Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

NÁZORY - POLEMIKY - KOMENTÁŘE
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | Děčínský deník | Miroslav Šefara | 12. 3. 2002] [tisk]
Jsem připraven všemi zákonnými prostředky volat k zodpovědnosti ministra životního prostředí Miloše Kužvarta za ohrožení existenčních zájmů ČR. Po roce 1918 ČSR právo svobodného přístupu k moři po Labi a k tomu do pronájmu část hamburského přístavu a flotilu říčních plavidel. Každý politik i ekonom už tehdy chápal strategickou potřebu svobodného přístupu k moři a tedy světovému obchodu. Česká vodní doprava svojí nezávislostí pozitivně ovlivňuje ceny na dopravním trhu v oblasti severozápadní Evropy, kde se pohybuje minimálně 5 6 mil. tun českého exportu a importu. Uzavření této tepny znamená jediné: zboží bude dopravováno cizími dopravními systémy nebo po cizích dopravních cestách. Zmizí relevantní česká konkurence, kterou představují česká plavidla a nastoupí monopol cizí železnice, které už nic nebude bránit v uplatnění plného, tedy dvojnásobného tarifu oproti současnosti. Právě kvůli české plavbě je nucena poskytovat až padesátiprocentní slevy. Pokud jde o české kamiony, jsou ovlivněny minimálně dálničními poplatky. Závislost české ekonomiky na cizích dopravních systémech bude mít v dlouhodobém pohledu devastační účinky na českou ekonomiku. Řada výrob zanikne, další ztratí konkurenceschopnost. Struktura zboží ve vývozu i v dovozu s minimální přidanou hodnotou napovídá, že řada komodit jednoduše neunese zvýšení dopravních nákladů. Tato situace reálně hrozí zejména proto, že česká plavba je před zánikem, největší rejdař ČSPL a.s. Děčín je v konkurzu a důvodem je zejména absence kvalitní dopravní cesty na českém úseku Labe z Ústí n/L. po státní hranice. Problém lze řešit jediným způsobem co nejrychlejším zahájením výstavby dvou nízkých jezů v uvedeném úseku. Tím bude zajištěna celoroční splavnost a plavební podniky budou moci zajistit dopravní služby po celý rok. Tomuto řešení kritické situace velmi aktivně brání ministr Kužvart. Jeho laické a nekvalifikované výzvy o přizpůsobení plavidel řece jsou nehorázným nesmyslem, protože lodě se za staletí plavby této řece už dávno přizpůsobily a dosáhly všech limitů. Rovněž úvahy o přesunu zboží na železnici a silnici jen potvrzují naprosté nepochopení původní role české plavby jako regulátora cen na dopravním trhu, kde nezáleží na objemu přeprav tolik, jako na její samotné existenci. A tak dochází k unikátní situaci: tzv. ekologický ministr se snaží zlikvidovat ekologickou dopravu. Přestože vláda přímo uložila výstavbu vodních děl dvěma usneseními, přestože ji podpořili premiéři ČR a SRN, požaduje ji kraj, samosprávy dotčených měst a obcí, odborná veřejnost i instituce, dopravci i správci vodní cesty včetně laické veřejnosti. Jsme svědky neuvěřitelné situace, kdy ministr české vlády aktivně působí proti zájmům státu a jeho působení překvapivě koresponduje se zájmy cizích dopravců. Pokud zmizí z Labe české lodě a při vstupu do EU jich budeme mít např. jen pět, bude to naše kvota na celkový povolený počet plavidel do budoucna. Toto nebezpečí si zřejmě ministr Kužvart neuvědomuje. Právě proto by měl více naslouchat ministru dopravy. A navíc, v době, kdy evropské státy investují ročně do vodních cest miliardy marek ve snaze odlehčit dopravu po silnicích a železnicích, v době kdy ČR investuje desítky miliard korun do železničního koridoru a dálnic je šestimiliardová investice do vodní cesty skutečně malou daní za odvrácení hrozících následků.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu