Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Kužvart: Žijeme-li v právním státě, jezy nebudou
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | MF Dnes | Jan Veselý | 9. 3. 2002] [tisk]
Ústí nad Labem - "Pokud žijeme v právním státě, tak jezy na Labi, tak jak jsou navrženy, postaveny nebudou," uvedl včera v Ústí ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Po týdnu se tak poprvé sám vyjádřil k projektu stavby jezů na dolním Labi, který měl zajistit po stavební úpravě koryta za více než 6 miliard korun celoroční splavnost řeky až do Lovosic. Dopady na životní prostředí je stavba srovnatelná s dálnicí D8. V týdnu negativní stanovisko ke stavbě, které velmi pobouřilo zástupce krajské samosprávy i resort dopravy, přednesla Kužvartova náměstkyně či jej obhajovala jeho mluvčí. Otázky MF DNES ministr zodpověděl částečně při besedě se studenty Fakulty životního prostředí Univerzity J.E.Purkyně, částečně v rychlosti při odjezdu z Ústí nad Labem.
Jezy na dolním Labi měly zajistit splavnost řeky po celý rok. Co vás nakonec přesvědčilo vydat negativní stanovisko ke stavbě? Protesty ekologů, správ dvou chráněných oblastí, postoj Nejvyššího kontrolního úřadu či posudek, který si nechal váš resort vypracovat?
Jednotlivé a kvalitní informace, které ministerstvo životního prostředí v poměrně dlouhé době při posuzování projektu získávalo, ať už z agentury ochrany přírody, nebo vámi zmíněných správ CHKO, byly natolik jednoznačné, že posun k negativnímu stanovisku byl dlouhodobější. Závěr NKÚ, který sdělil, že dílo nemůže stát 6 miliard, ale osm a půl, byl jen taková třešnička na dortu.
Poté, kdy se z vašeho rozhodnutí vzpamatoval zastánce projektu, ministerstvo dopravy, a tvrdě vás napadlo, požádala vaše mluvčí zastánce projektu, aby celou "záležitost netemelinizovali". Co to znamená?
Uvědomte si, že se ještě ani nekoplo a už vám naskakují další a další miliardy k výsledné ceně díla.
Investor, Ředitelství vodních cest, a ministerstvo dopravy tvrdí, že se stavět bude. Vicehejtman Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna si na vás dokonce stěžoval vašemu nadřízenému, premiéru Zemanovi. Podle něj a zastupitelstva kraje je stavba ve veřejném zájmu.
My jsme projednávali určitý konkrétní projekt. Ten může být přepracován. Naše odmítnutí neznamená ne vodní dopravě. Znovu musím opakovat jednoduchý slogan: nepřizpůsobujme řeku lodím, ale lodě řece. Tato věta platí zvlášť tehdy, když současná plavidla jsou neustále modernizována.
Je tady ale další moment, který bych rád zdůraznil - a odhlédněme na chvíli od dopadů na životní prostředí. Jak posuzovat míru veřejného zájmu při výdajích 6,2 nebo 8,5 miliardy korun? Výstavbou těchto jezů by došlo k takovému narušení přirozených biotopů, že bychom neměli šanci dostat na projekt, tak jak je nastaven, ani euro z fondů Evropské unie. Museli bychom stavbu na Labi zaplatit sami, buď by to udělal stát nebo státní fond dopravy. A všichni víme, jak jsou naše prostředky napnuté. Pohybujeme se přece po českých silnicích. Jen dluh na údržbě je v dolním odhadu 100 miliard korun. To jsou všechno jedny peníze.
Myslím, že je čas uvažovat o jiných, k přírodě šetrnějších a levnějších způsobech splavnění dolního Labe.
Nedá se tedy tento projekt prosadit i přes vaše výhrady?
Posudek, který zkoumal dopady na životní prostředí, je pouze expertní. To je pravda. Investor ho nemusí považovat za překážku. Jen výjimečně došlo ale v minulosti k tomu, že by ho někdo nerespektoval. Ovšem když byly správy CHKO požádány o výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny, také ji odmítly. Poté bylo jejich stanovisko potvrzeno odvolacím orgánem, a přes toto jednoduše vlak nejede. Takže, jakmile by někdo říkal: "My si to stejně postavíme", tak to, pane redaktore, berte jako doklad právního bezvědomí. I ve vašich novinách se objevovaly zmínky, že vláda podporuje lodní dopravu, tak k tomu bych chtěl konstatovat, že ve svých usneseních tato vláda i předešlé vlády podporovaly to či ono, ale jde o to, zda přímo explicitně nějaká vláda přijala v nějakém konkrétním usnesení, že tento projekt ministerstva dopravy a spojů z roku 1999 verze prosinec 2000 na stavbu jezů je tím, co je kabinetem přijato, uloženo, schváleno. A tomu tak není.
Jak komentujete výroky ministra dopravy Schlinga a vicehejtmana Ústeckého kraje Foldyny, kteří volali po vašem zamítnutí jezů, aby bylo zrušeno ministerstvo životního prostředí?
Rušení ministerstva životního prostředí, jak to chce pan Schling a další, by bylo velmi nešťastné. To vyjádření bych komentoval asi takto: I muži mají své dny.
Tento projekt jezů přes dvě chráněné krajinné oblasti neprošel, ale stavba s podobným dopadem na životní prostředí - dálnice D8 přes České středohoří - se staví. Vy jste výjimku pro ní potvrdil.
Dovolte mi, abych se vrátil trochu do doby, než jste evidentně byl na světě. Rozhodování o kapacitní komunikaci na sever Čech se dělo v nějakém čase a nějaké situaci věcné a právní. Mluvilo se o ní už od šedesátých let. Základní úvaha lidí, kteří tehdy počítali s vyhlášením CHKO České středohoří, byla, že chráněná oblast bude mít dva díly a komunikace povede nechráněným středem. Nakonec - také podle mého mínění - zvítězil lepší návrh, území protáhlého tvaru, ale s tím, že v budoucnu jím povede rychlostní komunikace. V letech 1990 - 92, tedy v době přijímání velmi kvalitní legislativy na ochranu přírody a krajiny, se řeklo, že komunikace oblastí povede s výjimkou, pokud veřejný zájem převáží. A o rok později už byla trasa v územním plánu Litoměřicka uvedena jako stavba ve veřejném zájmu. Projekt dálnice byl postupně dopracováván a v polovině devadesátých let posuzován z hlediska dopadu na životní prostředí.
Chcete říci, že jste nemohl nic dělat a povolit prostě musel?
V červenci roku 1998 jsem nastoupil na ministerstvo a v té době běželo správní řízení o udělení výjimky. Jeho lhůta je maximálně šedesát dní, přitom ono běželo zhruba desetinásobně déle. Moji předchůdci, ministři Benda, Skalický, Bursík, měli možnost - neříkám, že povinnost, to není vynutitelné - vyjádřit se ke stavbě. Černý Petr padl na mne. Byl tady ovšem kladný posudek k dálnici o dopadu na životní prostředí a krajinu. Stavba dostala výjimku, může vést přes chráněnou oblast. Také se začalo uvažovat o variantách způsobu budování, tedy zda ji vést tunelem či ne. Tunelová varianta pod Středohořím byla postupně zamítnuta z různých, hlavně technických důvodů. Šlo o rozhodování: co je více a co méně škodlivé. Nebyla možnost dobrého řešení, vybíralo se už mezi různě špatnými.
Asi bychom se mohli bavit o tom, zda dálnice mohla vést na Slaný, Chomutov a dál do Německa, tedy přes hnědouhelnou pánev. Už ale vede Středohořím, nedá se nic dělat. Není to ale výsledek taktiky investora? Pomalu staví kousek po kousku tam, kde to jde, kde nepotřebuje výjimky. Nakonec se už nic nedá dělat a odpovědné úřady musí prostě přijmout jeho argument: Ale vždyť na stavbu peněz jsme už vydali tolik milionů...
Ano, je třeba si uvědomit, že Ředitelství silnic a dálnic od počátku devadesátých let s úspěchem využívalo onu salámovou taktiku, stavělo pořád po kouscích. Prostor pro rozhodování byl pak mnohem zúženější. Karty prostě už ležely na stole. Nyní se musíme poučit. Právě probíhá schvalování plánů dálnice D3 přes pražskou aglomeraci. Zde pochopitelně ministerstvo nasazuje všechny prostředky ve věci ovlivňování zastupitelů, kteří budou schvalovat středočeský územní celek, aby došlo k co nejmenším škodám na přírodě.
RNDr. MILOŠ KUŽVART
se narodil 20.11.1960 v Praze. Vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, obor geologie a geochemie (1986). V devadesátých letech absolvoval několik postgraduálních kurzů, včetně studií organizovaných OSN a Open University. Od roku 1986 pracoval jako geolog v Ústředním ústavu geologickém v Praze, později jako referent ministerstvu životního prostředí, tamtéž od roku 1992 jako vedoucí oddělení analýz a koncepcí, ředitel odboru pro styk s veřejností. V roce 1994 z ministerstva odešel a stal se ředitelem programové jednotky Phare, později působil coby ekolog poradce. 22.7.1998 jmenován ministrem životního prostředí České republiky, člen ČSSD. Miloš Kužvart je rozvedený, má syna Jana.
FOTO: MAFA - MARTIN ADAMEC
* Vážení čtenáři, problematice ministerstvem životního prostředí zamítnutého vodního díla na Labi se budeme věnovat i v příštím týdnu. Máte-li zájem sdělit také váš názor, můžete. Rádi jej zveřejníme. Prosíme však, nepište příspěvky zbytečně dlouhé, abychom je nemuseli krátit. Zasílat je můžete na adresu MF DNES, Hrnčířská 18, Ústí nad Labem, 400 01 nebo na mail: jan.vesely@mf dnes.cz

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu