Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Ekologové a dopraváci soudí, že není čeho litovat
[plný text článku | kategorie: Silnice – ČR | MF Dnes | vc | 4. 2. 2002] [tisk]
Zlínský kraj - Zlínsko mohlo mít na přelomu třicátých a čtyřicátých let komfortní přímou silnici do Žiliny. Můžeme dnes litovat, že se odvážný záměr nakonec nikdy nestal skutečností?
Dnes by s tím nikdo nesouhlasil
Mezi ekology, ale kupodivu i současnými dopraváky převládá názor, že není čeho litovat. "Konzultoval jsem to i s odborníky na dopravní stavby a všichni se shodujeme, že to byl poněkud přehnaný projekt. Jsem rád, že dnes silnice po hřebeni Javorníků nevede," říká Milan Orálek z valašskomeziříčské organizace Českého svazu ochránců přírody. Připouští, že samotná stavba silnice by technicky řešitelná byla a že by ji tehdejší Československo, zejména ze strategických důvodů, bylo schopno vybudovat, ale poukazuje na možné problémy, které autoři projektu zcela nedomysleli. Byla by to především zimní údržba poměrně dlouhé trasy v tisícimetrové nadmořské výšce. "Dnes už by to tam nikdo nepovolil. Je tam biokoridor mezinárodního významu. Postavit tam silnici by nebylo možné ani podle standardů Evropské unie," dodal ekolog.
Demagogické argumenty
S argumentací novinářů z konce třicátých let dnes polemizuje i vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy František Jaskula. Poukazuje na pasáž, kde Josef Vaňhara v časopise Zlín píše: "V údolích po obou stranách Javorníků, moravské a slovenské, žije v roztroušených dědinách na třicet tisíc lidí. Jestliže jejich životní poměry z moravské strany jsou aspoň snesitelné, lidé na slovenské straně v hlubokých, těžko přístupných údolích žijí bosi v létě i v zimě, nemocni a degenerováni v příbytcích, horších než chlévy, a to často na pouhý dohled z javornického hřebenu. Jestliže tito lidé na něco čekají, jestliže již desetiletí v něco doufají, co by mohlo zlepšit jejich situaci, tedy je to silnice, která by je vyvedla z této opuštěnosti k světu a životu. Tady všechny důvody komunikační i obranné jsou doplňovány ještě i povinností mravní a sociální pomoci kraji, který, přestože leží v zeměpisném středu republiky, je nejzanedbanějším územím v oblasti státu vůbec." Jaskula se usmívá: "Při přečtení článku z osmatřicátého roku jsem se velice pobavil. Dnes vidíme, že život tam běžel dál i bez silnice. Je to ukázka, jak se dělá demagogie. Vidíme ovšem, že takové nápady a argumenty se velice často objevují i dnes." To, že si dnes turisté mohou vychutnat výjimečné výhledy z hřebene Javorníků bez toho, aby jim za zády hučely motory automobilů, považuje Jaskula za obrovské bohatství. "Že tam krajina zůstala jako na jednom z mála míst oproštěna od těchto zásadních lidských vlivů, je velkým přínosem," dodává.
Údolím je to levnější
"Je to smělá vidina, ale asi bych ji v dnešní době nepodporoval," říká zástupce zlínského hejtmana odpovědný za dopravu Josef Mikeska. Poukazuje na složitější geologické podmínky a argumentuje, že stejná komunikace se dá postavit za mnohem méně peněz v údolí. Také on by se obával obtížné zimní údržby takové trasy. Sjezdy do údolí na moravskou i slovenskou stranu by byly velmi strmé. "Javorníky mohou cestovní ruch přilákat úplně jiným způsobem než silnicí, která povede po hřebenu," poznamenal zástupce hejtmana.
Oponenty měl i Baťa
Ve starých Zlínech lze vyčíst, že námitky proti hřebenové silnici v Javorníkách se objevovaly i v době, kdy se záměr připravoval. Jan Antonín Baťa na ně reagoval v článku, který vyšel už 17. srpna 1937: "Jistá skupina intelektuálů napsala, že silnice Brno - Žilina, vedoucí středem Javorníků, turistického ráje, prý Javorníky znehodnotí. Podle názoru těchto intelektuálů jsou Javorníky zemský ráj, jak jej Bůh stvořil. Pokud nevkročíte do lidských příbytků, kde lidé, ale hlavně děti, jsou pro odříznutost od světa nuceni žíti takřka jako ten boží dobytek, pak Javorníky rájem jsou. Není tam nic. Je tam ovšem dřevo, ale protože je nelze dopravit, anebo jen s největší dřinou, dřou v tomto ráji lidé jako otroci za pár krejcarů. Mohlo by se tam vybudovat například mlékařství a sýrařství, schopné časem konkurovat švýcarskému, kdyby tam ovšem byly silnice jako ve Švýcarsku..."
Kraj lze oživit i jinak
A co říkají lidé, kteří v tomto kraji žijí? "Hřebenovka pro lyžaře a běžkaře, to ano. Ale pro auta ne! Náš kraj se dá oživit i jiným způsobem," zdůraznil starosta Velkých Karlovic Miroslav Koňařík. Ani on neuskutečněného projektu nelituje.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu