Český jeřáb a dálnice D8 [plný text článku | kategorie: Dálnice – D8 | Haló noviny | Jan Zeman | 2. 3. 2002] [tisk] Co mají společného vzácný, přísně chráněný jeřáb český a dálnice D8? Donedávna nic. Objevení jeřábu českého v trase dálnice D8 přes Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) České středohoří v prosinci 2001 vedlo k zastavení územního řízení pro tento úsek dálnice. Dálničáři to v Českém středohoří neměli lehké. Jejich socialističtí předchůdci jim zanechali trasu překonávající hlavní hřeben Českého středohoří tunelem dlouhým 3,5-4 km, vyhýbající se velkým sesuvným územím v regionu. S tím se nesmířili. Betonářská lobby prý byla silnější než lobby tunelářská. Alespoň to tvrdí zlí jazykové. Zlí ekonomové poukázali na mnohem levnější zajištění dálničního spojení Prahy a Drážďan tzv. libereckou trasou. Zlí ekologové vymyslili tzv. mosteckou trasu, která by kromě ušetření vzácné přírody Českého středohoří zajistila i dálniční spojení Prahy s Lipskem a zabránila vzniku zkratky pro Němce přes Prahu. Spor byl řešen energicky. Jednání o jiných než ústeckých trasách s Německem v r. 1993 ministr dopravy J. Stráský rázně odmítl. V rozporu se zákonem nepřipustil posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) dopravní politiky, koncepce dopravních sítí a dálnice D8 jako celku. Prosazoval tzv. salámovou metodu, tj. přednostní výstavbu méně konfliktních úseků s tím, že si pak jejich existence vynutí výstavbu i konfliktních úseků, zákon nezákon. Ministr životního prostředí F. Benda nabídl pro stavbu dálnice celou milešovskou část Českého středohoří. Konkrétní trasu s dálničáři vyjednal jeho náměstek Šulc a vedoucí Správy CHKO České středohoří Kincl. Hledali prý s dálničáři dlouho. Došli k téměř plně povrchové trase vedoucí přes 5 velkých sesuvných území. Víc jich už v regionu není. Velmi podivně se uskutečnila EIA dálnice přes CHKO České středohoří. Při biologickém průzkumu jeho 5 autorů přehlédlo kromě jiných chráněných druhů i jeřáby české. Žádná malá květinka, která se dá s trochou smůly přehlédnout, či muchomůrka císařská, která v Českém krasu vyroste v průměru jednou za 5 let, takže i zkušený odborník ji nemusí najít 3 roky po sobě. Jeřáb český bývá 5-10 m vysoký. Na veřejné slyšení k obhajobě posudku se z 10 dotčených obcí 5 nedostavilo. Starostové čtyř dalších žádali o vybudování vodovodu, když jim dálnice zničí zdroje pitné vody. Starosta obce Vchynice, jejíž severovýchodní část má být dálnicí přetnuta, žádal o pomoc. Ne proti dálnici, ale proti svým občanům. V referendu jich 75 % odmítlo dálnici. Nevládní ekology pustili ke slovu až ve 22.00. Posudek v mnoha směrech zpochybnili. Jejich námitky byly ignorovány. Ředitel odboru EIA ministerstva životního prostředí (MŽP) podepsal souhlasné stanovisko navržené v posudku. Ředitel odboru ochrany přírody MŽP Roth otálel s udílením výjimky na dálnici D8. S ministrem Kužvartem přiměl dálničáře ke změně trasy u Lovoše. Ne s ohledem na vzácnou přírodu, ale s ohledem na akutní hrozbu sesutí svahů Lovoše. Ministr Kužvart přesvědčoval dálničáře o nutnosti vést dálnici s tunelem 3,5-4 km a vyhnout se tak čtyřem velmi riskantním sesuvným územím. Leč hrozilo mu pro údajné průtahy odvolání. Ředitel P. Roth nepochopil situaci a stálo ho to křeslo. Nezákonná výjimka spatřila světlo světa. Odvolání ekologů se zamítlo. Začalo územní řízení. Jako blesk z čistého nebe ekologové v navržené trase objevili mimo jiné přísně chráněný strom jeřáb český. Zlí jazykové tvrdí, že na místo odstoupení od riskantní v zásadě povrchové trasy ve prospěch trasy podcházející hlavní hřeben Českého středohoří tunelem 3,5-4 km dlouhým, bude vymáhána na MŽP další nezákonná výjimka. Vlivné firmy chtějí (co nejvíc) betonovat.