Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Bitva o dálnici nekončí
[plný text článku | kategorie: Dálnice – D3 | MF Dnes | Zdeněk Kellner | 27. 2. 2002] [tisk]
Přestože letos pravděpodobně nikdo neřekne, zda přes Benešovsko a dolní Posázaví povede dálnice D3, již na jaře se odehraje proti ní jedna z rozhodujících bitev ekologů i řadových obyvatel.
Benešov - Na krajském úřadu bude sice na jaře projednáván koncept územního plánu velkého územního celku (ÚP VÚC) pražského regionu, podle náměstkyně ministra životního prostředí Evy Tylové se však letos o kontroverzní dálnici D3 s největší pravděpodobností nerozhodne. Vše záleží na průběhu schvalování ÚP VÚC pražského regionu a souvisejícího ÚP VÚC okresu Benešov. Přechod dolního Posázaví je zatím řešen pouze na území ÚP VÚC pražského regionu a tento územní plán je nyní ve fázi konceptu. Jeho veřejné projednávání je připraveno na konec dubna. "Následovat bude zpracování návrhu s pouze jednou variantou, která vyplyne z předchozího projednání konceptu," upřesňuje Tylová. V konceptu jsou kromě varianty vedení D3 přes Posázaví, kterou prosazují ministerstvo dopravy a spojů (MDS) a Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD), uvedeny i varianty zpracované nezávislými projektanty. "Alternativy vedení dálnice byly do konceptů velkých územních celků prosazeny pouze na základě požadavků ministerstva životního prostředí, které se přitom opíralo nejen o vlastní názor, ale i názory obcí, občanů a nevládních sdružení," říká Tylová. "Ministerstvo nechalo vypracovat studii nezávislým projektantům Vyhnálkovi a Zenkelovi." Jejich studie ukázala, že není nutné stavět dálnici D3 na zelené louce, jak to prosazuje ŘSD a MDS. "Pan Zenkl je dopravní inženýr a studii nyní zakresluje do konceptu územního plánu velkého územního celku Benešovsko, takže by to mělo být i po technické stránce proveditelné," míní Tylová. Také obce a nevládní sdružení nechaly vypracovat studii Ateliérem Promika.
Tato studie se zaměřila na možnost optimálního využití stávajícího koridoru silnice první třídy číslo 3 známé i jako E55 pro její modernizaci na parametry dálniční nebo rychlostní komunikace. Přestože studii Promika slíbil hejtman Petr Bendl zařadit k trase D3 jako rovnocennou, MŽP zjistilo, že varianta Promika není na hlavním výkresu velkého územního celku zakreslena. Je pouze na zvláštním listu jako příloha s velmi kritickým komentářem, neodpovídajícím současnému stavu vedení trasy. V této studii jsou podle Tylové zohledněny nadstandardní prvky ochrany. Studie počítá například s východním obchvatem Mirošovic, Benešova nebo Miličína. "Jak varianta Vyhnálkova, tak Promika potvrdily, že rychlostní komunikaci v požadovaných parametrech lze v současném koridoru I/3 vybudovat," uvedla.
Stačí přestavět E55?
Člen dopravní komise středočeského krajského výboru předseda parlamentního podvýboru pro dopravu František Vnouček tvrdí, že by v případě rekonstrukce I/3 musela být zbourána řada domů. "Negativní vlivy současného provozu na silnici I/3 do vzdálenosti do sta metrů od komunikace zasahují dnes patnáct tisíc lidí, zatímco dálnice D3 jen pět set obyvatel," argumentuje. "Podle nových studií to samozřejmě není pravda," oponuje Tylová s tím, že by navíc bylo uchráněno dosud nedotčené území dolního Posázaví i oblasti Sedlec-Prčice. Přestože ministerstvo životního prostředí ze své pozice nemůže bojovat proti výstavbě D3, může v rámci svých kompetencí prosazovat co nejšetrnější řešení ve vztahu k životnímu prostředí. To má ale při prosazování D3 na mysli i její propagátor Vnouček. "Dálnice by měla zklidnit dopravu především na Benešovsku, ale i v okrese Praha-západ, a je jasné, že nová komunikace je realizovaná mnohem šetrněji než stávající silnice I/3," říká. Dálnice podle Vnoučka přinese lidem na Sedlčansku, Neveklovsku a Vrchotojanovicku nové pracovní příležitosti a tyto oblasti budou i zprůmyslněny. "Dálnice od hranic jižních Čech až k Bystřici je podle studií nezávislých projektantů Vyhnálka a Zenkla zcela nesmyslná. Až do okamžiku, než bude dálnice napojena na budoucí pražský okruh přece nikdo nepojede z Českých Budějovic do Voračic, aby se pak dál trmácel po okreskách," je přesvědčena Tylová. "Trasa I/3 je ale ta, která vznikla zcela přirozeně podle potřeby lidí. Z Mirošovic do Tábora lidé stejně nebudou jezdit po dálnici D3," namítá náměstkyně ministra životního prostředí a upozorňuje, že v případě, že by se D3 stavěla, nezbyly by na rekonstrukci I/3 ještě velmi dlouho peníze a dál by na ní zůstaly nebezpečné křižovatky, jako je například u Čerčan, na Červených Vrškách v Benešově nebo u motelu Švarc ve stejném městě.
Co je ekonomičtější?
Také ekonomická náročnost dálnice nahrává ekologům. Dálnice by měla stát 24 miliard korun, zatímco varianta s využitím silnice I/3 o čtyři miliardy méně. "Podle našich propočtů by dálnice měla stát jen o sto čtyřicet milionů korun více. V takových obrovských objemech to není až tak podstatné," domnívá se Vnouček, podle něhož není přestavba I/3 na rychlostní komunikaci R3 realizovatelná. "Přečetl jsem si i poslední studii ministerstva životního prostředí a tam se píše, že využití I/3 pro přestavbu na čtyřproudou rychlostní komunikaci by využilo jen maximálně sedmnáct procent stávající trasy. Trasa by nešla vůbec ve stopě současné silnice," vysvětluje poslanec za ČSSD Vnouček. Právě o to se však alternativní studie opírá. Komunikace by vedla mimo města a vsi, byla by bezpečnější a přitom by to na ni lidé z Benešovska neměli daleko. "Aktivisté také uvádějí, že je R3 kratší, to ale není pravda. Od Prahy k Táboru bude dálnice kratší. Navíc R3 by měla být jen provizorním řešením," říká Vnouček. Propočty MŽP skutečně naznačily, že by R3 měla postačovat provozu jen dočasně. Ovšem nejméně po dobu dalších deseti let. V současnosti projede kolem Benešova 22 000 aut denně. Další nárůst podle odborníků nebude tak strmý jako po roce 1990. Dálnice D3 by odvedla jen asi polovinu z tohoto množství, ale to pouze dočasně. "Na stole jsou nyní řešení dopravy z velké části i místní, nejen Praha - Linec. Doprava lidí z Benešovska na silnici I/3 vždy zůstane, i když Ředitelství silnic a dálnic tvrdí opak. Z Benešova do Tábora by dálnice byla o jedenáct kilometrů delší a lidé by dálnici využívali také minimálně," dodala Tylová. Podobná situace již nastala na staré benešovské silnici. Lidé po ní jezdí dál, i když do Prahy vede pohodlná dálnice D1.
***
VARIANTY ŘEŠENÍ SILNIČNÍ KOMUNIKACE PRAHA – MEZNO
* D3: zadalo Ředitelství silnic a dálnic (stavba na zelené louce)
* Vyhnálek R3 + D3: ministerstvo životního prostředí (využití části silnice I/3)
* Promika R3: obce a města (využití silnice I/3)
CO ŘEKLI O ŘEŠENÍ DOPRAVY NA SILNICI I/3 NA BENEŠOVSKU
* Mojmír Chromý, starosta Benešova: Jsem propagátorem dálnice a domnívám se, že bude do budoucna naprosto nutná.
* Karel Vaněk, starosta Maršovic: U nás dálnici nechtějí myslivci bránící svůj revír před rozdělením. Také rekreanti jsou proti. Pokud ministerstvo řekne, že dálnice je potřeba, zastupitelstvo se proti tomu nijak zvlášť bránit nebude.
* Pavel Chlistovský, starosta Bystřice: Byli jsme proti rozšíření silnice I/3. Varianta Promika, která odklání dopravu do vzdálenosti tři sta metrů od města, nám nevadí, protože zároveň zaručuje rozvoj Bystřice.
* Vlastimil Poustecký, starosta Miličína: O další variantě nic nevím. Nám jde především o to, aby z naší vsi zmizely kamiony.
MINISTR DISKUTUJE
Kvůli protestům občanů, kterých se týkají návrhy na vybudování nové komunikace z Prahy do jižních Čech, absolvoval ministr životního prostředí Miloš Kužvart mnoho besed.
FOTO: ARCHIV MF DNES
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu