Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Krčínův Kužvart, Kužvartův Krčín
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | Týden | Jan Veselý | 11. 3. 2002] [tisk]
Spor o jezy na Labi: Politici ČSSD proti vlastnímu ministrovi
Velmi podrážděně reagovali straničtí kolegové ministra životního prostředí poté, co Miloš Kužvart (ČSSD) a jeho resort vydali negativní stanovisko ke stavbě jezů na Labi. Měly upravit tok dolního Labe tak, aby po řece mohly plout lodě po celý rok.
Kužvart dal svým rozhodnutím z minulého pondělí definitivně za pravdu ochráncům životního prostředí, upozorňujícím již několik let, že stavba může nenávratně poškodit přírodu kolem řeky. "Pro Labe je toto území jedno z posledních zachovalých. Stavby by měly negativní vliv na faunu a flóru žijící v řece," zdůvodnilo své stanovisko ministerstvo. Kužvartovo posouzení sice není pro investora, Ředitelství vodních cest, závazné, ovšem výjimku odmítly povolit i správy dvou chráněných krajinných oblastí, do nichž by vodní díla zasahovala. Jejich námitky, které už právní váhu mají, opírají se totiž o zákon 114 o ochraně přírody a krajiny, už ministerstvo také posvětilo. Kužvart si svým odmítnutím stavby jezů poštval proti sobě nejen zastánce lodní dopravy, ale i své stranické kolegy. Z odborného problému, vodní dílo a ochrana životního prostředí, se tak stalo politikum. "Zrušit ministerstvo životního prostředí! Kužvart neví, co dělá! Kdyby měl rybníkář Krčín Kužvarta, tak pro kapry dneska jezdíme do Polska, tak ministr přistupuje k chystaným vodním dílům," těmito větami ministra častoval sociálnědemokratický vicehejtman Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna. Nebyl ani zdaleka sám. Hned v pondělí stihl reagovat při návštěvě Děčína nezvykle podrážděně také ministr dopravy a spojů Jaroslav Schling: "Dříve či později jezy postaveny budou, pro to že stavba je potřeba, a tudíž se postaví." Stejně jako Foldyna zašel iSchling dál: "Ministerstvo životního prostředí je vcelku zbytečný orgán, ochranu životního prostředí umíme zabezpečit jinak. Už dávno jsme všichni hodně zezelenali. Místo ministerstva životního prostředí by nám stačil jen úřad, obdoba Nejvyššího kontrolního úřadu, který by dohlížel na dodržování předpisů." Co vlastně onu roztržku mezi členy sociální demokracie způsobilo? Plavební stupně v Prostředním Žlebu na Děčínsku a v Malém Březně na Ústecku by podle ministerstva dopravy měly zvýšit přepravu zboží po Labi na tři až čtyři miliony tun ročně. Nyní jde o necelou třetinu, protože Labe v tomto úseku vysychá či naopak vystupuje z koryta. Stupně by měly upravit dno a břehy tak, aby byla hladina stále v plavebně přijatelné výšce. Investice ve výši 6,3 miliardy korun se mají vrátit od doby dokončení, plánován byl rok 2007, do osmnácti let. Neboli aby se lodě dostaly po Labi od hranic až do Lovosic bez potíží, musela by se na několika místech zvednout hladina až o několik metrů, břehy by se musely přestavět a voda by je v průběhu roku neodkrývala. V některých místech by pravděpodobně muselo být vybetonováno dno řeky. Podle ochránců přírody i ministerstva by pak v daném úseku zřejmě zcela zmizely cenné štěrkové naplaveniny. Proti argumentům o ochraně přírody stojí ekonomické zájmy. Na severu Čech jsou přístavy a s jejich pouze částečným využitím klesá počet pracovních míst. O ty představitelům kraje se skoro patnáctiprocentní nezaměstnaností jde. Zvlášť teď před volbami. "To, co řekl ministr Kužvart, je pro mne prázdným gestem, nezávazným stanoviskem. Pro mne je rozhodující posudek EIA o vlivech na životní prostředí. Ten je sice také zamítavý, ale je v něm uvedeno, že pokud převáží veřejný zájem, je možné stavbu povolit bez ohledu na dopady na přírodu. Nejsou ostatně tak velké, jak říkají pseudoochránci přírody," tvrdí Foldyna, sám bývalý lodník. Foldyna už také napsal dopis Kužvartovu nadřízenému, premiéru Zemanovi, kde si na resort životního prostředí stěžuje. "Když vláda rozhodla ve své koncepci rozvoje dopravy do roku 2010, že bude preferovat lodní dopravu, tak ministr se tím prostě musí řídit. Pokud je vláda funkční, Kužvart se prostě musí podřídit," tvrdí vicehejtman. Podobně jako někteří další krajští úředníci vidí v celoročním splavnění Labe pracovní příležitosti a záchranu skomírající lodní dopravy na severu Čech. "Jsem přesvědčen, že jezy opravdu stát nebudou," říká Kužvart. Sám na podrážděné výroky spolustraníků nereagoval. "Chtějí to prostě dokončit, ať to stojí, co to stojí," uvedla Kužvartova mluvčí Rita Gabrielová a upozornila na to, že stavbu kontroverzního díla nekritizuje jen její ministr, ale i Nejvyšší kontrolní úřad. Ten dokonce zpochybnil termín dokončení uváděný ministerstvem dopravy s tím, že stavba tak, jak ji investor Ředitelství vodních cest plánuje, nikdy nemůže vyjít na 6,3 miliardy korun, ale minimálně na miliard osm.
* * *
Proč jsou proti
Kromě ochránců přírody, kteří proti chystanému projektu "jezů na Labi" protestují již několik let, byl zřejmě pro ministra Kužvarta při odmítnutí rozhodující posudek o vlivu na životní prostředí, jenž si ministerstvo objednalo a který byl představen na podzim 2001. Jeho autor Miroslav Petříček zcela jasně i na veřejném slyšení ke stavbě v Ústí nad Labem prohlásil: "Dospěl jsem k názoru, že veřejný zájem nad splavněním Labe nepřevažuje nad zájmem ochrany přírody a krajiny." Podle Petříčka nelze žádným způsobem kompenzovat škody na životním prostředí, které by stavba způsobila. Proti stavbě protestuje i saské ministerstvo životního prostředí. Ministr Steffen Flath se s Kužvartem loni v lednu shodl, že "je lepší modernizovat lodě", než měnit přírodu. "Chce protežovat německé železnice. Při nepříznivých plavebních podmínkách putuje zboží z Česka na západ právě po železnici," tvrdí zastánci jezů.
Jak prosadit jezy:
1. Investor může projekt přepracovat a předložit jej znovu k posuzování. Nakonec by jej ale posuzoval opět ministr životního prostředí. Ovšem vzhledem k časové prodlevě by to byl člověk, který vzejde z příštích voleb. Ten může mít jiný názor než Kužvart.
2. Vláda může dílo prosadit i přes výhrady ministra životního prostředí. Stačí stavbu označit za dílo, které je ve veřejném zájmu.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu