D8: Ekologové chtějí bojovat dál [plný text článku | kategorie: Dálnice – D8 | MF Dnes | Milan K. Osvaag | 30. 3. 2002] [tisk] Děti Země se proti rozhodnutí odvolají. Tím se začátek stavby může o měsíce protáhnout
Stavba poslední části dálnice D8 Českým středohořím ještě nemá vyhráno. Ekologové se chtějí proti územnímu rozhodnutí znovu odvolat.
Ústí nad Labem - Vydání územního rozhodnutí pro stavbu dálnice D8 ještě není výhrou pro zastánce rychlostní komunikace Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří. Většina politiků kraje čtvrteční rozhodnutí stavebního úřadu vítá, dálnice se podle nich postará o rozvoj průmyslu regionu a pomůže bojovat s nezaměstnaností. Jiného názoru jsou však ochránci životního prostředí. Proti územnímu rozhodnutí se chtějí odvolat. Potvrdil to Miroslav Patrik z ekologického hnutí Děti Země. "Včera jsme posílali další připomínky stavebnímu úřadu v Lovosicích. Na odvolání máme čas do konce dubna a odvoláme se," uvedl. Podle Patrika nebyl dostatečně posouzen vliv stavby na krajinný ráz. Zároveň tvrdí, že v oblasti jsou další dvě chráněné rostliny, které stavba ohrožuje. "Pokud bychom s odvoláním neuspěli jsme připraveni na stavební úřad v Lovosicích podat také žalobu." Množství připomínek ze strany ekologických aktivistů zdrželo vydání územního rozhodnutí o měsíc. Tentokrát se ekologové spoléhají i na blížící se volby. "Ministr Schling podle mě po červnu nebude mít s vládou nic společného. Já doufám, že nová vláda nám bude více naslouchat," prohlásil na adresu ministerstva dopravy Miroslav Patrik. Vedení kraje si od dálnice slibuje mnoho. "Rozhodnutí nenabylo právní moci, a tak se mi to ještě nechce moc komentovat," uvedl diplomaticky hejtman Jiří Šulc. "Doufám ale, že nebudeme příliš démonizovat jediný strom," dodává v narážce na činnost ochranářů.
Přínos dálnice pro kraj je podle něj zcela očividný. "Ale nejen kraji, i celé republice to přinese hodně. Ať už jde o vznik dalších průmyslových zón, zvýšení ekonomického potenciálu či výběr daní. Všichni chápeme, že dálnice rozhodně přinese všem více, nežli železniční koridor za 72 miliard, který nepomůže vytvořit ani jedno pracovní místo." Na dálnici, která má být dokončená podle dohody s Německem v roce 2005, se asi nejvíce těší na Litoměřicku. Tamní sociálnědemokratický poslanec Robert Kopecký od ní dokonce čeká posílení postavení okresu. "My jsme vždycky stáli stranou a to se teď může změnit. Vždyť co jiného nás se severními Čechami může spojovat," uvažuje. Pokud se stavba dálnice bude protahovat, doplatí na to podle něj právě litoměřický okres. "Lidé tady také mají právo dostat se do práce, do krajského města, do Německa. Celý kraj je od Chomutova po Děčín dobře propojený, a my ležíme stranou. Tak jako zůstáváme stranou při rozhodování o investičních pobídkách a dalších věcech," uvádí. Jako příklad města, kterému blízkost rychlostní komunikace pomohla v rozvoji, udává Roudnici nad Labem, které dopomohla k velkému zájmu investorů. Spojení české dálnice D8 s německou A17, vedoucí do Drážďan, v současné době brání jenom šestnáctikilometrový úsek Českým středohořím. Na dvě části rozdělený úsek z Trmic na státní hranici už se od loňského září staví. Z Prahy se zatím po dálnici lze dostat až do Lovosic, kde končí kousek za čtyřicátým osmým kilometrem. Dokončení dálnice bude stát více než 18 miliard korun. Jenom náklady na úsek Českým středohořím přesáhnou částku 5 miliard. Podle nedávného prohlášení Ředitelství silnic a dálnic lze stavbu dokončit během tří let. O dálnici směrem na sever se diskutuje již od šedesátých let. Při vytyčování budoucí možné trasy dokonce ochranáři přírody uvažovali o tom, že CHKO České středohoří bude rozděleno koridorem na dvě části tak, aby dálnice vedla mezi nimi.
Jak komentoval povolení stavby dálnice ministr Kužvart
* Dálnice D8 je stavba ve veřejném zájmu, ministerstvo životního prostředí pro to, aby mohla vést přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří, vydalo výjimku. Ministr Miloš Kužvart se sice několikrát vyjádřil, že řešení trasy není ideální, ale D8 je prostě potřeba.
* O TRASE - "V letech 1990 - 92, tedy v době přijímání velmi kvalitní legislativy na ochranu přírody a krajiny, se řeklo, že komunikace chráněnou oblastí povede s výjimkou, pokud veřejný zájem převáží. A o rok později už byla trasa v územním plánu Litoměřicka uvedena jako stavba ve veřejném zájmu," uvedl před nedávnem při návštěvě Ústí Kužvart.
* PROČ STAVBU POVOLIL - "V červenci roku 1998 jsem nastoupil na ministerstvo a v té době běželo správní řízení o udělení výjimky. Jeho lhůta je maximálně šedesát dní, přitom ono běželo zhruba desetinásobně déle. Moji předchůdci, ministři Benda, Skalický, Bursík, měli možnost - neříkám, že povinnost, to není vynutitelné - vyjádřit se ke stavbě. Černý Petr padl na mne. Byl tady ovšem kladný posudek k dálnici o dopadu na životní prostředí a krajinu. Stavba tedy dostala výjimku."
* STAVBA Z DONUCENÍ? - "Je také třeba si uvědomit, že Ředitelství silnic a dálnic od počátku devadesátých let s úspěchem využívalo onu salámovou taktiku, stavělo pořád po kouscích. Prostor pro rozhodování byl pak mnohem zúženější. Karty prostě už ležely na stole."