Klubko problémů [plný text článku | kategorie: Silnice – ČR | Logistika | vk | 4. 3. 2002] [tisk] Část problémů byla z tohoto klubka před nedávnem odvinuta zprovozněním důležité části Pražského okruhu mezi komunikacemi I/6 (karlovarské silnice) a I/7 (chomutovské silnice). Tím se ale přiblížila nutnost vyřešit další problémy na okruhu, a to v úseku na severu od centra Prahy. Tím je propojení silnice I/7 s dálnicí D8. Schválený územní plán hlavního města počítá s variantou vedení okruhu trasou, která je dnes nazývána J. Ta prochází na levém břehu Vltavy zástavbou Suchdola. Ministerstvo životního prostředí s ní při původním schvalování souhlasilo, ale později rozhodlo o tom, že před přijetím natolik závažného rozhodnutí musí být zpracovány ještě varianty další. Vzniklo jich celkem pět a k tomu ještě několik podvariant. Jako druhá nejlepší byla vyhodnocena varianta Ss, která pražský okruh odsunuje značně na sever. V současnosti mezi zastánci obou variant vznikl ostrý spor. Pražská radnice se přiklání k variantě kratší. Říká, že je jedině reálně vyprojektovanou trasou, která vychází ze zkušeností více než šedesáti let hledání optimálního okruhu kolem Prahy. Současné argumenty vidí také v tom, že varianta J je kratší a nejvíc zlepšuje stav imisí a hluku na území centrální části Prahy. Tomu lze rozumět tak, že se automobilová doprava ze severních obvodů Prahy na obou březích Vltavy touto částí Pražského okruhu odvede mimo centrum. A stejně tak se i doprava ze severních, severovýchodních a severozápadních silnic, nekončící v Praze, vyhne středu hlavního města. Varianta Ss splňuje druhý požadavek. První by ale splňovala jen obtížně. Tangenciální obvodová doprava mezi oběma břehy Vltavy v hlavním městě by byla odsunuta značně za Prahu a je sporné, jak by byla pro tento účel využívána. Navíc by okruh musel vést v části po komunikaci I/7 a po dálnici D8, což by je v některých úsecích nepochybně přetížilo. Argumenty proti variantě J jsou v podstatě ekologické. Jde především o námitky proti vedení v blízkosti obytné zástavby dotčených městských částí. Úspěšné a optimální rozmotání tohoto klubka problémů ovšem navíc přiblíží k řešení i další následnou a navazující stavbu. Bez zprovoznění této trasy nelze totiž uvažovat o budování a následném otevření městského okruhu mezi Strahovským tunelem a Pelc-Tyrolkou, což je stavba, která bude chránit vlastní jádro města. Jinak by se na tento "vnitřní" okruh dostala tranzitní doprava. Propojením silnic I/6 a I/7 a tudíž zprovozněním další části Pražského okruhu se okruh nejen prodloužil, ale vyvstala nutnost v něm i rychle a optimálně pokračovat. V rozmotávání klubka problémů pražské silniční dopravy je nutno urychleně pokračovat.