Hypermobilita [rešerše | kategorie: Dopravní politika – svět | Car Busters | John Adams | 1. 10. 2001] [tisk] Komentář. V roce 1950 cestoval průměrný Brit asi 8 km/den. Dnes je to zhruba 45 km/den a do roku 2025 má tato vzdálenost být až 90 km/den. Pokud trávíme více času s lidmi na dálku, zbývá nám méně času na kontakty v nejbližším okolí. S čím více lidmi se stýkáme, tím méně času můžeme každému z nich věnovat.
Jaký bude hypermobilní svět? Společnost bude rozptýlenější. Bude třeba stále více půdy na nová parkoviště, nové silnice rozřežou zachované části krajiny. Společnost bude polarizovanější. Všichni příliš mladí, příliš staří nebo jinak nezpůsobilí k řízení automobilu budou zaostávat spolu s těmi, kdo si nemohou automobil nebo letenku dovolit z finančních důvodů. Stanou se podřadnými občany, kteří svou mobilitu opřou o poslední zbytky veřejné dopravy nebo o dobrou vůli motoristů.
Svět bude nebezpečnější pro ty, kdo nesedí v autech. Odliv pěších a cyklistů z ulic bude pokračovat. Svobodu dětí budou stále více omezovat obavy rodičů a z ulice zmizí hrající si děti. Svět bude anonymnější a nepříjemnější. Chudí, v důsledku své menší mobility, slyší a vidí bohatší občany, jak jim přelétají nad střechami a projíždějí pod okny. Prostě, jak požívají výsad pro ně samotné nedosažitelných. Bude přibývat strachu před zločinností. Policie je stále dotěrnější, stále více využívá elektronické sledovací a pátrací systémy a databáze.