Výbušná dálnice [plný text článku | kategorie: Dálnice – D3 | Literární noviny | Karel Kuna | 16. 1. 2002] [tisk] Jsou snad lesy v Posázaví lesovatější než jinde, ptal se v jednom komentáři o plánované jižní dálnici Martin Komárek. Jisté je, že v pocitové mapě Čech je krajina kolem Medníku zanesena jaksi zelenější barvou a plány vést tudy dálnici narážejí na odpor, který v českých zemích nemá obdoby. Střet o budoucí podobu Posázaví se nyní stal tématem dokumentárního filmu scénáristy Steva L. Lichtaga a režisérky Zory Cejnkové Hra o krajinu. Snímek poskytuje základní orientaci v problému, vyjádření těch, kdo dálnici chtějí za každou cenu postavit, i místních lidí, kteří ji za žádnou cenu nechtějí. A krajinu, louky, obilí, chrpy... Až moc. Film tak působí zbytečně sentimentálně a může svádět k jednoduché paralele příroda - dětství, dálnice - dospělost. Je zřejmě těžké zahrnout nějak krajinu do našeho vnitřního světa, přiřadit jí hodnotu. Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic tak mohl po premiéře filmu obhajovat rozříznutí Posázaví autostrádou poukazem na obskurní počítačové modely, ze kterých "něco vyšlo". Místní lidé zaplatili alternativní studii (v podstatě jde o rozšíření současné státní silnice), ze které vyšlo něco úplně jiného. Komu souboj studií připadá nudný, najde i jiný tón: jeden mladík ve filmu vyhrožuje dálničnímu mostu granátem, místní usedlík slibuje plánovačům tuhý odpor a vzkazuje: netěšte se. Samozřejmě nejde o žádné teroristy, ale o zoufalé lidi, kteří si ve sporu s mocným protivníkem příliš nevěří. Podle zasvěcených to ale úplně beznadějné není. Nakonec to dosvědčuje i dokument, kde mamutí stavbu bez sympatií komentují vedle ministra Kužvarta i Václav Havel, Ludvík Vaculík či Gabriela Osvaldová. Postupně snad ubývá lidí, kteří se spokojí s vysvětlením "ono to tak vyšlo".
(Film Hra o krajinu lze vidět 16. ledna ve 20:00 na ČT 2)