Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Spása odpůrců stavby je zatím model
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | MF Dnes | ves, fkr | 19. 3. 2002] [tisk]
Jezy na Labi: Dají se přizpůsobit lodě řece?
Ústí nad Labem - "Lodě se musí přizpůsobit řece, ne řeka lodím," říká ministr životního prostředí Miloš Kužvart. V diskuzi následující poté, co jeho ministerstvo před více než měsícem odmítlo jezy, které měly zajistit po stavebních úpravách břehů a dna dolního toku Labe jeho celoroční splavnost, mu slouží informace o tom, že v Německu vyvíjejí loď, která by mohla plout i v korytě, kde je velmi málo vody, jako argument proti vodnímu dílu. Na setkání s ústeckými studenty fakulty životního prostředí Miloš Kužvart také uvedl, že už dříve model lodi, která má nezvykle nízký ponor, viděl. O co jde? V současné době probíhají v Sasku první zkoušky plavidla s velmi nízkým ponorem. Loď stavebního inženýra Dietera Grimmiga z Drážďan by měla při ponoru pouhých 90 centimetrů uvézt 700 tun nákladu. Oproti současným plavidlům by byla mnohem širší, nezvyklý je také pohon, místo lodního šroubu by ji pohánělo - podobně jako parníky na Mississippi - koleso umístěné na zádi. Loď zatím existuje na papírech a v malém modelu. Jak uvedl list Sächsische Zeitung, loď podle Grimmigových výpočtů prověřovali odborníci z loděnic v Bad Schandau. Vývoj a stavba prototypu by si podle článku vyžádala náklady zhruba tři miliony euro. Podle Grimmiga a dalších saských odborníků je otázka, zda "je nutné utratit čtvrt miliardy eur za jezy, kterými projede za den dvanáct lodí, nebo raději investovat peníze do vývoje moderních lodí". Většina českých odborníku působících v oboru lodní přepravy o podobném typu lodi už slyšela, k jeho využití "ve velkém" se však staví skepticky. Nutno však podotknout, že loďaři a pracovníci závodu Povodí Labe jsou zastánci jezů. "Heslo o přizpůsobení lodí řece ukazuje naprosté nepochopení lodní dopravy a vodních cest. Plavidla českých rejdařů již byla stavěna na plavební podmínky, jež jsou určeny prudkým spádem řeky na české části regulovaného Labe," říká Jindřich Zídek, ředitel závodu Dolní Labe a místopředseda komise pro rozvoj lodní dopravy. Zídek pak uvádí jednoduchý argument proti novému typu lodi: "Širší plavidla by se na řeku Labe prostě nevešla, a to nemluvím o jejich provozu na evropských vodních cestách." Muž, který v zaměstnáních spojených s řekou strávil už přes třicet let, upozornil také na to, že loď podle obrázků, které viděl, bude mít zřejmě kvůli svému technickému řešení s kolesem na zádi potíže při plavbě. "Tyto lodě jsou určeny pro stojatou vodu. Kolesa by nebyla schopna překonat sílu proudu a loď by nebylo možné řídit." Podobné argumenty má také Miroslav Šefara, ředitel Československé plavby labské. Jedna z jeho lodí při současné ideální výšce hladiny (3 metry), přepraví až devět set tun při ponoru kolem 1,4 metru. Projekt lodi s napětím sledují i ekologové. "Kdyby byla doprava na řece provozována pomocí takovýchto lodí, nemusely by se jezy vůbec stavět. Kdyby se část peněz určených na stavbu jezů investovala do vývoje této lodi, možná bychom pomohli lodní dopravě a labské přírodě," říká Páleník. "I tak je to ale jen prototyp, musíme ho hodnotit střízlivě, mohou se ukázat neočekávané překážky. Nelze třeba vyloučit, že provoz lodi by měl negativní dopad na přírodu," dodal Páleník
***
SÄCHSISCHE ZEITUNG UVEŘEJNIL SNÍMEK LODI PRO LABE BEZ VODNÍHO DÍLA
Kolesová loď sedmdesátiletého Dietera Grimmiga, který ji navrhl proto, aby se nemuselo upravit dolní Labe, tak jak chtějí rejdaři a české ministerstvo dopravy. V současné době jsou Grimmigovy výpočty ověřovány a model zkoumán na saských ministerstvech dopravy a hospodářství. Ta si také u Výzkumného ústavu pro stavbu lodí v Postupimi objednala studii, jež posoudí, zda je tento projekt vůbec uskutečnitelný. Snímek přetiskly noviny Sächsische Zeitung.
REPRO: MF DNES

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu