Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Ústí: Plavební stupně mají přednost před ochranou přírody
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | Dopravní noviny | ČTK | 7. 3. 2002] [tisk]
Zamýšlená výstavba jezů na Labi v Malém Březně a Prostředním Žlebu má mít podle jednomyslného rozhodnutí ústeckých krajských zastupitelů z konce února přednost před ochranou přírody. Zastupitelé již pověřili zástupce hejtmana Jaroslava Foldynu, aby s vládou a poslanci vyjednal prohlášení jezů za stavbu ve veřejném zájmu.
Pokud by se to podařilo, zkrátily by se například lhůty při schvalování výstavby jezů. "Šlo by také vyvlastnit majetek, pokud by docházelo k problémům," uvedl Jaroslav Foldyna. Autor posudku vlivu stavby na životní prostředí EIA ministerstvu Miloše Kužvarta doporučil, aby s výstavbou jezů vyslovilo nesouhlas. Podle něj je záměr stavby i u ekologicky nejpříznivější varianty v rozporu se zákony na ochranu přírody a krajiny. Ministerstvo dopravy a spojů se však domnívá, že stavba, která by měla být dokončena v roce 2007 při nákladech ve výši 6,2 miliardy Kč, zlepší plavební podmínky na řece. To je podle zástupců ministerstva podmínkou pro zachování vodní dopravy v České republice. Návratnost investice odhadují na osmnáct let. Plavební stupně by podle ministerstva dopravy měly zvýšit objem přepravy zboží po Labi na tři až čtyři milióny tun ročně ze současných 1,3 miliónu tun. I když ministr Jaromír Schling považuje možnost zahájení stavby již v letošním roce jen za "zbožné přání", počítá letos Státní fond dopravní infrastruktury na tento účel s výdaji 285 miliónů Kč. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu se kvůli zvýšeným nákladům a prodloužení doby výstavby návratnost investic do zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi snížila na minimum. Ekologové požadují, aby ministerstvo životního prostředí při posuzování projektu výstavby jezů k této zprávě přihlédlo. Kromě nekoncepčnosti přístupu ministerstva dopravy a spojů jako investora úřad kritizuje i stav jednání s ministerstvem životního prostředí. Konstatuje například, že investor dosud nepožádal úřad ministra Miloše Kužvarta o udělení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny.
: Výstavba nerentabilní
Ze šetření NKÚ vyplynulo, že kvůli zvýšení nákladů a posunutí harmonogramu výstavby se vodní stupně v Malém Březně a Prostředním Žlebu stavět nevyplatí. "Úlohou ministerstva životního prostředí je posuzovat dopady na životní prostředí, ne už tolik případnou přínosnost nebo veřejnou prospěšnost stavby. K takovýmto faktům by ale přihlédnout mělo," řekl na konci února Jan Dostál z děčínské pobočky ekologického sdružení Arnika. Na nedostatek analýz přínosů projektu si stěžoval i Miloš Kužvart, když se v lednu rozhodl se stanoviskem svého úřadu k jezům počkat na vyjádření českých a německých expertů. NKÚ zpochybnil i samotný projekt prohloubení Labe na českém území. "Investoři při modernizaci plavebních komor navrhují realizaci úprav, které nemusí být potřebné. Jedná se především o prohlubování plavebních komor tak, aby byl zaručen plavební ponor 2,2 metru. Na německém úseku Labe je však z ekonomických důvodů počítáno s maximálním ponorem dva metry," uvedl úřad ve své únorové zprávě. Rizika návratnosti investic podle úřadu vznikla kvůli nedostatečnému koncepčnímu zabezpečení rozvoje vodní dopravy v České republice.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu