Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Města kraje v rozvoji cyklistiky pokulhávají
[plný text článku | kategorie: Cyklistika – ČR: města | MF Dnes | Helena Vaculová | 16. 3. 2002] [tisk]
Bezpečných cest do práce, na nákupy i za rekreací pro kolaře ve středomoravských městech ještě mnoho není. Cyklistika není pro radnice trhák, ale malé pokroky dělají.
Olomouc, Přerov, Prostějov - Města na rovinaté Hané mají ideální předpoklady pro rozvoj cyklistiky a je pravda, že se snaží tuto dopravu v posledních letech alespoň trochu podporovat. Učebnicové příklady se však odtud zatím psát rozhodně nedají. Jiná města v zemi pro rozvoj cyklistiky už dělají podstatně více. Z analýzy cyklistické dopravy sedmatřiceti měst totiž vyplynulo, že Olomouc, Prostějov a Přerov v tomto směru v zemi neexcelují, jsou jen v průměru. A to jak v délce vybudovaných cyklistických komunikací, tak i v množství peněz, které radnice na rozvoj této dopravy dávají. Mnohem štědřejší jsou ke kolařům například v Pardubicích. "Tam jde na rozvoj cyklistiky dokonce šestnáct a půl procenta z celkových výdajů na dopravu," uvedl Jaroslav Martínek z Centra dopravního výzkumu a také autor této analýzy. "Pardubice nejsou cyklistickým městem proto, že zde každý jezdí na kole, ale proto, že se zdejší politici shodli na výrazné finanční podpoře cyklistické dopravy. Myslím, že toto zjištění by mohlo být impulzem i pro Olomouc," soudí Martínek. Zatímco Ostrava pro kolaře již vybudovala téměř čtyřiadvacet kilometrů cyklostezek, v Olomouci je jich podle zjištění Centra dopravního výzkumu jen devět kilometrů. Olomouc ovšem nevyniká ani množstvím peněz, které na tyto účely vynakládá. Například v minulých letech dávala na rozvoj cyklistiky jen zhruba 1,5 milionu korun ročně. "Nejsou to lichotivá čísla, ale ceníme si toho, že s tím rada města chce nyní něco udělat. Dokonce již vypracovala strategický plán cyklistické dopravy," uvedl Martínek. Aby to však nebylo jen vyhlášení několika politiků, chce Centrum dopravního výzkumu do příprav cyklostezek v Olomouci vtáhnout i veřejnost. "Pokusíme se o to již na Ekologických dnech začátkem května," slíbil Martínek. Na rozvoj cyklistiky hodlá město Olomouc z letošního rozpočtu uvolnit dva miliony korun.
Olomoucká radnice tak trochu počítá i s tím, že peníze dostane i z jiných zdrojů, například z fondu dopravy. Letos chce vybudovat například stezku podél Mlýnského potoka mezi ulicí Břetislavova a sportovní halou Univerzity Palackého a další úseky stezek, které by měly kolařům zajistit bezpečnou jízdu z obytné zóny do průmyslové zóny a do centra. "O konkrétních akcích město rozhodne, až bude vědět, kolik peněz na cyklistiku vlastně dostane," uvedl mluvčí olomoucké radnice Martin Hála. Přerovská radnice je připravena dát letos na cyklistické stezky kolem pěti milionů korun. "Především chceme pokračovat v budování cyklostezky od ulice Komenského kolem Kazeta po Kojetínskou ulici a která se napojí na stávající stezku k Přerovským strojírnám. Tak by byla dokončena přímá cyklistická trasa městem," uvedl místostarosta Přerova Bohumil Procházka (ODS). Město také počítá s tím, že pokud se podaří získat dotace z Evropské unie, spolufinancovalo by i stavbu cyklostezek od nemocnice do Kozlovic a od teplárny do Henčlova. Prostějov dává na cyklistiku sice jen zhruba 1,2 milionu korun ročně, z rozpočtu na dopravu je to však dokonce desetina. "To znamená, že z tohoto pohledu je již na druhém místě za Pardubicemi," pochválil Prostějov Martínek a dodal, že město si udělalo dobré renomé zejména tím, že ochotně spolufinancovalo budování stezek v rámci pilotního programu mikroregionu Haná, na který poslal dotace stát a zejména Evropská unie. "Letos chceme vybudovat cyklostezku v Rejskově ulici a slíbili jsme, že přispějeme i na komunikace, které pro kolaře buduje Bedihošť a další okolní obce," uvedl prostějovský místostarosta Miroslav Pišťák (ČSSD).
Jak se města staví k cyklistické dopravě
KLADY
– nově zpracované územní plány měst zahrnují i cyklistickou dopravu
– mají většinou zpracovány projekty cyklistických tras nebo jejich studie a harmonogramy jejich realizace
– zastupitelstva schvalují obecné zásady pro vytvoření příznivých podmínek pro rozšíření cyklistické dopravy ve městech
– chtějí zlepšovat životní prostředí a podporují ekologickou dopravu
– ve městech se objevují první komunikace pro cyklisty
ZÁPORY
– na cyklistickou dopravu jdou z rozpočtu jen symbolické částky
– města nemají ucelenou síť cyklistických tras, pouze dílčí úseky
– uliční prostor se většinou přerozděluje ve prospěch parkujících automobilů, změny organizace dopravy, které mají zabránit vjezdu aut k obytným územím, znemožňují průjezd i cyklistům a nutí je používat dopravně zatížené komunikace
– současná dopravní situace ve městech nutí projektanty hledat příliš nákladná stavební řešení
– neexistuje propracovaný systém propagace cyklistické dopravy
Zdroj: Centrum dopravního výzkumu

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu