přírodu Karla Plechače německá ekologická organizace Grüne Liga podala u Evropské komise stížnost, že při výběru trasy bylo prosazeno politické hledisko před odborným vedením trasy. Grüne Liga tvrdí, že propojení dálnice D8 s německou A17 přes území přírodního parku Východní Krušné hory nemá dosud mezinárodní posouzení vlivů tohoto úseku na životní prostředí, a to jak za účasti české, tak německé veřejnosti. “Například jen vedení dálnice přes povodí německých zdrojů pitné vody představuje značné riziko, které vyžaduje pečlivé posouzení,” sdělil redaktor časopisu Sächsische-Schweiz-Initiative Petr Rölke. Nyní je u Drážďan rozestavěno asi 3 až 5 km prvního úseku dálnice A17 z celkové délky 50 km. Úsek z Pirny ke státní hranici nebyl dosud na německé straně schválen a ani není nijak finančně zajištěn.

Územím sesuvů prochází schválená trasa dálnice D8 v úseku CHKO České středohoří. Vladimír Cajz z Geologického ústavu Akademie věd řekl, že geologové hodnotili pět navrhovaných variant průchodu přes CHKO, doporučili zabývat se dále pouze dvěma a další tři označili jako méně vhodné. Při projednávání ekologických dopadů byly ale posuzovány již jen dvě geologicky nejkonfliktnější varianty, bez ohledu na odborná doporučení. Variantu, které nakonec MŽP hodlá udělit výjimku, zařadili geologové až na úplný konec žebříčku vhodnosti.

Poutníci Českého středohoří se zapojují do nerovného boje za obrodu kraje

S plánovanou výstavbou dálnice D8 přes CHKO České středohoří se nehodlá smířit iniciativa Poutníci Českým středohořím. Její členka Jana Haasová uvedla, že tato krajina by zasluhovala více pozornosti, lásky a přísné ochrany proti ničení všeho druhu a místo toho jsme svědky urputných bojů za udělení výjimky pro stavbu dálnice přes jednu z nejkrásnějších a po přírodní stránce nejzajímavějších oblastí u nás.

Vladimír Cajz z Geologického ústavu Akademie věd se domnívá, že “výběr trasy dálnice je více než ekologickými ohledy ovlivňován spíše záměrem nasměrování investic ze státních prostředků. Pro tunelovou variantu (délka tunelu 3,9 km) jsou geologické podmínky jedny z nejlepších. Proti tunelové variantě se naopak staví soudní znalec Jaroslav Pašek, který posuzoval průchod dálnice D8 pro ŘSD. V Českém středohoří prý nejsou hlavním geotechnickým problémem svahové deformace, ale tunely.

Na mezinárodní konferenci, která se uskutečnila v rámci sympozia Vznášení nad krajinou, byla jedním z diskusních témat i dálnice D8. Jaký názor zastávali účastníci jednání? Předsedkyně Společnosti přátel města Duchcova Věra Bartošková shrnula všechny názory v jediný – bez tunelu bude chráněné území nenávratně zrušeno. Během diskuse také vyplynulo, že státní ochrana přírodního parku Východní Krušné hory byla vyhlášena na české straně v roce 1995, ale krátce nato byla přes toto chráněné území vyprojektována dálnice D8 v úseku Trmice - státní hranice. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR bude chráněný krajinný ráz krajiny výstavbou dálnice silně narušen a neexistují kompenzační opatření. V nejcennějším úseku proto doporučuje dlouhý tunel.

Sošku ledňáčka za největší zásluhy o ochranu přírody severních Čech dostal v Duchcově bývalý ředitel odboru ochrany přírody na MŽP Petr Roth, neboť ochraně přírody obětoval kariéru. Postavil se proti dálnici napříč Českým středohořím, což ho stálo ředitelskou funkci, takže dnes na MŽP pracuje jako řadový referent. Petr Roth uvedl, že nemá nic proti dálnicím, to ale neznamená, že je máme stavět kdekoli. Podle něj zastánci trasy přes Středohoří obešli zákon poprvé, když Klausův kabinet bez změny adoptoval komunistickou koncepci rozvoje dopravní sítě a nezatěžoval se posouzením jejích vlivů na životní prostředí. A když se pak konečně vliv dálnice na životní prostředí posuzoval, vůbec se nevybíralo mezi různými variantami trasy. Jako by jedinou možnou cestou z Prahy na německé hranice byl směr od Lovosic na Ústí nad Labem s chráněnou krajinou uprostřed.

Ke stavbě trasy přes zákonem chráněnou oblast ovšem silničáři potřebovali výjimku od MŽP. “Výjimka je možná jen tehdy, když veřejný zájem mít silnici výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody. A nic takového investor nedoložil,” vysvětlil Roth své zamítavé stanovisko. Když začátkem roku 2000 ministr Kužvart přestal požadovat tunel pod nejcennějšími částmi Českého středohoří, Roth ho obvinil z “podléhání stranickým tlakům” a vzápětí byl odvolán.

Podle Miroslava Patrika je Petr Roth důsledný státní úředník. Když má na starost ochranu přírody, tak ji prostě chrání. Ministr Miloš Kužvart se k odvolání Rotha vyjádřil ve stručném faxu takto: “Pan Roth za léta práce na ministerstvu předvedl místy enormní nasazení, bohužel někdy s rozpačitým efektem. A o dálnici D8 rozhodoval místo šedesáti dnů dvacetkrát déle.”

Zahraniční studie ze států, které mají dlouhodobé zkušenosti s dálnicemi, jednoznačně neprokázaly větší prosperitu oblasti, jimiž dálnice procházejí, před těmi, které jsou bez dálnic. Zaměstnanost na stavbě dálnice je pouze dočasná a není vyloučené, že stavební firmy budou mít své dělníky. Dálnice D8 povede po návětrné straně města Ústí nad Labem, které leží v kotlině. V období inverze bude ovzduší města a jeho okolí nadměrně znečištěné zplodinami z automobilové dopravy. Kromě toho stavba dálnice v kopcovitém terénu bude finančně daleko náročnější, než stavba v rovinatém terénu západně od CHKO.

Zastánci Českého středohoří sepsali petici, ve které se píše: “Vážený pane ministře Kužvarte, obracím se na Vás ve věci výstavby dálnice D8 přes CHKO České středohoří a prosím, abyste zrušil výjimku, kterou pro tuto stavbu vydal v rozporu se zákonem o ochraně přírody Váš náměstek Josef Běle. Dobře vím, jak je Vaše úloha při konečném rozhodování těžká, protože jste vystaven obrovskému nátlaku těch, kteří si vynucují Vaše definitivní schválení této výjimky. Dokážete-li navzdory nátlaku vydat konečné souhlasné stanovisko k udělené výjimce pro stavbu dálnice D8 přes CHKO, zapíše se Váš čin do historie. Budete jedním z prvních, kdo udělal počáteční nejbližší krok do právního státu.”

Členové ústeckých Přátel přírody a Sdružení Pro přírodu a saské Grüne Liga, se sešli 5. října 2000, aby se dohodli na možné spolupráci, která by vedla k odklonu plánované trasy dálnice D8 přes CHKO České středohoří. Podle Grüne Ligy se třetí úsek, z Pirny po státní hranici v délce asi 20 km, setkal s nebývale silným odporem tamější veřejnosti.

Čeští i němečtí ekologové chtějí v budoucnu postupovat společně při akcích proti dálnici z Prahy do Drážďan. Němečtí ekologové dokonce zveřejnili ve svém saském časopise petici, která vyzývá české instituce, aby nevedly dálnici D8 přes České středohoří. Podle Petra Rölkeho z Grüne Liga už získali několik set podpisů. V Německu se zatím staví pouze první úsek dlouhý 4 km a ještě se po něm nejezdí. Jak uvedl Andree Neugebauer z Grüne Liga těsně u hranic na německé straně má dálnice vést územím, které má být vyhlášeno chráněnou oblastí. Hrozí proto, že stavba přijde o 650 milionů DEM, které slíbila EU, což je asi polovina všech potřebných nákladů.

Autor v článku uvádí: “Všichni v tomto státě mluví o naprosté potřebě právního státu. Dodržujme zákony, slyšíme na všech stranách v souvislosti se všemi těmi tuneláři, bankéři a fondy. Takže proboha o čem tedy vlastně stále diskutujeme, když zákon o ochraně přírody, na který jsme my ekologové čekali celý svůj život, stavět dálnice v chráněných krajinných oblastech zakazuje! Jsme tedy právní stát, nebo jsme opravdu Kocourkov?”

Mluvčí MŽP Rita Gabrielová uvedla, že záměrem MŽP je hlavně to, aby po dálnici nejezdila tranzitní kamionová doprava. Tu chce MŽP rozptýlit na jiné cesty. Ministr Miloš Kužvart k tomu dodal: “Chtěli bychom, aby železniční nebo dálniční spojení či vodní doprava byly využívány s maximální efektivitou, nikoli proto, že si to ta či ona zájmová skupina přeje.”

Podle Miroslava Patrika z Dětí Země se ukazuje, že není nutné dálnici tak rychle postavit, protože hustá doprava, kterou se argumentuje, bude rozptýlena. O to usilují aktivisté již řadu let. Miroslav Patrik také míní, že nyní je ideální čas na to, aby vláda, projektanti a ekologové zasedli ke společnému stolu a navrhli co nejšetrnější trasu dálnice vedenou například dlouhými tunely pod Českým středohořím i Krušnými horami. “Ovšem nechceme, aby se při splavnění Labe využilo výstavby stupňů, které ohrožují zdejší ekosystémy. Řeka se dá splavnit i jinými, šetrnějšími způsoby,” upozornil Patrik.

Vláda hodlá přijmout opatření, která zajistí částečné převedení přepravní zátěže z dálnice D8 na jiné komunikace nebo ostatní druhy dopravy. Podkladem pro tato opatření bude “Analýza přepravní zátěže severočeského regionu”, kterou by do poloviny roku 2001 měla vypracovat MDS a MŽP. Vedle využití železničního koridoru počítá návrh také se stavbou vodních děl na dolním Labi. Vláda má také v úmyslu jednat se saskou stranou o pokračování provozu kombinované dopravy Ro-La i po uvedení dálnice do provozu v roce 2005. V té době by ji mělo využívat zhruba 432.500 nákladních vozidel.

O výjimce ze zákona na ochranu přírody pro dostavbu dálnice D8 přes České středohoří by měl ministr Kužvart definitivně rozhodnout v několika týdnech. Nejzazším termínem je konec roku 2000. Výjimku ze zákona udělil v červenci 2000 jeho náměstek Josef Běle. Ekologické organizace Děti Země a Přátelé přírody a obec Řehlovice se však proti tomuto kroku odvolaly.

MŽP podruhé rozhodovalo, zda udělí dálnici výjimku. Na rozdíl od prvního rozhodnutí byla tentokrát již udělena. Proti tomu podala rozklad občanská sdružení Děti Země a Přátelé přírody. Na jeho vypracování se významným způsobem podílel Ekologický právní servis, který poskytuje Dětem Země v kauze výstavby dálnice D8 komplexní právní pomoc. Od schválení zákona o ochraně přírody a krajiny, který zakazuje stavět v chráněných krajinných oblastech nové dálnice, nebyla dosud výjimka z tohoto zákazu vydána. Podoba tohoto rozhodnutí tak může významným způsobem ovlivnit další obdobná řízení o udělení výjimky v případech jiných staveb na území chráněných krajinných oblastí.

Úředníci MŽP v této nelehké situaci zklamali. Věcně velmi závažné rozhodnutí naprosto postrádá právní zdůvodnění. Kromě toho MŽP žádným způsobem nezkoumalo, co je veřejným zájmem, které znaky k jeho naplnění vyhledává, v jakém rozsahu a jakým procesem je nalezlo a jakou logickou úvahou shledalo, že jsou dány.

Ekology pobouřilo Zemanovo předvolební tvrzení o rozestavěné dálnici D8, ve kterém uvedl, že “byly překonány potíže s ekology, které se týkaly průchodu dálnice chráněným územím České středohoří”. Podle Miroslava Patrika z Dětí Země je to úplný nesmysl a premiér Miloš Zeman předchází rozhodnutí nezávislého soudu.

Mantra pro dvanáctý rok svobody: Václav Havel uvažuje nad neúspěchy listopadové transformace

“Pokud nás někdo ohrožuje, jsme to především my sami,” řekl prezident při slavnosti k 82. výročí Československé republiky. Prezident vypočítává pár příkladů, jak svou zemi likvidujeme. Mj. jde o rozsáhlé kácení a vývoz surového dřeva z pohraničí, snahu těžit dále uran, stavby supermarketů a o dálnici D8 přes České středohoří.

Za účasti českého ministra dopravy a spojů Jaromíra Schlinga, státního ministra pro záležitosti nových spolkových zemí Rolfa Schwanitze a saského ministra hospodářství Kajo Schommera byla na konci října 2000 na jižním okraji Drážďan slavnostně zahájena výstavba tunelu, který bude součástí dálnice A17/D8 z Prahy do Drážďan. Zahájení výstavby na tomto úseku je jedním z konkrétních kroků k naplnění mezivládní dohody o propojení dálnic A17 a D8 z 12. září 2000. Coschutzký tunel bude 2.353 metrů dlouhý a společně s 220 metrovým mostem a dalším tunelem vytvoří 3,6 km dlouhou komunikaci, která umožní obchvat Drážďan a napojení na dálnici A4. Tato komplikovaná kombinace staveb si vyžádá náklady ve výši 275 mil. DEM. Celý úsek dálnice na německém území bude dlouhý 45 km a bude stát 1,1 mld. DEM.

O dalším osudu trasy dálnice D8 přes České středohoří bude 27. listopadu 2000 jednat rozkladová komise ministra životního prostředí, jejímiž členy jsou právníci a přírodovědci. Komise má rozhodující slovo pro rozhodnutí ministra Miloše Kužvarta, který stavbu dálnice definitivně povolí či zamítne.

Podle mluvčí MŽP nebudou o výsledku zasedání rozkladové komise podány žádné informace, protože jde o vnitřní věc MŽP. Vše bude zveřejněno, až ministr rozhodne. Ani ekologové zatím nevědí, jaké stanovisko komise zaujala. Miroslav Patrik z dopravní sekce hnutí Dětí Země dodal, že proti snaze ŘSD postavit povrchovou trasu dálnice D8 v nejcennějších oblastech Českého středohoří se postavilo 70 ekologických organizací.

Ústecké Sdružení pro přírodu vydalo v těchto dnech 30.000 anketních lístků vyjadřujících nesouhlas s udělením výjimky pro dostavbu dálnice D8 přes České středohoří. Petice je adresována mistrovi životního prostředí. Letáky hodlají ekologičtí aktivisté distribuovat v obcích a městech podél celé plánované trasy dálnice.

Autor se domnívá, že snahy některých poslanců bránit hospodářský rozvoj země proti údajně přísným zákonům na ochranu životního prostředí a proti ekologickým aktivitám jednotlivců i občanských sdružení připomíná mnohdy dobu před rokem 1989. Pro leckterého politika je opět důležitější prosadit určité zájmy než starost o veřejný zájem. Přehlížení odborníků, občanů a nerespektování základních, byť nepsaných norem, dokládá i historie dálnice přes České středohoří. Vinu nese nejen tehdejší MŽP a orgány ochrany přírody, ale i sami občané. I laik přece odhadne, že silně zatíženou dálnici nelze přeložit do cenného krajinného prostředí, zvlášť když se ani nepodařilo prokázat takzvaný veřejný zájem. To, co nejvíc udivuje, je snaha investorů umístit projekty vždy do kvalitního přírodního prostředí, a ne do okolních měst či obcí k jejich oživení.

S výstavbou dálnice D8 přes České středohoří se možná nezačne ani letos, ačkoli pro povolení výjimky ze zákona o ochraně přírody chybí už jen souhlas ministra Miloše Kužvarta. Podle vedoucího referátu životního prostředí Okresního úřadu v Litoměřicích Jana Zdražila rozkladová komise ministra již loni v prosinci doporučila ministrovi výjimku pro schválenou trasu udělit.

Rozkladová komise ministra životního prostředí již loni rozhodla o odvolání ekologických iniciativ. Konečné rozhodnutí nyní závisí již jen na ministrovi Miloši Kužvartovi. Podle Petra Laušmana z ŘSD je v současné době vydáno platné územní rozhodnutí pro úsek od Ústí nad Labem k hranici. “Nyní zajišťujeme majetkoprávní přípravu na výkup pozemků a vyřizujeme stavební povolení, abychom se stavbou tohoto úseku mohli začít ještě ke konci tohoto roku,” doplnil Laušman.

První část rozsáhlého článku o krásách a významnosti Českého středohoří, o historii špatného způsobu rozhodování výběru koridoru a trasy dálnice D8 přes CHKO a o ignorování geologických hledisek ve prospěch ekonomických, tj. upřednostnění povrchové trasy před tunelovou. Autor, který pracuje AV ČR, doslova uvádí, že umístit dálnici do CHKO je z pohledu ochrany přírody drastickým řešením, přičemž přímo kacířstvím je dálnice D8 v Českém středohoří.

Ústecké Sdružení pro přírodu nechalo do všech domácností podél trasy dálnice D8 od Lovosic ke státní hranici roznést 27.000 petičních lístků proti povolení výjimky na trasu dálnice D8 přes CHKO určené ministru Miloši Kužvartovi a informace o možných variantách její trasy. Součástí akce byla i anketa, na kterou písemně odpovědělo 163 občanů. S vedením dálnice přes CHKO nesouhlasilo 52 % pisatelů, 23 % stavbu podmiňovalo dlouhými tunely a jen 25 % s ní vyloženě souhlasilo.

Jen stavební povolení schází pro vybudování úseku Trmice - státní hranice. Územní rozhodnutí bylo již vydáno loni v říjnu. Podle Petra Laušmana z ŘSD se začne s výstavbou dvou mostů a štoly na místě budoucího tunelu. Ochránci přírody podali podnět proti udělení územního rozhodnutí mimo odvolací řízení na MMR v Chomutově. Věcí se však má zabývat již kraj. Hlavním důvodem je podle Miroslava Patrika z Dětí Země to, že dosud neproběhlo přeshraniční posouzení vlivů na životní prostředí, jak ukládají české zákony.

Ministr Miloš Kužvart s konečnou platností svolil, aby přes CHKO České středohoří vedla dálnice D8, na kterou loni v červenci MŽP povolilo výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny. “Jde o osobní selhání ministra Kužvarta, když podpořil hanebné udělení výjimky”, řekl Miroslav Patrik z Dětí Země. Ty také okamžitě oznámily, že proti výjimce podají soudní žalobu. Ministr k tomu uvedl, že je to jejich svaté právo se v právním státě odvolat.

Kritici dálnice argumentují, že tato povrchová trasa naruší krajinný ráz oblasti. Jako kompromis by byli ochotni přistoupit na vybudování dlouhého tunelu v nejcennější části Středohoří. Vedoucí Správy CHKO České středohoří však oponuje, že je nutné vycházet ze situace, že dálnice končí na obou stranách území. Podle Petra Laušmana z ŘSD lze optimisticky počítat s tím, že se s výstavbou tohoto úseku začne v roce 2002, hotový má být v roce 2005.

Povolení výstavby dálnice D8 přes Středohoří uvítali obyvatelé Velemína a Lovosic. Rovněž politici v Ústí nad Labem si ho pochvalují, neboť prý dálnice odvede automobilovou dopravu mimo město. Podle starosty Řehlovic Josefa Macháčka se i oni již s dálnicí smířili, protože od ŘSD dostali 1,4 milionu korun na výsadbu ochranné zeleně.

Spor o tento úsek se táhne od roku 1990 a jde o vážný precedens: zda má přednost ochrana přírody cenného přírodního útvaru nebo stavba dálnice. Ministr však potvrdil, že záměr stavět dálnici D8 v CHKO převážil nad ochranou tamní přírody. Podle něho jde o jednoho z “kostlivců” výsledku salámové metody výstavby dálnic.

Miroslav Patrik z Dětí Země uvedl, že nikdy nezpochybňovali potřebu dálnici do Saska postavit. Proto jejich sdružení nechalo vyprojektovat trasu mimo CHKO, o kterou však nikdo nejevil zájem. V nastalé situaci se tedy obrátí na soud se žalobou, zda byl či nebyl porušen zákon. První úsek Řehlovice - Trmice v délce 4,5 km byl dostavěn 6. listopadu 1990.

Podle mluvčího Dětí Země Jindřicha Petrlíka podají Děti Země proti udělení výjimky soudní žalobu a dále budou o vzniklé situaci informovat orgány Evropské unie. Kromě toho prý dosud nikdo nezpracoval dokument vlivu propojení naší a německé dálnice na životní prostředí, neboť přes ČR začne jezdit daleko více automobilů.

Komentář. Ministr Kužvart dal zelenou jízdě do Německa. Za to mu patří chvála. Rozhodl z důvodů rozumu, nikoliv podle ekologických dogmat. Aniž bychom chtěli jakkoli tupit krásy Českého středohoří, je polabská nížina horší? Všude roste nebo žije něco vzácného, co bude tím mumrajem a hlukem přinejmenším poněkud znervózněno. Kromě toho bránit stavbě ve chvíli, kdy jsou po ruce jen takové argumenty, jako je unikátní krajinný ráz, je pošetilé a škodlivé.

Západní Evropa je dálnicemi prošpikována, přesto tamní květinky a zvířátka nevyhynuly. Ministr Kužvart to pochopil. Život části přírody bez dálnice by asi byl o malinko lepší. Život většiny lidí s dálnicí bude určitě o hodně lepší.

Komentář. Úspěch mohou slavit tvůrci salámové metody, kteří přivedli dálnici ke Středohoří z obou stran a následně vydírali tím, že v téhle situaci se “to už musí dostavět”. Těm, kteří v tom nejedou, může být útěchou, že ministr jim na ochranu přírody dává třicet podmínek. Snad je někdo bude brát vážně. Místní zvířátka se tak mohou radovat. Při procházkách podél dálnice v CHKO nebudou rozptylována žádnou reklamou.

Strana zelených nesouhlasí s udělením výjimky na trasu dálnice D8 přes CHKO České středohoří, kterou povolilo MŽP. Podle názoru jejího předsedy Jiřího Čejky jde o vzorový případ rozporuplnosti rozhodování ministra Kužvarta, který se nachází v ohnisku střetů mezi zájmy ochrany přírody a lobbyistických nátlakových skupin.

Na otázku “Souhlasíte s tím, že dálnice D8 povede přes CHKO České středohoří?” odpovědělo internetovému deníku IDNES do 22.30 hodin 18. února 2001 ANO 1.481 lidí a NE 707 lidí, tzn. dvě třetiny hlasujících s dálnicí souhlasí.

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart definitivně povolil silničářům zničit dálnicí České středohoří.

Komentář, v němž se autor mj. zmiňuje i o povolení výjimky na dálnici D8 přes České středohoří. “Já teď, například, nezávisle na čtenářích, na ochráncích přírody, na ministru životního prostředí myslím, že jeho poslední rozhodnutí není jen chybné, je i zbabělé. On zase doložil, co tvrdím dávno: že státní ochrana krajiny selhává, kdy má nejvíce fungovat.”

Náměstka ministra životního prostředí Josefa Běleho navrhly Děti Země na Ropáka roku 2000, neboť loni povolil výjimku ze zákona a umožnil tak vybudovat povrchovou trasu dálnice D8 v CHKO České středohoří. Před několika dny tuto výjimku potvrdil i ministr Miloš Kužvart. Podle ekologů však MŽP mělo zvolit kompromis v podobě dlouhého tunelu pod nejcennější částí Středohoří.

Komentář. Kužvartovo rozhodnutí o dálnici D8 je možná nejhorším krokem, jakého se porevoluční ministr životního prostředí dopustil. Nejenom, že rezignoval na svůj úkol ochránit poslední zbytky relativně neporušené přírody, které tu po komunistech ještě zbyly, ale horší je zjištění, jak jednoduše lze v Česku různými vyděračskými metodami pasovat zájem lobby na zájem veřejný.

Nikde není napsáno, že tak malá a ve srovnání se Západem chudá země musí utrácet desítky miliard korun za komfort v podobě čtyřproudých dálnic. Stačí vyspravit stávající silnice, v kopcích je rozšířit o jeden pruh a kolem obcí postavit obchvaty. A ušetřené peníze pak vložit do vylepšení veřejné dopravy. Je totiž nutné co nejrázněji zatnout tipec rozpínavé bestii zvané automobilismus.

Na Berlín se z Prahy jistě také mohlo jezdit směrem na Louny a Most, tedy kolem Českého středohoří. Ale Kužvart (a z velké části i jeho předchůdci) však dal silniční lobby najevo, jak má v podobných případech postupovat příště. Například již dnes se stavaři dálnice D3 chystají převálcovat idylické údolí dolního toku Sázavy.

Komentář s obecnou kritikou rozhodování ministra. Souhlas ministra s dálnicí D8 v CHKO není ničím překvapivým. Během tří let si totiž už stačil znepřátelit kdekoho - nejenom samozřejmě technokraty, ale také ekologické organizace, pošumavské obce či řadu přírodovědců. Za tu dobu totiž prohrál všechny významné bitvy v resortu. Proto také v minulých letech patřil k horkým kandidátům na titul ropák roku.

Například v kauze dálnice D8 se dokonce účelovým argumentem o škodlivém “bodovém” vyústění exhalací z tunelu pod Středohořím i odborně znemožnil. Tunely na západ od naší hranice se zcela standardně staví a chrání řadu cenných území.

Dalšími kauzami, které ministr prohrál jsou: nevrácení územního plánování zpět na MŽP, schválení katastrofálního znění zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, zbabělost v celé kauze dostavby a spuštění jaderné elektrárny Temelín, podíl na devastaci Národního parku Šumava těžbou dřeva a znepřátelení si šumavských obcí, když bez nich schválil Plán péče o Šumavu. Těmito posledními dvěma případy se tak podobá nechvalně známému předchůdci Františku Bendovi.

Komentář. Opravdu doufám, že brzy někoho napadne postavit dálnici přes Hradčany. Snad se konečně začne diskutovat o tom, kudy dálnice mají vést a zda se vůbec mají stavět. V Německu a ve Švýcarsku je trendem je překládat kamionovou dopravu na železnici. Ministr Kužvart povolil dálnici D8 přes České středohoří, i když její trasa přes CHKO odporuje zdravému rozumu. Je neuvěřitelné, že je vůbec možné začít se stavbou, aniž by bylo jasné, kudy dálnice povede! Model výstavby dálnic “salámovou metodou” by se neměl opakovat. Například u dálnice D3 je ohroženým místem rekreační území dolní Posázaví. Bohužel čas o trase dálnice D3 diskutovat ubývá s každým jejím vystavěným metrem.

Komentář. Opět v naší zemi prohrála kultura a kulturnost před civilizačním sobectvím a chamtivostí. Byla obětována krajina s jedinečným krajinným reliéfem a s přírodním bohatstvím evropského významu. A k čemu tedy vlastně jsou vědomosti a zákony, ke kterým lidstvo svou trnitou cestou dochází, když je lze tak snadno obcházet? Je vůbec důvod vymlouvat se na kostlivce ve skříni a už rozjetou salámovou metodu?

Miloš Kužvart se zapsal do historie jako první ministr životního prostředí ČR, který povolil výjimku ze zákona na trasu dálnice D8 přes velkoplošné chráněné území. Jde zjevně o rozhodnutí učiněné pod politickým nátlakem, jemuž ministr příliš lehce podlehl.

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart 14. února 2001 s konečnou platností povolil výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny ve prospěch stavby dálnice D8 přes CHKO České středohoří. Zapsal se tak do historie jako první ministr životního prostředí, který souhlasil se stavbou dálnice přes velkoplošné chráněné území. Jde o rozhodnutí učiněné pod politickým tlakem, jemuž ministr podlehl. Dnes odsouhlasená trasa byla navržena už v roce 1963 a od té doby se nijak výrazně nezměnila, přestože byla mezitím vyhlášena CHKO České středohoří a přijat zákon o ochraně přírody a krajiny.

Podle ředitele výstavby ŘSD Petra Laušmana by výstavba úseku dálnice D8 přes CHKO České středohoří mohla začít v roce 2002. Advokát ekologů Petr Kužvart však tento termín označil za “velice optimistický odhad”. Podle vládního usnesení z listopadu 1993 měla být dálnice hotova v roce 2002.

Vládní zmocněnec pro SZ Čechy František Rubeš, hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc a předseda Severočeského sdružení obcí Antonín Rous veřejně podpořili dostavbu dálnice D8 přes České středohoří. Všichni tři zdůrazňují pozitivní dopad její výstavby. Podle nich by přijetí tzv. tunelové varianty znamenalo zdržení zahájení výstavby posledního úseku dálnice a také vyšší nebezpečí vzniku katastrof.

Rozhovor s předsedkyní Sdružení pro přírodu Lenkou Dvořákovou o povolení výjimky ze zákona pro dálnici D8 v CHKO České Středohoří. Rozhodnutí ministra Miloše Kužvarta hodnotí jako jeho vážné selhání, včetně předchozích ministerstev životního prostředí. Vybudování dálnice v členité krajině Českého středohoří s mnoha mosty, zářezy a náspy bude velmi drastickým zásahem. Absurdní je také situace, kdy MŽP a ekologické organizace nechaly na vlastní náklady zpracovat různé tunelové varianty, zatímco investor neudělal žádné ústupky, dokonce vydíral MŽP.

Komentář. A nakonec ministr povolil výjimku: dálnice povede skrz České středohoří tím nejškodlivějším směrem kvůli penězům. Rozhodnutí zdůvodnil veřejným zájmem.

Veřejnost je užší a širší. Dále je veřejnost dnešní a budoucí. Dnešní, například, postaví v Jihlavě na náměstí do očí bijící ohavnost obchodního domu pro potřeby nejužší veřejnosti. Budoucí veřejnost se bude ptát, který hňup to tam dovolil a bude se snažit tyto nádory odstranit. Ta doba přichází! Vypárat dálnici z krajiny bude velice drahé! A ta budoucnost nastane, až všecko, co se po dálnici dopraví, bude snědeno, roztrháno nebo zahozeno, až lidé změní názor na hodnoty a bude úplně jedno, jak rychle se kdysi dojelo do Drážďan.

Zájem té dnešní svaté veřejnosti není nic jiného než součet velikého počtu sobeckých zájmů: dopravců, spotřebitelů, turistů… Proč to dnes většina lidí nevidí a nepoznává? Věc nejveřejnější, důležitější nežli Česká televize, je teď České středohoří. Půjde pro ně někdo na náměstí? Já ano.

Komentář. Když jsem před několika týdny vydal své konečné rozhodnutí k vedení úseku dálnice D8 přes České středohoří, veřejně jsem prohlásil, že jsem měl na vybranou z několika špatných variant. Kostlivec dálnice vedené přes CHKO na mne vypadl okamžitě po nástupu do funkce v roce 1998. Tehdy jsem zjistil, že původně šedesátidenní lhůta pro prvoinstanční rozhodnutí byla překročena o cca 900 dnů.

V průběhu následujících měsíců odbor ochrany přírody a krajiny MŽP rozhodnutí vydal. Bylo zamítavé a odvolalo se proti němu Ředitelství silnic a dálnic ČR. Bylo nutné pokračovat ve správním řízení, zasedala rozkladová komise ministra a doporučila vrátit rozhodnutí zpět k první instanci. Mezitím jsem jednal s resortem dopravy a místního rozvoje o tom, zda je vůbec možné zbavit se v této oblasti (bez ohledu na případnou dálnici) provozu kamionových souprav, které přinášejí největší emisní zátěž ovzduší. Podařilo se najít řešení v posílení železniční a lodní dopravy.

Odbor ochrany přírody MŽP poté rozhodl kladně s celkem 30 podmínkami. Následovalo další správní řízení, neboť se k MŽP odvolaly pro změnu nevládní ekologické organizace. Rozkladová komise mi přesto doporučila dálnici schválit.

Bylo jasné, že navrhovaná další varianta dálnice D8, tzv. dlouhá tunelová, má několik závažných proti. Kromě obrovské finanční nákladnosti (což nepovažuji za hlavní argument) nesplňovala ekologické požadavky na emisní zátěž. Při ústí tunelu dochází k enormnímu nárůstu bodového znečištění ovzduší.

Komentář. Využil jsem pozvání bruselské kanceláře Světového fondu pro ochranu přírody a v rámci příprav sítě chráněných území nazývané NATURA 2000 jsem informoval úředníky Evropské komise a poslance EU o stavbě dálnice D8. Moje poselství bylo jednoduché: V ochraně přírody nedokáže ČR dodržovat svoje zákony a je velmi pravděpodobné, že se chystá porušovat i ty evropské. Příkladem je právě tato dálnice.

Očekával jsem, že budu marně klepat na různé dveře, než mě vyslechne někdo, kdo mi sdělí, že s tím nelze nic dělat. Byl jsem překvapen. Jednal jsem nezávisle se třemi poslanci EP a pak jsem mluvil na semináři o systému NATURA 2000 v ČR, kde to slyšeli úředníci z DG Environment. Snad další vývoj při rozhodování o dálnici D8 bude ze strany evropských institucí přísnější, zvláště v případě poskytování peněz.

Komentář. Zdá se mi, že České středohoří je vzácné dílo v rukou primitivů, věc společná lidstvu v pravomoci sobců. Přetnout je dálnicí, to považuji za čin až nepoznaně špatný. Tento krok se však nedá vytýkat jenom jednomu ministrovi a jedné chvilkové vládě, je to obraz mravního stavu obyvatelstva.

České středohoří je očividně čísi dílo, originální a výrazné obrysem i plasticitou. Ty hory jako by před svým vznikem byly předmalovány Fillou a Zrzavým. Prostý rozum člověka, který má i cit, radí vést tu dálnici oklikou přes území už výborně zničené, na Most a Duchcov. Bude to dražší, ale lepší pro děti a pro celou budoucnost.

Senát 28. března 2001 podpořil česko-německou smlouvu o vybudování hraničního mostu, který má spojit českou dálnici D8 s německou A17. Výstavba mostu má být dokončena v roce 2005, kdy by měla být zprovozněna celá dálnice z Prahy do Drážďan. Výstavba mostu má být zahájena v roce 2002, peníze poskytne Státní fond dopravní infrastruktury a evropské finanční instituce (zejm. EIB). Stavba české části mostu má stát kolem 250 miliónů korun.

Poutníci Českého středohoří se nesmířili s dálnicí D8 přes České středohoří. Jejich členka Věra Bartošková se také setkala s právníkem Petrem Kužvartem, který ji ujistil, že nic ještě není ztracené a že boj teprve začíná. Poutníci se domnívají, že záchrana této krajiny je věcí veřejnou a jsou ochotni i demonstrovat. “Představa demonstrace, které se zúčastní i významné osobnosti našeho národa z oblasti kultury, nám dodává naději, že se nám nakonec podaří přesvědčit veřejnost o nesmyslnosti stavby v této unikátní krajině,” uvedla další členka Poutníků Jana Haasová.

Rozhovor s fotografem, ekologickým aktivistou a členem Poutníků Českého středohoří Roderickem Slavíkem. Ludvík Vaculík má pravdu v tom, že je u nás státní ochrana nějaké krajiny jenom lež, krajina je chráněna, dokud jí nic nehrozí. Není to ale jenom vina Miloše Kužvarta. Může za to také bezprogramová vládní politika, která se neopírá o budoucnostní myšlenky, takže vlastně jenom couvá a couvá…”

V sobotu 21. dubna 2001 se členové Sdružení pro přírodu, Poutníci Českého středohoří, Přátelé přírody, Hnutí DUHA a německé Grüne Liga zúčastnili pochodu přes České středohoří. Na akci byl také geolog Vladimír Cajz, který upozornil na výjimečnost této krajiny, jejíž obdoba je až ve Francii. Pochod také sledovali asi dvanáctiletí chlapci, kteří prohlásili: “My tu dálnici tady taky nechceme. Nechceme, aby tady po loukách jezdily kamiony a auta.”

Jde o rozsáhlý článek o historii dálnice D8. V rámci studie o trasách dálnice D8 přes CHKO České středohoří se nejprve projednávalo pět variant. Geologové předložili svoje stanovisko a své i zvláštní odbor na MŽP – odbor územních vazeb. Ten doporučil zaměřit se na koridor v geologicky nejméně vhodném terénu se sesuvy. Názory geologů tak nebyly akceptovány.

Nejčastějšími překroucenými argumenty proti tunelu jsou: a) je dražší (ALE stabilizace sesuvů je také drahá a možná i stejně), b) co s vytěženou zeminou (ALE vždyť důl Chabařovice je vzdálen jen 10 km), c) jde o náročnou stavbu (pro mostaře jistě, ALE ne pro tuneláře), d) koncentrace exhalací u vyústění tunelu (snad jediný pravdivý argument), e) nižší bezpečnost (ALE co jiné tunely ve světě), f) pro jinou variantu je třeba vést nová správní řízení (ano, ALE chybu udělal projektant a investor, když prosazovali jen jednu variantu).

Na druhé straně je dálnice s tunelem nejkratší, nepřekonává takové výškové rozdíly, krajinářsky vhodnější, ekologicky příhodnější. Nezaslouží si snad tak všestranně výjimečná oblast Českého středohoří pokud možno nejcitlivější řešení?

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart vyslovil konečný souhlas s trasou dálnice D8 přes CHKO České středohoří, když podpořil variantu investora. Vytvořil tak nebezpečný vzor pro další plánované kontroverzní silniční stavby – například dálnici D3 nebo tunel pod Červenohorským sedlem v CHKO Jeseníky. Když bylo možné souhlasit s takovou dálnicí v chráněném území, nebude už problém získat souhlas k výstavbě jakékoliv jiné.

Spisovatel Ludvík Vaculík v těchto dnech slaví 75. narozeniny. Televizní komponovaný večer je exkurzí do témat, která Vaculíka zajímají a která má rád (vesmír, hvězdy a lidové písničky), anebo která rád nemá a která ho štvou (politika, devastace krajiny).

Jedním z Vaculíkových témat jsou dálnice, neboť je přesvědčen, že by neměly vést přes chráněná území. To je i základ jeho sporu s ministrem životního prostředí Milošem Kužvartem, týkajícího se povolení výstavby dálnice D8 přes CHKO Českého středohoří.

Od 18. června 2001 se bude jezdit po dálnici D8 z Prahy až do Lovosic. Chybějící úsek v délce kolem 16 km mezi Novou Vsí a Doksany je již připraven do provozu. Jeho výstavba stála 1,4 mld. Kč. Je na něm šest mostů, pět přejezdů a most pro železniční trať. Plán předpokládá dálniční spojení mezi Prahou a Drážďanami v roce 2005. Pro celý dálniční tah je předpokládána denní intenzita provozu 24.700 vozů.

Zbývá tedy vybudovat ještě dva úseky. První vede z Lovosic do Řehlovic přes CHKO České středohoří v délce 16 km, pro který MŽP povolila výjimku. Dodatečné náklady na ochranu životního prostředí jsou prý 870 mil. Kč. Stavba má být financována také z úvěru Evropské investiční banky. Druhý z Trmic ke státní hranici ČR-SRN je dlouhý 23,3 km.

V rámci VI. ročníku ekologicko-výtvarného sympózia “Vznášení nad krajinou” pořádaného Společností přátel města Duchcova se bude konat na duchcovském zámku velká výstava současných autorů pod názvem “Magická krajina Českého středohoří”. Záštitu převzalo Ministerstvo kultury. Vernisáž se koná v sobotu 1. září 2001 od 14 hodin. Součástí vernisáže bude i večer poezie současných básníků a literátů, kteří se ve svých dílech dotýkají Českého středohoří.

Náměstek pro výstavbu dálnic ŘSD Alois Lichnovský za největší problém v současnosti považuje nedostatek peněz. Na stavbu posledních dvou úseků dálnice D8 bude třeba kolem 18 mld. Kč. “Oba úseky budou ze stavebního hlediska nejsložitější, jaké se kdy v ČR stavěly,” míní Pavel Lány, který má výstavbu úseku dálnice na starosti. Další překážku rychlé výstavby představují snahy ekologů zajistit co nejmenší vliv dálnice na životní prostředí.

“Budeme požadovat, aby dálnice přes České středohoří procházela dlouhým tunelem a ne na povrchu. Tento požadavek předložíme při územním řízení, a pokud neuspějeme, obrátíme se na soud,” tvrdí Miroslav Patrik z Dětí Země. Patrik dodal, že u trasy od Trmic ke státní hranici chtějí ekologové prosadit takzvané přeshraniční posuzování vlivů stavby na životní prostředí, aby se k ní mohli vyjádřit i obyvatelé a organizace z Německa. “Takovéto posuzování na podzim loňského roku ministr Miloš Kužvart navrhl svému německému kolegovi. Německá strana to jednoznačně odmítla,” tvrdí ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí Martin Říha.

Komentář. První část cyklu “Dálkový pochod”, který uvedla ČT2 v sobotu 2. června 2001, byl věnovaný 75. narozeninám spisovatele Ludvíka Vaculíka. Došlo i na záběry o dálnici D8 přes CHKO oblast České středohoří. Tato krajina je podle něho krásná a jedinečná - “ono to vypadá, jako by ji někdo zkomponoval,” vystihl Vaculík.

Tvrdohlavě po svém způsobu pak vedl diskuse s ústeckým primátorem Miroslavem Pátkem a s poslancem Vladimírem Laštůvkou. Na Laštůvkův názor, že je nás stále více a proto je dálnice nezbytná, Vaculík namítá “ano, je nás čím dál více a prostoru máme čím dál méně, proto se musíme učit větší skromnosti”. Legendární spisovatel nešetřil ani ministra životního prostředí Miloše Kužvarta – při udělování výjimky pro dálnici přes CHKO “jakoby nebyl při projednávání zástupce přírody ve vládě, ale zástupce vlády v přírodě”.

Protestní česko-německá cyklojízda z Čech do Německa proti povrchovému vedení dálnice D8/A17 přes přírodní park Východní Krušné hory a přilehlou oblast v Sasku začne v neděli 17. června 2001 v 11 hodin u lanovky na Komáří vížce na Teplicku. Akci pořádá Hnutí DUHA, Sdružení pro přírodu a Zelená Liga Sasko a trasa povede přes Adolfov, Krásný Les a Petrovice do saského Rundteilu, Liebenau a Fürstenau a zase zpět. Účastníci také vyzvou ministry životního prostředí ČR a SRN k provedení přeshraničního posouzení dopadů dálnice na životní prostředí v souladu s česko-německou dohodou z roku 1999 o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí.

Převážně povrchově vedená dálnice má podle organizátorů cyklojízdy protnout biologicky a krajinářsky cenná území, která jsou obývaná řadou živočišných druhů vyžadujících přísnou ochranu. “Namísto snahy o evropskou úroveň ochrany je vyvíjena snaha dosáhnout spolufinancování výstavby dálnice z předvstupního fondu ISPA a strukturálních fondů EU,” tvrdí Pavel Přibyl z Hnutí DUHA.

Nesouhlas s povrchovým vedením dálnice D8, v Německu označené A17, v neděli 17. června 2001 vyjádřilo zhruba 40 účastníků cyklistické jízdy po Krušných horách.

Na konflikt plánované výstavby příhraničních úseků dálnice D8 v ČR a A17 v Sasku s ochranou přírody upozornila cyklojízda 17. června 2001, kterou organizovalo Hnutí DUHA ve spolupráci se Sdružením pro přírodu a saskou organizací Grüne Liga. I přes nepřízeň počasí vyjela lanovkou na Komáří vížku třicítka cyklistů a vydala se za hustého deště přes Adolfov a Krásný Les do Petrovic. Trasa dále pokračovala Německem zpět na české území.

Pavel Přibyl z Hnutí DUHA informoval účastníky jízdy o tom, že příhraniční úseky dálnice dosud neprošly přeshraničním posouzením dopadů na životní prostředí. Proto ekologičtí aktivisté posílají dopis ministrům životního prostředí ČR a Německa, v němž žádají toto posouzení provést.

Dnes bude uveden do provozu úsek dálnice D8-0803 z Nové Vsi do Doksan. Původní termín byl kvůli archeologickému průzkumu v okolí NKP Říp odložen o půl roku. Údaje o úseku D8-0803: Zahájení v říjnu 1998, zprovoznění 18. června 2001 (místo listopadu 2000), délka 16,3 km (úsek Praha – Lovosice v délce 48,3 km trvá projet 23 minut), náklady jsou téměř 1,5 mld. Kč (vybudováno 12 mostů a 5 nadjezdů).

Ani poté, co MŽP 14. února 2001 definitivně potvrdilo platnost výjimky pro průchod dálnice D8 přes CHKO České středohoří, se ekologičtí aktivisté nehodlají vzdát. Jak uvedl Miroslav Patrik z Dětí Země, hodlají v průběhu dalších řízení dokazovat, že stavba dálnice v navržené trase není ve veřejném zájmu, a MŽP tak výjimku udělilo protiprávně. “Podle našeho mínění vede ideální trasa po rychlostní silnici Praha – Louny – Most, která České středohoří obchází,” uvedl Patrik. Problémy mohou být také od Evropské unie, která na dálnici přispívá. “Peníze z fondu ISPA mohou být použity pouze v případě, kdy stát, který o ně žádá, doloží, že nebudou například porušena chráněná území,” vysvětlil Petr Roth z MŽP.

Premiér Miloš Zeman otevřel 18. června 2001 nový úsek dálnice D8, takže se řidiči dostanou z Lovosic do Prahy za půl hodiny. Místostarostka Straškova Marie Procházková však už vyjádřila obavy, že obec budou nyní míjet dálkové autobusové linky Ústí nad Labem – Praha, které tu i stavěly.

V roce 2005 by měla být otevřena dálnice D8 z Prahy do Drážďan. Ekologické organizace se však nevzdávají. “Až začne územní řízení na stavebním odboru v Lovosicích, podáme žalobu k Vrchnímu soudu, protože výjimku pro stavbu v CHKO vydalo ministerstvo v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny,” řekl Miroslav Patrik z Dětí Země.

Pokud rozhodování o dálnici neskončí dříve, než ČR vstoupí do Evropské Unie, může nakonec trasu přes CHKO ovlivnit Evropský soudní dvůr. Ten totiž bude dohlížet na ochranu území v soustavě NATURA 2000, kam by měla patřit i část této chráněné oblasti. Za zhoršení stavu přírody v územích NATURA 2000 může soud ukládat státu pokuty od zhruba půl milionu do tří a půl milionu korun denně až do zjednání nápravy.

Ochranáři v ČR teprve vybírají místa, která do NATURY 2000 navrhnou. “S Českým středohořím na seznam samozřejmě počítáme. Návrh musíme předložit před vstupem ČR do Evropské unie, tedy asi do roku 2003,” řekla Ivana Marková z Agentury ochrany přírody a krajiny v Ústí nad Labem. V té době chce ŘSD už začít ve Středohoří stavět dálnici D8.

Ekologičtí aktivisté jsou nekompromisní v odmítavém názoru na povrchové vedení dálnice D8 přes přírodní park Východní Krušné hory. “Je jasné, že dopady dálnice D8/A17, která propojí sever a jihovýchod Evropy, nebudou pouze lokální. Proto chceme, aby bylo provedeno posouzení přeshraničních dopadů. Ministři obou zemí Trittin a Kužvart mají oporu v legislativě, aby toto řízení iniciovali. Pokud tak neučiní, zařadí se mezi hrobaře dosud zachovalé části krušnohorské krajiny,” uvedla Lenka Dvořáková ze Sdružení pro přírodu.

Jako první na světě zavádí Evropská unie nový způsob ochrany přírody, který má chránit zvířata a rostliny před činností lidí. Projekt nese název NATURA 2000. O ochraně cenné přírody přestanou ve značné míře rozhodovat nejrůznějšími lobbyistickými tlaky ovlivnitelní čeští úředníci. Moc totiž přejde do rukou Evropské komise a Evropského soudního dvora. Dnešní chráněná území v ČR pokrývají necelých 16 % plochy státu, přičemž systém NATURA 2000 by mohl zahrnout až 20 % plochy (jasněji bude do konce roku 2002).

I v ČR se už objevují hlasy, že podobná ztráta suverenity zničené přírodě pro další generace jenom prospěje. Příkladem může být jeden z ostře sledovaných ekologických sporů – stavba dálnice D8 přes České středohoří. Po deseti letech tahanic vyřešilo spor MŽP tím, že stavbu povolilo výjimkou ze zákona. Argumenty odpůrců, že existují jiné trasy, nevzalo ministerstvo vážně.

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart: Mnoho nepřátel si nadělal kvůli dálnici D8. Jako první z ministrů tohoto resortu totiž povolil její výstavbu v chráněném Českém středohoří. Ekologové jeho náměstkovi dokonce udělili antiekologickou cenu Ropák roku.

Definitivním potvrzením výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny ministrem životního prostředí Milošem Kužvartem dne 14. února 2001 na téměř povrchovou trasu dálnice D8 z Lovosic do Řehlovic v CHKO České středohoří patrně skončila první a nejdůležitější etapa záchrany této krajiny. Boj o ni trval více než pět let. Děti Země proto logicky uvažují využít právní nástroj, tj. v rámci územního řízení podat žalobu k Vrchnímu soudu v Praze. Jedině soud rozhodne, zda zákon byl či nebyl porušen.

Je nutné si proto zapamatovat, že výjimku již 13. července 2000 povolil náměstek ministra a nejvyšší zástupce státní správy přes ochranu přírody Josef Běle. Kromě toho byl v únoru 2000 z postu ředitele odboru ochrany přírody MŽP narychlo odvolán Petr Roth, který naopak 20. listopadu 1998 výjimku nepovolil.

Evropské peníze by mohly být použity na výstavbu dálnice D8 v ČR přes jedno z ekologicky nejcitlivějších území ve střední a východní Evropě ještě před jeho vyhlášením součástí sítě NATURA 2000. České středohoří je totiž druhé největší české chráněné území a podle zákona je zde výstavba dálnice zakázána. Přesto MŽP z něho schválilo výjimku a dálnici D8 povolilo.

Děti Země v ČR se obávají, že proces identifikace stanovišť podle směrnic z roku 1979 a 1992, který začal v únoru 2001, bude trvat příliš dlouho a území nebude ochráněno. Česká vláda si na stavbu sporného úseku dálnice D8 plánuje vzít půjčku od Evropské investiční banky. Proto české ekologické organizace kritizují EIB, že by mohla svým záměrem jít proti požadavkům EU, podobně jako fond ISPA u dalších dálnic.

Z průzkumu společnosti Gallup Organization ČR, ve kterém odpovídalo 548 lidí starších 18 let s trvalým bydlištěm v Ústí nad Labem vyplývá, že více než dvě třetiny dotázaných podporují výstavbu dálnice D8. Proti byla pětina dotázaných. Dálnice D8 má být na české straně dokončena v roce 2005, přičemž proti jejímu úseku přes CHKO České středohoří protestují ekologické organizace.

První úsek dálnice z Drážďan na Prahu v délce 3,6 km je prakticky hotov a bude uveden do provozu v pondělí 8. října 2001. Dokončený úsek byl ve výstavbě tři roky, celková délka německé části dálnice je 45 km. Nově má být výstavba, která si vyžádá 1,3 miliardy DEM, urychlena tak, aby byl německý úsek dokončen v roce 2005.

Výstavba dálnice D8 v úseku Trmice - státní hranice s Německem by měla být zahájena ještě v roce 2001.

Ještě týden zbývá do ukončení územního řízení na trasu dálnice D8 přes České středohoří. “Stále se nevzdáváme názoru, že pro obyvatele a přírodu ve Středohoří je nejlepším řešením vést dálnici v tunelu v délce aspoň čtyři kilometry,” uvedl vedoucí dopravní sekce Dětí Země Miroslav Patrik. Uzávěrka připomínek je 29. listopadu 2001, kdy v motorestu ve Velemíně proběhne ústní jednání. Podle Patrika je už nyní zcela zřejmé, že termín výstavby dálnice do roku 2005 nebude splněn a že dojde nejméně k ročnímu skluzu.

Rozsáhlý rozhovor s Milošem Kužvartem. Vás si mnoho lidí bude připomínat jako člověka, který schválil kácení na Šumavě a povolil dálnici přes České středohoří. “Pokud jde o Šumavu: veškerá data o počtu napadených stromů už nyní svědčí o tom, že moje rozhodnutí z roku 1998 bylo správné. U dálnice D8 přes České středohoří byl hlavní krok učiněn už v letech 1993-4, kdy byl schválen velký územní plán Litoměřicka, kde se s touto stavbou počítalo jako s veřejně prospěšnou.”

Kdybyste o dálnici D8 mohl rozhodovat od začátku, byl byste schopen zabránit tomu, aby vedla Středohořím? “Ano. Z mnoha hledisek bylo užitečnější volit mosteckou variantu, trasu kolem CHKO České středohoří.”

Má váš úřad dost kompetencí, aby mohl čelit tak velkému tlaku parlamentních a komunálních politiků či obyvatel, jako tomu bylo v případě dálnice D8? “V tomto případě nebyla legislativa využita, a ztratila se tak možnost nesouhlasit a navrhnout jiné varianty. My zákona o posuzování vlivů na životní prostředí využíváme. Chybou mého předchůdce Františka Bendy bylo, že toto důsledně nepožadoval třeba na Litoměřicku. Při schvalování dálniční sítě jsem např. u celé řady tras vyslovil nesouhlas vzhledem ke špatným vlivům na životní prostředí.”

Napjatá atmosféra se dá očekávat od zítřejšího projednávání připomínek k dostavbě dálnice D8 přes České středohoří. “Je domluveno, že ekologové odevzdají své připomínky najednou až poslední den a že se aktivně zúčastní ústního jednání,” uvedl Miroslav Patrik z Dětí Země, které dálnici kritizují již osm let. Děti Země ve svých připomínkách předloží ke zvážení kompromisní trasu s tunelem o délce 3,35 km, která podle nich lépe ochrání krajinu a přírodu Českého středohoří. Trasa navržená Dětmi Země je o 640 m kratší, má o 24 m nižší převýšení a menší sklon v tunelu. Její nevýhodou naopak je vyšší cena a doba výstavby. “To by ale v chráněném území nemělo hrát rozhodující roli,” dodal Patrik.

Výskyt vzácné rostliny jeřábu českého komplikuje stavbu dálnice D8 přes České středohoří. Do 60 dnů má stavební úřad v Lovosicích vydat územní rozhodnutí. Investor bude muset žádat MŽP o novou výjimku. “Když nebude udělena, bude asi nutné přemýšlet o další úpravě trasy,” potvrdil vedoucí Správy CHKO České středohoří Jiří Janda.

Překvapivým závěrem skončilo včerejší ústní projednávání připomínek k výstavbě úseku dálnice D8 Lovosice - Řehlovice. Provedený dendrologický výzkum totiž prokázal výskyt kriticky ohroženého druhu jeřábu českého přímo v trase dálnice. Územní řízení proto bude pravděpodobně přerušeno. Podle některých odhadů to konečné rozhodnutí v územním řízení může posunout až o rok. “Jsem překvapen, že se výskyt kriticky ohroženého druhu ukázal až na poslední chvíli,” řekl k tomu vedoucí dopravní sekce Dětí Země Miroslav Patrik.

Děti Země se sice už smířily s dálnicí, ale ne se schválenou trasou. “Chceme, aby dálnice vedla trochu jinudy, a to tři a půl kilometru dlouhým tunelem. Uvědomte si, že se nebavíme o žádném vleku na Pradědu, ale o stavbě, která tam bude stovky let,” vyjádřil se Miroslav Patrik z Dětí Země. Stanovisko Dětí Země je tedy jasné - buď tunel nebo soud. “Jinou variantu, než je tato, podporovat nebudeme,” řekl k tomu starosta Velemína Jiří Skalický.

V sídle krajského úřadu Ústeckého kraje bude 16. ledna 2002 jednat česká vláda. “Budou se projednávat body, které se bezprostředně týkají Ústeckého kraje. Jde především o urychlení dostavby dálnice D8 a rekonstrukci komunikace č. I/13, kde se jedná o rozšíření na rychlostní čtyřproudovou komunikaci napříč krajem,” upřesnil zástupce hejtmana Jaroslav Foldyna. Dalším bodem mají být vodní díla na Labi.

Přehled hlavních událostí v roce 2001 (např.): 16.2. - ministr životního prostředí Miloš Kužvart udělil výjimku ze zákona, a tím povolil stavbu dálnice přes CHKO České středohoří.

Přehled hlavních událostí v roce 2001 (např.): Ministr životního prostředí Miloš Kužvart definitivně povolil silničářům vést dálnici přes České středohoří.

© Český a Slovenský dopravní klub, Cejl 48/50, 602 00 Brno; e-mail: dopravni.klub@ecn.cz; telefon a fax: +420-545210393; bankovní spojení: ČSOB, divize Poštovní spořitelna, č. ú. 107650089/0300. Tento dokument byl vytištěn dne z adresy . Volné šíření a používání textu nebo jeho částí s uvedením zdroje je vítáno.

Zakázaná dálnice